Cílené zabíjení agresorem? Poznejte Trumpa z jiné stránky, nabádá profesor

Nastupující prezident USA Donald Trump utnul veškeré naděje, že by jeho administrativa mohla v otázkách národní bezpečnosti realizovat centristický přístup, konstatuje profesor Jonathan Hafetz z Seton Hall University School of Law. Právník a expert na lidská práva v komentáři pro server Al Džazíra poukazuje, že Trumpovo obsazení klíčových postů - poradce pro národní bezpečnost, vrchního státního žalobce a ředitele CIA - Michaelem Flynnem, Jeffem Sessionsem resp. Mikem Pompeem demonstruje nebezpečné přiblížení se islamofobní administrativě.

Trumpova administrativa přitom nezačne s čistým stolem, soudí Hafetz. Podotýká, že v lednu, až se ujme vlády, bude americká válka proti terorismu probíhat již patnáctým rokem, jelikož konflikt, který po útocích z 11. září začal vojenskou akcí proti Al-Káidě a Talibanu v Afghánistánu, se vyvinul v globální válku proti širokému spektru skupin, bez ohledu na jejich vazby na Al-Káidu.  

"Trump rovněž zdědí statut - povolení k užití vojenské síly z roku 2001 - který je interpretován a aplikován stále šířeji, aby se vztahoval i na organizace a hrozby, které 11. září neexistovaly," kritizuje profesor. Dodává, že takový rámec získá prezident, který volá po agresivnějším postupu proti Islámskému státu a dalším ozbrojeným skupinám.

Nedostatek odpovědnosti

Nástup Trumpovy vlády bude mít pravděpodobně dalekosáhlé důsledky pro americkou protiteroristickou politiku v mnoha oblastech, včetně útoků bezpilotních letounů, očekává expert. Odkazuje na práci Džamíla Džaffara "Dronové záznamy: cílené zabíjení, tajnosti a zákon", která některá z těchto rizik identifikuje.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Džaffar shromáždil právní a politické dokumenty - mnoho z nich dříve tajných - které poskytly základ pro rozsáhlé dronové údery Obamovy administrativy proti podezřelým teroristům, vysvětluje právník. Podotýká, že dílo rovněž obsahuje shrnutí vývoje právního rámce, kterým Obamova administrativa tyto údery ospravedlňovala.  

Navzdory snaze zakotvit nasazení dronů v zákoně, kniha zdůrazňuje, že Obamovo dědictví zahrnuje dva rysy, které se za Trumpovy vlády mohou ukázat jako velmi problematické, varuje Hafetz. Prvním je podle něj utajení obklopující útoky. Obamova administrativa konečně zveřejnila část dat, včetně počtů usmrcených válečníků a civilistů od roku 2009 drony mimo Afghánistán, Irák a Sýrii, přiznává odborník. Kritizuje však, že navzdory příslibům větší transparentnosti vláda odmítla poskytnout specifičtější informace, včetně identity cílů, datace a lokalizace útoků a odhadů vedlejších škod.            

"Administrativa navíc nadále odmítá zveřejnit další právní dokumenty ohledně dronového programu a brání výraznou redukci dokumentů, které poskytla, včetně jedenáctistránkového zápisu faktické diskuze v Úřadu pro právní záležitosti z července 2010 týkající se útoku, který zabil amerického občana Anwara Aulaqího v Jemenu," konstatuje Hafetz. Dodává, že takové tajnosti brání nezávislému posouzení, zda jsou útoky amerických dronů v souladu s mezinárodním právem, bez ohledu na standardy, které definovala sama administrativa.  

Široké interpretace

Obamova administrativa navíc preferuje pružný přístup k právním pravidlům omezujícím útoky dronů, míní profesor. Připomíná, že Obama v květnu 2013 vydal směrnici, podle které se mají USA při podnikání úderů mimo oblasti aktivního odporu držet striktních požadavků a útoky bezpilotních letounů realizovat jen jako poslední možnost. Americká vláda se ale rovněž drží právního předpisu, který povoluje širší nasazení dronů prostřednictvím tzv. útoků založených na statutu - ten umožňuje zaútočit kdekoliv na světě na příslušníky jakékoliv teroristické skupiny nacházející se na seznamu definovaném povolením k užití vojenské síly, uvádí Hafetz.

"Tudíž, zatímco Obama spoléhal primárně na útoky dronů na základě povolením k užití vojenské síly, široce interpretoval také svou statutární pravomoc," pokračuje expert. Dodává, že prezident odmítal argument, že ústava, resp. její pátý dodatek, aplikuje na nasazení smrtící síly ve válce proti terorismu veškerá soudně vymahatelná omezení, což platí i pro americké občany.    

Podle profesora by bylo hloupé očekávat, že Trumpova administrativa bude uplatňovat cokoliv jiného než ještě širší právní aplikaci a větší utajení. Striktnější omezení z Obamovy směrnice odrážející jeho obavy z rizik, které americká dronová válka přináší, budou zřejmě upozaděny, soudí expert. Konstatuje, že široká interpretace právního zmocnění a silná obhajoba utajení prosazovaná prezidentem, který uvedeným rizikům alespoň rozuměl a dronovou válku tlumil, budou nyní k dispozici administrativě, která na svět nazírá černobíle a nevidí odstíny šedi.     

Kongres či federální soudy mohou útoky amerických dronů omezit a možná tak budou chtít učinit tváří v tvář administrativě, která bude zřejmě jednat bezhlavě a okázale přehlížet právní normy, spekuluje Hafetz. "Ale momentálně, jak Dronové záznamy naznačují, Trump převezme velení nad dronovou kampaní bez rozumných omezení, která nelze škrtnout pouhým tahem pera," varuje právník.  

Související

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Bezpilotní letouny Donald Trump

Aktuálně se děje

před 48 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 10 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy