Timmy je volný. Velryba uvízlá v Německu se dostala na svobodu

Zpět na otevřenou vodu velrybě pomohla stoupající hladina a sílící vítr, díky čemuž se dokázala vyprostit vlastními silami, což odborníci vnímají jako velmi optimistický signál. V plánu je nyní vybavit zvíře sledovacím zařízením, které mu má usnadnit další putování do volné přírody. Velrybu na její cestě doprovázejí záchranné čluny, které ji bezpečně navádějí zpět do oceánu.

Tuto záchrannou iniciativu podpořilo několik nezávislých subjektů, včetně spoluzakladatele prodejního řetězce MediaMarkt Waltera Gunze. K tomuto kroku se přistoupilo poté, co počáteční vládní zásahy k vyvedení velryby na širé moře nevedly k úspěchu a naděje na její přežití začaly postupně vyhasínat.

Německo sleduje dramatický osud keporkaka už tři týdny. Nejprve byl uvězněn na mělčině na pobřeží Baltského moře u letoviska Niendorf nedaleko Lübecku. Ačkoliv se po dnech intenzivního úsilí záchranářů konečně dostal do hlubších vod, deset metrů dlouhý mořský savec v nich dlouho nepobyl. Krátce po rozsáhlé záchranné operaci na mělčině uvízl znovu.

Záchranné týmy nasadily do boje o život velryby veškerou dostupnou techniku. K rozhýbání zvířete a vytvoření umělých vln využívaly čluny, zatímco na speciálních pontonech byly přistaveny bagry. Ty měly za úkol odtěžit tuny písku a vyhloubit v mořském dně kanál, který by oslabenému zvířeti umožnil únikovou cestu do volného moře.

Podle mořského biologa Roberta Marca Lehmanna velryba „posbírala zbývající síly“ a dokázala se z písečného sevření uvolnit vlastními silami. Lehmann, který o úspěchu informoval na svých sociálních sítích, však zároveň varoval před předčasným optimismem. Zvíře je podle něj „velmi nemocné“ a čeká ho ještě nesmírně dlouhá cesta do jeho přirozeného domova v Atlantiku.

Kromě vyčerpání bojoval keporkak i s dalšími problémy. Záchranáři zjistili, že byl zapleten do rybářské sítě, kterou se jim sice podařilo z velké části odstranit, ale zanechala na něm stopy. Odborníci z organizace Sea Shepherd navíc upozornili, že zvíře trpí kožním onemocněním, což jeho šance na přežití v chladných vodách dále komplikuje.

Po prvním osvobození se velryba nepohybovala přímočaře, ale ve vodě „kličkovala“, což naznačovalo dezorientaci. Na její cestě ji z bezpečné vzdálenosti doprovázela flotila plavidel, včetně dvou lodí vodní policie spolkové země Šlesvicko-Holštýnsko. Cílem bylo nenásilně navigovat savce skrze úžiny mezi Německem, Dánskem a Švédskem zpět do Severního moře.

Naděje na definitivní záchranu dostaly vážnou trhlinu o en později. Organizace Greenpeace potvrdila, že nešťastný keporkak znovu uvízl na mělčině, tentokrát v zátoce Wismar, přibližně 40 kilometrů východně od původního místa. Obavy expertů, kteří varovali, že se nemocné zvíře může do mělkých vod vrátit, se tak bohužel naplnily.

Podle mořských biologů se pravděpodobně jedná o mladého samce v migraci, který byl v této oblasti spatřen již dříve tento měsíc. Právě ve Wismaru byl již jednou vyprošťován z rybářských sítí. Skutečnost, že se zvíře opakovaně vrací k pobřeží a uvízne na písčitých prazích, vyvolává otázky o jeho zdravotním stavu a schopnosti navigace.

Keporkaci nejsou v Baltském moři původním druhem. Do této oblasti se často dostávají omylem, když následují hejna ryb za potravou. Odborníci spekulují, že k jejich navigačním problémům může přispívat i podmořský hluk z lodní dopravy, který narušuje jejich přirozený sonar a vede k osudným chybám při hledání cesty do oceánu.