"V momentě, kdy většina světa sleduje Řecko, se rychle blíží jeden z kritických momentů prezidentství Baracka Obamy. Za pár dní by měl prezident nejen uzavřít historickou jadernou dohodu s Íránem, ale také podepsat domácí zákon, který umožní dvě potenciálně klíčové mezinárodní obchodní smlouvy - což poskytne Spojeným státům možnost sepsat to, co američtí představitelé nazývají pravidly cesty pro světovou ekonomiku 21. století," uvádí Andrew Hammond, expert na mezinárodní vztahy působící na londýnské London School of Economics. V komentáři pro server Reuters analyzoval současnou pozici amerického prezidenta.
Domácí neúspěchy
"Společně s íránskou dohodou by úspěch Transpacifického partnerství (TPP) a Transatlantického obchodního a investičního partnerství (T-TIP) - které by propojily ekonomiky zemí generujících 40, resp. 50 procent globálního HDP - představoval významný moment Obamova druhého funkčního období a zajistil americký vliv v pacifické Asii, jižní Americe a Evropě. Tato vítězství by se stala velkou částí jeho prezidentského dědictví, jak se jeho čas v Bílém domě pozvolna chýlí ke konci," domnívá se Hammond.
"Skutečnost, že dědictví Obamova druhého funkčního období je namísto domácí politiky definováno spíše na zahraničněpolitické frontě, se již v posledních desetiletích stalo relativně obecným vzorcem pro znovuzvolené prezidenty. Od jeho kampaně v roce 2012 proti republikánovi Mittu Romneymu Obama dosáhl v domácí politice jen mála úspěchů. Jeho zákon o kontrole zbraní byl smeten a zdá se nepravděpodobné, že by byl oživen, navzdory tragické střelbě v Charlestonu, k níž došlo tento měsíc. Komplexní imigrační reforma čelí výrazné opozici v republikány kontrolované Sněmovně reprezentantů. A perspektiva velké rozpočtové dohody s Kongresem na roky 2015 a 2016 vypadá rovněž velmi nepravděpodobně. Realizace jeho klíčové zdravotnické iniciativy je obecně považována za zpackanou," shrnuje expert.
"Mnoho znovuzvolených prezidentů v poválečné éře se podobně jako Obama neúspěšně snažilo o zisky na poli domácí politiky především z důvodu, že jejich strany, v tomto případě demokraté, se často nacházely v menšině v Kongresu. Dwight Eisenhower v roce 1956, Richard Nixon v roce 1972 a Bill Clinton v roce 1996 byli znovuzvolení spolu s Kongresem, kde jak Sněmovnu reprezentantů, tak Senát kontrolovala opoziční strana," připomíná odborník.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde."Ačkoliv Kongres může výrazně ovlivňovat směr Obamovy zahraniční politiky - zákonodárci například budou hlasovat o jakékoliv dohodě, která bude závazně uzavřena s Íránem - obecně má v mezinárodních otázkách menší volnost ve srovnání s domácími záležitostmi. Tudíž s ohledem na malé příležitosti prosazovat svou domácí politiku se může prezidentovo zaměření na zahraniční politiku v průběhu jeho zbývajícího času v úřadě ještě stupňovat, především pokud se americké hospodářství bude nadále zotavovat," předpovídá Hammond.
Obamu čekají mezinárodní výzvy
"Íránská dohoda se rodí za horečného diplomatického úsilí. Termín nastavený tzv. skupinou 5+1 (Spojenými státy, Čínou, Ruskem, Spojeným královstvím, Německem a Francií) na 30. června se rychle blíží. Navzdory domácí americké i mezinárodní kritice takové smlouvy by uzavření komplexní jaderné dohody představovalo velké vítězství pro Bílý dům. Íránská dohoda má rovněž potenciál přeměnit širší geopolitickou realitu na Blízkém východě a pomoci Obamovu širšímu cíli posílení globální jaderné bezpečnosti," nastiňuje expert.
"Na obchodní frontě prezident doufá, že se podaří podepsat zákon o tzv. zmocnění k podpoře obchodu a pomoc při posilování obchodu, což by umožnilo uzavřít Trans-pacifické partnerství. TPP odráží Obamovu touhu přeorientovat americkou zahraniční politiku směrem do regionu tichomořské Asie a k dalším rychle rostoucím trhům. Prezident také hodlá uzavřít Transatlantické obchodní a investiční partnerství (T-TIP) - obchodní a investiční dohodu s 28 státy Evropské unie. Taková dohoda by představovala největší regionální smlouvu o volném obchodu a investicích v historii, kdy Spojené státy a Evropa vytvářejí více než 50% světového HDP," uvádí analytik.
"Krom těchto obchodních smluv a jaderné dohody s Íránem by Obama mohl posílit své prezidentské dědictví dalšími mezinárodními úspěchy. V Iráku a Sýrii se Spojenými státy vedená koalice snaží oslabit Islámský stát, zatímco omezené americké síly zůstávají v Afghánistánu, aby pomohly stabilizovat novou vládu národní jednoty, která je terčem posledních útoků Talibanu. V Evropě mezitím Obamova administrativa pomáhá posílit Ukrajinu poté, co Rusko anektovalo Krym. Pokud Řecko pod tíhou svých zahraničních dluhů zbankrotuje a rozhodne se opustit eurozónu, Bílý dům může hrát významnou diplomatickou roli s cílem zbránit politickému a hospodářskému zhroucení (evropského) kontinentu," míní Hammond.
"Obama vstupuje do ohromně důležité etapy svého prezidentství. Je zde množství velkých potenciálních zahraničněpolitických cílů, které by pomohly definovat jeho odkaz. Bereme-li v potaz blokádu domácích otázek v Kongresu, jeho zaměření na klíčové mezinárodní otázky se může pouze zintenzivnit," předestírá závěrem odborník.
EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.
Související
Trump: Zaútočili jsme, protože Írán vyvíjí rakety schopné zasáhnout USA. Podle rozvědky to není pravda, tvrdí CNN
Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán
USA (Spojené státy americké) , Barack Obama
Aktuálně se děje
včera
Izraelská armáda povolala do služby 100 000 rezervistů. V dalších zvýší intenzitu útoků na Írán
včera
Při nové vlně útoků bylo zasaženo ústředí íránské státní televize. Internet v zemi prakticky nefunguje
včera
Izrael shodil na Írán za 30 hodin 2000 bomb. Americká armáda nasadila stealth bombardéry B-2
včera
Politico: Írán po začátku útoku zoufale hledal pomoc v Moskvě. Dostal jen slovní podporu
včera
Při jediném úderu zemřelo 48 íránských lídrů, prohlásil Trump. Co bude dál ale nikdo neví, varuje exšéf CIA
včera
Írán chce vybrat nového vůdce do dvou dní. Svrhněte islámskou republiku, dokud můžete, vyzval Íránce Pahlaví
včera
Írán zaútočil na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Rakety k ní ale nedoletěly
včera
Írán bude po zabití Chameneího řídit tříčlenná rada, povede ji ajatolláh Alíréza Aráfí
včera
Konflikt v Íránu má tři scénáře vývoje, tvrdí Macinka. Kvůli Čechům v zahraničí svolal krizový štáb
včera
Írán vypálil rakety směrem ke Kypru, varuje Británie
včera
Česká republika je připravena okamžitě vyslat repatriační letadla pro své občany, oznámil Babiš
včera
Írán zahájil další vlnu raketových útoků. Nad Abú Dhabí se ozývají silné exploze
včera
OBRAZEM: Tradiční Matějská pouť opět rozzářila pražské Výstaviště
včera
Co teď čeká Írán? Zemi povede vytvořená rada, čeká ji boj o přežití režimu
včera
„Nezapomeneme na 7. říjen.“ Izraelská armáda opět udeřila v srdci Teheránu, Írán slibuje pomstu
včera
Po smrti je nejen ajatolláh. Zahynula Chameneího dcera, zeť, vnouče a 40 íránských představitelů
včera
Írán zahájil rozsáhlou vlnu útoků napříč celým Blízkým východem
včera
Rozzuření Íránci se pokusili vtrhnout na americké velvyslanectví
včera
Počasí: Příští týden jarní teploty setrvají, bude až 15 stupňů
28. února 2026 23:11
Ajatolláh Alí Chameneí je po smrti
Americký prezident Donald Trump v sobotu večer potvrdil, že íránský nejvyšší vůdce, ajatolláh Alí Chameneí, byl zabit při rozsáhlém společném úderu Spojených států a Izraele. Trump tuto zprávu oznámil prostřednictvím své sociální sítě Truth Social, kde Chameneího označil za jednoho z nejhorších lidí v historii. Podle prezidenta je jeho smrt spravedlností nejen pro íránský lid, ale i pro Američany a občany mnoha dalších zemí.
Zdroj: Libor Novák