Americké letecké útoky na tři íránská jaderná zařízení, o nichž prezident Donald Trump tvrdil, že „zcela a totálně zničily“ íránský jaderný program, ve skutečnosti podle předběžného hodnocení americké vojenské rozvědky jadernou infrastrukturu Íránu jen částečně poškodily a pravděpodobně ji zbrzdily pouze o několik měsíců. Vyplývá to z informací, které CNN poskytlo sedm obeznámených zdrojů.
Zpráva byla vypracována Agenturou obranné zpravodajství (DIA) na základě analýzy škod po amerických útocích, které provedlo Centrální velitelství USA. Zatímco prezident Trump a ministr obrany Pete Hegseth mluví o „úplném zničení“ íránského programu, předběžné hodnocení tomu neodpovídá.
Podle dvou informovaných zdrojů útoky nezničily zásoby obohaceného uranu a většina centrifug zůstala nepoškozena. Jeden ze zdrojů uvedl, že Íránci možná stihli obohacený uran předem z některých zařízení přesunout.
„Zpráva DIA naznačuje, že USA íránský jaderný program zdržely maximálně o pár měsíců,“ řekl jeden ze zdrojů.
Mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt zprávu zpochybnila a nazvala ji „naprosto chybnou“ a označila její únik za útok na prezidenta Trumpa. Trump sám reagoval na síti Truth Social s tím, že šlo o „jeden z nejúspěšnějších vojenských úderů v dějinách“ a že íránská jaderná zařízení byla „zcela zničena“.
Americká armáda tvrdí, že operace proběhla podle plánu. Přesto je podle předsedy Sboru náčelníků štábů Dana Cainea zatím příliš brzy na konečné závěry o rozsahu škod.
Izrael, který sám útočil na íránská jaderná zařízení ještě před americkou operací, měl podle zpráv požádat USA o využití 30tisícilibrových bomb k likvidaci hluboko uložených cílů. Americké bombardéry B-2 shodily přes tucet těchto bomb na zařízení Fordow a Natanz, ale podle zpravodajců to nestačilo k jejich úplnému zničení.
Zásadní škody se týkaly hlavně nadzemní infrastruktury – například elektrických rozvodů nebo zařízení na přeměnu uranu na kov vhodný pro jaderné zbraně. Jádro programů však zůstalo víceméně nedotčeno.
Izraelští zpravodajci dospěli k podobnému závěru – útoky sice poškodily zařízení, ale Íránský program to zpomalí maximálně o dva roky, a to jen za předpokladu, že Írán bude moci obnovu nerušeně provést. Izrael ale už dříve tvrdil, že íránský program je oslaben právě o tuto dobu.
Jeffrey Lewis, odborník na zbraně z Middlebury Institute, který analyzoval satelitní snímky, CNN řekl, že útoky nezničily klíčová podzemní zařízení jako Fordow, Natanz nebo komplex Parchin u Teheránu.
„Tato zařízení nadále tvoří základnu, z níž by Írán mohl jaderný program rychle obnovit,“ uvedl.
Trump a ministr obrany Hegseth i nadále trvají na tom, že zásah byl zničující. Hegseth dokonce tvrdil, že „všechny bomby zasáhly přesně cíl“ a že „íránská schopnost vyrobit jaderné zbraně je teď zasypaná pod horou trosek“.
Na druhou stranu republikán Michael McCaul, bývalý předseda zahraničního výboru Sněmovny reprezentantů, odmítl tvrzení, že byl íránský program zcela zničen. Řekl, že cílem úderů nikdy nebylo úplné zničení, ale způsobení vážných škod – a že šlo vždy jen o dočasné opatření.
Zprávy o omezené účinnosti amerických úderů zesílily pochybnosti o schopnosti takzvaných „bunker buster“ bomb, konkrétně Massive Ordnance Penetrators, skutečně prorazit hluboko ukrytá jaderná zařízení, jako jsou ta ve Fordow a Isfahánu.
Zvláště Isfahán byl podle zdrojů zasažen nikoliv bombou, ale raketami Tomahawk vypálenými z ponorky, protože se vědělo, že bomba by hluboké vrstvy Isfahánu stejně neprorazila.
Navíc existují obavy, že Írán má i utajená jaderná zařízení, která nebyla napadena a nadále fungují, uvedly dva zdroje obeznámené se zpravodajskými informacemi.
K utajené operaci měly být v úterý svolány brífinky pro členy Senátu a Sněmovny reprezentantů, ale obě byly bez vysvětlení zrušeny. Demokratický poslanec Pat Ryan uvedl, že Trump zrušil brífink pro Sněmovnu, protože jeho tvrzení o úplné likvidaci jaderného programu by neobstálo.
Související
Cena ropy po útoku Hútíů na saúdskoarabské tankery prudce roste. Blíží se hranici sta dolarů za barel
Írán podporuje Čína i Rusko. Podle Hegsetha je ale na kolenou
Írán , USA (Spojené státy americké)
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Cena ropy po útoku Hútíů na saúdskoarabské tankery prudce roste. Blíží se hranici sta dolarů za barel
před 2 hodinami
Lavrov se po roce setkal s Rubiem. Varoval USA před podporou Ukrajiny
před 3 hodinami
Evropa na suchu. Extrémní počasí mění kontinent k nepoznání
před 4 hodinami
Ukrajina svolává mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN
před 6 hodinami
Důchodci by od státu mohli dostat jednorázový příspěvek, připustil Babiš
před 7 hodinami
Počasí o víkendu: Sobota vyzývá k výletům, v neděli se obloha pokazí
včera
Rusko přitvrzuje. Kreml zpřísnil své územní požadavky, Putin je ochoten jednat až po ovládnutí Doněcké oblasti
včera
Lavrov se po téměř roce sejde s Rubiem. Chce, aby mu vysvětlil Trumpovy výroky o míru
včera
Guardian: Coca-Cola, Mondelēz, Danone či Ferrero bojují proti zdravému stravování vleklými žalobami
včera
Pavel poprvé vetoval Babišově vládě zákon. Sněmovně vrátil spornou novelu rozpočtových zákonů
včera
Hútíové oznámili blokádu Báb al-Mandab, klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu
včera
Trump schválil dohodu, která umožní Saúdské Arábií obohacovat palivo pro jaderné reaktory
včera
Po zásahu na pražském magistrátu policie obvinila šest lidí a dvě firmy
včera
Írán podporuje Čína i Rusko. Podle Hegsetha je ale na kolenou
včera
„Nikdo nás nezachrání před bombami ani režimem.“ Jak se žije lidem v Íránu pod každodenními nálety?
včera
Francie jako první země v EU zakáže přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let
včera
Zelenskyj pod tíhou protestů odvolal Syrského. Fedorov se do funkce nevrátí
včera
Počasí moc léto nepřipomíná. Podle meteorologů to v srpnu nebude lepší
21. července 2026 22:02
WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí
21. července 2026 20:49
Lukašenko čelí rostoucímu tlaku ze strany Putina. Do války s Ukrajinou se mu ani trochu nechce
Běloruský lídr Alexandr Lukašenko čelí narůstajícímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina, který usiluje o hlubší zapojení jeho země do konfliktu na Ukrajině. Podle Institutu pro studium války se Kreml snaží získat běloruské území pro rozsáhlejší vojenské operace. Moskva chce z Běloruska masivně vypouštět útočné drony a vytvořit novou nátlakovou frontu na západě. Tímto krokem by přinutila ukrajinské velení k přesunu jednotek z donbaské fronty k Bělorusku.
Zdroj: Libor Novák