Odlesňování Amazonie stouplo o 450 procent, následky mohou být tragické

Skupina zjistila, že k letošnímu říjnu dosáhla plocha vykácených lesů v devíti brazilských státech v povodí Amazonky celkem 244 čtverečních kilometrů, zatímco k říjnu 2013 to přitom bylo 43 čtverečních kilometrů. Ztráta lesů odpovídá zhruba ekvivalentu 24.000 fotbalových hřišť, dodal Imazon.

Zhruba 60 procent odlesňování se přitom odehrálo na pozemcích v soukromém vlastnictví, anebo na půdě okupované farmáři-squattery, podotýká skupina.

Amazonie je obrovskou jímkou kysličníku uhličitého. Stromy pohlcují kysličník uhličitý, čímž před ním chrání atmosféru. V současné době je proces odlesňování zodpovědný přibližně za 20 % emisí CO2 v atmosféře, což je více, než kolik vyprodukují Spojené státy americké nebo odvětví dopravy na celém světě. Odlesňování Brazílie je příčinou toho, že tato země je čtvrtým největším znečišťovatelem životního prostředí, hned za Čínou, USA a Indonésií. Odhaduje se, že amazonský prales pojme více než desetinásobek emisí ročně vyprodukovaných lidstvem, uvedl server amazonskepralesy.cz.

Velmi častým způsobem odlesňování je vypalování pralesa. Díky tomu se uvolňuje do ovzduší ještě více CO2, což urychluje klimatické změny a vystavuje prales nepříznivým vlivům sucha, které by zpětně mohly Amazonii zcela zničit.

Vegetace, jíž jsou pralesní porosty nahrazovány, jako sója a palmové stromy, mají v porovnání s pralesem výrazně nižší objem biomasy. To znamená, že pojmou mnohem méně kysličníku uhličitého než amazonský prales a nemohou rovněž potřebnou biodiverzitu udržet ani regulovat deště.