Obama vše zpackal? Expert má jasno

Domácí neúspěchy

"Společně s íránskou dohodou by úspěch Transpacifického partnerství (TPP) a Transatlantického obchodního a investičního partnerství (T-TIP) - které by propojily ekonomiky zemí generujících 40, resp. 50 procent globálního HDP - představoval významný moment Obamova druhého funkčního období a zajistil americký vliv v pacifické Asii, jižní Americe a Evropě. Tato vítězství by se stala velkou částí jeho prezidentského dědictví, jak se jeho čas v Bílém domě pozvolna chýlí ke konci," domnívá se Hammond.  

"Skutečnost, že dědictví Obamova druhého funkčního období je namísto domácí politiky definováno spíše na zahraničněpolitické frontě, se již v posledních desetiletích stalo relativně obecným vzorcem pro znovuzvolené prezidenty. Od jeho kampaně v roce 2012 proti republikánovi Mittu Romneymu Obama dosáhl v domácí politice jen mála úspěchů. Jeho zákon o kontrole zbraní byl smeten a zdá se nepravděpodobné, že by byl oživen, navzdory tragické střelbě v Charlestonu, k níž došlo tento měsíc. Komplexní imigrační reforma čelí výrazné opozici v republikány kontrolované Sněmovně reprezentantů. A perspektiva velké rozpočtové dohody s Kongresem na roky 2015 a 2016 vypadá rovněž velmi nepravděpodobně. Realizace jeho klíčové zdravotnické iniciativy je obecně považována za zpackanou," shrnuje expert.

"Mnoho znovuzvolených prezidentů v poválečné éře se podobně jako Obama neúspěšně snažilo o zisky na poli domácí politiky především z důvodu, že jejich strany, v tomto případě demokraté, se často nacházely v menšině v Kongresu. Dwight Eisenhower v roce 1956, Richard Nixon v roce 1972 a Bill Clinton v roce 1996 byli znovuzvolení spolu s Kongresem, kde jak Sněmovnu reprezentantů, tak Senát kontrolovala opoziční strana," připomíná odborník.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.     

"Ačkoliv Kongres může výrazně ovlivňovat směr Obamovy zahraniční politiky - zákonodárci například budou hlasovat o jakékoliv dohodě, která bude závazně uzavřena s Íránem - obecně má v mezinárodních otázkách menší volnost ve srovnání s domácími záležitostmi. Tudíž s ohledem na malé příležitosti prosazovat svou domácí politiku se může prezidentovo zaměření na zahraniční politiku v průběhu jeho zbývajícího času v úřadě ještě stupňovat, především pokud se americké hospodářství bude nadále zotavovat," předpovídá Hammond.     

Obamu čekají mezinárodní výzvy

"Íránská dohoda se rodí za horečného diplomatického úsilí. Termín nastavený tzv. skupinou 5+1 (Spojenými státy, Čínou, Ruskem, Spojeným královstvím, Německem a Francií) na 30. června se rychle blíží. Navzdory domácí americké i mezinárodní kritice takové smlouvy by uzavření komplexní jaderné dohody představovalo velké vítězství pro Bílý dům. Íránská dohoda má rovněž potenciál přeměnit širší geopolitickou realitu na Blízkém východě a pomoci Obamovu širšímu cíli posílení globální jaderné bezpečnosti," nastiňuje expert.  

"Na obchodní frontě prezident doufá, že se podaří podepsat zákon o tzv. zmocnění k podpoře obchodu a pomoc při posilování obchodu, což by umožnilo uzavřít Trans-pacifické partnerství. TPP odráží Obamovu touhu přeorientovat americkou zahraniční politiku směrem do regionu tichomořské Asie a k dalším rychle rostoucím trhům. Prezident také hodlá uzavřít Transatlantické obchodní a investiční partnerství (T-TIP) - obchodní a investiční dohodu s 28 státy Evropské unie. Taková dohoda by představovala největší regionální smlouvu o volném obchodu a investicích v historii, kdy Spojené státy a Evropa vytvářejí více než 50% světového HDP," uvádí analytik.

"Krom těchto obchodních smluv a jaderné dohody s Íránem by Obama mohl posílit své prezidentské dědictví dalšími mezinárodními úspěchy. V Iráku a Sýrii se Spojenými státy vedená koalice snaží oslabit Islámský stát, zatímco omezené americké síly zůstávají v Afghánistánu, aby pomohly stabilizovat novou vládu národní jednoty, která je terčem posledních útoků Talibanu. V Evropě mezitím Obamova administrativa pomáhá posílit Ukrajinu poté, co Rusko anektovalo Krym. Pokud Řecko pod tíhou svých zahraničních dluhů zbankrotuje a rozhodne se opustit eurozónu, Bílý dům může hrát významnou diplomatickou roli s cílem zbránit politickému a hospodářskému zhroucení (evropského) kontinentu," míní Hammond.   

"Obama vstupuje do ohromně důležité etapy svého prezidentství. Je zde množství velkých potenciálních zahraničněpolitických cílů, které by pomohly definovat jeho odkaz. Bereme-li v potaz blokádu domácích otázek v Kongresu, jeho zaměření na klíčové mezinárodní otázky se může pouze zintenzivnit," předestírá závěrem odborník.

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.