Strategie Spojených států v posledních dvanácti letech, která spoléhala na operace speciálních jednotek, selhala a počet teroristických útoků narostl. S uvedeným názorem vystoupil v rozhovoru pro server rt.com bývalý analytik a expert na boj s terorismem CIA Larry C. Johnson.
Přehnaná reakce
Americké ministerstvo obrany oznámilo plán vybudovat síť vojenských základen v Africe, jihovýchodní Asii a na Blízkém východě. Měly by sloužit jako uzly pro budoucí operace speciálních jednotek a zpravodajců, a zlepšit tak boj proti terorismu, především proti organizaci Islámský stát (IS).
"Považoval bych to zároveň za záhadu a přehnanou reakci," hodnotí úmysl Pentagonu Johnson. Předně poukazuje, že na určitých místech již podobné základny existují. Expanze základen podle jeho názoru naznačuje, že USA se chystají operace speciálních sil rozšířit.
"Popravdě existuje důvod, proč tyto jednotky nazýváme speciální, jelikož ne každý dokáže dělat to co ony," vysvětluje analytik. Opatření by dle jeho soudu naznačovalo, dojde bezprostředně k navýšení jejich počtů. Takovou variantu však považuje za nepravděpodobnou.
Rozhovor v originálním znění si můžete přečíst zde.Za nejdůležitější bod tak Johnson považuje skutečnost, že strategie USA v posledních dvanácti letech spoléhá téměř výhradně na operace speciálních sil. "Dle mého názoru v zásadě selhala," hodnotí expert.
Johnson v té souvislosti odkazuje na rostoucí, nikoliv snižující se počet teroristických útoků i počet obětí terorismu, tedy ztráty na životech způsobené teroristickými skupinami, stejně jako na počet zemí, v nichž militanti operují. "Tudíž názor, že speciální jednotky zvláštního nasazení jsou nějakým magickým řešením pro porážku této hrozby, je podle mého zcela absurdní," dodává.
Reakce v regionech, kde budou vojenské základny USA zřízeny, se bude odvíjet od množství peněz, které do projektu poputují, míní bývalý zpravodajec. Předpokládá, že určité země budou ochotné zřízení základen povolit. Doplňuje, že citlivějším tématem budou pravidla nasazení jednotek a povolených operací.
"Kupříkladu, pokud zřídíte základnu v Nigeru, povolíte dronům operujícím z této základny létat z Nigeru do Mali?" ptá se Johnson. To podle něj může vytvářet nezamýšlené napětí mezi zeměmi, které se nemusí mít zrovna vzájemně rády či nemají příliš blízké vztahy. Celý projekt tak z pohledu Pentagonu vypadá skvěle, konstatuje expert. Má však obavu, že americké ministerstvo obrany plně nevzalo v potaz veškeré diplomatické potíže, které nepochybně vyvstanou při jeho realizaci.
Realizace vázne
Washington naznačuje, že projekt základen bude dlouhodobá strategie. Naznačuje to dle Johnsona, že Pentagon očekává, že se v dohledné době IS porazit nepodaří?
"Je jednoduché udělat si závěr na základě této poznámky, která se mi zdá absurdní," odpovídá analytik. Připomíná, že kořeny akcí spoléhajících na jednotky zvláštního nasazení jdou vysledovat do roku 2001. V té souvislosti odkazuje na knihu Seana Naylora "Relentless Strike". Daná aktivita podle něj ve skutečnosti nedosáhla omezení terorismu, ale naopak vedla k jeho expanzi. "Tudíž z dlouhodobého koncipování tohoto plánu mi vychází, že nemají páru, co dělají a nemají žádnou strategii, jak (terorismus) porazit," kritizuje expert.
Ohledně skutečné realizace plánu však Johnson není příliš optimistický. "Nepřekvapilo by mě, pokud by se naplnil v otázce alokace peněz, tudíž by lidé mohli říct: hele, podívejte, něco děláme," vysvětluje analytik. Domnívá se, že větší problém však nastane při hledání míst, kam zmíněné základny v praxi umístit a definici jejich funkci. Připomíná drama při hledání základny pro velení americký sil v Africe, které se nakonec nachází v německém Stuttgartu.
"Jednoduše vzali jednu ze základen v Evropě, kterou využívalo evropské velitelství a určili, že se bude používat pro Afriku," pokračuje Johnson. V tom spatřuje důvod tvrzení, že lidé z Pentagonu dokážou dobře mluvit o svých plánech, ale když přijde na skutečnou stavbu základny a povolení k příslušným operacím, diplomatické potíže nepochybně dokážou záměry zpomalit, či dokonce zastavit.
EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.
Související
Tvář útoku na Írán. Hegseth se nedokázal vymanit z původního povolání, napříč světem vyvolává zděšení i kritiku
Trump odmítl deeskalaci na Blízkém východě, zní z Íránu
USA (Spojené státy americké) , Islámský stát (IS) , Terorismus
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Nový íránský vůdce Modžtaba Chameneí byl zraněn při útocích
před 1 hodinou
Írán zaminoval Hormuzský průliv
před 3 hodinami
Výhled počasí až do Velikonoc. Dramatické výkyvy se nečekají
včera
Trump varoval Írán. Miny v průlivu povedou k nevídaným následkům
včera
Snowboardistka Maděrová druhým místem Špindlerův Mlýn nezklamala
včera
Fico tvrdí, že EU je ve sporu s Ukrajinou na straně Slovenska
včera
Šéf ČT nesouhlasí s končícím Moravcem. Pravidla platí pro všechny, řekl
včera
Zemřel cestovatel a dobrodruh Leoš Šimánek. Bylo mu 79 let
včera
Stylové zakončení životní sezóny. Rychlobruslař Jílek získal stříbro na MS ve víceboji
včera
Britové posílají jednu válečnou loď blíž k Íránu. Trump je předtím kritizoval
včera
Další důkaz jarního počasí. Meteorologové ale přišli i s varováním
včera
Trumpův plán na zastavení financování ruské válečné mašinérie se útokem na Írán zhroutil
včera
Modžtaba Chámeneí stojí v čele Íránu 48 hodin. Za celou dobu ho ale nikdo neviděl
včera
Nebezpečně vyhlížející požár na Letné. Plameny ohrožují domy
včera
Hegseth varoval Rusko, aby se do války s Íránem nezapojovalo. Íránské duchovní označil za zbabělce
včera
CNN: Letecké údery jaderný program nezastaví. USA zvažují nasazení pozemní armády v Íránu
včera
Írán vyhrožuje likvidací Trumpa. Válka podle Teheránu ani zdaleka nekončí
včera
USA a Izrael selhaly, režim nepadnul. Útoky na okolní země jsou sebeobrana, tvrdí Írán
včera
Politico: Merz chce zabránit příklonu Babiše k radikálním postojům Slovenska a Maďarska
včera
Bílý dům v kleštích. Válka v Íránu sevřela Trumpa mezi hrozbu globální recese a riziko námořní katastrofy
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa se ocitla v sevření mezi hrozbou globální hospodářské recese a rizikem námořní katastrofy. S intenzivnějšími boji v Íránu se světové energetické tepny svírají do bodu, kdy každý den uzavření Hormuzského průlivu neznamená pouze dvojnásobnou ekonomickou ztrátu, ale její exponenciální nárůst. Bílý dům se proto snaží situaci řešit na několika frontách, od vojenského plánování až po snahu uklidnit veřejnost kampaní o krátkodobosti vysokých cen u čerpacích stanic.
Zdroj: Libor Novák