Washington/Havana - USA a Kuba dnes po 54 letech znovu otevřely svá velvyslanectví ve Washingtonu a Havaně. Před budovou amerického ministerstva zahraničí byla dnes vztyčena kubánská vlajka, později zavlála též před zcela novou kubánskou ambasádou v americké metropoli. Sportovci ale i nadále usilují o azyl ve Spojených státech. Nejistý je také osud ekonomického embarga.
Vztyčení vlajky před sídlem americké diplomacie se uskutečnilo bez ceremonie a zahájilo sérii oficiálních aktů věnovaných dnešnímu obnovení diplomatických styků mezi oběma zeměmi. Podle diplomatického zdroje citovaného agenturou AFP se šéf americké diplomacie John Kerry chystá navštívit Kubu 14. srpna.
Sportovci utíkají dál
Účast na fotbalovém Zlatém poháru v USA a na Panamerických hrách v Kanadě opět využila více než desítka kubánských sportovců k emigraci.
Fotbalový tým opustilo od začátku turnaje pět hráčů, vedení výpravy na Panamerických hrách v Kanadě zatím oznámilo zmizení dvou baseballistů a čtyř veslařů. Funkcionáři ani sportovci, kteří zůstali, se ale o uprchlících nechtějí bavit.
"Nemám zájem o tom mluvit. Mluvme o baseballu," řekl manažer baseballového týmu Roger Machado, jehož dva svěřenci opustili výpravu už před dvěma týdny při přípravných zápasech na území USA.
Obchodní embargo trvá
Hospodářské sankce vůči Havaně zahájily Spojené státy v říjnu 1960 zákazem vývozu amerického zboží na Kubu, vyjma léků a některých potravin. V únoru 1962 USA zahájily embargo na veškerý obchod s Kubou. Vzájemná diplomatická zastoupení obě země odvolaly též v říjnu 1960 a v lednu 1961 oficiálně přerušily diplomatické styky.
Olej do ohně přilila invaze v Zátoce sviní v dubnu 1961, kdy se skupina kubánských emigrantů, řízených CIA, vylodila na Kubě s cílem zažehnout povstání a svrhnout Castrův režim. Spojené státy ale povstalcům neposkytly slíbenou leteckou podporu, a tak akce skončila po třech dnech třemi stovkami mrtvých a 1200 zajatých.
Vztahy se vyhrotily v říjnu 1962, kdy USA zahájily námořní blokádu ostrova poté, co odhalily na Kubě sovětské rakety. Blokádu ukončily, když Moskva slíbila rakety stáhnout a Spojené státy se zavázaly nezaútočit na Kubu a odstranit rakety z Turecka. Po karibské krizi z podzimu 1962 zakázala americká vláda v létě 1963 jakékoli finanční transakce s Kubou.
Konec studené války a rozpad Sovětského svazu zasadil po roce 1991 kubánské ekonomice citelnou ránu. Nicméně USA v roce 1992 obchodní embargo zpřísnily.
Za začátek oteplovaní vztahů Kuby a USA někteří označují krátký hovor a podání rukou prezidentů, poprvé po 44 letech, Fidela Castra a Billa Clintona na summitu OSN v září 2000.
Raúl Castro a Barack Obama se krátce potkali a potřásli si rukou v prosinci 2013 na pietním ceremoniálu na počest zemřelého jihoafrického vůdce Nelsona Mandely v jihoafrickém Sowetu. Tehdy už několik měsíců vedli zástupci obou zemí v Kanadě a Vatikánu tajné rozhovory, k nimž přispěl i nový papež František.
Letos 11. dubna se poprvé po 59 letech sešly nejvyšší představitelé USA a Kuby - Obama s Raúlem Castrem přes hodinu jednali v rámci celoamerického summitu v panamské metropoli. Naposledy se oficiálně sešli prezidenti USA a Kuby též v Panamě v červenci 1956 (Fulgencio Batista a Dwight Eisenhower).
Spojené státy letos 29. května vyškrtly Kubu ze seznamu zemí podporujících terorismus. Kubánská vláda rovněž prohlásila, že je nezbytné, aby bylo současně s obnovením diplomatických vztahů zrušeno hospodářské embargo. V této záležitosti je nejistý postoj republikánů v Kongresu.
Související
V pákistánském Islámábádu začaly mírové rozhovory mezi Íránem a USA
Hnutí MAGA pochybuje o Trumpově duševním zdraví. Ztroskotanci, hlupáci, vzteká se prezident
USA (Spojené státy americké) , Kuba
Aktuálně se děje
před 50 minutami
V pákistánském Islámábádu začaly mírové rozhovory mezi Íránem a USA
před 1 hodinou
Experti: Bomba u srbského plynovodu byla snahou ruských tajných služeb ovlivnit volby v Maďarsku
před 2 hodinami
Hnutí MAGA pochybuje o Trumpově duševním zdraví. Ztroskotanci, hlupáci, vzteká se prezident
před 3 hodinami
Co potřebujete vědět o volbách v Maďarsku: Výsledky se mohou sčítat týden, průzkumy věstí pád Orbána
před 5 hodinami
Kamala Harris zvažuje kandidaturu na prezidenta v roce 2028
před 6 hodinami
Maďarsko na prahu historického přelomu. Do voleb zbývá jediný den
před 7 hodinami
Historický milník: Mise Artemis II úspěšně dokončena, astronauti se v pořádku vrátili na Zemi
před 9 hodinami
Počasí bude o víkendu stabilní. Oproti pátku se změní k lepšímu
včera
Návrat Chlopčíka a jedna novicka. StarDance odhalila složení poroty
včera
Praha prozradila, jak Dvorecký most změní hromadnou dopravu
včera
Důchody ovlivní i další svátky. V květnu budou dva výplatní termíny jiné
včera
Češi se podíleli na mezinárodní operaci proti útočníkům s vazbami na Rusko
včera
Trumpův vzkaz Íránu přinutil slavného herce k reakci. Bílý dům se ozval
včera
Pavel Novotný je zpátky v ODS. Označil se za ztraceného syna
včera
Sněmovní volby by vyhrálo ANO. Problém by měl jeden z jeho partnerů
včera
Evropská letiště čelí vážné hrozbě. Nedostatek paliva může v Evropské unii uzemnit letadla
včera
Klempíř sloučení České televize a Českého rozhlasu nechystá
včera
Vance před zahájením jednání varuje Teherán: Pokud se pokusíte o manipulaci, nebudeme vstřícní
včera
Ministerstvo zveřejnilo maximální ceny pohonných hmot na víkend
včera
Proč se USA v Íránu nedaří? Bývalý diplomat popsal, kde Trump udělal chybu
Donald Trump nyní sklízí „hořké plody“ svého mylného přesvědčení, že svržení íránského režimu bude stejně snadné jako blesková operace ve Venezuele. Podle Johna Feeleyho, uznávaného bývalého diplomata a někdejšího velvyslance v Panamě, se americký prezident nechal ukolébat lednovým úspěchem, kdy speciální jednotky zajaly Nicoláse Madura. Tento triumf ho vedl k osudnému rozhodnutí zaútočit v únoru na Írán, což uvrhlo Blízký východ do chaosu a zasadilo těžkou ránu globální ekonomice.
Zdroj: Libor Novák