Ostrá kritika USA: Drsné útoky, bez trestu, polovina Američanů neví zásadní věc...

Washington – Když se před třemi dny objevily šokující zprávy o bombardování a zničení nemocnice v afghánském Kundúzu, jen málokdo se nepozastavil nad tím, jak něčemu podobnému mohlo dojít. Nicolas J S Davies, spisovatel zabývající se současným americkým vojenským působením, ve svém příspěvku pro nezávislý investigativní server Consortium News varuje, že tento incident jen poukazuje na rozsáhlejší problémy.

Ačkoliv je útok na afghánskou nemocnici vedenou Lékaři bez hranic nejaktuálnějším příkladem selhání speciálních sil Spojených států, není podle Daviese ani zdaleka prvním. Jako příklad uvádí útok z roku 2009, kdy tým speciálních jednotek ve vesnici v Kábulu zabil dva dospělé civilisty a osm dětí; nikdo za něj nebyl potrestán.

Padnou tresty za mrtvé v Kundúzu?

Jak Davies uvádí, je stejně nepravděpodobné, že by byl někdo potrestán za útok na nemocnici Lékařů bez hranic. Podle bezpečnostní dohody totiž mají americké jednotky a úředníci naprostou imunitu a nemohou tak být trestáni podle afghánských zákonů.

„Takže ať by měl být za masakr v nemocnici podle práva zodpovědný kdokoliv, bude možné ho stíhat pouze v rámci amerických vojenských a civilních právních systémů, které už pravidelně za podobné válečné zločiny nikoho nežalují," varuje Davies.

Problémem je podle něj i celková neinformovanost americké veřejnosti. S odkazem na průzkum provedený Mezinárodní komisí Červeného kříže uvedl, že „zatímco tři čtvrtiny lidí v ostatních vyspělých zemí vědí, že vojáci ve válce ‚musí útočit pouze na jiné bojovníky a nechat civilisty být', tento základní princip vojenského práva zná pouze 52 procent Američanů."

„A dvakrát více Američanů než lidí v jiných státech se hlásilo k chybnému a nižšímu legálnímu standardu, podle kterého se mají vojenské operace jen ‚vyhýbat civilistům, jak jen je to možné'," dodává.

Jak se operace rozjede, už ji nelze z dálky kontrolovat

Davies také připomíná, že ačkoliv jsou americké útoky veřejnosti prezentovány jako pečlivě plánované a připravované tak, aby se co nejvíc omezily možné vedlejší ztráty na životech, realita tomu mnohdy neodpovídá.

V souvislosti s tím zmiňuje zjištění Williama Arkina, amerického politického komentátora, spisovatele a novináře, který byl přizván ke sledování průběhu amerického útoku na cíle v Afghánistánu z operačního střediska v Kataru.

„Arkin tam objevil malé ošklivé tajemství – že jakmile je takováto operace zahájena, plnou kontrolu nad ní přebírají pozemní kontroloři v oblasti; a plány, které navrhli právníci a kontroloři daleko od samotné akce, už neplatí."

„Podobná pravidla se mohla vztahovat i na americké letecké údery v Kundúzu na nemocnici MSF, což by znamenalo, že jakmile už probíhaly, bylo by obtížné pro kohokoliv ve Washingtonu nebo v Kábulu je zastavit."

V Sýrii navíc podle Daviese USA trpí nedostatkem zpravodajských informací, a to zejména kvůli své neochotě spolupracovat s vládním režimem prezidenta Bašára Asada.

„Britský vojenský poradce Kamal Alam minulý pátek serveru BBC vysvětlil, že ruské letecké údery v Sýrii budou s velkou pravděpodobností přesnější než americké, protože mají klíčovou výhodu v tom, že jsou na zemi naváděni syrským vojenským zpravodajstvím," uvádí Davies.

Související

Evropská unie

Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá

Evropská unie nehodlá ustoupit tlaku Spojených států a bude i nadále důsledně vymáhat svá pravidla pro fungování digitálních platforem. Současný eurokomisař pro vnitřní trh Stéphane Séjourné ve středu jasně prohlásil, že americké vízové sankce nemohou ovlivnit suverenitu evropských národů ani jejich demokraticky přijaté zákony. Reagoval tak na krok Washingtonu, který zakázal vstup do země osobám spojeným s prosazováním Aktu o digitálních službách (DSA).
Emmanuel Macron

Transatlantická roztržka graduje: USA zakázaly vstup do země strůjcům evropské digitální regulace

