Americké údery na Írán poškodily jaderné cíle, ale zřejmě je nezničily, tvrdí zpravodajci

Americké letecké útoky na tři íránská jaderná zařízení, o nichž prezident Donald Trump tvrdil, že „zcela a totálně zničily“ íránský jaderný program, ve skutečnosti podle předběžného hodnocení americké vojenské rozvědky jadernou infrastrukturu Íránu jen částečně poškodily a pravděpodobně ji zbrzdily pouze o několik měsíců. Vyplývá to z informací, které CNN poskytlo sedm obeznámených zdrojů.

Deník Shopaholičky

Zpráva byla vypracována Agenturou obranné zpravodajství (DIA) na základě analýzy škod po amerických útocích, které provedlo Centrální velitelství USA. Zatímco prezident Trump a ministr obrany Pete Hegseth mluví o „úplném zničení“ íránského programu, předběžné hodnocení tomu neodpovídá.

Podle dvou informovaných zdrojů útoky nezničily zásoby obohaceného uranu a většina centrifug zůstala nepoškozena. Jeden ze zdrojů uvedl, že Íránci možná stihli obohacený uran předem z některých zařízení přesunout.

„Zpráva DIA naznačuje, že USA íránský jaderný program zdržely maximálně o pár měsíců,“ řekl jeden ze zdrojů.

Mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt zprávu zpochybnila a nazvala ji „naprosto chybnou“ a označila její únik za útok na prezidenta Trumpa. Trump sám reagoval na síti Truth Social s tím, že šlo o „jeden z nejúspěšnějších vojenských úderů v dějinách“ a že íránská jaderná zařízení byla „zcela zničena“.

Americká armáda tvrdí, že operace proběhla podle plánu. Přesto je podle předsedy Sboru náčelníků štábů Dana Cainea zatím příliš brzy na konečné závěry o rozsahu škod.

Izrael, který sám útočil na íránská jaderná zařízení ještě před americkou operací, měl podle zpráv požádat USA o využití 30tisícilibrových bomb k likvidaci hluboko uložených cílů. Americké bombardéry B-2 shodily přes tucet těchto bomb na zařízení Fordow a Natanz, ale podle zpravodajců to nestačilo k jejich úplnému zničení.

Zásadní škody se týkaly hlavně nadzemní infrastruktury – například elektrických rozvodů nebo zařízení na přeměnu uranu na kov vhodný pro jaderné zbraně. Jádro programů však zůstalo víceméně nedotčeno.

Izraelští zpravodajci dospěli k podobnému závěru – útoky sice poškodily zařízení, ale Íránský program to zpomalí maximálně o dva roky, a to jen za předpokladu, že Írán bude moci obnovu nerušeně provést. Izrael ale už dříve tvrdil, že íránský program je oslaben právě o tuto dobu.

Jeffrey Lewis, odborník na zbraně z Middlebury Institute, který analyzoval satelitní snímky, CNN řekl, že útoky nezničily klíčová podzemní zařízení jako Fordow, Natanz nebo komplex Parchin u Teheránu.

„Tato zařízení nadále tvoří základnu, z níž by Írán mohl jaderný program rychle obnovit,“ uvedl.

Trump a ministr obrany Hegseth i nadále trvají na tom, že zásah byl zničující. Hegseth dokonce tvrdil, že „všechny bomby zasáhly přesně cíl“ a že „íránská schopnost vyrobit jaderné zbraně je teď zasypaná pod horou trosek“.

Na druhou stranu republikán Michael McCaul, bývalý předseda zahraničního výboru Sněmovny reprezentantů, odmítl tvrzení, že byl íránský program zcela zničen. Řekl, že cílem úderů nikdy nebylo úplné zničení, ale způsobení vážných škod – a že šlo vždy jen o dočasné opatření.

Zprávy o omezené účinnosti amerických úderů zesílily pochybnosti o schopnosti takzvaných „bunker buster“ bomb, konkrétně Massive Ordnance Penetrators, skutečně prorazit hluboko ukrytá jaderná zařízení, jako jsou ta ve Fordow a Isfahánu.

Zvláště Isfahán byl podle zdrojů zasažen nikoliv bombou, ale raketami Tomahawk vypálenými z ponorky, protože se vědělo, že bomba by hluboké vrstvy Isfahánu stejně neprorazila.

Navíc existují obavy, že Írán má i utajená jaderná zařízení, která nebyla napadena a nadále fungují, uvedly dva zdroje obeznámené se zpravodajskými informacemi.

K utajené operaci měly být v úterý svolány brífinky pro členy Senátu a Sněmovny reprezentantů, ale obě byly bez vysvětlení zrušeny. Demokratický poslanec Pat Ryan uvedl, že Trump zrušil brífink pro Sněmovnu, protože jeho tvrzení o úplné likvidaci jaderného programu by neobstálo. 

Deník Shopaholičky

Související

Írán, ilustrační foto

Írán chce obnovit jednání o jaderném programu s USA. Má ale podmínky

Írán je ochoten obnovit jednání o jaderném programu se Spojenými státy americkými, ovšem pouze za předpokladu, že budou vedena s respektem. Zároveň trvá na tom, že neustoupí od pozice, kterou zastával před útokem USA a Izraele v červnu. Tuto informaci potvrdil v úterý vysoký íránský představitel pro CNN.

Více souvisejících

Írán USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 51 minutami

Vladimír Putin

Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva se zmocní celého ukrajinského regionu Donbasu buď „vojenskými, nebo jinými prostředky“. Tímto postojem se utvrdil v jednom ze svých hlavních požadavků v době, kdy ukrajinští představitelé odjíždějí na další kolo mírových rozhovorů do Spojených států. Putin dorazil ve čtvrtek do Dillí, kde má jednat s indickým premiérem Narendrou Modím.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 2 hodinami

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 3 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 5 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

včera

včera

včera

Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael

Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy