"Pokud narazíme na život, který nepochází z našeho světa, bude to znamenat konflikt, nebo se spřátelíme? Jaký to bude mít dopad na naši společnost?" Astronom Seth Shostak z institutu SETI, který se zabývá pátráním po mimozemském životě, se ve svém komentáři pro server Huffington Post zamyslel nad závažnou otázkou případného kontaktu s mimozemskou civilizací.
Problém antropocentrismu
"Toto bylo předmětem dvoudenního sympozia, které minulý týden proběhlo v centru Johna W. Klugeho v knihovně (amerického) Kongresu. Několik desítek odborníků - astronomů, filozofů, teologů, biologů, historiků a dalších, v oblecích oděných specialistů - si vyměnilo názory na to, co by se mohlo stát, až zjistíme, že nejsme sami. Nikoho nepřekvapí, že se hodně diskutovalo o objevu inteligentního života. Leitmotiv tohoto sympozia, který byl opakovaně zdůrazňován, zněl: Když se bavíme o mimozemšťanech, dejme si pozor na antropocentrismus. Jinými slovy, nepředpokládejme, že budou stejní jako my - etnicky, kulturně či kognitivně," píše astronom.
"Ano, s tím se jistě můžu ztotožnit. Souhlasím, že tíhneme k tomu, vidět vše ve vesmíru prismatem naší vlastní přirozenosti. Berme v potaz, jak jsem poznamenal, že i veverky na mé zahrádce dělají to samé. Jsou šíleně veverkocentričtí. To má za následek, že se věnují činnostem, které jsou důležité (většinou hromadění žaludů). Nepovažuju je proto za méněcenné. Tento leitmotiv se stal více než základním protiargumentem vůči aroganci, když bylo argumentováno, že činnost SETI je naprosto chybná. Vytýkali nám, že při hledání mimozemšťanů předpokládáme, že jsou jako my. Tento způsob provinčního postoje, jak bylo uvedeno, odsoudí SETI k věčnému nezdaru. Pokud nezačneme přemýšlet mimo rámec naší biologické entity, nikdy nenajdeme ve vesmíru společnost," uvádí Shostak.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde."Ale počkejte: To je to samé, jako argumentovat, že sondy Viking, které přistály v roce 1976 na Marsu se vším tím složitým vybavením pro detekci mikrobiologických marťanů, byly od počátku zbytečné, jelikož byly citlivé pouze na metabolismus založený na uhlíku, jinými slovy: na život, jak ho známe. Ano, to je pravda, ale bylo by velmi těžké připravit experimenty schopné nalézt život, který nikdo nezná. Když pak přijde na experimenty SETI, snažíme se vyhnout veškerým předpokladům o mimozemské kultuře, etnicitě či biologickém složení. Nepředpokládáme, že jsou jako my. Raději počítáme s tím, že fyzika je podobná té naší - že k přenosu informací používají vysílače a lasery, ať jsou kdekoliv a kamkoliv to potřebují. To není o nic více antropocentrické než tvrdit, že pokud mimozemšťané používají pozemní dopravní prostředky, alespoň některé z nich mají kola," míní expert.
"Antropocentrismus je vždy strašákem, ale říci, že může nenávratně zničit naše úsilí o nalezení inteligentního života někde jinde, je diskutabilní. Takže předpokládejme, že experimenty SETI nejsou tak krátkozraké, jak někteří tvrdí. Ta velká otázka, která vyvstává, je to, co se stane, pokud zachytíme signál," deklaruje komentář.
Zatají vláda kontakt s mimozemšťany?
"Zaprvé, dovolte mi vyvrátit nesmyslnou, ale stále populární myšlenku, že veřejnost nebude informována. To je směšnější než Big Bird a jednoduše vyvratitelné zběžným odkazem na občasné plané poplachy SETI. Toto paranoidní tvrzení zřejmě vychází ze široce rozšířeného přesvědčení, že před 67 lety jistí nevyzpytatelní mimozemšťané učinili fatální navigační chybu a navedli svou loď do pouště nedaleko Roswellu v Novém Mexiku. Skutečnost, že tato událost není předmětem zájmu skutečných vědců, je často předkládána jako důsledek vládního krytí. Federálové nechtějí, abychom věděli o mimozemšťanech," připomíná vědec.
"Obdobně by se ale dalo argumentovat v případě nedostatečného zájmu akademiků o skřítky. Možná irská vláda schovává nějaká těla. Nepovažuju to za relevantní argument. Domnívám se však, že populární představa o tajných důkazem zažehla jiskru chybného předpokladu, že nález SETI by byl ututlán. Nebylo by tomu tak," ujišťuje astronom.
"Více relevantním předmětem uvedeného symposia - přípravy na objev - bylo to, co by vlastně signál odhalil. Co bychom zjistili o technologii či kultuře odesílatelů? nejpravděpodobnější odpovědí je 'nemnoho'. Podobně jako zaslechnutí ruchu v lese vám neposkytne příliš informací o floře a fauně, která ho způsobuje, také signál od mimozemšťanů by byl v zásadě neinformativní, alespoň zpočátku. Mohl by obsahovat připojenou zprávu, ale najít ji by vyžadovalo nové a jiné nástroje. Co bychom mohli rychle zjistit, je několik především astronomických faktů: Za pravé, jak daleko je jejich sluneční soustava. Za druhé, jaký typ hvězdy obíhají. Za třetí, délka jejich dne a roku. To by zřejmě bylo na dlouhou dobu vše. A ta doba by mohly být minimálně roky," předpokládá expert.
"Pokud nalezneme inteligentní bytosti někde v naší galaxii, budeme rychle konfrontováni se závažnými filozofickými problémy, jako je pochopení jejich myšlení, a jejich biologická stavba - tedy alespoň zjištění, že jsou skutečně biologičtí. Nenechte se zmást antropocentrickým myšlením, protože bude jen málo drahocenných informací o tom, zda jsou jako my, nebo ne. Po celá léta nebudeme schopni říct, zda je tam existuje něco, co je alespoň na podobné technologické úrovni, jako jsme my. I to ale samo o sobě hodně vypovídá," uzavírá Shostak.
Související
Trumpova administrativa chce údaje lidí, kteří na sociálních sítích kritizují ICE
Pod tlakem je i král Karel. Američané chtějí vyslechnout bývalého prince Andrewa
USA (Spojené státy americké) , mimozemšťané / ufo
Aktuálně se děje
před 31 minutami
Stíhací závod biatlonistů zvládl nejlépe Švéd Ponsiluoma. Nejlepší Češi uzavírali první dvacítku
před 34 minutami
České hokejisty čeká složitější cesta k bojům o medaile. Se Švýcary prohráli v prodloužení
před 36 minutami
Tisíce lidí opět vyšly do ulic. Na stovkách míst demonstrují na podporu Pavla
před 1 hodinou
Evropa dostala od Trumpa kopanec do zadku, rozhodně ale nečelí civilizačnímu zániku, shodli se lídři
Aktualizováno před 2 hodinami
Macinka se na MSC střetl s Clintonovou, obhajoval Trumpovu politiku
před 2 hodinami
Ostuda, mnichovský trapas, truhlík z okresního přeboru vyhořel... Opozice tepe Macinku za hádku s Clintonovou
před 4 hodinami
EU zatím nemůže nabídnout Ukrajině datum vstupu, shodují se někteří lídři
před 4 hodinami
Hokejisté Slovenska nečekaně postupují přímo do čtvrtfinále, i přes svou prohru se Švédy
před 5 hodinami
Rubio na MSC vyzval Evropu, aby se připojila k Trumpovu novému světovému řádu
před 7 hodinami
Zelenskyj v Mnichově formuloval podmínky, za kterých Ukrajina přistoupí k podpisu mírové dohody
před 8 hodinami
Úleva, pak vystřízlivění. Rubio sklidil za svůj projev vřelý potlesk, Evropa přitom dostala tvrdé ultimátum
před 10 hodinami
Počasí: Zima bude pokračovat i příští týden, hrozí mrazy i sněžení
včera
Epibatidin. Jak funguje neurotoxin, který podle evropských spojenců zabil Navalného?
včera
Americká armáda využila při utajované operaci ve Venezuele umělou inteligenci
včera
Sikorski: Pro Putina je nepřijatelná existence Ukrajiny jako národa s vlastní historií
včera
Biatlonového sprintu žen se účastnila i Davidová, ale stále se trápí. Vyhrála Norka před Francouzkami
včera
Útoky dokazují, že Putin nemá zájem o mír, tvrdí Frederiksenová. Sánchez je proti jadernému přezbrojování
včera
Trumpova administrativa chce údaje lidí, kteří na sociálních sítích kritizují ICE
včera
Vynález, bez kterého bychom neměli mobily. Telefon dnes slaví 150 let
včera
Biatlon nabídl mužský sprint, Fernstädtová první jízdy. Curleři čekají na první výhru
V pátečním sedmém soutěžním dni letošních Zimních olympijských her v Mláně a Cortině d´Ampezzo se v rámci biatlonového programu předistavili muži ve sprintu a i v tomto závodě dominovali francouzské vlajky. Konkrétně Quentin Fillon Maillet navázal na svůj triumf ve smíšené štafetě a bere zlato i z desetikilometrové sprinterské trati. I tentokrát mezi muži byl nejlepším Čechem Vítězslav Hornig, jenž uzavřel TOP 20. Poprvé na těchto Hrách se také ukázala skeletonistka Anna Fernstädtová, která svými dílčími výsledky v letošním Světovém poháru mohla být fanoušky pasována mezi ty, kteří získají olympijskou medaili. Po svých prvních dvou jízdách ovšem figuruje na 11. místě. Ani v dalších dvou zápasech proti Švýcarům a Norům se pak své první výhry na olympiádě nedočkal český mužský curlingový tým. Své třetí zlato na těchto Hrách naopak získal norský běžec na lyžích Johannes Klaebo a za zmínku stojí i nečekaný průběh a výsledek krasobruslařského závodu.
Zdroj: David Holub