Vztahy mezi Evropou a Spojenými státy zažívají prudké ochlazení. Francouzský prezident Emmanuel Macron a zástupci Evropské unie ostře odsoudili rozhodnutí Washingtonu uvalit zákaz udělování víz pěti vlivným evropským osobnostem. Jde o lidi, kteří stojí v čele boje za regulaci amerických technologických gigantů a potírání dezinformací. Evropská strana mluví o „zastrašování a nátlaku“, zatímco USA argumentují bojem proti „mimosoudní cenzuře“.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Afghanistán

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Volodymyr Zelenskyj

Lidé si přejí, aby původce zla zemřel, vzkázal Zelenskyj ve vánočním projevu Putinovi

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém vánočním projevu vyslal světu i Kremlu velmi silný vzkaz, ve kterém se zdánlivě vyjádřil k osudu Vladimira Putina. V emotivním videu Zelenskyj prohlásil, že i když Rusko přineslo Ukrajině nesmírné utrpení, nedokázalo zlomit jednotu ani víru ukrajinského národa. V narážce na ruského vůdce uvedl, že v myslích mnoha lidí dnes rezonuje jediné přání, aby onen původce zla zahynul, ačkoliv v modlitbách k Bohu Ukrajinci žádají o něco vyššího – o mír, za který bojují a který si zaslouží.

před 2 hodinami

Donald Trump

Nejvlivnější osobou v Evropě je Trump, ukazuje prestižní žebříček

Prestižní magazín Politico zveřejnil novou edici svého tradičního seznamu POLITICO 28, který predikuje, kdo bude mít v roce 2026 největší slovo v evropském politickém prostoru. Žebříčku letos dominuje postava, která nepůsobí přímo v Evropě, ale její kroky mají na kontinent zásadní dopad. První místo obsadil americký prezident Donald Trump, jehož vliv autoři přirovnávají k „transatlantické rázové vlně“, schopné okamžitě změnit politický kurz celého regionu.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Vojenská přehlídka čínské armády

Pentagon: Čína v roce 2027 rozpoutá válku s Tchaj-wanem

Nová výroční zpráva Pentagonu o čínské vojenské síle přináší znepokojivé varování ohledně rostoucích ambicí Pekingu v indo-pacifickém regionu. Podle dokumentu zveřejněného ve středu čínská lidová armáda (PLA) cíleně směřuje k tomu, aby byla již v roce 2027 plně připravena k invazi na Tchaj-wan.

před 6 hodinami

Izraelské ozbrojené složky

Izraelská policie zatkla palestinského muže. Převlékl se za Santa Clause

V izraelském městě Haifa došlo během oslav Štědrého dne k incidentu, při kterém policie zatkla palestinského muže převlečeného za Santa Clause. Podle lidskoprávních organizací vtrhli policisté na vánoční večírek, akci předčasně ukončili a kromě muže v kostýmu zadrželi také dýdžeje a pouličního prodejce.  

před 6 hodinami

Anna Fernstädtová

Předvánoční úspěchy českých sportovců, které dávají naději směrem k Zimním olympijským hrám

Možná je to až příznačné, že nečekané a velké úspěchy českých zimních sportovců přišli na řadu v předvánočním čase. Dali tím tak českým fanouškům vánoční dárek a naději, že Zimních olympijských hrách v Miláně a Cortině d´Ampezzo, které se budou konat příští rok v únoru. Tím nejvýraznějším úspěchem posledních dní je ten ze strany alpského lyžaře Jana Zabystřana, který v pátek 19. prosince zaznamenal první výhru pro jakéhokoli mužského českého reprezentanta v super-G v rámci Světového poháru, když ve Val Gardeně jako devětadvacátý startující nečekaně celý závod vyhrál. Stoupající formu potvrzuje v těchto dnech i snowboardistka Zuzana Maděrová, která získala v paralelním slalomu v Davosu stříbro. Skeletonistka Anna Fernstädtová taktéž vybojovala v korytu v lotyšské Siguldě o posledním víkendu stříbro a v českých úspěších se neztratila ani skokanka na lyžích Anežka Indráčková, která parádí vstup do olympijské sezóny vylepšila rekordním skokem.

před 6 hodinami

Sivert Bakken

Ještě v neděli závodil, před Štědrým dnem ho našli v hotelu. Zemřel biatlonista Bakken

Zpráva jak z čistého nebe přišla jen den před Štědrým dnem z norského biatlonového týmu. V pouhých 27 letech totiž zemřel talentovaný biatlonový závodník Sivert Bakken a to navzdory tomu, že ještě v neděli závodil v rámci Světového poháru ve francouzském Annecy. Biatlonista, jenž v roce 2022 získal malý křišťálový glóbus, byl nalezen mrtvý v hotel v Itálii, kde byl s týmem na reprezentačním tréninkovém kempu.

