Evropa svůj jaderný arzenál nerozšíří ani kvůli Rusku, usnesly se státy NATO

Tato smlouva z roku 1968 tvoří základní pilíř mezinárodního úsilí o jaderné odzbrojení a brání šíření atomových zbraní do dalších států. K dohodě se připojilo celkem 191 signatářů, včetně pěti zemí, které jadernou výzbroj již vlastní. Cílem aliance je nyní zdůraznit význam tohoto dokumentu před nadcházející revizní konferencí pod záštitou OSN.

NATO sice svou podporu smlouvě deklaruje pravidelně, aktuální prohlášení však přichází v době nebývalého geopolitického napětí. Systém kontroly jaderných zbraní čelí vážným výzvám, mezi které patří obavy z čínského jaderného zbrojení či ruská agrese na Ukrajině. Tyto faktory spolu s dalšími globálními spory vytvářejí tlak, který stabilitu stávajících dohod narušuje.

Situaci komplikují i konkrétní kroky některých mocností. Francie například oznámila záměr rozšířit svůj jaderný arzenál a začala předběžná jednání s dalšími evropskými zeměmi o rozšíření svého odstrašujícího vlivu. Spojené státy v únoru odmítly prodloužit platnost smlouvy New START, což byla poslední významná dohoda o kontrole jaderných zbraní s Moskvou.

Ruský prezident Vladimir Putin navíc od zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu v roce 2022 opakovaně využívá jadernou rétoriku jako nástroj nátlaku. Nadcházející revizní konference, která se uskuteční v New Yorku od 27. dubna do 22. května, bude mít za úkol posoudit dodržování smlouvy a pokusit se dosáhnout konsenzu o závěrečném dokumentu.

Polský prezident Karol Nawrocki přitom nedávno prohlásil, že by jeho země měla začít pracovat na vývoji vlastních jaderných obranných mechanismů. Své tvrzení opírá o rostoucí hrozbu ze strany Moskvy, která se v posledních letech chová stále agresivněji. Polsko se podle něj nachází v bezprostřední blízkosti ozbrojeného konfliktu.

V rozhovoru pro televizní stanici Polsat se Nawrocki označil za velkého příznivce zapojení Polska do jaderného projektu. Podle jeho názoru by Varšava měla svou budoucí bezpečnostní strategii založit právě na jaderném potenciálu. Tato cesta je podle něj nezbytná pro zachování suverenity země v neklidném regionu.

Prezident zdůraznil, že veškeré kroky v této oblasti by měly probíhat s plným respektem ke všem platným mezinárodním regulacím. Polsko si podle něj musí vytyčit tento cíl a začít na něm systematicky pracovat. Agresivní a imperiální postoj Ruska vůči Polsku je podle Nawrockého všeobecně známým faktem.

Tato vyjádření přicházejí v době, kdy se v několika evropských zemích rozhořela debata o budování vlastních jaderných zbraní. Důvodem je nejen hrozba z Kremlu, ale také postupně klesající důvěra ve stabilitu bezpečnostních záruk ze strany Spojených států. Evropa tak hledá způsoby, jak posílit svou soběstačnost.

K tématu se na bezpečnostní konferenci v Mnichově vyjádřila také lotyšská premiérka Evika Siliņa. Ta uvedla, že jaderné odstrašování může regionu přinést zcela nové možnosti v oblasti bezpečnosti. Podle ní je nutné zvažovat všechny dostupné prostředky k ochraně hranic před případnou agresí.

Podobné úvahy nejsou cizí ani Německu. Kancléř Friedrich Merz potvrdil, že aktuálně probíhají rozhovory s Francií o možnostech vytvoření společného evropského odstrašujícího systému. Tato spolupráce by mohla být klíčem k zajištění stability na kontinentu bez absolutní závislosti na vnějších mocnostech.