Obama naprosto selhal? Přišlo překvapivé hodnocení odcházejícího prezidenta

Přelomové prezidentství

Obamova přítomnost na pódiu byla dle newyorského deníku loučením se ze strany výjimečného muže a prezidenta, který bude vzpomínán pro své výmluvné hájení základních principů země - byť využíval tyto principu k rozšíření mandátu sbližování a rozšířil definici toho, co znamená být Američanem.  

"Z tohoto úhlu pohledu bylo Obamovo prezidentství přelomové, možná až zázračné," konstatuje New York Times. Připomíná, že samotná myšlenka černocha v Bílém domě byla těžko stravitelná pro rasisty, stoupence teorie, že Obama není rodilý Američan, či protivládní militantní skupiny, které se v průběhu jeho mandátu stávaly stále zuřivější. Právě na tyto podněty vsadil podle úvodníku republikánský prezidentský kandidát Donald Trump, když hlásá rasismus, xenofobii a náboženskou bigotnost, které nyní otravují veřejnou debatu v USA.    

Středeční projev Obamy byl podle New York Times krásný a emotivní, přičemž přišel 12 let poté, co Obama, někdejší demokratický kandidát na senátora z Illinois pronesl zásadní řeč na sjezdu demokratů v Bostonu, která mu zajistila pozornost celé země. Tehdy Obama popsal svůj osobní příběh - to, že je synem černého Keňana a bílé Američanky - a nastolil téma, které je od té doby společné pro jeho posluchače: americké dějiny jsou postupem k vytvoření jednoho národa, kdy z mnohých vzniká jediný, vysvětluje vlivný deník.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.     

"Vytrvalý optimismus ohledně schopnosti země překonat někdejší rasové rozdělení i v dobách plných tragédie a zoufalství je konstantním tématem Obamovy filozofie," pokračuje úvodník. Deklaruje, že letošní rok charakteristický nárůstem strachu z terorismu, pochybným zabíjením ze strany policie a následnými vraždami jejích příslušníků je přesně takovou dobou.   

Obama se ve středu opět zahleděl do dlouhé budoucnosti, což dle newyorského serveru vždy charakterizovalo amerického ducha. "Ameriku, kterou znám, je plná kuráže, optimismu a vynalézavosti. Amerika, kterou znám, je slušná a velkorysá," cituje úvodník prezidentova slova. Obama však také připustil, že existuje frustrace z politických patů a obavy z rasového rozdělení, stejně jako šok a smutek z šílených masakrů v Orlandu a Nice, poukazuje komentář. Dodává, že šéf Bílého domu se pozastavil i nad bolestivým zavíráním továren, což vede lidi, kteří byli hrdí na svou tvrdou práci pro své rodiny, k pocitu, že jsou zapomenuti, stejně jako zmínil, že současní rodiče pochybují, zda jejich děti budou mít stejné příležitosti, jaké měli oni.    

Změny přicházejí pomalu     

"To vše je reálné, je to výzva, abychom si počínali lépe," připomíná liberální deník Obamovo poselství. Doplňuje prezidentovu poznámku, že když cestoval všemi padesáti americkými státy, radoval se i truchlil s lidmi, a tak lépe pochopil, co je na Spojených státech dobré. Šéf Bílého domu podle New York Times pronesl tato slova při vědomí, že v minulosti bylo snadné Ameriku rozdělil, uchýlit se k nenávistné rétorice a na při každém problému si najít obětního beránka.    

Na počátku své cesty do Bílého domu v roce 2008 přednesl Obama na začátku své kampaně projev, ve kterém svůj příběh zasadil do kontextu velkého národa zrozeného z velkých morálních selhání, která bylo zdánlivě nemožné napravit, uvádí americký server. "Slova na pergamenu nestačila k osvobození otroků z okovů či poskytnutí veškeré pestrosti a víry plných práv občanů Spojených států každému muži a ženě," pronesl tehdy demokratický kandidát. Jak New York Times připomíná, Obama podotkl, že byly potřeba celé generace Američanů ochotné přispět svým dílem - protesty a bojem, ať na ulicích či u soudů, občanskou válkou a občanskou neposlušností, tedy vždy velkým rizikem - k zúžení propasti mezi sliby, ideály a realitou doby.     

Komentář poukazuje, že Obama tehdy deklaroval, že kandiduje na prezidenta, aby pokračoval v dlouhém pochodu těch, kteří žili před námi, aby přesvědčil zemi, že lze Spojené státy zlepšit uvědoměním si, že Američané mají možná odlišné příběhy, ale sdílejí stejné naděje.   

"Za osm let v Bílém domě - přičemž pro mnohé mladé jde o celý život a znají pouze prezidenta, který je černý - Obama nedokázal vyléčit rasové a politické rozdělení navzdory svému úsilí a vedení," konstatuje New York Times. Dodává, že prezident vyjádřil lítost a zklamání nad tímto svým selháním. Avšak základní pravda dějin podle vlivného deníku zní, že změny přicházejí pomalu a často jdou rozpoznat až zpětně.