Hořký konec Obamy? Problémy se kupí, zbyla jen jedna možnost, udeřil expert

Americký prezident Barack Obama potřebuje ukázat, že Afghánistán byl navzdory jeho katastrofální blízkovýchodní politice úspěchem. Setrvání Ašrafa Ghaního v pozici prezidenta Afghánistánu ale bude záviset pouze na přísunu amerických peněz a přítomnosti vojsk USA v zemi, domnívá se bývalý představitel amerického ministerstva zahraničí a expert na Afghánistán Matthew Hoh. Svá stanoviska prezentoval v rozhovoru pro server rt.com.

Ghaní tento týden podnikl svou první oficiální cestu do Spojených států. Podle Hoha jsou zájmy americké i afghánské hlavy státu podobné. "Oba tito muži potřebují jeden druhého pro své politické přežití. V případě Ghaního je to evidentní. Zvítězil ve velmi podvodných volbách, tak podvodných, že nikdy nebylo zveřejněno, kolik hlasů bylo odevzdáno a kdo jich kolik získal. Jeho setrvání v pozici prezidenta Afghánistánu je přímo spojené s masivním přílivem amerických a západních peněz, které jeho vláda obdrží, stejně jako s přítomností amerických vojsk, které ho udrží u moci," konstatuje expert.  

"Na druhou stranu prezident Obama potřebuje Ašrafa Ghaního, protože čelí mnoha problémům kvůli svým chybným politickým krokům na Blízkém východě, ať už jde o Libyi, Jemen či způsob, jaký jde po Islámském státu (IS). Takže potřebuje Ghaního, potřebuje Afghánistán, aby ukázal, že je stále úspěšný, že se nevzdal, že USA jsou stále zavázány k boji s terorismem," dodává Hoh.  

Rozhovor v originálním znění si můžete přečíst zde.

"To je obtížné říci," odpovídá bývalý pracovník ministerstva zahraničí na otázku, jak se američtí voliči dívají na Ghaního požadavek, aby současných 10 tisíc vojáků USA v Afghánistánu zůstalo i po roce 2016 a do země proudily americké finance a další podpora. "Momentálně je americký volič zahlcen domácími problémy. Máme zde hospodářství, máme zde obavy o rozpočet. Naše ekonomika si vede chabě, pro mnoho lidí je stále obtížné najít si slušnou práci, ale teroristická hrozba a propaganda IS pokrývá většinu vysílacího času," připomíná Hoh.    

"O výsledcích americké okupace Afghánistánu se nevede podstatnější diskuze. Z průzkumů veřejného mínění víme, že minimálně v loňském roce byla tato válka velmi nepopulární, nejméně populární válka v americké historii. Přes 80% amerických respondentů odpovědělo, že nejsou pro další pokračování americké přítomnosti v Afghánistánu a více než polovina Američanů říká, že válka v Afghánistánu byla chybou. Ale jak jsem již řekl, je zde tolik domácích problémů, že s ohledem na velkého strašáka, to velké monstrum, kterým je IS, si myslím, že Afghánistán je mysli hodně Američanů velmi vzdálený," konstatuje expert.  

Hoh neočekává, že by došlo k opětovnému navýšení americké vojenská přítomnosti v Afghánistánu, přestože fundamentalistické hnutí Taliban, jehož vládu měla intervence ukončit, je 13 let po začátku války opět na vzestupu: "Myslím, že půjde pouze o pomoc udržet bezpečnost v Kábulu, udržet městský stát Kábul v rukou afghánské vlády. A to rovněž umožní pokračování přítomnosti afghánské vlády v městských centrech mimo Kábul, především za ochrany amerických vojsk, které budou poskytovat podporu afghánským bezpečnostním složkám."   

 "Ale především půjde o západní peníze, peníze Ameriky a dalších zemí, které do afghánského hospodářství pumpují miliardy dolarů. To umožní Ghanímu, stejně jako jeho předchůdci Hamídu Karzaímu, provozovat v zásadě klientskou sít, řídit kleptokracii, která je založená na distribuci korupce a pochybně nabytého bohatství s cílem udržet se u moci," uzavírá expert rozhovor.

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.

Související

Donald Trump

Jak Trump zničil pověst Spojených států: Pozitivně už je vnímá jen minimum Evropanů

Vztah Evropanů k bezpečnostním zárukám ze strany Spojených států zasáhla hluboká krize důvěry, která se ocitla na nejnižším bodě v historii. Nová data, jež představil think-tank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) krátce před vrcholnými schůzkami aliance NATO a skupiny G7 v Turecku a Francii, ukazují zásadní posun v evropském veřejném mínění. Pouhá desetina obyvatel napříč patnácti dotazovanými státy Evropy dnes vnímá USA jako nefalšovaného spojence. Ve všech zkoumaných zemích navíc převládá přesvědčení, že v případě vojenského konfliktu by se na americkou pomoc nemohli spolehnout.
Bílý dům, Washington D.C., USA

Bílý dům pod palbou kritiky: Mírové memorandum působí proíránsky, Teherán navíc řadu věcí popírá

Bílý dům po zveřejnění memoranda o porozumění s Íránem čelí vlně pochybností, protože text dohody působí velmi jednostranně ve prospěch Teheránu. Americká administrativa sice opakovaně prohlašuje, že se jí podařilo vyjednat zásadní ústupky, jenže žádný z těchto bodů se v oficiálním dokumentu neobjevuje. Íránská strana navíc jakákoli dodatečná ujednání rezolutně popírá a tvrdí, že k ničemu takovému nedošlo. Kvůli dřívějším rozporuplným prohlášením Washingtonu je tak v tuto chvíli velmi obtížné určit, která strana říká pravdu.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Afghanistán Barack Obama

Aktuálně se děje

před 14 minutami

před 57 minutami

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

před 2 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé

Středeční zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Andrej Babiš

Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že šéf diplomacie Petr Macinka odešle požadavek na doplnění české delegace pro alianční summit v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Hlava státu se akce zúčastní společně se svým doprovodem. Babiš tato slova pronesl před svým odletem do Polska, kde se koná konference zaměřená na obnovu Ukrajiny. Záležitostmi technického rázu, které s přítomností prezidenta souvisejí, se bude kabinet zabývat během svého pondělního zasedání.

před 7 hodinami

Venezuela

Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000

Severní pobřeží Venezuely zasáhla dvojice mimořádně silných zemětřesení, která po sobě následovala v rozmezí pouhých čtyřiceti sekund. První otřes dosáhl síly 7,2 magnitudy, přičemž vzápětí následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 magnitudy. Podle dostupných seismických záznamů se jedná o nejničivější živelnou pohromu tohoto druhu v zemi za více než jedno století. BBC s odkazem na seismology uvádí, že existuje třicetiprocentní šance, že by ztráty na životech mohly překročit hranici sta tisíc lidí.

před 9 hodinami

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání

Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná. 

včera

včera

Petr Macinka

Pokus o ústavní puč, Pavel vyhlásil vládě válku, komentuje Macinka rozhodnutí soudu

Rozhodnutí Ústavního soudu ohledně cesty prezidenta Petra Pavla na summit NATO vyvolalo mimořádně ostrou reakci ze strany šéfa diplomacie. Ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé) na tiskové konferenci označil podání kompetenční žaloby i samotný středeční verdikt soudu za pokus o ústavní puč. Podle jeho slov se tato akce rozehrála na Pražském hradě a následně pokračovala v Brně, kde sídlí Ústavní soud.

včera

Předseda vlády Andrej Babiš

Babiš bude rozhodnutí Ústavního soudu respektovat. Turek zuří

Premiér Andrej Babiš (ANO) reagoval na předběžné opatření Ústavního soudu, kterým bylo vládě nařízeno zajistit účast prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v Ankaře. Předseda vlády stručně na sociální síti X uvedl, že toto "nezvykle rychlé" rozhodnutí soudců respektuje. 

včera

Koupání - ilustrační fotka

Koupaliště čelí ostré kritice. Zakázalo vstup návštěvníkům, kteří nemluví německy

Přírodní koupaliště Heidesee v západní části východoněmeckého města Halle čelí ostré kritice a hrozbě právních kroků poté, co zavedlo zákaz vstupu pro návštěvníky, kteří nemluví německy. Provozovatel tohoto lida, které vzniklo v zatopeném lomu po povrchové těžbě, u vstupu zavedl kontroly, jejichž účelem je odfiltrovat lidi s nedostatečnou znalostí němčiny pro pochopení bezpečnostních pokynů.

včera

včera

včera

Jak Trump zničil pověst Spojených států: Pozitivně už je vnímá jen minimum Evropanů

Vztah Evropanů k bezpečnostním zárukám ze strany Spojených států zasáhla hluboká krize důvěry, která se ocitla na nejnižším bodě v historii. Nová data, jež představil think-tank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) krátce před vrcholnými schůzkami aliance NATO a skupiny G7 v Turecku a Francii, ukazují zásadní posun v evropském veřejném mínění. Pouhá desetina obyvatel napříč patnácti dotazovanými státy Evropy dnes vnímá USA jako nefalšovaného spojence. Ve všech zkoumaných zemích navíc převládá přesvědčení, že v případě vojenského konfliktu by se na americkou pomoc nemohli spolehnout.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy