"Pokud narazíme na život, který nepochází z našeho světa, bude to znamenat konflikt, nebo se spřátelíme? Jaký to bude mít dopad na naši společnost?" Astronom Seth Shostak z institutu SETI, který se zabývá pátráním po mimozemském životě, se ve svém komentáři pro server Huffington Post zamyslel nad závažnou otázkou případného kontaktu s mimozemskou civilizací.
Problém antropocentrismu
"Toto bylo předmětem dvoudenního sympozia, které minulý týden proběhlo v centru Johna W. Klugeho v knihovně (amerického) Kongresu. Několik desítek odborníků - astronomů, filozofů, teologů, biologů, historiků a dalších, v oblecích oděných specialistů - si vyměnilo názory na to, co by se mohlo stát, až zjistíme, že nejsme sami. Nikoho nepřekvapí, že se hodně diskutovalo o objevu inteligentního života. Leitmotiv tohoto sympozia, který byl opakovaně zdůrazňován, zněl: Když se bavíme o mimozemšťanech, dejme si pozor na antropocentrismus. Jinými slovy, nepředpokládejme, že budou stejní jako my - etnicky, kulturně či kognitivně," píše astronom.
"Ano, s tím se jistě můžu ztotožnit. Souhlasím, že tíhneme k tomu, vidět vše ve vesmíru prismatem naší vlastní přirozenosti. Berme v potaz, jak jsem poznamenal, že i veverky na mé zahrádce dělají to samé. Jsou šíleně veverkocentričtí. To má za následek, že se věnují činnostem, které jsou důležité (většinou hromadění žaludů). Nepovažuju je proto za méněcenné. Tento leitmotiv se stal více než základním protiargumentem vůči aroganci, když bylo argumentováno, že činnost SETI je naprosto chybná. Vytýkali nám, že při hledání mimozemšťanů předpokládáme, že jsou jako my. Tento způsob provinčního postoje, jak bylo uvedeno, odsoudí SETI k věčnému nezdaru. Pokud nezačneme přemýšlet mimo rámec naší biologické entity, nikdy nenajdeme ve vesmíru společnost," uvádí Shostak.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde."Ale počkejte: To je to samé, jako argumentovat, že sondy Viking, které přistály v roce 1976 na Marsu se vším tím složitým vybavením pro detekci mikrobiologických marťanů, byly od počátku zbytečné, jelikož byly citlivé pouze na metabolismus založený na uhlíku, jinými slovy: na život, jak ho známe. Ano, to je pravda, ale bylo by velmi těžké připravit experimenty schopné nalézt život, který nikdo nezná. Když pak přijde na experimenty SETI, snažíme se vyhnout veškerým předpokladům o mimozemské kultuře, etnicitě či biologickém složení. Nepředpokládáme, že jsou jako my. Raději počítáme s tím, že fyzika je podobná té naší - že k přenosu informací používají vysílače a lasery, ať jsou kdekoliv a kamkoliv to potřebují. To není o nic více antropocentrické než tvrdit, že pokud mimozemšťané používají pozemní dopravní prostředky, alespoň některé z nich mají kola," míní expert.
"Antropocentrismus je vždy strašákem, ale říci, že může nenávratně zničit naše úsilí o nalezení inteligentního života někde jinde, je diskutabilní. Takže předpokládejme, že experimenty SETI nejsou tak krátkozraké, jak někteří tvrdí. Ta velká otázka, která vyvstává, je to, co se stane, pokud zachytíme signál," deklaruje komentář.
Zatají vláda kontakt s mimozemšťany?
"Zaprvé, dovolte mi vyvrátit nesmyslnou, ale stále populární myšlenku, že veřejnost nebude informována. To je směšnější než Big Bird a jednoduše vyvratitelné zběžným odkazem na občasné plané poplachy SETI. Toto paranoidní tvrzení zřejmě vychází ze široce rozšířeného přesvědčení, že před 67 lety jistí nevyzpytatelní mimozemšťané učinili fatální navigační chybu a navedli svou loď do pouště nedaleko Roswellu v Novém Mexiku. Skutečnost, že tato událost není předmětem zájmu skutečných vědců, je často předkládána jako důsledek vládního krytí. Federálové nechtějí, abychom věděli o mimozemšťanech," připomíná vědec.
"Obdobně by se ale dalo argumentovat v případě nedostatečného zájmu akademiků o skřítky. Možná irská vláda schovává nějaká těla. Nepovažuju to za relevantní argument. Domnívám se však, že populární představa o tajných důkazem zažehla jiskru chybného předpokladu, že nález SETI by byl ututlán. Nebylo by tomu tak," ujišťuje astronom.
"Více relevantním předmětem uvedeného symposia - přípravy na objev - bylo to, co by vlastně signál odhalil. Co bychom zjistili o technologii či kultuře odesílatelů? nejpravděpodobnější odpovědí je 'nemnoho'. Podobně jako zaslechnutí ruchu v lese vám neposkytne příliš informací o floře a fauně, která ho způsobuje, také signál od mimozemšťanů by byl v zásadě neinformativní, alespoň zpočátku. Mohl by obsahovat připojenou zprávu, ale najít ji by vyžadovalo nové a jiné nástroje. Co bychom mohli rychle zjistit, je několik především astronomických faktů: Za pravé, jak daleko je jejich sluneční soustava. Za druhé, jaký typ hvězdy obíhají. Za třetí, délka jejich dne a roku. To by zřejmě bylo na dlouhou dobu vše. A ta doba by mohly být minimálně roky," předpokládá expert.
"Pokud nalezneme inteligentní bytosti někde v naší galaxii, budeme rychle konfrontováni se závažnými filozofickými problémy, jako je pochopení jejich myšlení, a jejich biologická stavba - tedy alespoň zjištění, že jsou skutečně biologičtí. Nenechte se zmást antropocentrickým myšlením, protože bude jen málo drahocenných informací o tom, zda jsou jako my, nebo ne. Po celá léta nebudeme schopni říct, zda je tam existuje něco, co je alespoň na podobné technologické úrovni, jako jsme my. I to ale samo o sobě hodně vypovídá," uzavírá Shostak.
Související
Trump nebyl sám. Z Turecka s ním potají odletěl jediný ministr
Trump označuje globální oteplování za podvod. Američané mu to ale vůbec nevěří
Aktuálně se děje
před 30 minutami
Počasí příští týden: Po krátkém ochlazení se vrátí tropy
včera
Maďarsko začalo potápět lodě na Dunaji, aby udrželo v chodu jedinou jadernou elektrárnu
včera
Vývoj umělé inteligence vstupuje do nové fáze. Lidé začínají vytvářet své digitální dvojníky
včera
Zákaz sociálních sítí pro děti ve Francii neprošel. Nejvyšší soud zákon zrušil
včera
Po silném zemětřesení zasáhlo Indonésii 230 dalších otřesů. Počet mrtvých roste
včera
Ukrajina dokončuje vývoj první balistické rakety. Bude sloužit jako základ evropského protiruského štítu
včera
Ruská armáda utrpěla v červenci jedny z nejvyšších ztrát od začátku invaze, Ukrajina hlásí úspěšnou protiofenzívu
včera
Španělsko a Maroko se bojí další migrační vlny. Výrazně posilují bezpečnost na hranicích
včera
Rusko vydalo zatykač na Conora Kennedyho, syna ministra zdravotnictví USA
včera
Chorvatsko pohltily rozsáhlé lesní požáry
včera
Pět let od návratu Tálibánu k moci: Afghánistán se hroutí, lidem hrozí hladomor
včera
Indonésii zasáhlo silné zemětřesení, nejméně pět mrtvých
včera
Trump: V nejbližší době prohlásím Hormuzský průliv za území Spojených států
včera
Předpověď počasí na příští týden slibuje déšť. Meteorologové ale mírní očekávání
14. srpna 2026 22:01
Sucho v Evropě způsobuje i fenomén, který experti pozorují už desítky let
14. srpna 2026 21:06
Podvod připravil seniora o miliony. Myslel si, že investuje s premiérem
14. srpna 2026 20:25
Sparta se ke Slavii v Lize mistrů nepřidá. V předkole nestačila na Lyon
14. srpna 2026 19:47
Plány monarchie odhaleny. Figuruje stále i jméno bývalého prince Andrewa
14. srpna 2026 19:02
Policie zastavila pátrání po pohřešovaném z jezera Most. Zmizel při bouřce
14. srpna 2026 18:13
Pražské letiště obnovilo provoz na hlavní ranveji. Prošla modernizací
Letiště Praha dokončilo druhou závěrečnou etapu modernizace okolí hlavní vzletové a přistávací dráhy 06/24, na kterou bude dnes během odpoledne opět převeden veškerý letecký provoz. Během čtyř a půl měsíce se podařilo realizovat 14 stavebních a technologických projektů Letiště Praha společně se 3 významnými investičními akcemi externích partnerů, informovala společnost v tiskové zprávě.
Zdroj: Jan Hrabě