před 6 hodinami

Jaromír Zůna

Zůna ukázal SPD tvrdou realitu. Bohužel však skončil dříve, než vůbec začal

Ministr obrany Jaromír Zůna měl být pro SPD „nezávislým expertem“, místo toho se stal problémem. Svým jasným vymezením proti ruské agresi a podporou Ukrajiny připomněl, že obrana státu není prostor pro populismus. Reakce SPD je výmluvná – zákaz cesty na Ukrajinu, tlak na konec muniční iniciativy a převracení reality ve jménu falešného míru. Nyní ale jde jen o to, zda se Česko rozhodne být slabé, nebo odpovědné.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Karlos Vémola

Soud poslal MMA zápasníka Karlose Vémolu do vazby

Zápasník MMA Karlos Vémola jde do vazby. Poslal ho tam Obvodní soud pro Prahu 1, který ve čtvrtek vyhověl návrhu státního zástupce . Důvodem je obava z možného útěku, kterou soudce odůvodnil výší hrozícího trestu.

před 9 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Jeffrey Epstein

Úřady oznámily, že našly přes milion nových dokumentů v kauze Epsteina

Americké úřady oznámily nález více než milionu dodatečných dokumentů, které pravděpodobně souvisejí s vyšetřováním zesnulého sexuálního agresora Jeffreyho Epsteina. Federální prokuratura v New Yorku a FBI o tomto nečekaném objevu již informovaly ministerstvo spravedlnosti. Právní týmy nyní intenzivně pracují na revizi těchto materiálů, aby zajistily ochranu obětí prostřednictvím nezbytných úprav. Ministerstvo slíbilo, že k publikaci dojde v nejbližších týdnech, jakmile skončí proces anonymizace.

před 13 hodinami

Ruská armáda

Evropa může čelit válce s Ruskem do několika let. Podle expertů na to není vůbec připravena

Stín, který na Evropu vrhá Rusko, ji přinutil pohlédnout pravdě do očí. Riziko války je po desetiletích klidu opět reálnou hrozbou. Když se minulý měsíc sešla skupina bezpečnostních expertů v britském Whitehallu, aby zhodnotila připravenost Spojeného království a jeho spojenců, výsledek byl podle CNN značně znepokojivý. Shodli se, že Evropa na konflikt, který by mohl přijít v řádu několika let, připravena není.

před 15 hodinami

včera

Evropská unie

Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá

Evropská unie nehodlá ustoupit tlaku Spojených států a bude i nadále důsledně vymáhat svá pravidla pro fungování digitálních platforem. Současný eurokomisař pro vnitřní trh Stéphane Séjourné ve středu jasně prohlásil, že americké vízové sankce nemohou ovlivnit suverenitu evropských národů ani jejich demokraticky přijaté zákony. Reagoval tak na krok Washingtonu, který zakázal vstup do země osobám spojeným s prosazováním Aktu o digitálních službách (DSA).

včera

film Záhada strašidelného zámku

RECENZE: Záhada strašidelného zámku se bojí i vlastního stínu. Neurazí, ale upadne v zapomnění

Štědrovečerní pohádky se v České republice těší vzácnému postavení. I ty největší propadáky každoročně přilákají k televizi miliony diváků, především z řad dospělých, kteří rok co rok doufají, že se po letech konečně podaří vytvořit klasiku, kterou si budou s chutí pouštět i nadcházející generace. To se ale ani zdaleka nedaří, a i když letošní počin zdaleka není tak tragický, jako tomu bylo v posledních letech, do dějin kinematografie pravděpodobně také nevstoupí. 

včera

stíhačka General Dynamics F-16 Fighting Falcon

Napětí na Blízkém východě: Izrael stupňuje údery v Libanonu před klíčovým termínem

Izraelské letectvo provedlo ve středu dopoledne sérii náletů na jihu Libanonu, které cílily na infrastrukturu hnutí Hizballáh. Útoky zasáhly oblasti v okolí Nabatíje, konkrétně údolí Houmin, Wadi Azza a Nimeiriya. Podle svědků se nad zasaženými místy i nad východním údolím Bikáa nadále pohybují izraelské bezpilotní letouny. Izraelská armáda v oficiálním prohlášení uvedla, že údery byly nezbytné kvůli přítomnosti vojenských zařízení, která porušují dohody o příměří.

včera

Referendum o konci války, budoucnost Záporožské jaderné elektrárny. Co obsahuje 20bodový mírový plán?

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dal najevo novou ochotu ke kompromisům v klíčových bodech, které dosud brzdily mírový proces s Moskvou. Během úterního setkání s novináři detailně popsal dvacetibodový plán, který označil za základní politický dokument mezi Ukrajinou, Amerikou, Evropou a Ruskem. Podle jeho slov je nyní míč na straně Kremlu, od kterého Kyjev očekává vyjádření po středečním jednání amerických zástupců s ruskou stranou.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy