Globální katastrofa? Stačí malá provokace a bude zle, varují generálové

"Nacházíme se ve stále více rizikovém strategickém prostředí. Ukrajinská krize ohrožuje stabilní vztahy mezi Ruskem a Západem, včetně jaderné dimenze - to se ukázalo minulý měsíc, když přišly zprávy, že ruští bezpečnostní představitelé během loňské krymské krize poradili prezidentovi Vladimiru Putinovi, aby zvážil uvedení ruského nukleárního arzenálu do pohotovosti," upozorňují James E. Cartwright a Vladimir Dvorkin, vysloužilí američtí generálové. Ve svém komentáři pro server NY Times rozebrali hrozbu případného vypuknutí jaderné války.

Přežívají studenoválečné doktríny

"Diplomatické úsilí mělo jen malý vliv na snížení nového jaderného napětí. Z toho důvodu je klíčové, aby spolu Rusko a Spojené státy mluvily, uvolnily tlak 'nasaď jaderné síly, nebo prohraj' během krize a minimalizovaly riziko chybného odpalu. Ve skutečnosti stále žijeme ve studenoválečné jaderné doktríně, která diktuje tři strategické možnosti: první úder, odpal na varování a odvetu po útoku. Neexistuje důvod domnívat se, že Rusko a USA tyto možnosti opustily, pakliže princip vzájemně zaručené destrukce zůstává nezměněn," konstatují generálové.

"Rozhodnutí o odpalu na varování - pokusu odpálit své jaderné zbraně dříve, než budou zničeny (nepřítelem) - by obě strany učinily na základě informací ze satelitů včasného varování a pozemních radarů. S ohledem na dobu letu strategických raket 15-30 minut, musí být rozhodnutí o odpalu v případě hrozby blížícího se útoku učiněno v rámci minut. Jde proto o nejvíc rizikový scénář, jelikož provokace či porucha mohou spustit globální katastrofu. Od doby, kdy je v provozu informační sytém řízený počítači, byla pravděpodobnost takové chyby minimalizována. Ale nástup hrozby kybernetického válčení zvýšil potenciál falešných poplachů v systému včasného varování. Možnost chyby nemůže být zcela vyloučena," deklaruje komentář.    

"Američtí představitelé většinou možnost odpalu po varování odmítají. Namísto toho hájí spíše výhody odvety po útoku, která poskytuje více času analyzovat situaci a učinit rozumné rozhodnutí. Sovětský svaz ani Rusko nikdy explicitně nepřiznaly, že se drží stejné strategie, ale důraz kladený na mobilní odpalovací systémy a strategické ponorky nadále naznačuje podobné spoléhání se na možnost vypořádat se s útokem a následně uštědřit odvetné údery. Dnešní ruský systém včasného varování je však poškozen. Poslední satelit, který měl v minulosti detekovat odpaly raket z amerického území a ponorek přestal loni na podzim fungovat. To vznáší otázku ohledně ruské schopnosti provést odpal po varování," píše Cartwright a Dvorkin.  

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Částečně s cílem kompenzovat výpadek svého vesmírného systému Rusko vyvinulo prefabrikované radarové jednotky, které může rychle rozmístit podél svých hranic. Některé z nich jsou již funkční, jiné se teprve testují. Na rozdíl od satelitní sítě může radar poskytnout přesné informace o rozsahu a cílech raketového útoku - ale pouze poté, co střela vstoupí do jeho dosahu, což by pravděpodobně bylo 10-15 minut po odpalu. Výhodou radaru je více informací, nevýhodou pak nutnost čekat a z toho plynoucí omezenější čas k přijetí rozhodnutí, zda provést odpal na varování. To pak zvyšuje pravděpodobnost chybné odvety. V případě ponorkových střel odpálených z Norského moře by ruská radarová síť poskytla osobám rozhodujícím o jaderných zbraních pouhých 10 minut na reakci. Americký systém včasného varování zřejmě poskytuje zhruba dvojnásobný čas," nastiňují generálové.     

