Jaderné zbraně, ponorky, bombardéry... USA budují masivní armádu

Dodatečné biliony dolarů na zbrojení

Korb apeluje, aby předtím, než americký Kongres schválí rozsáhlé financování uvedeného programu, byly zodpovězeny tři důležité otázky. Předně se ptá, kolik budou bombardéry skutečně stát: "Letectvo tvrdí, že jich dokáže postavit stovku za méně než 564 milionů dolarů za kus. Ale i pokud by to byla pravda, tato cenovka nezahrnuje náklady na vývoj, které dle odhadů přesáhnou 20 miliard dolarů."   

Expert poukazuje, že cena je vyčíslena v hodnotě dolaru z roku 2010, což není skutečná suma, kterou budou muset daňoví poplatníci vysázet v roce 2017, až letadla začnou sjíždět z montážní linky. Cena z roku 2010 navíc předpokládá, že nedojde k žádnému časovému skluzu či odkladům. V té souvislosti připomíná, že náklady projektu stíhačky F-35 Joint Strike Fighter se v posledních dvaceti letech, kdy je ve vývoji, téměř zdvojnásobily.    

Komentář též odkazuje na dubnové varování amerického kontrolního úřadu, že přetrvávající zásadní technické problémy strojů F-35 a narůstající náklady ohrožují udržitelnost programu. Nyní se odhaduje, že celkové náklady na stíhačky F-35 přesáhnou 1,3 bilionu dolarů, uvádí Korb, přičemž zhruba 400 miliard půjde na nákup samotných letadel a dalších 900 miliard na údržbu během jejich životního cyklu. "Poté, co se vyšroubovaly odhadované náklady na F-35, Kongres by měl být skeptický k předpokladům letectva ohledně ceny nových bombardérů," dodává.     

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Druhá otázka podle Korba zní, zda si americké ministerstvo obrany skutečně může uvedené nové bombardéry dovolit. Vysvětluje, že USA souběžně modernizují další dva pilíře své jaderné trojice - střely odpalované z ponorek a balistické rakety země-země. "Pentagon zároveň bojuje s hrozbami ze strany radikálních skupin, jako je Islámský stát, potýká se s rostoucími osobními náklady a čelí nákladům ve výši přes 400 miliard dolarů za zpoždění zbraní, které se vyvíjejí a produkují," doplňuje expert.   

Pentagon odhaduje náklady na modernizaci všech tří pilířů jaderného arzenálu během následujícího desetiletí na zhruba 350 miliard dolarů, deklaruje Korb. Odkazuje přitom na rozpočtový úřad Kongresu, dle kterého bude potřeba v dalších třech dekádách nejméně dodatečný bilion dolarů. Námořnictvo totiž Kongresu a ministru obrany Ashtonu Carterovi dalo jasně najevo, že bez schválení navrhovaného rozpočtu nemůže stavět nové ponorky s balistickými střelami, aniž by v příštím desetiletí nezastavilo výstavbu letadlových lodí a útočných ponorek.     

Přínos pro americkou bezpečnost je pochybný   

Třetí otázkou, kterou Korb pokládá, je, zda uvedený program skutečně posílí americkou národní bezpečnost. "Pro nové bombardéry, které budou součástí jaderné flotily, letectvo plánuje koupit nejméně tisíc nových dalekonosných střel s plochou dráhou letu schopných nést i jaderné hlavice a ty budou stát nejméně dalších 20 miliard dolarů," píše expert. Odkazuje přitom na prohlášení bývalého ministr obrany Williama Perryho, který vyvíjel jaderné střely s plochou dráhou letu za Carterovy administrativy, že jde nejen o zbytečný, ale zároveň destabilizující krok. Protivník totiž nebude vědět, zda typ střely na novém bombardéru je jaderný, či konvenční.  

"Tato nejistota může vést k jaderné odpovědi na konvenční útok - hororovému scénáři. Navíc američtí spojenci či potenciální nepřátelé mohou vývoj moderních střel s plochou dráhou letu interpretovat jako posilování jaderných kapacit," varuje Korb. Díky tomu mohou předpokládat, že Washington nemyslí své teze o jaderném odstrašení vážně a zařídit se podle toho.       

Dle experta proto není překvapivé, že perspektiva vývoje těchto střel znepokojuje mnoho amerických spojenců včetně Británie, Japonska a Jižní Koreje. Odkazuje i na zneklidňující dopad na jaderné rivaly Washingtonu - Čínu a Rusko - kteří mohou rovněž vyrábět vlastní jaderné střely s plochou dráhou letu. "Kongres musí promyslet, jak tyto bombardéry posílí americké jaderné odstrašení, než tak nákladný program schválí," apeluje komentář.      

"Dokud nebudou tyto otázky zodpovězeny, Kongres a administrativa musí odložit kroky směřující k programu nových bombardérů," nabádá Korb. Podotýká, že neúspěšný uchazeč o zakázku, konsorcium Boeing-Lockheed, stále může podat protest a potenciálně zdržet program. Jejich tým již také požádal o informace o tom, jak letectvo hodnotilo cenu a rizika při rozhodování, kdo kontrakt získá.  

S ohledem na soubor hrozeb, kterým USA momentálně čelí, jejich fiskální situaci či skutečnost, že současné strategické bombardéry B-52 budou sloužit ještě 25 let a B-2 stealth dalších 40 let, není podle experta reálný důvod v rozhodnutí spěchat.

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.