Washington - Americká turistka Geraldina Largayová (66), která zabloudila na Apalačské stezce, si 26 dní psala deník, než zahynula.
O případu informovala stanice BBC na svém webu s odvoláním na dokumenty, které tento týden zveřejnily úřady v americkém státu Maine.
Largayová z amerického státu Tennessee zmizela v létě 2013. Textové zprávy, které posílala svému manželovi, nikdy nedorazily k příjemci, protože v oblasti nebyl signál.
Turistka sešla ze stezky, když si potřebovala ulevit, a už nedokázala najít cestu zpět. Ve snaze zachytit signál se zkoušela vyšplhat do vyšších poloh, ale zoufalé "esemesky" se jí nepodařilo odeslat.
"Mám potíže. Sešla jsem z cesty. Teď jsem se ztratila. Můžeš mi přivolat pomoc. Jsem někde severně od lesní cesty," prosila v prvé zprávě manželovi z 22. července. "Bloudím od včerejška. Jsem asi tři či čtyři míle od stezky. Zavolej prosím policii," psala v další zprávě po prvé noci, kterou strávila ztracena v divočině.
"Až najdete mé tělo, prosím zavolejte mého manžela George a mou dceru Kerry. Bude nejvýše laskavé dáte-li jim vědět, že jsem mrtvá a kde jste mě našli - a to bez ohledu na to, za kolik let od této chvíle se tak stane. Prosím zašlete jednomu z nich obsah tohoto sáčku," praví se v poznámce z turistčina deníku.
Largayová se pokoušela přilákat na sebe pozornost rozděláním ohně a vztyčením vlastnoručně vyrobené vlajky z oblečení. Poslední záznam datovala 18. srpna, tedy zřejmě přežila nejméně 26 dní od chvíle, kdy se ztratila. "George, si to rád přečte," napsala.
Largayová, která byla ostřílenou turistkou, původně vyrazila na třídenní výlet s kamarádkou. Ta se ale musela vrátit domů kvůli problémům v rodině, a tak Largayová pokračovala sama. Na domluvené místo, kde se měla setkat s manželem, už nikdy nedorazila. Muž následující den ohlásil zmizení ženy, po které se začalo pátrat.
Záchranáři podle deníku The Boston Globe prošli okolo pohřešované ve vzdálenosti menší než sto metrů, ale nenašli ji.
Zemřela hlady a strádáním tři týdny poté, co úřady vzdaly další pátrání. Byla pouze deset minut chůze od stezky, která by ji dovedla na silnici. Tělo našel lesní dělník v říjnu 2015 ve zhrouceném stanu.
Související
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
USA (Spojené státy americké) , turistika , neštěstí
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
před 2 hodinami
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 3 hodinami
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 3 hodinami
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 4 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 5 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 6 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 7 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 7 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 9 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 10 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 11 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 11 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 13 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 13 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 14 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 16 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák