Myanmar zakázal distribuci menstruačních potřeby. Na černém trhu stojí víc než minimální mzda

Blokáda těchto hygienických potřeb je považována za součást širší strategie známé jako „čtyři řezy“, jejímž cílem je zbavit povstalce základních zásob. Zákaz se začal projevovat již v srpnu v oblastech kontrolovaných opozicí, ale letos se výrazně rozšířil. Přeprava vložek je nyní přísně zakázána například přes most spojující region Sagaing s druhým největším městem země, Mandalay.

Odborníci však tvrzení junty o zneužití vložek pro vojenské účely odmítají. Meredith Bunn z charitativní organizace Skills for Humanity uvádí, že kdokoli se zkušenostmi s válečnou medicínou ví, že vložky nelze použít k ošetření střelných zranění nebo tržných ran. Vložka by na místě nedržela a nebyla by schopna absorbovat dostatečné množství krve.

Kvůli nedostatku dostupných produktů jsou ženy nuceny sahat po nebezpečných alternativách, jako jsou staré hadry, listy či novinový papír. To vede k častým zdravotním komplikacím včetně infekcí močových cest a reprodukčního traktu, které způsobují bolest a značné nepohodlí. V zemi, kde zdravotní systém prakticky zkolaboval, je navíc velmi obtížné sehnat potřebná antibiotika.

Ceny menstruačních potřeb na černém trhu se mezitím ztrojnásobily a dosahují až devíti tisíc kyatů za balení. To je částka převyšující minimální denní mzdu v Myanmaru, která činí 7 800 kyatů. Situace nutí mnohé ženy k tomu, aby během periody zůstávaly doma, což omezuje jejich zapojení do veřejného života či politických aktivit.

Aktivisté se domnívají, že omezování pohybu žen je jedním z hlavních cílů režimu. Henriette Ceyrac, zakladatelka organizace zaměřené na osvětu v oblasti menstruace, označila počínání armády za formu genderově podmíněného násilí. Podobný názor sdílí i další experti, kteří v tom vidí taktiku k ovládnutí civilního obyvatelstva a viktimizaci lidí v táborech pro vnitřně vysídlené osoby.

Od roku 2021 bylo více než 3,5 milionu lidí nuceno vyhledat úkryt v provizorních táborech. Distribuce opakovaně použitelných vložek často selhává kvůli nedostatku čisté vody, která je nezbytná pro jejich hygienickou údržbu. Alternativní pomůcky jako menstruační kalíšky jsou v zemi vzácné a kulturně tabuizované, přičemž místní skupiny již na situaci upozornily OSN jako na závažné porušování lidských práv.