AI: Rusko nuceně přesouvá obyvatele Ukrajiny na své území

Ruské úřady nuceně přesouvaly a deportovaly ukrajinské civilisty na ruské nebo Ruskem kontrolované území. V dnes zveřejněné zprávě to uvádí lidskoprávní organizace Amnesty International (AI), podle které se jednání Ruska v podstatě rovná válečnému zločinu a pravděpodobně i zločinu proti lidskosti. Nucené přesuny se podle AI týkaly i dětí, starších osob nebo lidí s postižením a civilisté při nich čelili špatnému zacházení a v některých případech i mučení.

Organizace hovořila s 88 ženami, muži a dětmi z Ukrajiny. Většina z nich pochází z jihoukrajinského přístavu Mariupol, další pak z Charkovské, Luhanské, Chersonské nebo Záporožské oblasti. Dotazovaní, zejména z Mariupolu, mimo jiné AI popsali nátlak ze strany ruských úřadů nebo vojáků, kvůli kterému neměli v podstatě jinou možnost, než odejít do Ruska nebo na jím okupované území.

Lidé, kteří podstoupili povinnou a násilnou kontrolu ruskými úřady, označovanou také jako filtraci, uvedli, že při ní byli podrobeni mučení a špatnému zacházení včetně bití nebo elektrošoků. Někteří neměli k dispozici vodu ani jídlo a drženi byli v nevyhovujících až nebezpečných podmínkách. Na filtračních stanovištích úředníci lidi fotografovali, vzali jim otisky prstů, prohledali jejich telefony nebo je dlouze vyslýchali. Muže nutili svléct se do půl těla.

Při filtraci po zadržení v Mariupolu byl mimo jiné od své matky oddělen 11letý chlapec, což podle AI odporuje mezinárodnímu humanitárnímu právu. "Moji mámu odvedli do jiného stanu a vyslýchali ji... Řekli mi, že mě mámě vezmou... Neřekli mi, kam máma půjde... Od té doby jsem o ní neslyšel," řekl chlapec AI.

"Oddělení dětí od rodin a nucený odsun lidí stovky kilometrů od jejich domovů je dalším důkazem těžkého utrpení, které ruská invaze způsobila ukrajinským civilistům," uvedla Agnès Callamardová, generální tajemnice AI. "Ruská strategie nucených přesunů a deportace je válečným zločinem. Amnesty International se domnívá, že je to potřeba vyšetřovat jako zločin proti lidskosti," dodala.

Třiatřicetiletá Milena se snažila na jaře utéct z Mariupolu, o který ruské jednotky sváděly prudké boje s ukrajinskými obránci a který byl několik měsíců v obležení. "Když jsme se ptali na evakuace, kam můžeme jít... (ruský voják) mi řekl, že lze jít jenom do Doněcké lidové republiky (DNR) nebo do Ruska," uvedla žena. DNR je samozvaný proruský útvar na území ukrajinské Doněcké oblasti. Milenina manžela, bývalého vojáka ukrajinské námořní pěchoty, zadrželi krátce po překročení ruských hranic a dosud ho nepropustili.

V sedmi případech byli zadržení vystaveni mučení a dalšímu špatnému zacházení. Jeden případ se týkal 31leté ženy, další 17leté chlapce a zbývající pěti mužů kolem dvaceti až třiceti let. Jednatřicetiletého Vitalije ruští vojáci zadrželi, když se 28. dubna pokusil v evakuačním autobuse odjet z Mariupolu, a převezli ho do Dokučajivsku nedaleko Doněcku. Tam mu při výslechu spoutali ruce, nasadili pytel na hlavu a zbili ho. Hüseyn, 20letý student z Ázerbájdžánu, musel každý den po několik týdnů podstoupit sérii elektrošoků a bití. Vojáci mu při výslechu hrozili popravou.

AI ve zprávě také podrobně popisuje nucený přesun 92 obyvatel státního ústavu pro seniory a osoby s postižením v Mariupolu do Doněcku a nebo několik případů starších lidí, které podle všeho při útěku zadržely ruské úřady a umístily je do ústavů v Rusku nebo na Ruskem okupovaném území.

