Co se s Obamou děje? Expert hodnotí

Začal to v Římě

"Je to všechno nezbytně špatně? Záměrné vyčkávání je dlouhodobě úspěšnou vojenskou strategií, která se datuje přinejmenším do dob druhé punské války z třetího století před naším letopočtem. Hanibalova kartaginská armáda, včetně jeho válečných slonů, úspěšně absolvovala cestu ze Severní Afriky přes Španělsko a Alpy, aby napadla Itálii se severu. Tam Hanibalova vojska uštědřila dvě šokující porážky mocným římským legiím a uvrhla zemi do paniky," připomíná Jenkins.

"Během běžného období byla římská republika řízena senátem a dvěma volenými konzuly, kteří společně vládli po jednoleté volební období. Ale v dobách národních krizí měl senát možnost jmenovat diktátora, který převzal vedení. Tváří v tvář Hanibalovu postupu senát vybral Quinta Fabia Maxima, který tou dobou sloužil druhé volební období jako konzul," dodává analytik.

"Všichni očekávali, že Fabius Maximus, uznávaný vůdce a zkušený generál, rychle vyrazí proti Hanibalovým silám, ale on tak neučinil. Namísto toho se vyhnul velkým bitvám a raději rozptyloval Hanibalovu armádu na křídlech, čímž zabraňoval, aby útočníci získávali zásoby, pozvolna je vyčerpával a oslaboval jejich sílu. Šlo o zadržovací strategii. To se ale Římanům nelíbilo. Vyhýbat se boji bylo neřímské, urážející velikost Říma. Lidé nazývali Quinta Fabia Maxima Cunctatora váhavcem. Bylo to myšleno jako urážka," uvádí komentář.

"Fabius Maximus byl nahrazen konzulem odhodlaným napadnout Hanibala přímo. Pod vedením nového diktátora vyrazilo osm římských legií zničit Hanibalovy jednotky. Setkali se u Cann a tam nastala největší římská vojenská porážka. Bylo zmasakrováno mezi 50-70 tisíci římských vojáků a dalších 10 tisíc jich skončilo v zajetí. Katastrofa rychle ukázala Fabia Maxima v brilantním světle a Římané znovu vzhlíželi k váhavci, aby zachránil republiku. Cunctator se stal přízviskem značícím prozíravost, moudrost a respekt," poukazuje expert.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Ostatní vojenští velitelé od té doby následovali to, co vešlo ve známost jako Fabiova strategie. Mezi nimi George Washington, který se v prvních letech americké války za nezávislost vyhýbal přímým bitvám s Brity. Zadržovací strategie ve studené válce byla také Fabiovým přístupem v tom smyslu, že si stanovila za primární cíl vyhnout se jaderné konfrontaci. Zakládala se také na poselství, že pokud budou Spojené státy napadeny, pomstí se masivní silou. A bylo všem jasné, že všeobecná jaderná válka by znamenala konec světa," míní Jenkins.

Obama jako geniální stratég?

"Fabiova strategie dává smysl za jistých podmínek: proti silnějšímu protivníkovi, nebo řekněme, pokud přímá konfrontace přináší riziko katastrofální porážky či většího požáru. Dává rovněž smysl v případě, kdy čas hraje do karet straně, která se rozhodne váhat. V dnešním vedení války je jen malé riziko jediné katastrofální bitvy, ale stále existuje riziko vojenského fiaska a politické blamáže. Fabiova strategie může dávat smysl pokud existuje riziko zatažení do nákladného a zdánlivě marného vojenského dobrodružství. A také v případech, kdy akce přináší vysoké riziko obětí, které mohou lidi poštvat proti sledovanému úsilí," myslí si analytik.

"Ale i když ze zadržování správnou volbou, Fabiova strategie je téměř vždy nepopulární v době, kdy je realizována. Lidé preferují rychlá vítězství nad rozsáhlými marginálními kampaněmi. Čas může narušit morálku a podporu úsilí. A Fabiův přístup může naštvat domácí jestřáby a vyděsit zahraniční spojence. Dnešní válčení je o manipulaci s vnímáním a Fabiova strategie může varovně připomínat appeasement. Navíc jsou případy, kdy váhání s rázným úderem na nepřítele může vést ke katastrofálním následkům. Neměl snad svět zasáhnout dříve, řekněme, aby zastavil Hitlera?" ptá se komentář.

"Historici budou vést debaty o tom, zda Obamův skeptický přístup k zapojení se do konfliktů odrážel prozřetelnost, či slabost. Dosavadní důkazy jsou nejednoznačné. Prezident oznámil, že americká válka proti Islámskému státu bude dlouhodobou usilovnou kampaní, která nezahrnuje žádné rychlé řešení. Neurčil žádný termín pro její naplnění. Vláda veřejně neoznačila tento přístup jako součást Fabiovy strategie - žádná americká vláda by tento pojem nikdy nepoužila. Občas ale akce, nebo nečinnost hovoří hlasitěji než slova," uzavírá zamyšlení Jenkins.

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.