Americký "seznam smrti"? Profesor poodhalil kontroverzní praktiky

Mimosoudní fyzická likvidace osob podezřelých z teroristických aktivit, k níž po dlouhá léta přistupují Spojené státy prostřednictvím bojových bezpilotních letounů, vyvolává značné kontroverze. Profesor technologií John Naughton z britské Open University v komentáři pro server The Guardian nastínil, jakým způsobem do výběru osob zařazených na "seznam smrti" promlouvají výpočetní algoritmy počítačů amerických tajných služeb.

Zabíjíme na základě metadat

Naughton odkazuje na standardní prohlášení "Zbraně nezabíjejí lidi. Lidé zabíjejí lidi", které opakuje americká Národní střelecká asociace pokaždé, když v USA dojde k tragické masové střelbě. Profesor souhlasí, ale dodává, že lidé zabíjejí právě zbraněmi. Konstatuje, že střelné zbraně jsou nepochybně starou technologií. Nadhazuje proto možnost aktualizace znění druhého dodatku americké ústavy z roku 1791, který garantuje právo nosit zbraň, pro dnešní dobu ve smyslu "Algoritmy zabíjejí lidi".       

Možná obvinění, že se jedná o extrémní tvrzení, expert odmítá s odkazem na slova někdejšího ředitele CIA a FBI generála Michaela Haydena pronesená v dubnu 2014 na symposiu Univerzity Johnse Hopkinse. "Zabíjíme lidi na základě metadat," prohlásil tehdy. Naughton dodává, že generál svou ostrou poznámku zpřesnil ujištěním publika, že americká vláda na základě metadat nezabíjí americké občany, ale pouze cizince.    

Profesor vysvětluje, že těmito cizinci jsou především Pákistánci. Ukázalo se totiž, že americká NSA shromažďuje metadata 55 milionů uživatelů mobilních telefonů v Pákistánu a následně je vkládá do počítačem vytvářeného algoritmu, který údajně identifikuje pravděpodobné kurýry pracující na předávání zpráv a informací mezi teroristy. Odborník připomíná, že toto víme na základě odhalení učiněného Edwardem Snowdenem publikovaného na online portálu Intercept řízeného Glennem Greenwaldem, Laurou Poitrasovou a Jeremym Scahillem, který financuje zakladatel společnosti eBay Pierre Omidyar.   

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Program NSA, který tak činí, se jmenuje Skynet a nepleťme si ho s vražednou zpravodajskou počítačovou sítí z filmů Terminátor," pokračuje Naughton. Uvádí, že v zásadě jde o standardní výpočetní projekt. "Probíhá to tak, že do algoritmu jsou vložena data 55 milionů uživatelů, aby se pokusil nalézt chování, které odpovídá tomu výcvikovým vzorcům," vysvětluje profesor. Objasňuje, že se jedná o stejný postup, na kterém funguje spamový filtr - získává příklady známých spamů a následně jich využívá k rozhodnutí, zda příslušná zpráva představuje nevyžádaný mail, či nikoliv.

Kritický rozdíl spatřuje expert v tom, že pokud váš filtr udělá chybu, přinejhorším budete pobaveni či otráveni z jeho neschopnosti. "Pokud chybu učiní Skynet, můžete se ocitnout na konci trajektorie rakety Hellfire vypálené drony Predator či Reaper," varuje Naughton. Deklaruje, že pro pákistánské občany jde sice o okrajovou, ale nikoliv zcela vyloučenou možnost.

Vědecky chatrná účinnost

Naughton odkazuje na Byro investigativní žurnalistiky, které útoky dronů monitoruje. Podle jeho údajů bylo v pětiletém rozmezí 2010-2014 v Pákistánu, Jemenu a Somálsku zabito při takových úderech více než 2400 lidí. "Jde o součást tzv. války proti terorismu, kdy USA vedou válku proti svým nepřátelům v Afghánistánu, Pákistánu a Jemenu, a vznáší zajímavé otázky ohledně legálnosti mimosoudního zabíjení, které, jak se zdá, zatím příliš americkou administrativu netrápí," píše profesor.     

Expert varuje, že víme jen málo o proceduře, na jejímž základě jsou jedinci zařazeni na "seznam smrti", který každý týden schvaluje prezident Obama. Podle uniklé oficiální studie zpracované v roce 2013, kterou publikoval Intercept, "zaměstnanci amerických zpravodajských služeb sbírají informace o potenciálních cílech...získané z vládních seznamů a práce zpravodajských, vojenských a policejních složek," cituje Naghton. Podotýká, že v době vzniku uvedené studie, pokud byl někdo zařazen na seznam smrti, zpravodajští analytici vytvořili portrét podezřelého a určili hrozbu, kterou tato osoba představuje, což shromáždili v ustáleném formátu známem jako "basebalová kartička". Tato informace byla následně doplněna operačními informacemi a založena v "informační složce o cíli", aby byla "předána vyšším kruhům" k případné akci, vysvětluje profesor. Dodává, že zpráva naznačuje, že prezidentovi trvalo průměrně 58 dní, než cíl podepsal, načež měla americká armáda 60 dní k provedení útoku.   

"Je pravděpodobné, že výsledky Synet algoritmu jsou jen jednou z úvah, která přispívá k vytipování osoby, na níž bude cílen útok dronu," připouští odborník. Proto je momentálně zřejmě nepřesné tvrdit, že právě tento algoritmus zabíjí lidi - rozhodnutí udeřit stále činí lidská bytost, zdůrazňuje profesor. Je podle něj však důležité ptát se, jak dobře vykonává tento algoritmus svou práci. S odkazem na Patricka Ball, datového vědce a ředitele výzkumu v Human Rights Data Analysis Group, který v minulosti svědčil jako expert před válečnými tribunály, Naghton tvrdí, že odpověď zní "nepříliš dobře". Ball studoval Snowdenem vynesené dokumenty a odhalil vadu, na jejímž základě NSA nastavila algoritmus Skynet, což ho vedlo k označení výsledků počítače za "vědecky chatrné" a "směšně optimistické".

Algoritmy dle Naughtona lidi nezabíjejí - alespoň zatím. Profesor však varuje, že již dnes je řadí na seznam kandidátů pro mimosoudní popravu. "Možná bychom měli být vděční za tak malé milosrdenství," uzavírá komentář.

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.     

Související

Pete Hegseth

Tvář útoku na Írán. Hegseth se nedokázal vymanit z původního povolání, napříč světem vyvolává zděšení i kritiku

Nástup Peta Hegsetha do čela amerického Pentagonu vyvolává vlnu zděšení a ostré kritiky. Bývalý moderátor stanice Fox News, kterého Donald Trump jmenoval ministrem obrany – a příznačně jej přejmenoval na „ministra války“ – se stal tváří probíhajícího konfliktu s Íránem. Místo rozvážného státnického přístupu však Hegseth volí rétoriku, kterou kritici přirovnávají k chování „kresleného rváče“.
Abbás Arakčí

Trump odmítl deeskalaci na Blízkém východě, zní z Íránu

Íránská výzva k deeskalaci na Blízkém východě se nesetkala s pochopením, konstatoval šéf íránské diplomacie Abbás Aráqčí. Podle Teheránu za to může americký prezident Donald Trump, který zneužil gesto íránského režimu směrem k sousedům. 

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Bezpilotní letouny Terorismus

Aktuálně se děje

včera

včera

Zuzana Maděrová

Snowboardistka Maděrová druhým místem Špindlerův Mlýn nezklamala

Po senzačním olympijském zlatu byla zaslouženým velkým lákadlem na sobotní podnik Světového poháru v paralelním slalomu, který se premiérově konal ve Špindlerově Mlýně, snowboardistka Zuzana Maděrová. I když nakonec na zlatou medaili tentokrát nedosáhla, jelikož v závodě nestačila jen na Japonku Cubaki Mikiovou Devatenáctiletá reprezentantka i tak potěšila publikum, které tak ve Špindlerově Mlýně připravilo pro závodnice a závodníky parádní atmosféru, navíc podpořenou krásným slunečným téměř jarním počasím.

včera

Robert Fico

Fico tvrdí, že EU je ve sporu s Ukrajinou na straně Slovenska

Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) se dočkal kýženého setkání na úrovni Evropské unie, kde se řešily zastavené dodávky ropy přes Ukrajinu. Fico tvrdí, že ho předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve sporu s Kyjevem podpořila. 

včera

včera

včera

Metoděj Jílek

Stylové zakončení životní sezóny. Rychlobruslař Jílek získal stříbro na MS ve víceboji

Dvojnásobný olympijský medailista z letošních zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo, teprve devatenáctiletý rychlobruslařský talent Metoděj Jílek zakončil svou životní sezónu dalším medailovým úspěchem. Stříbro získal poté, co ovládl desetikilometrový závod na MS ve víceboji, které se o tomto víkendu konalo v nizozemském Heerenveenu. Nestačil pouze na norského reprezentanta Sandera Eitrema.

včera

včera

včera

Donald Trump

Trumpův plán na zastavení financování ruské válečné mašinérie se útokem na Írán zhroutil

Strategie amerického prezidenta Donalda Trumpa, která měla odstřihnout Rusko od příjmů z prodeje ropy do Indie, se v důsledku eskalujícího konfliktu s Íránem začíná hroutit. Washington loni vyvíjel na Dillí extrémní tlak, který zahrnoval vysoká cla na indický export i sankce na ruské těžařské giganty. Tato kampaň byla původně úspěšná a Indie pod tlakem Bílého domu začala upřednostňovat dodávky z Blízkého východu.

včera

včera

včera

Pete Hegseth

Hegseth varoval Rusko, aby se do války s Íránem nezapojovalo. Íránské duchovní označil za zbabělce

Americký ministr obrany Pete Hegseth vystoupil v úterý na brífinku v Pentagonu s ostrým varováním adresovaným novému íránskému vedení. Uvedl, že nový nejvyšší vůdce země Modžtaba Chameneí by udělal „moudré rozhodnutí“, kdyby uposlechl výzvy prezidenta Donalda Trumpa a okamžitě se vzdal ambicí na získání jaderných zbraní. Podle Hegsetha by měl Chameneí tento závazek veřejně deklarovat, aby zabránil další devastaci své země.

včera

Ilustrační foto

CNN: Letecké údery jaderný program nezastaví. USA zvažují nasazení pozemní armády v Íránu

Snaha Trumpovy administrativy o úplnou likvidaci íránského jaderného programu naráží na zásadní vojenskou a logistickou překážku. Podle informací CNN by zajištění íránských zásob vysoce obohaceného uranu, které jsou ukryty hluboko v podzemních tunelech, vyžadovalo nasazení značného počtu amerických pozemních jednotek. Tento krok by představoval dramatickou eskalaci dosavadní kampaně, která se dosud spoléhala především na letecké údery.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Írán vyhrožuje likvidací Trumpa. Válka podle Teheránu ani zdaleka nekončí

Íránští představitelé v úterý ostře odmítli prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že válečný konflikt na Blízkém východě skončí brzy. Ministr zahraničí Abbás Arákčí zdůraznil, že Teherán je připraven bojovat tak dlouho, jak to bude nutné, a že íránské raketové údery na cíle v regionu budou pokračovat. Tato slova přišla v době, kdy Írán zahájil novou vlnu útoků na arabské sousedy a spojence USA v Perském zálivu.

včera

Íránské drony revolučních gard během cvičení v říjnu 2023.

