Globální katastrofa? Stačí malá provokace a bude zle, varují generálové

"Nacházíme se ve stále více rizikovém strategickém prostředí. Ukrajinská krize ohrožuje stabilní vztahy mezi Ruskem a Západem, včetně jaderné dimenze - to se ukázalo minulý měsíc, když přišly zprávy, že ruští bezpečnostní představitelé během loňské krymské krize poradili prezidentovi Vladimiru Putinovi, aby zvážil uvedení ruského nukleárního arzenálu do pohotovosti," upozorňují James E. Cartwright a Vladimir Dvorkin, vysloužilí američtí generálové. Ve svém komentáři pro server NY Times rozebrali hrozbu případného vypuknutí jaderné války.

Přežívají studenoválečné doktríny

"Diplomatické úsilí mělo jen malý vliv na snížení nového jaderného napětí. Z toho důvodu je klíčové, aby spolu Rusko a Spojené státy mluvily, uvolnily tlak 'nasaď jaderné síly, nebo prohraj' během krize a minimalizovaly riziko chybného odpalu. Ve skutečnosti stále žijeme ve studenoválečné jaderné doktríně, která diktuje tři strategické možnosti: první úder, odpal na varování a odvetu po útoku. Neexistuje důvod domnívat se, že Rusko a USA tyto možnosti opustily, pakliže princip vzájemně zaručené destrukce zůstává nezměněn," konstatují generálové.

"Rozhodnutí o odpalu na varování - pokusu odpálit své jaderné zbraně dříve, než budou zničeny (nepřítelem) - by obě strany učinily na základě informací ze satelitů včasného varování a pozemních radarů. S ohledem na dobu letu strategických raket 15-30 minut, musí být rozhodnutí o odpalu v případě hrozby blížícího se útoku učiněno v rámci minut. Jde proto o nejvíc rizikový scénář, jelikož provokace či porucha mohou spustit globální katastrofu. Od doby, kdy je v provozu informační sytém řízený počítači, byla pravděpodobnost takové chyby minimalizována. Ale nástup hrozby kybernetického válčení zvýšil potenciál falešných poplachů v systému včasného varování. Možnost chyby nemůže být zcela vyloučena," deklaruje komentář.    

"Američtí představitelé většinou možnost odpalu po varování odmítají. Namísto toho hájí spíše výhody odvety po útoku, která poskytuje více času analyzovat situaci a učinit rozumné rozhodnutí. Sovětský svaz ani Rusko nikdy explicitně nepřiznaly, že se drží stejné strategie, ale důraz kladený na mobilní odpalovací systémy a strategické ponorky nadále naznačuje podobné spoléhání se na možnost vypořádat se s útokem a následně uštědřit odvetné údery. Dnešní ruský systém včasného varování je však poškozen. Poslední satelit, který měl v minulosti detekovat odpaly raket z amerického území a ponorek přestal loni na podzim fungovat. To vznáší otázku ohledně ruské schopnosti provést odpal po varování," píše Cartwright a Dvorkin.  

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Částečně s cílem kompenzovat výpadek svého vesmírného systému Rusko vyvinulo prefabrikované radarové jednotky, které může rychle rozmístit podél svých hranic. Některé z nich jsou již funkční, jiné se teprve testují. Na rozdíl od satelitní sítě může radar poskytnout přesné informace o rozsahu a cílech raketového útoku - ale pouze poté, co střela vstoupí do jeho dosahu, což by pravděpodobně bylo 10-15 minut po odpalu. Výhodou radaru je více informací, nevýhodou pak nutnost čekat a z toho plynoucí omezenější čas k přijetí rozhodnutí, zda provést odpal na varování. To pak zvyšuje pravděpodobnost chybné odvety. V případě ponorkových střel odpálených z Norského moře by ruská radarová síť poskytla osobám rozhodujícím o jaderných zbraních pouhých 10 minut na reakci. Americký systém včasného varování zřejmě poskytuje zhruba dvojnásobný čas," nastiňují generálové.     

USA i Rusko musí jednat

"Pro obě strany jsou uvedené časové šablony velmi stísněné a prostor pro chybné rozhodnutí značný. Odpal na varování vystavuje velící řetězce jaderných sil v obou zemích enormnímu napětí. Dle teorie žádná rozumná hlava státu nevydá povolení k odpalu na varování poté, co obdrží informace o pouhé jedné vypálené střele nebo jejich malému počtu. Bude předpokládat, že se nejedná o záměrný plnohodnotný útok. Doktrína odpalu na varování v Rusku i ve Spojených státech stále platí - a v takovém případě riziko, byť malé, kataklastické chyby přetrvává," varuje komentář.  

"Toto riziko by mělo motivovat prezidenty Ruska a Spojených států ke společnému rozhodnutí vypustit koncept odpalu na varování ze svých jaderných strategií. Měli by obnovit přímé rozhovory mezi ozbrojenými silami, které přerušila ukrajinská krize a toto prosazovat jako hlavní prioritu. Společné rozhodnutí v této otázce by nedestabilizovalo jaderné odstrašení - obě země stále mají jaderné síly, které dokážou přečkat první úder a garantovat tak možnost odvetného útoku," připomínají generálové.   

"Při prosazení takové dohody by obě země měly upustit od vojenských cvičení, která zahrnují nácvik odpalu střel na základě informací se systému včasného varování. I pokud by takový krok nemohl být jasně prokázán, jednalo by se o cenný příspěvek ke strategické stabilitě a pochopitelně i ke snaze zabránit neúmyslné jaderné válce. Šlo by o pozitivní krok směrem ke konferenci hodnotící Smlouvu o nešíření jaderných zbraní, kterou budou USA hostit tento měsíc. Detailní kontrolní opatření mohou přijít později, až se zlepší rusko-americké vztahy. Technické provedení rozhodnutí opustit koncept odpalu na varování by spadal do rámce smlouvy New START. Rozfázovaná redukce bojové pohotovosti strategických jaderných sil by poskytla bezpečnější časový prostor pro rozhodnutí o atomovém útoku," domnívají se Cartwright a Dvorkin.      

"V období vyostřených tensí a omezeného času pro rozhodnutí se pravděpodobnost lidské či technické chyby v kontrolních systémech zvyšuje. Odpal na varování je pozůstatkem studenoválečné strategie, jehož riziko dnes mnohonásobně převyšuje jeho přínos. Naši vůdci potřebují neprodleně jednat a jak doufáme, podaří se jim zlikvidovat tento zastaralý protokol dříve, než přijde devastující chyba," vyjadřují naději autoři komentáře.

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události jak ze západní, tak z ruské perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory na obou stranách. Děkujeme za pochopení.

Související

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.
USA, ilustrační foto

Únik dokumentů z Trumpova úřadu měl dokázat americkou cenzuru. Odhalil něco úplně jiného

Únik dokumentů z amerického ministerstva zahraničí, které měly podle příznivců prezidentské administrativy dokázat, že vládní úřad určený k boji proti zahraniční propagandě v minulosti tajně cenzuroval americké občany, nepřinesl žádné důkazy o pochybení. Podle bývalých vysoce postavených představitelů zrušeného Střediska pro globální zapojení celá kauza naopak ukazuje na dlouhodobou politickou kampaň vedenou proti tomuto úřadu.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Jaderné zbraně Rusko

Aktuálně se děje

před 43 minutami

Metro

Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra

Rada hl. m. Prahy na svém dnešním jednání schválila některé změny v pojmenování u chystaných stanic metra D. Název Nusle bude nově platit pro stanici s pracovním názvem Náměstí Bratří Synků, Ryšánka pro stanici s pracovním názvem Olbrachtova. V případě stanice s pracovním názvem Depo Písnice bylo finální rozhodnutí zatím odloženo. U ostatních stanic budoucí linky metra D zůstávají v platnosti stávající pracovní názvy.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny

Systém odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státní službě čekají zásadní změny. Návrh jeho reformy v novele zákoníku práce a souvisejících zákonů projednala vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Odsouhlasila také návrh nového zákona o platformové práci nebo změnu financování projektu transformace problematického sídliště ve Šluknově. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Pedro Sánchez

Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil sociální sítě spojené s Ruskem a Izraelem ze šíření hoaxů o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády byla tato kampaň zaměřena na diskreditaci španělského kabinetu i na rozdělení Evropy. Sánchez zdůraznil, že do šíření fám se zapojily také mezinárodní krajně pravicové sítě. Celá záležitost má podle něj přímou souvislost s postojem Madridu ke konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě.

před 6 hodinami

Massoud Pezeškiján

Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA

Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.

před 7 hodinami

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Vláda ČR

Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii

Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.

před 11 hodinami

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským

Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.

před 11 hodinami

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má přes 900 mrtvých. Počet pohřešovaných hrozivě narůstá

Ničivé bleskové povodně v Nepálu si vyžádaly již nejméně 903 lidských životů. Tamní úřady zároveň hlásí prudký nárůst počtu pohřešovaných osob, jejichž bilance se během šesti dnů záchranných prací vyšplhala na 4 247. Ještě v neděli přitom úřady evidovaly 2 502 nezvěstných. Počet potvrzených obětí rovněž vzrostl z původních 781. Záchranáři v zasažených oblastech každodenně nalézají desítky dalších těl.

před 14 hodinami

včera

Ilustrační foto

Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině

Ruský Nejvyšší soud vyhověl žalobě nacionalistické strany Vlast a vyřadil liberální stranu Jabloko ze zářijových parlamentních voleb. Odstraněním celostátní kandidátky této formace ztratili voliči možnost odevzdat hlas jedinému zbývajícímu oficiálnímu politickému subjektu v zemi, který otevřeně vystupuje proti válce na Ukrajině a vyzývá k uzavření příměří. Verdikt vyvolal protest před budovou soudu, kde se shromáždily stovky převážně mladých lidí.

včera

Proč Islanďané odmítli vstup do EU? Na vině jsou ryby i mladí

Obyvatelé Islandu v referendu odmítli obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Proti obnovení jednání se vyslovilo 52,8 procenta voličů, zatímco pro bylo 47,2 procenta hlasujících. Výsledek představuje neúspěch pro islandskou vládu, která učinila z kampaňového referenda ústřední bod svého volebního období. Volební účast byla podle oficiálních údajů vyšší než při posledních parlamentních volbách.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy