Ostrá kritika USA: Drsné útoky, bez trestu, polovina Američanů neví zásadní věc...

Washington – Když se před třemi dny objevily šokující zprávy o bombardování a zničení nemocnice v afghánském Kundúzu, jen málokdo se nepozastavil nad tím, jak něčemu podobnému mohlo dojít. Nicolas J S Davies, spisovatel zabývající se současným americkým vojenským působením, ve svém příspěvku pro nezávislý investigativní server Consortium News varuje, že tento incident jen poukazuje na rozsáhlejší problémy.

Ačkoliv je útok na afghánskou nemocnici vedenou Lékaři bez hranic nejaktuálnějším příkladem selhání speciálních sil Spojených států, není podle Daviese ani zdaleka prvním. Jako příklad uvádí útok z roku 2009, kdy tým speciálních jednotek ve vesnici v Kábulu zabil dva dospělé civilisty a osm dětí; nikdo za něj nebyl potrestán.

Padnou tresty za mrtvé v Kundúzu?

Jak Davies uvádí, je stejně nepravděpodobné, že by byl někdo potrestán za útok na nemocnici Lékařů bez hranic. Podle bezpečnostní dohody totiž mají americké jednotky a úředníci naprostou imunitu a nemohou tak být trestáni podle afghánských zákonů.

„Takže ať by měl být za masakr v nemocnici podle práva zodpovědný kdokoliv, bude možné ho stíhat pouze v rámci amerických vojenských a civilních právních systémů, které už pravidelně za podobné válečné zločiny nikoho nežalují," varuje Davies.

Problémem je podle něj i celková neinformovanost americké veřejnosti. S odkazem na průzkum provedený Mezinárodní komisí Červeného kříže uvedl, že „zatímco tři čtvrtiny lidí v ostatních vyspělých zemí vědí, že vojáci ve válce ‚musí útočit pouze na jiné bojovníky a nechat civilisty být', tento základní princip vojenského práva zná pouze 52 procent Američanů."

„A dvakrát více Američanů než lidí v jiných státech se hlásilo k chybnému a nižšímu legálnímu standardu, podle kterého se mají vojenské operace jen ‚vyhýbat civilistům, jak jen je to možné'," dodává.

Jak se operace rozjede, už ji nelze z dálky kontrolovat

Davies také připomíná, že ačkoliv jsou americké útoky veřejnosti prezentovány jako pečlivě plánované a připravované tak, aby se co nejvíc omezily možné vedlejší ztráty na životech, realita tomu mnohdy neodpovídá.

V souvislosti s tím zmiňuje zjištění Williama Arkina, amerického politického komentátora, spisovatele a novináře, který byl přizván ke sledování průběhu amerického útoku na cíle v Afghánistánu z operačního střediska v Kataru.

„Arkin tam objevil malé ošklivé tajemství – že jakmile je takováto operace zahájena, plnou kontrolu nad ní přebírají pozemní kontroloři v oblasti; a plány, které navrhli právníci a kontroloři daleko od samotné akce, už neplatí."

„Podobná pravidla se mohla vztahovat i na americké letecké údery v Kundúzu na nemocnici MSF, což by znamenalo, že jakmile už probíhaly, bylo by obtížné pro kohokoliv ve Washingtonu nebo v Kábulu je zastavit."

V Sýrii navíc podle Daviese USA trpí nedostatkem zpravodajských informací, a to zejména kvůli své neochotě spolupracovat s vládním režimem prezidenta Bašára Asada.

„Britský vojenský poradce Kamal Alam minulý pátek serveru BBC vysvětlil, že ruské letecké údery v Sýrii budou s velkou pravděpodobností přesnější než americké, protože mají klíčovou výhodu v tom, že jsou na zemi naváděni syrským vojenským zpravodajstvím," uvádí Davies.

Související

Donald Trump přijal Volodymyra Zelenského v rezidenci Mar-a-lago. (28.12.2025)

Už nejsou spolehlivý spojenec. Ukrajina definitivně odepsala USA, Zelenskyj zásadně mění rétoriku

Více než rok, od doby, kdy se Donald Trump vrátil do Bílého domu, se Ukrajina veřejně snažila získat jeho přízeň a udržet naději na spolupráci. Navzdory tomu, že americký prezident opakovaně projevoval sympatie k Vladimiru Putinovi a zastavil vojenskou pomoc Kyjevu, ukrajinské vedení dlouho volilo opatrnou strategii. Zelenskyj se účastnil Trumpových mírových jednání, která však byla jednostranně zaměřená na ústupky ve prospěch Ruska. Kyjev dokonce přistoupil na dohody o nerostných surovinách a nešetřil chválou na adresu amerického prezidenta v naději, že si tím zajistí jeho podporu.
Prezident Trump v Mar-a-Lago.

CNN: Příměří s Íránem se zhroutilo kvůli Trumpovi. Jeho chování vadí i lidem kolem něj

Spojené státy a Írán byly o víkendu blízko dohodě, která by ukončila sedmitýdenní konflikt. Situaci však podle CNN zkomplikoval prezident USA Donald Trump, který začal o vyjednávání veřejně psát na sociálních sítích. Navzdory varováním svého týmu tak zahájil komunikaci prostřednictvím médií, zatímco jej pákistánští prostředníci informovali o probíhajících rozhovorech v Teheránu.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Afghanistán

Aktuálně se děje

před 49 minutami

Donald Trump přijal Volodymyra Zelenského v rezidenci Mar-a-lago. (28.12.2025)

Už nejsou spolehlivý spojenec. Ukrajina definitivně odepsala USA, Zelenskyj zásadně mění rétoriku

Více než rok, od doby, kdy se Donald Trump vrátil do Bílého domu, se Ukrajina veřejně snažila získat jeho přízeň a udržet naději na spolupráci. Navzdory tomu, že americký prezident opakovaně projevoval sympatie k Vladimiru Putinovi a zastavil vojenskou pomoc Kyjevu, ukrajinské vedení dlouho volilo opatrnou strategii. Zelenskyj se účastnil Trumpových mírových jednání, která však byla jednostranně zaměřená na ústupky ve prospěch Ruska. Kyjev dokonce přistoupil na dohody o nerostných surovinách a nešetřil chválou na adresu amerického prezidenta v naději, že si tím zajistí jeho podporu.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Castillo de la Fuerza v Havaně, autor: Angelo Lucia

Kuba tajně jedná s USA. Zmítá se v hluboké krizi

Vysoký kubánský diplomat v pondělí podle France24 potvrdil, že se v Havaně nedávno uskutečnila jednání mezi delegacemi Kuby a Spojených států. Ostrovní stát se aktuálně potýká s hlubokou krizí, kterou vyvolal nátlak administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Alejandro Garcia, zástupce ředitele odboru pro kubánsko-americké vztahy na ministerstvu zahraničí, tuto informaci sdělil stranickému deníku Granma.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

CNN: Příměří s Íránem se zhroutilo kvůli Trumpovi. Jeho chování vadí i lidem kolem něj

Spojené státy a Írán byly o víkendu blízko dohodě, která by ukončila sedmitýdenní konflikt. Situaci však podle CNN zkomplikoval prezident USA Donald Trump, který začal o vyjednávání veřejně psát na sociálních sítích. Navzdory varováním svého týmu tak zahájil komunikaci prostřednictvím médií, zatímco jej pákistánští prostředníci informovali o probíhajících rozhovorech v Teheránu.

před 5 hodinami

Jaro v Praze

Počasí o víkendu: Čeká nás teplá sobota, v neděli se ochladí

Příští víkend přinese v České republice proměnlivé počasí, které se bude postupně ochlazovat. Zatímco sobota nabídne relativně příjemné teploty a převážně polojasnou oblohu, od neděle se ráz počasí změní a přinese oblačné až zatažené nebe s přeháňkami, které budou ve vyšších polohách sněhové.

včera

Kash Patel

Máme důkazy, že prezidentské volby v roce 2020 nebyly legitimní, tvrdí šéf FBI. Podle médií je paranoidní

Ředitel FBI Kash Patel vyvolal rozruch tvrzením, že jeho úřad disponuje důkazy potvrzujícími nepravdivost výsledků prezidentských voleb v roce 2020. Patel, který čelí spekulacím o svém brzkém odvolání z funkce, naznačil, že tyto informace hodlá zveřejnit v průběhu tohoto týdne. Podle jeho slov disponuje materiály, které podporují verzi prezidenta Donalda Trumpa o rozsáhlých volebních podvodech.

včera

Donald Trump

Příměří s Íránem skončí ve středu. Trump očekává obnovení bojů

Prezident Donald Trump oznámil, že současné příměří s Íránem skončí ve středu večer washingtonského času. V telefonickém rozhovoru pro agenturu Bloomberg uvedl, že považuje za velmi nepravděpodobné, že by platnost dohody dále prodlužoval, pokud se do té doby nepodaří uzavřít finální dohodu. Původně mělo příměří trvat dva týdny a začalo platit 7. dubna.

včera

NATO

Evropa svůj jaderný arzenál nerozšíří ani kvůli Rusku, usnesly se státy NATO

Členské státy NATO znovu vyjádřily svou podporu Smlouvě o nešíření jaderných zbraní (NPT). Aliance tak učinila v reakci na rostoucí tlak, kterému je v současné době kontrola jaderného zbrojení vystavena. Podle diplomatických zdrojů webu Politico schválili velvyslanci všech 32 členských zemí oficiální prohlášení, které potvrzuje závazek k těmto mezinárodním dohodám.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj: Putin zvažuje dvě varianty, co dál. Jednou z nich je útok na Pobaltí

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varuje, že pokud se Rusko rozhodne pro rozsáhlou ofenzívu na frontě, bude k tomu muset přistoupit k další vlně mobilizace. Podle hlavy státu Vladimir Putin aktuálně zvažuje dvě varianty dalšího postupu. První z nich představuje opakování velkého útoku přímo na Ukrajinu. Druhou možností je podle prezidenta pokus o úder s menšími náklady a vynaloženým úsilím, který by se zaměřil na jiné cíle.

včera

Péter Magyar

Magyar dal prezidentovi Maďarska a předsedovi Ústavního soudu lhůtu na rezignaci

Péter Magyar, předseda strany Tisza, po zasedání své parlamentní frakce oficiálně oznámil jména budoucích členů své vlády. Celkem představil sedm kandidátů na ministerské posty, přičemž celkový počet ministerstev v budoucí vládní struktuře by měl dosáhnout šestnácti. Tento krok vnímá jako nezbytný základ pro zahájení práce nového kabinetu, který má vzejít z výsledků voleb.

včera

Robert Fico

Slováci v referendu rozhodnou o Ficově rentě. Volební období se řešit nebude

Slovenský prezident Peter Pellegrini oficiálně vyhlásil konání celostátního referenda na 4. července. Občané se v něm budou vyjadřovat ke dvěma otázkám, které se týkají zrušení doživotní renty pro ústavní činitele a obnovy Úřadu speciální prokuratury spolu s Národní kriminální agenturou. Iniciátorem petiční akce, která předcházela vyhlášení tohoto hlasování, byla mimoparlamentní strana Demokrati.

včera

Ministr zahraničních věcí Petr Macinka

„Nepřípustné.“ Macinka si kvůli výhrůžkám předvolal ruského velvyslance

Ministr zahraničních věcí a místopředseda vlády Petr Macinka si nechal předvolat ruského velvyslance Alexandra Zmejevského. Důvodem tohoto diplomatického kroku byly nedávné výroky ruského ministerstva obrany a následný komentář místopředsedy Rady bezpečnosti Dmitrije Medveděva. Ti totiž označili vybrané české společnosti za možné terče ruských útoků.

včera

Čerpací stanice

Ministerstvo zveřejnilo nové cenové stropy pro pohonné hmoty na úterý

Ministerstvo financí zveřejnilo nové cenové stropy pro pohonné hmoty platné od úterý. Maximální cena benzinu byla stanovena na 40,64 koruny za litr, zatímco nafta nesmí překročit 40,86 koruny za litr. Oproti předchozímu období, kdy stropy činily 41,33 koruny u benzinu a 43,13 koruny u nafty, jde o snížení. U benzinu je pokles mírný, zatímco u nafty došlo k výraznějšímu zlevnění o 2,27 koruny za litr.

včera

Péter Magyar

Magyar plánuje navázat úzkou spolupráci s Tuskem. Nechá si poradit, jak obnovit vztahy s EU

Nově zvolený maďarský premiér Péter Magyar plánuje navázat úzkou spolupráci s polským předsedou vlády Donaldem Tuskem. Cílem tohoto partnerství je využít polských zkušeností s obnovou vztahů s Evropskou unií po letech vlády, která byla označována za neliberální. Oba politici, kteří se řadí ke středopravicovému a proevropskému proudu, stojí před podobným úkolem, jímž je náprava právního státu a fungování státních institucí po období demokratického úpadku a četných konfliktů s Bruselem.

včera

Barma, ilustrační foto

Myanmar zakázal distribuci menstruačních potřeby. Na černém trhu stojí víc než minimální mzda

Vojenský režim v Myanmaru rozšiřuje plošný zákaz distribuce menstruačních potřeb. Podle místních aktivistů armáda tvrdí, že odpůrci režimu využívají tyto produkty pro účely první pomoci nebo jako výstelku do obuvi, aby absorbovaly pot a krev. Země se nachází v občanské válce od roku 2021, kdy armáda svrhla demokratickou vládu a zahájila násilné represe vůči disidentům.

včera

Velryba uvízla na mělčině na pobřeží Baltského moře

Timmy je volný. Velryba uvízlá v Německu se dostala na svobodu

Plejtvák dlouhoploutvý, kterému veřejnost začala přezdívat Timmy, je opět volný. Poté, co před několika týdny opětovně uvízl, se v pondělí ráno podařilo tomuto mořskému savci znovu vyrazit na cestu. Jeho osud poutá v Německu značnou pozornost, přičemž některé televizní stanice dokonce zřídily nepřetržité videopřenosy, aby sledovaly jeho strastiplnou cestu zálivem Wismar v Baltském moři, kde se zvíře poprvé objevilo koncem března.

včera

včera

včera

Prokáže věk, umožní elektronický podpis. Do roku 2030 bude moci mít digitální identitu každý, plánuje EU

Evropská komise usiluje o to, aby do roku 2030 disponovali všichni občané a rezidenti členských států Evropské unie digitální identitou známou jako EUDI wallet. Tento nástroj má sloužit jako bezpečný digitální prostředek pro prokazování totožnosti při cestování, práci, využívání veřejných služeb, provádění plateb či podepisování dokumentů napříč celou unií.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy