Washington – Když se před třemi dny objevily šokující zprávy o bombardování a zničení nemocnice v afghánském Kundúzu, jen málokdo se nepozastavil nad tím, jak něčemu podobnému mohlo dojít. Nicolas J S Davies, spisovatel zabývající se současným americkým vojenským působením, ve svém příspěvku pro nezávislý investigativní server Consortium News varuje, že tento incident jen poukazuje na rozsáhlejší problémy.
Ačkoliv je útok na afghánskou nemocnici vedenou Lékaři bez hranic nejaktuálnějším příkladem selhání speciálních sil Spojených států, není podle Daviese ani zdaleka prvním. Jako příklad uvádí útok z roku 2009, kdy tým speciálních jednotek ve vesnici v Kábulu zabil dva dospělé civilisty a osm dětí; nikdo za něj nebyl potrestán.
Padnou tresty za mrtvé v Kundúzu?
Jak Davies uvádí, je stejně nepravděpodobné, že by byl někdo potrestán za útok na nemocnici Lékařů bez hranic. Podle bezpečnostní dohody totiž mají americké jednotky a úředníci naprostou imunitu a nemohou tak být trestáni podle afghánských zákonů.
„Takže ať by měl být za masakr v nemocnici podle práva zodpovědný kdokoliv, bude možné ho stíhat pouze v rámci amerických vojenských a civilních právních systémů, které už pravidelně za podobné válečné zločiny nikoho nežalují," varuje Davies.
Problémem je podle něj i celková neinformovanost americké veřejnosti. S odkazem na průzkum provedený Mezinárodní komisí Červeného kříže uvedl, že „zatímco tři čtvrtiny lidí v ostatních vyspělých zemí vědí, že vojáci ve válce ‚musí útočit pouze na jiné bojovníky a nechat civilisty být', tento základní princip vojenského práva zná pouze 52 procent Američanů."
„A dvakrát více Američanů než lidí v jiných státech se hlásilo k chybnému a nižšímu legálnímu standardu, podle kterého se mají vojenské operace jen ‚vyhýbat civilistům, jak jen je to možné'," dodává.
Jak se operace rozjede, už ji nelze z dálky kontrolovat
Davies také připomíná, že ačkoliv jsou americké útoky veřejnosti prezentovány jako pečlivě plánované a připravované tak, aby se co nejvíc omezily možné vedlejší ztráty na životech, realita tomu mnohdy neodpovídá.
V souvislosti s tím zmiňuje zjištění Williama Arkina, amerického politického komentátora, spisovatele a novináře, který byl přizván ke sledování průběhu amerického útoku na cíle v Afghánistánu z operačního střediska v Kataru.
„Arkin tam objevil malé ošklivé tajemství – že jakmile je takováto operace zahájena, plnou kontrolu nad ní přebírají pozemní kontroloři v oblasti; a plány, které navrhli právníci a kontroloři daleko od samotné akce, už neplatí."
„Podobná pravidla se mohla vztahovat i na americké letecké údery v Kundúzu na nemocnici MSF, což by znamenalo, že jakmile už probíhaly, bylo by obtížné pro kohokoliv ve Washingtonu nebo v Kábulu je zastavit."
V Sýrii navíc podle Daviese USA trpí nedostatkem zpravodajských informací, a to zejména kvůli své neochotě spolupracovat s vládním režimem prezidenta Bašára Asada.
„Britský vojenský poradce Kamal Alam minulý pátek serveru BBC vysvětlil, že ruské letecké údery v Sýrii budou s velkou pravděpodobností přesnější než americké, protože mají klíčovou výhodu v tom, že jsou na zemi naváděni syrským vojenským zpravodajstvím," uvádí Davies.
Související
Už nejsou spolehlivý spojenec. Ukrajina definitivně odepsala USA, Zelenskyj zásadně mění rétoriku
CNN: Příměří s Íránem se zhroutilo kvůli Trumpovi. Jeho chování vadí i lidem kolem něj
USA (Spojené státy americké) , Afghanistán
Aktuálně se děje
před 49 minutami
Už nejsou spolehlivý spojenec. Ukrajina definitivně odepsala USA, Zelenskyj zásadně mění rétoriku
před 1 hodinou
EU se raduje. Po odstranění maďarské překážky nic nebrání v masivní půjčce Ukrajině
před 2 hodinami
Kuba tajně jedná s USA. Zmítá se v hluboké krizi
před 3 hodinami
Hnutí Duha poslalo Macinkovi předžalobní výzvu. Pokud se neomluví, jde k soudu
před 3 hodinami
CNN: Příměří s Íránem se zhroutilo kvůli Trumpovi. Jeho chování vadí i lidem kolem něj
před 5 hodinami
Počasí o víkendu: Čeká nás teplá sobota, v neděli se ochladí
včera
Máme důkazy, že prezidentské volby v roce 2020 nebyly legitimní, tvrdí šéf FBI. Podle médií je paranoidní
včera
Příměří s Íránem skončí ve středu. Trump očekává obnovení bojů
včera
Evropa svůj jaderný arzenál nerozšíří ani kvůli Rusku, usnesly se státy NATO
včera
Zelenskyj: Putin zvažuje dvě varianty, co dál. Jednou z nich je útok na Pobaltí
včera
Magyar dal prezidentovi Maďarska a předsedovi Ústavního soudu lhůtu na rezignaci
včera
Slováci v referendu rozhodnou o Ficově rentě. Volební období se řešit nebude
včera
„Nepřípustné.“ Macinka si kvůli výhrůžkám předvolal ruského velvyslance
včera
Ministerstvo zveřejnilo nové cenové stropy pro pohonné hmoty na úterý
včera
Magyar plánuje navázat úzkou spolupráci s Tuskem. Nechá si poradit, jak obnovit vztahy s EU
včera
Myanmar zakázal distribuci menstruačních potřeby. Na černém trhu stojí víc než minimální mzda
včera
Timmy je volný. Velryba uvízlá v Německu se dostala na svobodu
včera
BBC: V USA bují znepokojivý trend. Obchodníci sázejí miliony pár minut před zásadním oznámením Trumpa
včera
Japonsko zasáhlo silné zemětřesení. Blíží se vlny tsunami, úřady zahájily evakuaci
včera
Prokáže věk, umožní elektronický podpis. Do roku 2030 bude moci mít digitální identitu každý, plánuje EU
Evropská komise usiluje o to, aby do roku 2030 disponovali všichni občané a rezidenti členských států Evropské unie digitální identitou známou jako EUDI wallet. Tento nástroj má sloužit jako bezpečný digitální prostředek pro prokazování totožnosti při cestování, práci, využívání veřejných služeb, provádění plateb či podepisování dokumentů napříč celou unií.
Zdroj: Libor Novák