Ruské úřady nuceně přesouvaly a deportovaly ukrajinské civilisty na ruské nebo Ruskem kontrolované území. V dnes zveřejněné zprávě to uvádí lidskoprávní organizace Amnesty International (AI), podle které se jednání Ruska v podstatě rovná válečnému zločinu a pravděpodobně i zločinu proti lidskosti. Nucené přesuny se podle AI týkaly i dětí, starších osob nebo lidí s postižením a civilisté při nich čelili špatnému zacházení a v některých případech i mučení.
Organizace hovořila s 88 ženami, muži a dětmi z Ukrajiny. Většina z nich pochází z jihoukrajinského přístavu Mariupol, další pak z Charkovské, Luhanské, Chersonské nebo Záporožské oblasti. Dotazovaní, zejména z Mariupolu, mimo jiné AI popsali nátlak ze strany ruských úřadů nebo vojáků, kvůli kterému neměli v podstatě jinou možnost, než odejít do Ruska nebo na jím okupované území.
Lidé, kteří podstoupili povinnou a násilnou kontrolu ruskými úřady, označovanou také jako filtraci, uvedli, že při ní byli podrobeni mučení a špatnému zacházení včetně bití nebo elektrošoků. Někteří neměli k dispozici vodu ani jídlo a drženi byli v nevyhovujících až nebezpečných podmínkách. Na filtračních stanovištích úředníci lidi fotografovali, vzali jim otisky prstů, prohledali jejich telefony nebo je dlouze vyslýchali. Muže nutili svléct se do půl těla.
Při filtraci po zadržení v Mariupolu byl mimo jiné od své matky oddělen 11letý chlapec, což podle AI odporuje mezinárodnímu humanitárnímu právu. "Moji mámu odvedli do jiného stanu a vyslýchali ji... Řekli mi, že mě mámě vezmou... Neřekli mi, kam máma půjde... Od té doby jsem o ní neslyšel," řekl chlapec AI.
"Oddělení dětí od rodin a nucený odsun lidí stovky kilometrů od jejich domovů je dalším důkazem těžkého utrpení, které ruská invaze způsobila ukrajinským civilistům," uvedla Agnès Callamardová, generální tajemnice AI. "Ruská strategie nucených přesunů a deportace je válečným zločinem. Amnesty International se domnívá, že je to potřeba vyšetřovat jako zločin proti lidskosti," dodala.
Třiatřicetiletá Milena se snažila na jaře utéct z Mariupolu, o který ruské jednotky sváděly prudké boje s ukrajinskými obránci a který byl několik měsíců v obležení. "Když jsme se ptali na evakuace, kam můžeme jít... (ruský voják) mi řekl, že lze jít jenom do Doněcké lidové republiky (DNR) nebo do Ruska," uvedla žena. DNR je samozvaný proruský útvar na území ukrajinské Doněcké oblasti. Milenina manžela, bývalého vojáka ukrajinské námořní pěchoty, zadrželi krátce po překročení ruských hranic a dosud ho nepropustili.
V sedmi případech byli zadržení vystaveni mučení a dalšímu špatnému zacházení. Jeden případ se týkal 31leté ženy, další 17leté chlapce a zbývající pěti mužů kolem dvaceti až třiceti let. Jednatřicetiletého Vitalije ruští vojáci zadrželi, když se 28. dubna pokusil v evakuačním autobuse odjet z Mariupolu, a převezli ho do Dokučajivsku nedaleko Doněcku. Tam mu při výslechu spoutali ruce, nasadili pytel na hlavu a zbili ho. Hüseyn, 20letý student z Ázerbájdžánu, musel každý den po několik týdnů podstoupit sérii elektrošoků a bití. Vojáci mu při výslechu hrozili popravou.
AI ve zprávě také podrobně popisuje nucený přesun 92 obyvatel státního ústavu pro seniory a osoby s postižením v Mariupolu do Doněcku a nebo několik případů starších lidí, které podle všeho při útěku zadržely ruské úřady a umístily je do ústavů v Rusku nebo na Ruskem okupovaném území.
Po deportaci do Ruska někteří lidé měli pocit, že jsou nuceni podat si žádost o ruské občanství. V případě, že tak neučinili, měli omezenou svobodu pohybu. Ruské úřady také pro některé sirotky nebo osoby s postižením zjednodušili proces podání žádosti. Tyto kroky podle AI mimo jiné naznačují záměrnou ruskou politiku související s deportací civilistů včetně dětí z Ukrajiny do Ruska.
Související
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
válka na Ukrajině , Rusko , Cherson, Ukrajina , amnesty international
Aktuálně se děje
včera
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
včera
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno včera
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
včera
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
včera
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
včera
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
včera
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
včera
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
včera
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
včera
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
včera
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
včera
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
včera
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
včera
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
včera
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
včera
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
včera
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
27. prosince 2025 21:20
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
27. prosince 2025 20:05
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
27. prosince 2025 18:51
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák