"Spojené státy a další jaderné mocnosti promarnily možnost využít poslední konferenci OSN k posunu v jaderném odzbrojení. Schůzka v květnu měla posílit mezinárodní snahy o nešíření jaderných zbraní. Namísto toho připomněla jak hluboké rozdíly panují ohledně budoucnosti atomových zbraní a jaké úsilí bude zapotřebí, aby byly eliminovány," konstatuje úvodník amerického serveru New York Times. Známý deník v něm zkritizoval mizivý progres v jaderném odzbrojení.
Nikam nevedoucí debaty
"Konference se koná každých pět let, aby se zhodnotila dodržování smlouvy o nešíření jaderných zbraní z roku 1970 - dohody známé pod zkratkou NPT (Nonproliferation Treaty), ve které se státy uznané smlouvou jako držitelé atomových zbraní - Spojené státy, Rusko, Čína, Británie a Francie - zavázaly prosazovat jaderné odzbrojení," připomíná NY Times.
"Dalších 186 signatářů slíbilo vzdát se jaderných zbraní. Indie a Pákistán smlouvu nepodepsaly a obě země mají atomové zbraně. Neučinil tak ani Izrael, který odmítá přiznat, že jaderný arzenál vlastní, a Jižní Súdán, který ho nemá. Severní Korea, která bývala členem NPT, od ní v roce 2003 odstoupila a nyní se předpokládá, že může vlastnit až 16 jaderných náloží," nastiňuje úvodník.
"Letošní konference zkolabovala po čtyřech týdnech často uštěpačné debaty a ukazování na sebe prstem 22. května bez toho, aniž by se členové formálně dohodli na plánu akcí. Všechna rozhodnutí musí být přijímána na základě konsensu a Spojené státy, Británie a Kanada zamítly závěrečné komuniké," uvádí americký deník.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde."Jedním z důvodů tohoto krachu byl spor mezi Egyptem a Izraelem, který podporovaly Spojené státy, ohledně zákazu jaderných zbraní na Blízkém východě. Nešlo o první případ, kdy se Egypt a Izrael střetly kvůli návrhu na bezjaderné pásmo. Hodnotící konference NPT v roce 2010 vyzývala k jednání v roce 2012 ohledně regionálního zákazu (jaderných zbraní), což Izrael rozzuřilo. Izrael nakonec souhlasil, že se plánované akce zúčastní, ale schůzka se v roce 2012 nakonec nekonala, což zase rozdráždilo Egypt a další arabské země," shrnuje NY Times.
"V průběhu letošní konference NPT se Egypt a jeho spojenci pokusili urychlit daný proces tím, že navrhli, aby generální tajemník OSN svolal jednání o bezjaderné zóně na Blízkém východě v březnu 2016, a to i pokud Izrael odmítne souhlasit s jeho agendou; Izrael trval na tom, aby do ní bylo zařazeno široké spektrum bezpečnostních výzev v regionu. Tento konflikt je nešťastný, jelikož oba národy považují íránský jaderný program za hlavní hrozbu," kritizuje známý server.
Washington a Moskva se pustily do nebezpečné hry
"Problémy jaderné konference však sahaly za tento spor. Vztahy mezi Spojenými státy a Ruskem se v posledních letech zhoršily a úsilí dále omezovat jejich jaderné arzenály se zaseklo. Ruská vláda nejenže odmítla nabídku prezidenta Obamy vyjednávat o další třetinové redukci rozmístěných jaderných zbraní jdoucí za rámec limitu 1550 kusů ve smlouvě New Start z roku 2010, ale ruští představitelé rovněž učinili skandální hrozby použití jaderných zbraní v možné konfrontaci s NATO ohledně Ukrajiny. Rusko také porušuje smlouvu o jaderných zbraních středního doletu z roku 1987, když testuje nové střely s plochou dráhou letu. Washington a Moskva se pustily to nákladných programů modernizace svých jaderných zásob," varuje úvodník.
"Takové chování činí obtížnější nabádat ke zdrženlivosti země jako je Čína, Indie a Pákistán, z nichž má každá dle odhadů 100-250 jaderných zbraní, ale jejich arzenály se zvětšují," konstatuje NY Times.
"Navzdory zklamání a uvadání pokusů o (jaderné) odzbrojení existuje jedno skutečně světlé místo - vyjednávání mezi Íránem a světovými mocnostmi o dohodě, která by omezila íránský jaderný program výměnou za uvolnění mezinárodních sankcí. Pokud bude dosaženo zřetelné a kontrolovatelné dohody, mohlo by to inspirovat k novým iniciativám s cílem zbavit svět nejnebezpečnějších zbraní, včetně těch na Blízkém východě," uzavírá s mírným optimismem vedení redakce deníku.
EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.
Související
Únik dokumentů z Trumpova úřadu měl dokázat americkou cenzuru. Odhalil něco úplně jiného
Nyní a navždy. Kanada umístila na břeh Ontarijského jezera velkou ceduli s nápisem
Aktuálně se děje
včera
Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině
včera
Proč Islanďané odmítli vstup do EU? Na vině jsou ryby i mladí
včera
Hrdina povodní v Nepálu: Ředitel zachránil život 900 studentů
včera
U pobřeží Kypru se převrátila loď s 267 lidmi na palubě, počet mrtvých narůstá
včera
Babiš rovná vztahy s Hradem. Obnoví schůzky s Pavlem
včera
ČT představila novou nedělní debatu. Řešil se propad preferencí ANO i neefektivní zadlužování Česka
včera
Politico: Rusko plánuje novou pozemní ofenzívu na Kyjev
včera
Plzeň už má náhradu za Hyského. Viktoriány nově povede Radoslav Kováč
včera
Únik dokumentů z Trumpova úřadu měl dokázat americkou cenzuru. Odhalil něco úplně jiného
včera
Island v referendum odmítl návrh na obnovení přístupových rozhovorů s EU
včera
NASA posílá do vesmíru zbrusu nový teleskop. Je tisíckrát rychlejší než Hubbleův
včera
Nyní a navždy. Kanada umístila na břeh Ontarijského jezera velkou ceduli s nápisem
včera
Po katastrofě v Nepálu je už 750 mrtvých. Hrozí další sesuvy půdy
včera
Počasí: Déšť bude příští týden výjimkou, tropické teploty se ale neobjeví vůbec
29. srpna 2026 21:47
Posádka mise Artemis II převzala od Trumpa nejvyšší americké vesmírné vyznamenání
29. srpna 2026 20:36
Vlna vymazala z povrchu země celé vesnice. Zaplavená místa jsou nepřístupná, kolik lidí bahno pohřbilo nikdo neví
29. srpna 2026 19:24
USA potřebují venezuelskou ropu víc než kdy dřív. Z kontroverzní dohody mohou těžit všichni
Aktualizováno 29. srpna 2026 18:36
Tragédie u Buči: Ruský noční úder si vyžádal nejméně 37 mrtvých a stovky evakuovaných
29. srpna 2026 18:12
Jednání o míru se nekoná. Rozhovory jsou mrtvé, přiznává Moskva
29. srpna 2026 17:06
Královské námořnictvo provedlo mimořádnou operaci. Sledovalo ruská plavidla v britských vodách
Britské královské námořnictvo absolvovalo intenzivní třídenní operaci, během níž detailně sledovalo pohyb čtyř ruských plavidel v britských vodách. Mimořádný zásah trval celkem 72 hodin a britské složky využívaly k neustálému monitorování trasy ze Severního moře do Lamanšského průlivu pokročilé radarové systémy.
Zdroj: Libor Novák