Globální katastrofa? Stačí malá provokace a bude zle, varují generálové

Přežívají studenoválečné doktríny

"Diplomatické úsilí mělo jen malý vliv na snížení nového jaderného napětí. Z toho důvodu je klíčové, aby spolu Rusko a Spojené státy mluvily, uvolnily tlak 'nasaď jaderné síly, nebo prohraj' během krize a minimalizovaly riziko chybného odpalu. Ve skutečnosti stále žijeme ve studenoválečné jaderné doktríně, která diktuje tři strategické možnosti: první úder, odpal na varování a odvetu po útoku. Neexistuje důvod domnívat se, že Rusko a USA tyto možnosti opustily, pakliže princip vzájemně zaručené destrukce zůstává nezměněn," konstatují generálové.

"Rozhodnutí o odpalu na varování - pokusu odpálit své jaderné zbraně dříve, než budou zničeny (nepřítelem) - by obě strany učinily na základě informací ze satelitů včasného varování a pozemních radarů. S ohledem na dobu letu strategických raket 15-30 minut, musí být rozhodnutí o odpalu v případě hrozby blížícího se útoku učiněno v rámci minut. Jde proto o nejvíc rizikový scénář, jelikož provokace či porucha mohou spustit globální katastrofu. Od doby, kdy je v provozu informační sytém řízený počítači, byla pravděpodobnost takové chyby minimalizována. Ale nástup hrozby kybernetického válčení zvýšil potenciál falešných poplachů v systému včasného varování. Možnost chyby nemůže být zcela vyloučena," deklaruje komentář.    

"Američtí představitelé většinou možnost odpalu po varování odmítají. Namísto toho hájí spíše výhody odvety po útoku, která poskytuje více času analyzovat situaci a učinit rozumné rozhodnutí. Sovětský svaz ani Rusko nikdy explicitně nepřiznaly, že se drží stejné strategie, ale důraz kladený na mobilní odpalovací systémy a strategické ponorky nadále naznačuje podobné spoléhání se na možnost vypořádat se s útokem a následně uštědřit odvetné údery. Dnešní ruský systém včasného varování je však poškozen. Poslední satelit, který měl v minulosti detekovat odpaly raket z amerického území a ponorek přestal loni na podzim fungovat. To vznáší otázku ohledně ruské schopnosti provést odpal po varování," píše Cartwright a Dvorkin.  

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Částečně s cílem kompenzovat výpadek svého vesmírného systému Rusko vyvinulo prefabrikované radarové jednotky, které může rychle rozmístit podél svých hranic. Některé z nich jsou již funkční, jiné se teprve testují. Na rozdíl od satelitní sítě může radar poskytnout přesné informace o rozsahu a cílech raketového útoku - ale pouze poté, co střela vstoupí do jeho dosahu, což by pravděpodobně bylo 10-15 minut po odpalu. Výhodou radaru je více informací, nevýhodou pak nutnost čekat a z toho plynoucí omezenější čas k přijetí rozhodnutí, zda provést odpal na varování. To pak zvyšuje pravděpodobnost chybné odvety. V případě ponorkových střel odpálených z Norského moře by ruská radarová síť poskytla osobám rozhodujícím o jaderných zbraních pouhých 10 minut na reakci. Americký systém včasného varování zřejmě poskytuje zhruba dvojnásobný čas," nastiňují generálové.     

USA i Rusko musí jednat

"Pro obě strany jsou uvedené časové šablony velmi stísněné a prostor pro chybné rozhodnutí značný. Odpal na varování vystavuje velící řetězce jaderných sil v obou zemích enormnímu napětí. Dle teorie žádná rozumná hlava státu nevydá povolení k odpalu na varování poté, co obdrží informace o pouhé jedné vypálené střele nebo jejich malému počtu. Bude předpokládat, že se nejedná o záměrný plnohodnotný útok. Doktrína odpalu na varování v Rusku i ve Spojených státech stále platí - a v takovém případě riziko, byť malé, kataklastické chyby přetrvává," varuje komentář.  

"Toto riziko by mělo motivovat prezidenty Ruska a Spojených států ke společnému rozhodnutí vypustit koncept odpalu na varování ze svých jaderných strategií. Měli by obnovit přímé rozhovory mezi ozbrojenými silami, které přerušila ukrajinská krize a toto prosazovat jako hlavní prioritu. Společné rozhodnutí v této otázce by nedestabilizovalo jaderné odstrašení - obě země stále mají jaderné síly, které dokážou přečkat první úder a garantovat tak možnost odvetného útoku," připomínají generálové.   

"Při prosazení takové dohody by obě země měly upustit od vojenských cvičení, která zahrnují nácvik odpalu střel na základě informací se systému včasného varování. I pokud by takový krok nemohl být jasně prokázán, jednalo by se o cenný příspěvek ke strategické stabilitě a pochopitelně i ke snaze zabránit neúmyslné jaderné válce. Šlo by o pozitivní krok směrem ke konferenci hodnotící Smlouvu o nešíření jaderných zbraní, kterou budou USA hostit tento měsíc. Detailní kontrolní opatření mohou přijít později, až se zlepší rusko-americké vztahy. Technické provedení rozhodnutí opustit koncept odpalu na varování by spadal do rámce smlouvy New START. Rozfázovaná redukce bojové pohotovosti strategických jaderných sil by poskytla bezpečnější časový prostor pro rozhodnutí o atomovém útoku," domnívají se Cartwright a Dvorkin.      

"V období vyostřených tensí a omezeného času pro rozhodnutí se pravděpodobnost lidské či technické chyby v kontrolních systémech zvyšuje. Odpal na varování je pozůstatkem studenoválečné strategie, jehož riziko dnes mnohonásobně převyšuje jeho přínos. Naši vůdci potřebují neprodleně jednat a jak doufáme, podaří se jim zlikvidovat tento zastaralý protokol dříve, než přijde devastující chyba," vyjadřují naději autoři komentáře.

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události jak ze západní, tak z ruské perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory na obou stranách. Děkujeme za pochopení.