Globální katastrofa? Stačí malá provokace a bude zle, varují generálové

"Nacházíme se ve stále více rizikovém strategickém prostředí. Ukrajinská krize ohrožuje stabilní vztahy mezi Ruskem a Západem, včetně jaderné dimenze - to se ukázalo minulý měsíc, když přišly zprávy, že ruští bezpečnostní představitelé během loňské krymské krize poradili prezidentovi Vladimiru Putinovi, aby zvážil uvedení ruského nukleárního arzenálu do pohotovosti," upozorňují James E. Cartwright a Vladimir Dvorkin, vysloužilí američtí generálové. Ve svém komentáři pro server NY Times rozebrali hrozbu případného vypuknutí jaderné války.

Přežívají studenoválečné doktríny

"Diplomatické úsilí mělo jen malý vliv na snížení nového jaderného napětí. Z toho důvodu je klíčové, aby spolu Rusko a Spojené státy mluvily, uvolnily tlak 'nasaď jaderné síly, nebo prohraj' během krize a minimalizovaly riziko chybného odpalu. Ve skutečnosti stále žijeme ve studenoválečné jaderné doktríně, která diktuje tři strategické možnosti: první úder, odpal na varování a odvetu po útoku. Neexistuje důvod domnívat se, že Rusko a USA tyto možnosti opustily, pakliže princip vzájemně zaručené destrukce zůstává nezměněn," konstatují generálové.

"Rozhodnutí o odpalu na varování - pokusu odpálit své jaderné zbraně dříve, než budou zničeny (nepřítelem) - by obě strany učinily na základě informací ze satelitů včasného varování a pozemních radarů. S ohledem na dobu letu strategických raket 15-30 minut, musí být rozhodnutí o odpalu v případě hrozby blížícího se útoku učiněno v rámci minut. Jde proto o nejvíc rizikový scénář, jelikož provokace či porucha mohou spustit globální katastrofu. Od doby, kdy je v provozu informační sytém řízený počítači, byla pravděpodobnost takové chyby minimalizována. Ale nástup hrozby kybernetického válčení zvýšil potenciál falešných poplachů v systému včasného varování. Možnost chyby nemůže být zcela vyloučena," deklaruje komentář.    

"Američtí představitelé většinou možnost odpalu po varování odmítají. Namísto toho hájí spíše výhody odvety po útoku, která poskytuje více času analyzovat situaci a učinit rozumné rozhodnutí. Sovětský svaz ani Rusko nikdy explicitně nepřiznaly, že se drží stejné strategie, ale důraz kladený na mobilní odpalovací systémy a strategické ponorky nadále naznačuje podobné spoléhání se na možnost vypořádat se s útokem a následně uštědřit odvetné údery. Dnešní ruský systém včasného varování je však poškozen. Poslední satelit, který měl v minulosti detekovat odpaly raket z amerického území a ponorek přestal loni na podzim fungovat. To vznáší otázku ohledně ruské schopnosti provést odpal po varování," píše Cartwright a Dvorkin.  

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Částečně s cílem kompenzovat výpadek svého vesmírného systému Rusko vyvinulo prefabrikované radarové jednotky, které může rychle rozmístit podél svých hranic. Některé z nich jsou již funkční, jiné se teprve testují. Na rozdíl od satelitní sítě může radar poskytnout přesné informace o rozsahu a cílech raketového útoku - ale pouze poté, co střela vstoupí do jeho dosahu, což by pravděpodobně bylo 10-15 minut po odpalu. Výhodou radaru je více informací, nevýhodou pak nutnost čekat a z toho plynoucí omezenější čas k přijetí rozhodnutí, zda provést odpal na varování. To pak zvyšuje pravděpodobnost chybné odvety. V případě ponorkových střel odpálených z Norského moře by ruská radarová síť poskytla osobám rozhodujícím o jaderných zbraních pouhých 10 minut na reakci. Americký systém včasného varování zřejmě poskytuje zhruba dvojnásobný čas," nastiňují generálové.     

USA i Rusko musí jednat

"Pro obě strany jsou uvedené časové šablony velmi stísněné a prostor pro chybné rozhodnutí značný. Odpal na varování vystavuje velící řetězce jaderných sil v obou zemích enormnímu napětí. Dle teorie žádná rozumná hlava státu nevydá povolení k odpalu na varování poté, co obdrží informace o pouhé jedné vypálené střele nebo jejich malému počtu. Bude předpokládat, že se nejedná o záměrný plnohodnotný útok. Doktrína odpalu na varování v Rusku i ve Spojených státech stále platí - a v takovém případě riziko, byť malé, kataklastické chyby přetrvává," varuje komentář.  

"Toto riziko by mělo motivovat prezidenty Ruska a Spojených států ke společnému rozhodnutí vypustit koncept odpalu na varování ze svých jaderných strategií. Měli by obnovit přímé rozhovory mezi ozbrojenými silami, které přerušila ukrajinská krize a toto prosazovat jako hlavní prioritu. Společné rozhodnutí v této otázce by nedestabilizovalo jaderné odstrašení - obě země stále mají jaderné síly, které dokážou přečkat první úder a garantovat tak možnost odvetného útoku," připomínají generálové.   

"Při prosazení takové dohody by obě země měly upustit od vojenských cvičení, která zahrnují nácvik odpalu střel na základě informací se systému včasného varování. I pokud by takový krok nemohl být jasně prokázán, jednalo by se o cenný příspěvek ke strategické stabilitě a pochopitelně i ke snaze zabránit neúmyslné jaderné válce. Šlo by o pozitivní krok směrem ke konferenci hodnotící Smlouvu o nešíření jaderných zbraní, kterou budou USA hostit tento měsíc. Detailní kontrolní opatření mohou přijít později, až se zlepší rusko-americké vztahy. Technické provedení rozhodnutí opustit koncept odpalu na varování by spadal do rámce smlouvy New START. Rozfázovaná redukce bojové pohotovosti strategických jaderných sil by poskytla bezpečnější časový prostor pro rozhodnutí o atomovém útoku," domnívají se Cartwright a Dvorkin.      

"V období vyostřených tensí a omezeného času pro rozhodnutí se pravděpodobnost lidské či technické chyby v kontrolních systémech zvyšuje. Odpal na varování je pozůstatkem studenoválečné strategie, jehož riziko dnes mnohonásobně převyšuje jeho přínos. Naši vůdci potřebují neprodleně jednat a jak doufáme, podaří se jim zlikvidovat tento zastaralý protokol dříve, než přijde devastující chyba," vyjadřují naději autoři komentáře.

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události jak ze západní, tak z ruské perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory na obou stranách. Děkujeme za pochopení.

Související

Donald Trump

Trump se snaží zajistit, aby po konci v úřadu nemohl být vyšetřován

Dohoda, kterou americký prezident Donald Trump uzavřel se svou vlastní administrativou o zřízení takzvaného fondu proti zneužívání úřadů (anti-weaponization fund), představuje nejnovější příklad snahy jeho druhé vlády omezit kontrolní mechanismy prezidentské moci. Tento krok má Trumpovi a jeho spojencům zajistit ochranu před budoucím vyšetřováním ze strany kongresových Demokratů či budoucích vlád. Podle právních expertů a bývalých vládních právníků oslovených CNN Trump systematicky odbourává transparentní pravidla zavedená po aféře Watergate, napadá rozpočtové pravomoci Kongresu a odměňuje své loajální příznivce, kteří čelí obviněním z trestných činů spáchaných v jeho zájmu.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Jaderné zbraně Rusko

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Ruská armáda, ilustrační foto

Rusko by mohlo na NATO zaútočit do roka, obává se EU

Evropští bezpečnostní úředníci vyjadřují stále větší znepokojení nad tím, že by Ruská federace mohla v dohledné době rozšířit válečný konflikt i mimo území Ukrajiny. Podle zpravodajských informací má Moskva v úmyslu vyvolat novou vlnu eskalace, která by jí posloužila jako záminka pro vyhlášení další mobilizace vojsk a zároveň by vytvořila masivní tlak na Severoatlantickou alianci. Tyto obavy narůstají v kontextu probíhajícího jaderného cvičení v Bělorusku, stupňujících se hrozeb vůči pobaltským státům a obrovských lidských ztrát, které ruská armáda na bojišti denně zaznamenává, uvedl Wall Street Journal.

před 2 hodinami

Rusko, Kreml

Vyzbrojte zaměstnance, protivzdušnou obranu si zaplaťte. Rusko vyzvalo banky, aby se o bezpečnost staraly samy

Ruská federace přijala nový zákon, který umožňuje tamní centrální bance a dalším významným finančním institucím provozovat vlastní systémy protivzdušné obrany. Podle dokumentu, který zveřejnila dolní komora ruského parlamentu, mají tyto subjekty navíc legálně vyzbrojit své vlastní zaměstnance. Cílem tohoto opatření je poskytnout bankovnímu sektoru nástroje k odražení čím dán intenzivnějších útoků ukrajinských bezpilotních letounů, které míří na klíčové body ruské infrastruktury.

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Extrémní počasí spaluje Evropu. Brutální připomínka klimatické krize, varuje OSN

Prudká vlna veder, která v těchto dnech sužuje rozsáhlé oblasti západní Evropy, představuje podle vyjádření Organizace spojených národů brutální připomínku neustále se stupňujících dopadů globální klimatické krize. Prohlášení přichází bezprostředně poté, co Francie a Velká Británie zaznamenaly ve dvou po sobě jdoucích dnech nové teplotní rekordy pro měsíc květen. Neobvykle brzký příchod takto extrémního počasí vyvolal vážné obavy mezi meteorology i politickými představiteli, kteří upozorňují na rostoucí rizika spojená s přehříváním planety.

před 5 hodinami

Donald Trump

Trump se snaží zajistit, aby po konci v úřadu nemohl být vyšetřován

Dohoda, kterou americký prezident Donald Trump uzavřel se svou vlastní administrativou o zřízení takzvaného fondu proti zneužívání úřadů (anti-weaponization fund), představuje nejnovější příklad snahy jeho druhé vlády omezit kontrolní mechanismy prezidentské moci. Tento krok má Trumpovi a jeho spojencům zajistit ochranu před budoucím vyšetřováním ze strany kongresových Demokratů či budoucích vlád. Podle právních expertů a bývalých vládních právníků oslovených CNN Trump systematicky odbourává transparentní pravidla zavedená po aféře Watergate, napadá rozpočtové pravomoci Kongresu a odměňuje své loajální příznivce, kteří čelí obviněním z trestných činů spáchaných v jeho zájmu.

před 6 hodinami

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Kongo devastují bomby i ebola. Situace je kritická, do země poletí ředitel WHO

Východ Demokratické republiky Kongo čelí katastrofálnímu střetu smrtícího onemocnění a probíhajícího válečného konfliktu. Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus varoval, že šíření viru ebola v provincii Ituri v současné době předstihuje reakci zdravotníků, k čemuž zásadně přispívají pokračující boje v regionu. Podle jeho vyjádření na sociální síti X nemohou zdravotnické týmy efektivně budovat důvěru v místních komunitách ani izolovat nemocné v situaci, kdy na oblast dopadají bomby. Šéf WHO má do země dorazit ve středu, aby osobně vedl proces zintenzivnění snah o potlačení nákazy.

před 7 hodinami

Posádka mise Artemis II poslala na Zemi nové úchvatné fotky

NASA zveřejnila podrobnosti o chystané základně na Měsíci

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zveřejnil podrobnosti o robotických modulech, skákajících dronech a vozidlech, které plánuje vyslat na Měsíc v rámci budování trvalé lunární základny. Mezi společnosti vybrané pro konstrukci těchto strojů patří i Blue Origin, vesmírná firma zakladatele Amazonu Jeffa Bezose, dále společnosti Intuitive Machines a Astrobotic. Spojené státy usilují o to, aby američtí astronauti znovu stanuli na povrchu Měsíce ještě před koncem funkčního období prezidenta Donalda Trumpa v roce 2029.

před 8 hodinami

ministerstvo zdravotnictví

Ministerstvo zdravotnictví posílilo pravomoci praktiků. V těchto případech nahradí specialisty

Léky, které bylo dosud možné získat výhradně v ordinacích specialistů, budou moci od 1. července předepisovat také praktičtí lékaři. Stovky tisíc pacientů s nemocným srdcem, ledvinami, cukrovkou či dalšími chronickými chorobami tak ušetří čas strávený objížděním odborných ambulancí. Nová vyhláška Ministerstva zdravotnictví, která tuto úpravu navrhuje, se v současné době nachází ve fázi připomínkového řízení se zkrácenou sedmidenní lhůtou.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Evropská unie

EU stále neví, kdo by měl komunikovat s Ruskem. Neshodla se ani, jestli jednat chce

Evropská unie v současné době intenzivně zvažuje obnovení diplomatických kontaktů s Moskvou ohledně konfliktu na Ukrajině. Tento krok přichází ve chvíli, kdy americké vyjednávací úsilí zcela uvízlo na mrtvém bodě a Rusko zároveň stupňuje své ničivé letecké údery. Celá záležitost se stane hlavním tématem neformálního setkání evropských ministrů zahraničí na Kypru. Samotná Ukrajina na Evropskou unii naléhá, aby pomohla vyjednat ukončení války, přičemž ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha potvrdil, že Kyjev má velký zájem vnést do celého vyjednávacího procesu novou dynamiku.

před 10 hodinami

Rada míru

Trumpova Rada míru nemá na účtu ani dolar. Dosud přitom vůbec nic neudělala

Oficiální finanční fond zřízený Světovou bankou pro Radu míru amerického prezidenta Donalda Trumpa neobdržel doposud žádné prostředky. Tento stav trvá navzdory tomu, že Spojené státy americké spolu s dalšími světovými lídry přislíbily na podporu této iniciativy celkovou částku ve výši 17 miliard dolarů. Informaci přinesl deník Financial Times s odvoláním na čtyři nezávislé zdroje, které jsou s celou záležitostí podrobně obeznámeny. Jeden z těchto zdrojů doslova potvrdil, že na zmíněný účet nebyl vložen ani jeden jediný dolar.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Petr Pavel a Andrej Babiš

Muniční iniciativa má nový problém, přiznal prezident Pavel

Česká muniční iniciativa, která v poslední době pomáhá válkou zmítané Ukrajině, má nový problém. Zmínil ho prezident Petr Pavel. Aniž by je jmenoval, přiznal, že peníze na munici pro Kyjev už neposkytuje několik zemí, které tak dříve činily. 

před 12 hodinami

Hokej, ilustrační fotografie.

Český tým začal s Kanadou dobře, favorité ale nakonec potvrdili svou roli

Poté, co o úterním poledni dali Čechům šanci na lepší umístění Dánové tím, že svůj duel s Norskem poslali do prodloužení, žila naděje, že by skutečně z toho mohlo být konečné druhé místo ve skupině B pro český tým a tím pádem snadnější soupeř. A hlavně také možnost hrát čtvrtfinále ve Fribourgu a necestovat tak do Curychu. Ani jedno se nakonec bohužel nevyplnilo. A to i přesto, že Češi do duelu s obrovským favoritem vstoupili dobře. Po dvou třetinách dokonce vedli 2:1, ale v závěrečné třetí třetině se Kanaďanům povedlo otočit skóre. I když z toho nakonec byla prohra, dá se říct, že Češi odčinili předešlou ostudnou prohru s Norskem.

před 12 hodinami

před 14 hodinami

včera

včera

včera

včera

Lebka svaté Zdislavy, ilustrační fotografie.

Církev prozradila, jak dále naloží s lebkou svaté Zdislavy

Církev prozradila, jaký bude další osud lebky svaté Zdislavy, která se v květnu na krátkou dobu ocitla v rukou zloděje. Vzácná relikvie má být vystavena pouze při sobotní pouti. Následně se vrátí do hrobu. Oznámil to pražský arcibiskup Stanislav Přibyl. 

včera

Zemřel někdejší odborový předák a politik Richard Falbr

Českou politickou scénu zasáhla v úterý smutná zpráva. Ve věku 85 let zemřel Richard Falbr, někdejší odborový předák, bývalý senátor a europoslanec. O Falbrově úmrtí informovaly odbory. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy