AI: Rusko nuceně přesouvá obyvatele Ukrajiny na své území

Ruské úřady nuceně přesouvaly a deportovaly ukrajinské civilisty na ruské nebo Ruskem kontrolované území. V dnes zveřejněné zprávě to uvádí lidskoprávní organizace Amnesty International (AI), podle které se jednání Ruska v podstatě rovná válečnému zločinu a pravděpodobně i zločinu proti lidskosti. Nucené přesuny se podle AI týkaly i dětí, starších osob nebo lidí s postižením a civilisté při nich čelili špatnému zacházení a v některých případech i mučení.

Organizace hovořila s 88 ženami, muži a dětmi z Ukrajiny. Většina z nich pochází z jihoukrajinského přístavu Mariupol, další pak z Charkovské, Luhanské, Chersonské nebo Záporožské oblasti. Dotazovaní, zejména z Mariupolu, mimo jiné AI popsali nátlak ze strany ruských úřadů nebo vojáků, kvůli kterému neměli v podstatě jinou možnost, než odejít do Ruska nebo na jím okupované území.

Lidé, kteří podstoupili povinnou a násilnou kontrolu ruskými úřady, označovanou také jako filtraci, uvedli, že při ní byli podrobeni mučení a špatnému zacházení včetně bití nebo elektrošoků. Někteří neměli k dispozici vodu ani jídlo a drženi byli v nevyhovujících až nebezpečných podmínkách. Na filtračních stanovištích úředníci lidi fotografovali, vzali jim otisky prstů, prohledali jejich telefony nebo je dlouze vyslýchali. Muže nutili svléct se do půl těla.

Při filtraci po zadržení v Mariupolu byl mimo jiné od své matky oddělen 11letý chlapec, což podle AI odporuje mezinárodnímu humanitárnímu právu. "Moji mámu odvedli do jiného stanu a vyslýchali ji... Řekli mi, že mě mámě vezmou... Neřekli mi, kam máma půjde... Od té doby jsem o ní neslyšel," řekl chlapec AI.

"Oddělení dětí od rodin a nucený odsun lidí stovky kilometrů od jejich domovů je dalším důkazem těžkého utrpení, které ruská invaze způsobila ukrajinským civilistům," uvedla Agnès Callamardová, generální tajemnice AI. "Ruská strategie nucených přesunů a deportace je válečným zločinem. Amnesty International se domnívá, že je to potřeba vyšetřovat jako zločin proti lidskosti," dodala.

Třiatřicetiletá Milena se snažila na jaře utéct z Mariupolu, o který ruské jednotky sváděly prudké boje s ukrajinskými obránci a který byl několik měsíců v obležení. "Když jsme se ptali na evakuace, kam můžeme jít... (ruský voják) mi řekl, že lze jít jenom do Doněcké lidové republiky (DNR) nebo do Ruska," uvedla žena. DNR je samozvaný proruský útvar na území ukrajinské Doněcké oblasti. Milenina manžela, bývalého vojáka ukrajinské námořní pěchoty, zadrželi krátce po překročení ruských hranic a dosud ho nepropustili.

V sedmi případech byli zadržení vystaveni mučení a dalšímu špatnému zacházení. Jeden případ se týkal 31leté ženy, další 17leté chlapce a zbývající pěti mužů kolem dvaceti až třiceti let. Jednatřicetiletého Vitalije ruští vojáci zadrželi, když se 28. dubna pokusil v evakuačním autobuse odjet z Mariupolu, a převezli ho do Dokučajivsku nedaleko Doněcku. Tam mu při výslechu spoutali ruce, nasadili pytel na hlavu a zbili ho. Hüseyn, 20letý student z Ázerbájdžánu, musel každý den po několik týdnů podstoupit sérii elektrošoků a bití. Vojáci mu při výslechu hrozili popravou.

AI ve zprávě také podrobně popisuje nucený přesun 92 obyvatel státního ústavu pro seniory a osoby s postižením v Mariupolu do Doněcku a nebo několik případů starších lidí, které podle všeho při útěku zadržely ruské úřady a umístily je do ústavů v Rusku nebo na Ruskem okupovaném území.

Po deportaci do Ruska někteří lidé měli pocit, že jsou nuceni podat si žádost o ruské občanství. V případě, že tak neučinili, měli omezenou svobodu pohybu. Ruské úřady také pro některé sirotky nebo osoby s postižením zjednodušili proces podání žádosti. Tyto kroky podle AI mimo jiné naznačují záměrnou ruskou politiku související s deportací civilistů včetně dětí z Ukrajiny do Ruska.

Související

raketový systém Patriot

EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Rusko Cherson, Ukrajina amnesty international

Aktuálně se děje

před 27 minutami

Íránské drony revolučních gard během cvičení v říjnu 2023.

Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie a Katar opět sestřelovaly íránské rakety a drony

Ozbrojené útoky proti spojencům Spojených států v Perském zálivu i nadále pokračují. Spojené arabské emiráty a Saúdská Arábie oznámily, že v sobotu v brzkých ranních hodinách místního času zaznamenaly na svém území úspěšné sestřely útočných prostředků. Bahrajnské úřady v souvislosti s přetrvávajícími íránskými údery v celém regionu naléhavě vyzvaly své obyvatele, aby si vyhledali bezpečný úkryt.

před 1 hodinou

Počasí

Počasí o víkendu rozdělí Českou republiku napůl

Víkendové počasí přinese do Česka výrazné rozdíly mezi východem a západem území, přičemž sobota bude pocitově mnohem teplejší než neděle. Během sobotního dne očekávají meteorologové převážně oblačno až zataženo. Morava a Slezsko si však zpočátku užijí polojasnou až jasnou oblohu, než se i zde začne během odpoledne projevovat přibývání oblačnosti.

včera

Carina Edlingerová

Hrdinky z paralympiády. Edlingerová se postarala o první zlato pro Česko po 24 letech, Bubeníčková po dvou stříbrech bere i bronz

Česká paralympijská výprava zažívá jednu z nejúspěšnějších paralympiád, o což se v těchto dnech postarala především dvojice reprezentantek Carina Edlingerová a Simona Bubeníčková. Prvně jmenovaná paralympionička ke svému stříbru ze sprintu přidala biatlonistka v pátek první zlatou paralympijskou medaili po dlouhých 24 letech pro českou výpravu. Stalo se tak v parabiatlonové stíhačce, kde se neztratila ani druhá česká biatlonistka Bubeníčková. Ta nakonec v tomto závodě získala bronz a navázala tak na svá dvě stříbra, která na této paralympiádě, jež obdržela za své výkony v biatlonovém individuálním závodě a v běžeckém desetikilometrovém závodě.

včera

Čína

Příprava invaze na Tchaj-Wan? Podivné formace čínských rybářských člunů nedokáží vysvětlit ani experti

Východočínské moře se v posledních měsících stalo dějištěm neobvyklých manévrů, které vyvolávají vážné obavy bezpečnostních expertů po celém světě. Tisíce čínských rybářských člunů se zde shromažďují v přesných geometrických útvarech, což podle analytiků není náhodný jev ani důsledek bohatého úlovku. Tato koordinovaná aktivita je interpretována jako nácvik Pekingu na potenciální regionální konflikt, zejména v souvislosti s dlouhodobým napětím kolem Tchaj-wanu.

včera

Americké námořnictvo (U.S. Navy SEALs)

USA pošlou na Blízký východ 2500 mariňáků námořní pěchoty

Spojené státy se rozhodly k výraznému posílení své vojenské přítomnosti na Blízkém východě. Ministr obrany Pete Hegseth v pátek večer schválil vyslání expediční jednotky námořní pěchoty čítající přibližně 2 500 mariňáků. Toto rozhodnutí přichází v reakci na stupňující se íránské útoky na civilní plavidla v oblasti strategického Hormuzského průlivu.

včera

Alexandr Lukašenko

O nic se nepokoušejte, koupili jsme od Ruska Orešniky, vzkázal Západu Lukašenko

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko v pátek oficiálně potvrdil, že jeho země zakoupila od Ruska nejmodernější raketové komplexy Orešnik. Tento krok představuje významný posun v obranné strategii Minsku a dále upevňuje vojenské spojenectví mezi oběma státy. Lukašenko zdůraznil, že nákup tohoto vysoce vyspělého systému byl umožněn především díky osobnímu přispění ruského prezidenta Vladimira Putina.

včera

Indie, ilustrační foto

Válku proti Íránu vedou nejbohatší státy. Největší cenu za ni ale platí nejchudší země

Válečný konflikt na Blízkém východě, vedený nejbohatšími zeměmi světa, začíná drtivě dopadat na ty, kteří si to mohou nejméně dovolit. Zatímco Spojené státy podle odhadů vynakládají na vojenské operace přibližně 890 milionů dolarů denně, miliony lidí v Asii čelí drastickému nedostatku paliv a energií. V bangladéšské metropoli Dháce se tvoří nekonečné fronty u čerpacích stanic a vláda byla nucena zavést limity na nákup benzinu, což přímo ohrožuje živobytí řidičů a kurýrů.

včera

Předseda vlády Andrej Babiš

„Atomová bomba tržního hospodářství.“ Vláda řeší, co s rostoucími cenami paliv

Vláda Andreje Babiše aktuálně řeší, jakým způsobem čelit prudkému nárůstu cen pohonných hmot, který vyvolal válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Kabinet se v tuto chvíli drží strategie „nešíření paniky“ a primárně se zaměřuje na monitoring marží u čerpacích stanic. Podle premiéra je cílem porovnat současné zisky prodejců s obdobím před začátkem bojů a zjistit, zda nedochází k jejich nepřiměřenému navyšování.

včera

Francouzské námořnictvo

Francouzský jaderný deštník u expertů narazil. Sloužit má jako pojistka, pokud selže jednotné evropské odstrašení

V březnu 2026 stanul francouzský prezident Emmanuel Macron na pobřeží Bretaně před jadernou ponorkou, aby pronesl projev, který se zapíše do dějin jako konec jedné éry strategické nejednoznačnosti. Macron oznámil, že Francie hodlá přetvořit svůj jaderný arzenál v ústřední pilíř evropské bezpečnosti. Toto rozhodnutí reaguje na posun americké pozornosti směrem k Asii a na masivní rozšiřování jaderných kapacit Ruska a Číny.

včera

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron chce nad Evropou vybudovat jaderný deštník. S Českem se nepočítá

Francouzský prezident Emmanuel Macron ohlásil zásadní obrat v jaderné politice země. V ostře sledovaném projevu na námořní základně Île Longue u Brestu oznámil, že Francie navýší svůj jaderný arzenál a rozšíří svou odstrašující strategii tak, aby kryla i další evropské spojence. Tento krok je přímou reakcí na rostoucí nestabilitu ve světě a hrozby plynoucí především z agresivní politiky Ruska.

včera

U.S. Air Force F-22 Raptor

Počet obětí války v Íránu roste. USA ztratily tankovací letoun, zemřeli čtyři vojáci

Americká armáda potvrdila tragickou smrt čtyř svých příslušníků po havárii tankovacího letounu KC-135 Stratotanker, k níž došlo v západním Iráku. Podle oficiálního prohlášení amerického centrálního velitelství CENTCOM nebyl incident způsoben nepřátelskou ani spojeneckou palbou. Na palubě stroje se v době neštěstí nacházelo celkem šest osob, přičemž po zbývajících dvou členech posádky záchranné týmy stále pátrají.

včera

Ilustrační foto

Na nové ceny si zvykejme, pohonné hmoty jen tak nezlevní, varují analytici

Ačkoliv se administrativa prezidenta Donalda Trumpa snaží veřejnost uklidnit sliby o brzkém konci války s Íránem, odborníci varují, že energetický trh se z tohoto šoku jen tak nevzpamatuje. Zatímco Bílý dům označuje současné skokové zdražování paliv za dočasnou záležitost, která potrvá spíše týdny než měsíce, analytici podle webu Politico identifikovali pět klíčových důvodů, proč zůstanou ceny benzínu vysoké po velmi dlouhou dobu.

včera

Prezident Trump

Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a proplouvaly průlivem i přes íránské útoky

Evropská unie hodlá přehodnotit bezpečnost svých dodávek ropy a plynu, pokud by blokáda Hormuzského průlivu trvala delší dobu. Vyplynulo to z jednání koordinačních skupin pro ropu a plyn, která proběhla ve čtvrtek. Ačkoliv unijní představitelé zatím nevidí bezprostřední ohrožení dodávek, omezování námořní dopravy v tomto klíčovém uzlu vyvolává značnou nejistotu na světových trzích. Mezi tím americký prezident Donald Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a průlivem proplouvaly i přes pokračující íránské útoky.

včera

Hormuzský průliv

CNN: Pentagon Írán podcenil. Nevěřil, že zablokuje Hormuzský průliv

Podle informací CNN z několika zdrojů obeznámených se situací Pentagon a Rada pro národní bezpečnost při plánování současné operace výrazně podcenily ochotu Íránu uzavřít Hormuzský průliv. Tým Donalda Trumpa pro národní bezpečnost nedokázal plně zhodnit potenciální následky scénáře, který někteří úředníci nyní označují za nejhorší možnou variantu, jíž administrativa čelí.

včera

12. března 2026 21:58

12. března 2026 21:04

Stanislav Křeček

Ombudsman se zastal ženy, které na výdaje zbývalo 2500 korun měsíčně

Česko rozčaroval případ, o kterém informovala kancelář veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí. Mladá matka musela po přechodu na superdávku a zaplacení nájmu sama měsíčně hospodařit s pouhými 2500 korunami. Zažádala si sice o mimořádnou dávku, ale byla odmítnuta. Úřad práce uznal chybu až po zásahu ombudsmana. 

12. března 2026 20:13

12. března 2026 19:22

12. března 2026 18:46

Pavel a Babiš budou jednat o rozpočtu či bezpečnostní situaci

Prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš (ANO) se příští týden setkají na Pražském hradě, informovali spolupracovníci hlavy státu. Politici spolu budou řešit například státní rozpočet či zahraniční cesty.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy