Seismický otřes v politice USA? Trump rozjel nebezpečnou hru, píše New York Times

Nebezpečná hra

"Nechť jde o závody ve zbrojení," cituje newyorský server Trumpovu poznámky v pátečním telefonickém rozhovoru s moderátorkou televizní stanice MSNBC Mikou Brzezinskou. Nastupující prezident následně varoval nepřátele disponující jaderným arzenálem, že Spojené státy je předčí v každém směru a "všechny je přežijí", poukazuje úvodník.   

Pouhý měsíc před tím, než se stane prezidentem, a získá tak pravomoc použít nejničivější zbraně světa, rozehrál Trump podle vlivného deníku nebezpečnou hru. "Ležérně naznačuje seismický otřes v klíčové, složité politice ohledně role, kterou hrají jaderné zbraně v obraně Spojených států a jejich spojenců," konstatuje New York Times.     

Trumpovy poznámky jsou navíc pouze neuváženou reakcí na ruského prezidenta Vladimira Putina, obává se prestižní server. Připomíná, že kremelský vládce minulý čtvrtek v projevu k vojenským velitelům vyzval k posílení ruských jaderných kapacit.   

"Americká politika měla po desetiletí za cíl stabilizovat vztahy mezi Ruskem a Spojenými státy a odstrašit ostatní země od zisku jaderných zbraní," tvrdí úvodník. Varuje, že Trumpovy neuvážené posměšky riskují zvrat v tomto procesu.   

V průběhu let američtí prezidenti spolupracovali se svými ruskými protějšky na redukci jaderných arzenálů, uvádí vlivný deník. Poukazuje, že v polovině 60. let disponovaly USA 30 tisíci hlavicemi a Rusko, resp. SSSR jich měl v 80. letech na 40 tisíc, avšak dnes obě mocnosti vlastní "jen" zhruba po 7 tisících.

Nikdo přitom neprosazoval takové snižování agresivněji než republikáni, připomíná New York Times. Odkazuje na rok 1986, kdy americký prezident Ronald Reagan dokonce hovořil se sovětským vůdce Michailem Gorbačovem o zničení se všech jaderných zbraní.   

Dialog je nutný

Podle smlouvy New Start z roku 2010 mohou USA a Rusko rozmístit shodně po 1550 hlavicích, pokračuje newyorský server. Podotýká, že když prezident Obama nastupoval do úřadu, představil vizi světa bez jaderných zbraní, ale následně ustoupil k více realistickém cíli v podobě 1100 rozmístěných jaderných hlavic, které stále představují dostatečnou sílu k zničení jakékoliv země uvažující o útoku na Spojené státy či jejich spojence.  

Obama nedokázal podle New York Times své cíle naplnit především z důvodu, že Rusko odmítlo další rozhovory o této otázce.

"Nové závody ve zbrojení by také podkopaly důvěryhodnost snahy Washingtonu zabránit šíření těchto zbraní," soudí vlivný server. Konstatuje, že smlouva o nešíření jaderných zbraní vyžaduje, aby pět jaderných mocností - USA, Rusko, Čína, Británie a Francie - postupovaly směrem k odzbrojení výměnou za příslib jiných zemí, že o atomové arzenály nebudou usilovat.

Poznámky o závodech ve zbrojení nepředstavují jediné znepokojivé úvahy Trumpa o obraně, deklaruje New York Times. Připomíná, že Trump rovněž položil otázku, proč má Amerika jaderné zbraně, když je nemůže nasadit a dokonce naznačoval, že by pro Japonsko nebylo špatné, pokud by vyvinulo vlastní nukleární arzenál.    

Iniciativa jaderného ohrožení, tedy skupina, v níž působí jako spolupředseda bývalý senátor Sam Nunn, usilující o omezení jaderného rizika, ve své poslední zprávě uvádí, že nebezpečí nasazení atomové zbraně, ať náhodné, či na základně špatného úsudku, je nejvyšší od konce studené války, podotýká úvodník. Zdůrazňuje, že částečně tomu tak je kvůli delší absenci rusko-amerických rozhovorů na dané téma.      

Minulý pátek Vladimir Putin prohlásil, že neusiluje o nové závody ve zbrojení, uvádí vlivný deník. Závěre, proto nabádá Donalda Trumpa, aby namísto machistického soupeření usiloval o nový dialog s Ruskem ohledně snížení jaderné hrozby.