USA i Rusko musí jednat

"Pro obě strany jsou uvedené časové šablony velmi stísněné a prostor pro chybné rozhodnutí značný. Odpal na varování vystavuje velící řetězce jaderných sil v obou zemích enormnímu napětí. Dle teorie žádná rozumná hlava státu nevydá povolení k odpalu na varování poté, co obdrží informace o pouhé jedné vypálené střele nebo jejich malému počtu. Bude předpokládat, že se nejedná o záměrný plnohodnotný útok. Doktrína odpalu na varování v Rusku i ve Spojených státech stále platí - a v takovém případě riziko, byť malé, kataklastické chyby přetrvává," varuje komentář.  

"Toto riziko by mělo motivovat prezidenty Ruska a Spojených států ke společnému rozhodnutí vypustit koncept odpalu na varování ze svých jaderných strategií. Měli by obnovit přímé rozhovory mezi ozbrojenými silami, které přerušila ukrajinská krize a toto prosazovat jako hlavní prioritu. Společné rozhodnutí v této otázce by nedestabilizovalo jaderné odstrašení - obě země stále mají jaderné síly, které dokážou přečkat první úder a garantovat tak možnost odvetného útoku," připomínají generálové.   

"Při prosazení takové dohody by obě země měly upustit od vojenských cvičení, která zahrnují nácvik odpalu střel na základě informací se systému včasného varování. I pokud by takový krok nemohl být jasně prokázán, jednalo by se o cenný příspěvek ke strategické stabilitě a pochopitelně i ke snaze zabránit neúmyslné jaderné válce. Šlo by o pozitivní krok směrem ke konferenci hodnotící Smlouvu o nešíření jaderných zbraní, kterou budou USA hostit tento měsíc. Detailní kontrolní opatření mohou přijít později, až se zlepší rusko-americké vztahy. Technické provedení rozhodnutí opustit koncept odpalu na varování by spadal do rámce smlouvy New START. Rozfázovaná redukce bojové pohotovosti strategických jaderných sil by poskytla bezpečnější časový prostor pro rozhodnutí o atomovém útoku," domnívají se Cartwright a Dvorkin.      

"V období vyostřených tensí a omezeného času pro rozhodnutí se pravděpodobnost lidské či technické chyby v kontrolních systémech zvyšuje. Odpal na varování je pozůstatkem studenoválečné strategie, jehož riziko dnes mnohonásobně převyšuje jeho přínos. Naši vůdci potřebují neprodleně jednat a jak doufáme, podaří se jim zlikvidovat tento zastaralý protokol dříve, než přijde devastující chyba," vyjadřují naději autoři komentáře.

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události jak ze západní, tak z ruské perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory na obou stranách. Děkujeme za pochopení.

Související

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Jaderné zbraně Rusko

Aktuálně se děje

před 44 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Petr Macinka na zasedání nové vlády

Macinka upřesnil, koho považuje za méněcenného

Ministr zahraničí Petr Macinka, reprezentující hnutí Motoristé, vyhrotil spor se svými politickými odpůrci. Poté, co už v neděli v televizním vysílání označil část opozice za „méněcenné lidi“, nyní přešel s konkrétními jmény. Ve svém středečním vyjádření na dotaz novinářky Nory Fridrichové výslovně zmínil šéfa ODS Martina Kupku, poslankyni Evu Decroix a předsedu hnutí STAN Víta Rakušana.

před 2 hodinami

Hormuzský průliv

Čína může USA pomoci znovuotevřít Hormuzský průliv. Nebude to ale zadarmo

Návštěva íránského ministra zahraničí Abbáse Araghčího v Pekingu, která se uskutečnila jen několik dní před plánovanou cestou amerického prezidenta Donalda Trumpa do čínské metropole, vyvolává otázky o roli Číny jako možného mírového zprostředkovatele. Vzhledem k tomu, že dosavadní diplomatické snahy nedokázaly zajistit trvalý konec války ohrožující globální ekonomiku, hledají Teherán i Washington cestu ven z konfliktu. Čína se díky svým úzkým vazbám na Írán i otevřené lince do Washingtonu jeví jako logický kandidát na tuto roli.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

MV Hondius

Čtou knihy, na palubu chodí po jednom. Jak se žije cestujícím lodi MV Hondius pod hrozbou hantaviru?

Před necelým měsícem vyplouvali s vidinou dobrodružství na cestu k nejvzdálenějším ostrovům světa. Těšili se na pozorování velryb, tučňáků a na úchvatné scenérie ledových plání či zelených kopců. Nyní je však realita pro téměř 150 cestujících na palubě lodi MV Hondius zcela jiná. Místo poznávání přírody tráví dny v izolaci svých kajut na lodi kotvící v Atlantiku a snaží se chránit před nákazou smrtelným virem.

před 4 hodinami

Bouřky

Bouřky se mohou vyskytnout i dnes, přiznali meteorologové

V Česku ani dnes nejsou vyloučeny bouřky. Mnoho jich ale nebude a vyskytnou se na výrazně menší části území. Více bude spíše přeháněk bez bleskové aktivity, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na sociální síti X. Výstrahu oproti včerejšku nevydal.

před 5 hodinami

MV Hondius

Loď MV Hondius rozhádala celé Španělsko. Madrid ji povolil zakotvit na Kanárských ostrovech

Napětí na Kanárských ostrovech v souvislosti s plánovaným připlutím výletní lodi MV Hondius, na jejíž palubě vypukla nákaza nebezpečným hantavirem, prudce roste. Regionální vláda v čele s Fernandem Clavijem vyjádřila kategorický nesouhlas s tím, aby plavidlo v nejbližších dnech zakotvilo v tamních přístavech. Situace se rychle mění v ostrou politickou bitvu mezi souostrovím a centrální španělskou vládou.

před 6 hodinami

Andrej Babiš

Babiš v otázce financování armády otočil. Závazek NATO chce letos splnit

Premiér Andrej Babiš (ANO) během pondělního summitu v Jerevanu překvapil změnou svého dosavadního postoje k financování armády. Novinářům oznámil, že Česká republika splní závazek vynakládat dvě procenta HDP na obranu ještě v letošním roce. Tento optimismus přichází jen krátce poté, co premiér v dubnu nedostatečný rozpočet obhajoval a tvrdil, že dosažení této hranice není reálné.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Bouřka, ilustrační foto

Počasí přinese do Česka další bouřky

Meteorologové předpovídají pro nadcházející dny proměnlivý charakter počasí, který odstartuje středečními bouřkami a vyvrcholí výrazným oteplením během víkendu. Zatímco polovina týdne přinese srážky a lokální ochlazení, neděle by měla nabídnout téměř letní teploty dosahující až k 28 °C.

Aktualizováno před 16 hodinami

Akce s názvem „Ruce pryč od médií“ Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Ruce pryč od médií. Tisíce lidí v Praze protestovaly proti zestátnění ČT a ČRo

Pražské Staroměstské náměstí se v úterý v podvečer stalo dějištěm rozsáhlého protestu na obranu nezávislosti veřejnoprávních médií. Akci s názvem „Ruce pryč od médií“ svolal spolek Milion chvilek pro demokracii v reakci na kontroverzní vládní návrh zákona, který by podle organizátorů znamenal faktické zestátnění České televize a Českého rozhlasu. Tisíce účastníků zaplnily prostor náměstí, aby vyjádřily svůj nesouhlas se snahami o politické ovládnutí těchto institucí.

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

CNN: Trump se stal historicky nejméně populárním prezidentem USA

Prezident Donald Trump se v pátém měsíci roku 2026 nachází v pozici historicky nejméně populární hlavy státu, a to i ve srovnání s krizovými momenty svého prvního funkčního období. Podle aktuálního průměru průzkumů CNN (Poll of Polls) klesla jeho podpora na pouhých 35 %. Tímto výsledkem se Trump dostává do nelichotivé společnosti George W. Bushe, který byl dosud jediným prezidentem od dob Jimmyho Cartera, jenž se dlouhodobě pohyboval v takto nízkých číslech.

včera

WHO: Na palubě lodi MV Hondius mohlo dojít k vzácnému přenosu hantaviru z člověka na člověka

Světová zdravotnická organizace (WHO) připustila, že na palubě nizozemské výletní lodi MV Hondius, kde v uplynulých dnech zemřeli tři lidé, mohlo dojít k vzácnému přenosu hantaviru z člověka na člověka. Virus se obvykle šíří prostřednictvím hlodavců, avšak v tomto specifickém případě se odborníci domnívají, že k infekci mohlo dojít mezi osobami v „mimořádně blízkém kontaktu“. WHO zároveň zdůraznila, že celkové riziko pro širší veřejnost zůstává nízké.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy