V USA se vzmáhá nebezpečná ideologie. Plodí jen strach, varuje politolog

Výjimečnost amerikanismu

Podle Reicha bylo ve Spojených státech po většinu dosavadní historie vlastenectví chápáno v prvním uvedeném smyslu. "Oslavovali jsme hodnoty a ideály, které máme společné - demokracii, rovné příležitosti, svobodu, toleranci a štědrost," tvrdí politolog. Dodává, že právě k těmto aspiracím se Amerika tradičně zavazovala na Den nezávislosti.   

Spojující vlastenectví je hrdé na to, že dává naději a útočiště těm nejzoufalejším lidem po celém světě, konstatuje profesor a odkazuje na slova americké básnířky Emmy Lazarusové vytesané na Soše svobody: "Dejte mi vaše unavené, vaše chudé, vaše schoulené masy toužící po svobodě." Expert nicméně varuje, že nyní se v USA stále častěji prosazuje ostré, ostrakizující vlastenectví, které hlásá výjimečnost a nadřazenost "amerikanismu", který předurčuje ostatní, aby zůstali za hranicemi země. V té souvislosti Rich připomíná známé volání Donalda Trumpa po zákazu vstupu muslimů do Spojených států a stavbě zdi podél hranic s Mexikem.    

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Ostrakizující vlastenectví nám říká, abychom se báli zahraničních teroristů mezi námi," vysvětluje odborník. Přitom podotýká, že téměř všechny teroristické útoky v USA po 11. září 2001 spáchali američtí občané či držitelé zelených karet, kteří v zemi žili dlouhá desetiletí. Takové vlastenectví není otevřené ani štědré, pokračuje profesor. Dodává, že od počátku syrské občanské války v roce 2011 Spojené státy přijaly pouze 3127 z více než 4 milionů uprchlíků, kteří ze země odešli.

Republikáni v Kongresu tak reagovali na nedávný masakr v Orlandu návrhem na zákaz vstupu veškerých běženců do USA na dobu neurčitou, připomíná politolog. Doplňuje, že texaský republikán Brian Babin hodlá uvalit okamžité moratorium na veškeré přesídlovací programy, s cílem "udržet Ameriku bezpečnou a bránit naši národní bezpečnost". Jelikož El Salvador, Honduras a Nikaragua se zmítají v drogovém násilí, do Spojených států se snaží dostat tisíce opuštěných dětí a podobný počet matek se svými potomky, poukazuje expert. Kritizuje, že namísto toho, aby se jim dostalo uvítání, jsou na hranicích zatýkány a zároveň je vysílán vzkaz těm, kdo se teprve chystají na cestu, aby zůstali doma.   

Strach, nebo naděje?

Další odlišností spojujícího vlastenectví je podle akademika skutečnost, že pobízí lidi k úsilí o společné dobro. "Chápali jsme to jako nutnost vzájemné oběti - od původních osadníků, kteří pomáhali stavět stodoly jiným, po sousedy, kteří dělají dobrovolníky v místním hasičském sboru, po městečka a města, která posílají své chlapce bojovat ve válkách za dobro všech," přemítá Reich. Deklaruje, že takové vlastenectví vyžaduje spravedlivé rozdělení břemen, včetně ochoty platit daně, aby Amerika šla kupředu.

Ostrý hlas ostrakizujícího vlastenectví však podle politologa tvrdí, že žádná podobná oběť není nutná a už vůbec ne od těch zajištěných. Daný typ vlastenectví oslavuje nenasytný individualismus a samostatné podnikání, pokračuje Reich. "Říká nám, že daně z bohatství zpomalují hospodářský růst a brání inovacím," dodává s odkazem na Donalda Trumpa, který chce snížit daň pro nejvyšší příjmové skupiny ze současných 39,6% na 25%. Takový plán podle experta nebere v potaz, zda výsledkem bude vyšší státní dluh či škrty v sociálním zabezpečení, zdravotnictví či programech pro chudé, jelikož tyto aspekty jednoduše neslouží růstu.         

Třetí rozdíl mezi spojujícím a ostrakizujícím vlastenectvím spočívá podle profesora v tom, že první typ vždy usiloval o ochranu demokracie, když hájil volební právo a zajišťoval, že Američané budou slyšet. "Ale nové hlasy ostrakizujícího vlastenectví se zřejmě o demokracii nestarají," soudí politolog. Tvrdí, že jejich cílem je zaplavit systém penězi, kterými si koupí politiky a je jim jedno, když tito politici prostřednictvím účelové nastavování volebních obvodů potlačují hlasy menšin či staví překážky pro účast ve volbách, jako jsou například přísná pravidla pro registraci voličů.    

"A nakonec spojující vlastenectví nepobízí k rozdělování, jako činí jeho alternativa," míní odborník. Ta se podle něj naopak zaměřuje na ty, kdo k nám nepatří, ať z náboženských či etnických důvodů. Spojující vlastenectví proto není homofobní, sexistické ani rasistické, uvádí Reich. Doplňuje, že spojující vlastenectví naopak potvrzuje a posiluje koncept "my, lid Spojených států".  

Politolog pokládá otázku, zda zvítězí spojující, či ostrakizující vlastenectví, oslava společnosti, nebo opovržení nad ostatními. "Spojující vlastenectví je naše národní krédo. Je to zrození naděje," píše Reich. Soudí, že proti tomu zlomyslné ostrakizující vlastenectví je v USA novum, které plodí jen strach. Američané by tak měli dle profesora doufat, že letošní Den nezávislosti na nadcházející měsíce a roky přinesou vítězství sjednocení nad ostrakizací a naděje nad strachem.