Po deportaci do Ruska někteří lidé měli pocit, že jsou nuceni podat si žádost o ruské občanství. V případě, že tak neučinili, měli omezenou svobodu pohybu. Ruské úřady také pro některé sirotky nebo osoby s postižením zjednodušili proces podání žádosti. Tyto kroky podle AI mimo jiné naznačují záměrnou ruskou politiku související s deportací civilistů včetně dětí z Ukrajiny do Ruska.

Související

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.
Ruská armáda, ilustrační foto

Politico: Rusko plánuje novou pozemní ofenzívu na Kyjev

Ukrajinské zpravodajské služby získaly informace, podle kterých Ruská federace plánuje nové pozemní ofenzívy zaměřené na Kyjev a Černihiv. Informaci webu Politico sdělil zástupce vedoucího ukrajinské prezidentské kanceláře Pavlo Palisa. Podle něj dostali ruští vojenští velitelé od politických představitelů v Kremlu za úkol připravit a naplánovat útoky na obě tato města. Kyjev v současnosti tyto zprávy vyhodnocuje a přijímá příslušná opatření.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Rusko Cherson, Ukrajina amnesty international

Aktuálně se děje

včera

Peníze na důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června

Důchody prošly zásadní změnou, které si však většina lidí nevšimla. Ani ostatně nemohla. Týká se totiž klientů, kteří pobírají český důchod v sousední Rakousku. Nově již nemusejí zasílat potvrzení o žití, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na webu. 

včera

Metro

Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra

Rada hl. m. Prahy na svém dnešním jednání schválila některé změny v pojmenování u chystaných stanic metra D. Název Nusle bude nově platit pro stanici s pracovním názvem Náměstí Bratří Synků, Ryšánka pro stanici s pracovním názvem Olbrachtova. V případě stanice s pracovním názvem Depo Písnice bylo finální rozhodnutí zatím odloženo. U ostatních stanic budoucí linky metra D zůstávají v platnosti stávající pracovní názvy.

včera

včera

Andrej Babiš

Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny

Systém odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státní službě čekají zásadní změny. Návrh jeho reformy v novele zákoníku práce a souvisejících zákonů projednala vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Odsouhlasila také návrh nového zákona o platformové práci nebo změnu financování projektu transformace problematického sídliště ve Šluknově. 

včera

včera

včera

včera

Pedro Sánchez

Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil sociální sítě spojené s Ruskem a Izraelem ze šíření hoaxů o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády byla tato kampaň zaměřena na diskreditaci španělského kabinetu i na rozdělení Evropy. Sánchez zdůraznil, že do šíření fám se zapojily také mezinárodní krajně pravicové sítě. Celá záležitost má podle něj přímou souvislost s postojem Madridu ke konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě.

včera

Massoud Pezeškiján

Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA

Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.

včera

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

včera

včera

Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

včera

včera

Vláda ČR

Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii

Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským

Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.

včera

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.

včera

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má přes 900 mrtvých. Počet pohřešovaných hrozivě narůstá

Ničivé bleskové povodně v Nepálu si vyžádaly již nejméně 903 lidských životů. Tamní úřady zároveň hlásí prudký nárůst počtu pohřešovaných osob, jejichž bilance se během šesti dnů záchranných prací vyšplhala na 4 247. Ještě v neděli přitom úřady evidovaly 2 502 nezvěstných. Počet potvrzených obětí rovněž vzrostl z původních 781. Záchranáři v zasažených oblastech každodenně nalézají desítky dalších těl.

včera

30. srpna 2026 21:35

Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině

Ruský Nejvyšší soud vyhověl žalobě nacionalistické strany Vlast a vyřadil liberální stranu Jabloko ze zářijových parlamentních voleb. Odstraněním celostátní kandidátky této formace ztratili voliči možnost odevzdat hlas jedinému zbývajícímu oficiálnímu politickému subjektu v zemi, který otevřeně vystupuje proti válce na Ukrajině a vyzývá k uzavření příměří. Verdikt vyvolal protest před budovou soudu, kde se shromáždily stovky převážně mladých lidí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy