Strategie Spojených států v posledních dvanácti letech, která spoléhala na operace speciálních jednotek, selhala a počet teroristických útoků narostl. S uvedeným názorem vystoupil v rozhovoru pro server rt.com bývalý analytik a expert na boj s terorismem CIA Larry C. Johnson.
Přehnaná reakce
Americké ministerstvo obrany oznámilo plán vybudovat síť vojenských základen v Africe, jihovýchodní Asii a na Blízkém východě. Měly by sloužit jako uzly pro budoucí operace speciálních jednotek a zpravodajců, a zlepšit tak boj proti terorismu, především proti organizaci Islámský stát (IS).
"Považoval bych to zároveň za záhadu a přehnanou reakci," hodnotí úmysl Pentagonu Johnson. Předně poukazuje, že na určitých místech již podobné základny existují. Expanze základen podle jeho názoru naznačuje, že USA se chystají operace speciálních sil rozšířit.
"Popravdě existuje důvod, proč tyto jednotky nazýváme speciální, jelikož ne každý dokáže dělat to co ony," vysvětluje analytik. Opatření by dle jeho soudu naznačovalo, dojde bezprostředně k navýšení jejich počtů. Takovou variantu však považuje za nepravděpodobnou.
Rozhovor v originálním znění si můžete přečíst zde.Za nejdůležitější bod tak Johnson považuje skutečnost, že strategie USA v posledních dvanácti letech spoléhá téměř výhradně na operace speciálních sil. "Dle mého názoru v zásadě selhala," hodnotí expert.
Johnson v té souvislosti odkazuje na rostoucí, nikoliv snižující se počet teroristických útoků i počet obětí terorismu, tedy ztráty na životech způsobené teroristickými skupinami, stejně jako na počet zemí, v nichž militanti operují. "Tudíž názor, že speciální jednotky zvláštního nasazení jsou nějakým magickým řešením pro porážku této hrozby, je podle mého zcela absurdní," dodává.
Reakce v regionech, kde budou vojenské základny USA zřízeny, se bude odvíjet od množství peněz, které do projektu poputují, míní bývalý zpravodajec. Předpokládá, že určité země budou ochotné zřízení základen povolit. Doplňuje, že citlivějším tématem budou pravidla nasazení jednotek a povolených operací.
"Kupříkladu, pokud zřídíte základnu v Nigeru, povolíte dronům operujícím z této základny létat z Nigeru do Mali?" ptá se Johnson. To podle něj může vytvářet nezamýšlené napětí mezi zeměmi, které se nemusí mít zrovna vzájemně rády či nemají příliš blízké vztahy. Celý projekt tak z pohledu Pentagonu vypadá skvěle, konstatuje expert. Má však obavu, že americké ministerstvo obrany plně nevzalo v potaz veškeré diplomatické potíže, které nepochybně vyvstanou při jeho realizaci.
Realizace vázne
Washington naznačuje, že projekt základen bude dlouhodobá strategie. Naznačuje to dle Johnsona, že Pentagon očekává, že se v dohledné době IS porazit nepodaří?
"Je jednoduché udělat si závěr na základě této poznámky, která se mi zdá absurdní," odpovídá analytik. Připomíná, že kořeny akcí spoléhajících na jednotky zvláštního nasazení jdou vysledovat do roku 2001. V té souvislosti odkazuje na knihu Seana Naylora "Relentless Strike". Daná aktivita podle něj ve skutečnosti nedosáhla omezení terorismu, ale naopak vedla k jeho expanzi. "Tudíž z dlouhodobého koncipování tohoto plánu mi vychází, že nemají páru, co dělají a nemají žádnou strategii, jak (terorismus) porazit," kritizuje expert.
Ohledně skutečné realizace plánu však Johnson není příliš optimistický. "Nepřekvapilo by mě, pokud by se naplnil v otázce alokace peněz, tudíž by lidé mohli říct: hele, podívejte, něco děláme," vysvětluje analytik. Domnívá se, že větší problém však nastane při hledání míst, kam zmíněné základny v praxi umístit a definici jejich funkci. Připomíná drama při hledání základny pro velení americký sil v Africe, které se nakonec nachází v německém Stuttgartu.
"Jednoduše vzali jednu ze základen v Evropě, kterou využívalo evropské velitelství a určili, že se bude používat pro Afriku," pokračuje Johnson. V tom spatřuje důvod tvrzení, že lidé z Pentagonu dokážou dobře mluvit o svých plánech, ale když přijde na skutečnou stavbu základny a povolení k příslušným operacím, diplomatické potíže nepochybně dokážou záměry zpomalit, či dokonce zastavit.
EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.
Související
Dodržujte zásady fair play, vyzvala EU Trumpa po červené kartě USA
Červená karta pro nejlepšího hráče USA se Trumpovi nelíbí. Chce, aby to FIFA prošetřila
USA (Spojené státy americké) , Islámský stát (IS) , Terorismus
Aktuálně se děje
před 45 minutami
Trumpovo sdělení se nemění. Češi mají falešný pocit bezpečí, uvedl Pavel
před 1 hodinou
Le Penová je vinna, dostala náramek. Ve volbách ale kandidovat může
před 2 hodinami
Ministerstvo pro místní rozvoj zasáhlo náhlé úmrtí náměstka ministryně
před 3 hodinami
Další čínská provokace. Japonci nařkli Peking z porušování mezinárodního práva
před 4 hodinami
Začala výluka na hlavním železničním koridoru. Cestující musí počítat se zpožděním
před 5 hodinami
Suché a větrné počasí znepokojuje meteorology. Platí staronová výstraha
před 5 hodinami
Zelenskyj jede na summit NATO s jasným úkolem. Měl by se i setkat s Trumpem
před 6 hodinami
Češi havarovali v Rakousku při návratu z dovolené. Zasahoval vrtulník
před 7 hodinami
Pavel naznačil, jaký bude jeho program na summitu NATO
před 8 hodinami
Zemřel uznávaný psycholog a manželský poradce Petr Šmolka
před 8 hodinami
Babiš a spol. odlétají na summit. Macinka popřál Pavlovi, ať si to užije
před 10 hodinami
Tropické počasí si vzalo pauzu. Kdy se vrátí vedra?
včera
Evropa čelí dalším rozmarům počasí: Po vlně veder vypukly rozsáhlé lesní požáry
včera
Teheránem prošel smuteční průvod za Chameneího. Na pohřeb dorazily miliony lidí
včera
Dodržujte zásady fair play, vyzvala EU Trumpa po červené kartě USA
včera
Červená karta pro nejlepšího hráče USA se Trumpovi nelíbí. Chce, aby to FIFA prošetřila
včera
Britové vyslali stíhačky k ruskému letadlu. Otravovalo letadlovou loď
včera
Norská pohádka na fotbalovém MS pokračuje. Po přestřelce na Aztéce postupují Angličané
včera
Princ Harry měl možnost přespat v Buckinghamském paláci. Vše končí sporem
včera
Maroko přehrálo Kanadu, Francie přešla přes Paraguay. Řeší se výkony sudích
Fotbalové mistrovství světa v zámoří má za sebou první dvě osmifinálová utkání, ze kterých vzešla úvodní čtvrtfinálová dvojice. V prvním se jeden ze spolupořadatelů šampionátu Kanada střetla s ambiciózním africkým celkem Maroka. Přestože to byli Kanaďané, kteří měli po většinu zápasu více ze hry, nakonec to byli Maročané, kteří ve druhém poločasu ukázali, že mají větší kvalitu a dospěli k jasné výhře 3:0. Druhý osmifinálový duel mezi Paraguayí a Francií nabídl ještě ostřejší střetnutí, ale zatímco v prvním zápase se anglický sudí Oliver nebál rozdávat žluté karty jak na běžícím pásu, až to bylo možná někdy na škodu, v tom druhém jako by si karty uzbecký sudí Tantašev zapomněl někde v šatně. Jakkoli celý nejvíce faulující tým tohoto turnaje Paraguay hrála opravdu ošklivý, provokativní, ostrý fotbal, k překvapení všech z toho vyšla bez karty. Francie všechno ale přebila a zaslouženě postoupila do čtvrtfinále, když jediný gól zápasu vstřelil z penalty Mbappé.
Zdroj: David Holub