Atmosféra Země v ohrožení, varují experti. Co se děje?

Amazonie je nejrozlehlejší tropický deštný prales na světě. Jeho stáří se odhaduje na 55 milionů let, rozpíná se přes území devíti států a pokrývá přibližně 7 milionů čtverečních kilometrů, tedy pět procent zemského povrchu.

Je to oblast s nejvyšším počtem rostlinných a živočišných druhů na světě. Skýtá domov asi jedné čtvrtině všech suchozemských druhů rostlin, hmyzu a živočichů. V amazonském deštném pralese žije 180 (jiné zdroje uvádějí číslo 215) skupin domorodého obyvatelstva, čítajících přes 300 000 osob. Na amazonském deštném pralese však nejsou závislí jen místní lidé, tento jedinečný ekosystém má vliv na životy všech lidí na Zemi, informuje server amazonskepralesy.cz.

Chráněné oblasti amazonských kmenů o rozloze asi čtyři miliony kilometrů čtverečních zadržují velké množství uhlíku, který uvolněný do ovzduší zhoršuje podle vědců klimatické podmínky a atmosférické srážky po celém světě. Oblasti ohrožuje rozšiřování nekontrolovaného zemědělství a chovatelství i těžba dřeva a ropy.

Hlavní příčinou současného ničení deštného pralesa jsou velkofarmy s obrovskými stády dobytka. S rostoucí poptávkou po hovězím mase a kůžích zabírají dobytčí farmy čím dál větší část brazilské půdy na úkor deštného pralesa. Na území, kde ještě nedávno rostly vzácné stromy a žila jedinečná divoká zvířata, jsou dnes holé pláně – pastviny pro dobytek. Dobytčí farmy už nyní pokrývají 80 % odlesněné půdy.

"Nikdy dříve jsme nečelili takovým tlakům vyvolaným soukromými zájmy," řekl v peruánském hlavním městě Limě Edwin Vasquez, který se podílel na vypracování nové studie o Amazonii. Vědec, který je také předsedou organizace COICA pro koordinaci domorodých amazonských kmenů, vyzval úřady k respektování práv původních obyvatel a jejich životního prostředí.

Brazílie sice před časem přijala přísné zákony trestající ilegální kácení pralesa vysokými postihy, rozšířená korupce mezi politiky i policisty však praktickou kontrolu jejich dodržování velmi komplikuje. Vláda podle ekologických aktivistů také vyčlenila k dohledu nad tak velkým územím příliš málo příslušníků bezpečnostních sil.

Zástupci 195 zemí budou v Limě až do 12. prosince pracovat na přípravě návrhu nové klimatické dohody, která by koncem příštího roku v Paříži měla nahradit Kjótský protokol.

Záměrem nové dohody je především zvrátit nárůst o 45 procent emisí skleníkových plynů od roku 1990 a udržet zvyšování průměrných teplot pod hranicí dvou stupňů Celsia oproti úrovni před průmyslovou revolucí. To je hodnota, kterou státy stanovily jako mezní, aby svět nepocítil nejhorší dopady změny klimatu.