USA a Izrael selhaly, režim nepadnul. Útoky na okolní země jsou sebeobrana, tvrdí Írán

Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí v rozhovoru pro americkou stanici PBS důrazně odmítl odpovědnost za eskalaci konfliktu a chaos na světových trzích s ropou. Podle jeho slov byla válka Íránu vnucena agresí ze strany Spojených států a Izraele. Arákčí zdůraznil, že jmenování Modžtaby Chameneího novým nejvyšším vůdcem země jasně dokazuje, že pokusy o změnu režimu v Teheránu selhaly.

včera

Friedrich Merz (CDU)

Politico: Merz chce zabránit příklonu Babiše k radikálním postojům Slovenska a Maďarska

Německý kancléř Friedrich Merz se po vnitrostátních politických peripetiích vrací k řešení palčivých otázek světové politiky. Hlavním tématem dne je dramatický nárůst cen energií vyvolaný válečným konfliktem v Íránu. Čelní představitelé členských států Evropské unie svolali na úterý mimořádné digitální jednání, aby koordinovali postup proti zdražování. Německo spolu s Itálií a Belgií na schůzce prosazuje společnou strategii, která by ulevila evropskému hospodářství.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Bílý dům v kleštích. Válka v Íránu sevřela Trumpa mezi hrozbu globální recese a riziko námořní katastrofy

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa se ocitla v sevření mezi hrozbou globální hospodářské recese a rizikem námořní katastrofy. S intenzivnějšími boji v Íránu se světové energetické tepny svírají do bodu, kdy každý den uzavření Hormuzského průlivu neznamená pouze dvojnásobnou ekonomickou ztrátu, ale její exponenciální nárůst. Bílý dům se proto snaží situaci řešit na několika frontách, od vojenského plánování až po snahu uklidnit veřejnost kampaní o krátkodobosti vysokých cen u čerpacích stanic.

včera

Vladimir Putin a Donald Trump uspořádali po summitu na Aljašce tiskovou konferenci

Trump telefonoval s Putinem. Řešili Ukrajinu i válku v Íránu

Americký prezident Donald Trump a jeho ruský protějšek Vladimir Putin spolu v pondělí poprvé v tomto roce telefonicky hovořili o dramatickém vývoji války v Íránu a možnostech mírového urovnání na Ukrajině. Tento klíčový hovor se uskutečnil jen několik hodin poté, co šéf Kremlu varoval, že současná energetická krize vyvolaná konfliktem na Blízkém východě přímo ohrožuje stabilitu světového hospodářství.

včera

těžba ropy, autor: Zbynek Burival

Ceny ropy pod Trumpových zmatečných prohlášeních klesly, poté opět vyrostly

Ceny ropy na světových trzích zaznamenaly pokles poté, co americký prezident Donald Trump prohlásil, že válka s Íránem skončí „velmi brzy“. Referenční cena ropy se v reakci na tato slova snížila, ačkoliv v pondělí nakrátko vystřelila nad hranici 100 dolarů za barel. Prezidentovy výroky, že konflikt je „téměř u konce“ a probíhá „v předstihu oproti plánu“, vnesly na trhy vlnu optimismu a stlačily cenu barelu blíže k 90 dolarům.

včera

Válka v Íránu je téměř u konce, prohlásil Trump. Krátce na to řekl pravý opak

Americký prezident Donald Trump vysílá v souvislosti s trvajícím konfliktem velmi rozporuplné signály ohledně toho, kdy by mohly boje skončit. Zatímco v jednom prohlášení uvedl, že americké cíle jsou již v podstatě splněny a válka s Íránem je již téměř u konce, protože Írán již nedisponuje žádným námořnictvem, letectvem ani funkčním spojením, vzápětí před republikánskými poslanci prohlásil, že vítězství stále není dostatečné. Tato nejednotná komunikace přichází v době, kdy se vojenské operace na Blízkém východě přelévají do druhého týdne.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy