Washington - Smrt pětice bělošských policistů rukou černošského střelce v Dallasu silně rezonuje v americké prezidentské kampani. Předpokládaný republikánský uchazeč Donald Trump se v pondělí v reakci na střelbu prezentoval jako "kandidát zákona a pořádku" a kritizoval svou demokratickou soupeřku Hillary Clintonovou. Bývalá ministryně zahraničí, která má značnou voličskou podporu mezi černošským obyvatelstvem, Američany vyzvala k větší vzájemné toleranci.
"Musíme udržovat zákon a pořádek na nejvyšší úrovni, nebo ztratíme svou zemi," prohlásil newyorský miliardář během mítinku ve státě Virginie. "Já jsem kandidát zákona a pořádku," dodal s tím, že jeho sokyně je "slabá a neefektivní".
Masakr, při němž bylo dalších devět policistů zraněno, následoval po dvojici incidentů, při nichž bělošští policisté zastřelili dva černochy bez zjevných důvodů. Do ulic kvůli údajnému policejnímu násilí na černošském obyvatelstvu vyšly v posledních dnech tisíce lidí.
Clintonová se k dallaskému krveprolití postavila o poznání mírněji a vyzvala ke změně přístupu obě strany. Veřejnost by podle ní měla mít větší respekt k policii, která by na druhé straně měla budit v obyvatelích důvěru. "Musíme učinit mnohem více, abychom k sobě přiblížili policii a obyvatele, které chrání," řekla televizi CNN. Někteří odborníci jí nevýrazný postoj vyčítají jako chybu, která ji může stát část voličů.
Clintonová si v průzkumech udržuje před svým sokem náskok okolo deseti procentních bodů. Bezpečnost přitom považuje velká část voličů za zásadní téma a případný růst počtu násilností by podle expertů mohl nahrát spíše Trumpovi.
Související
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
Co si myslí Evropané? Bojí se války a Trumpa vnímají jako nepřítele
Donald Trump , střelba na policisty v Dallasu (8.7.2016) , Prezident USA
Aktuálně se děje
před 26 minutami
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
před 1 hodinou
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
před 2 hodinami
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
před 3 hodinami
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno před 3 hodinami
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
před 4 hodinami
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
před 5 hodinami
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
před 6 hodinami
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
před 7 hodinami
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
před 7 hodinami
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
před 7 hodinami
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
před 8 hodinami
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
před 9 hodinami
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
před 10 hodinami
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
před 10 hodinami
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
před 11 hodinami
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
před 11 hodinami
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
před 12 hodinami
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
před 13 hodinami
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
před 14 hodinami
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák