Cestující v letadlech v ohrožení? Statistika je neúprosná, varuje profesor

Páteční střelba na mezinárodním letišti Fort Laudedale-Hollywood je dalším připomenutím, že náhodné násilné činy jsou skutečně náhodné a nedá se předvídat, kde a kdy k nim dojde, tvrdí profesor Sheldon Jacobson v komentáři pro server CNN. Expert na bezpečnost letecké dopravy z Univerzity v Illinois dodává, že jednotlivé pachatele pohání velmi rozličná motivace.

Letiště - měkký podbřišek

Pět mrtvých a mnoho zraněných staví před americké bezpečnostní složky, ministerstvo národní bezpečnosti i cestující na letištích pochopitelně mnoho otázek, konstatuje odborník. Připomíná, že "měkký podbřišek" letišť se může stát zranitelným cílem, jak ostatně ukázal již loňský útok v Bruselu.

"Proč je nazvat měkkým podbřiškem?" pokládá si otázku Jacobson. Odpovídá, že kontrolní stanoviště v letecké dopravě, jejichž cílem je zabránit teroristickým útokům, vedou ke stále většímu zabezpečení samotného vzdušného prostoru, ale problémem zůstává, že pachatelé - v souladu se zákonem nezamýšlených konsekvencí - ustoupili od útoků na letouny ve vzduchu k útokům na prostory jako odletové a příletové haly.     

Tyto pozemní prostory letišť jsou atraktivní pro ty, kdo chtějí způsobit škody, jelikož se zde koncentruje velké množství lidí na relativně malé ploše, kterou je obtížné chránit bez vytvoření velkého nepohodlí pro cestující, vysvětluje expert. Poukazuje, že někteří prosazují, aby byly kontroly předsunuty před odbavovací prostory, což by ale zřejmě problém nevyřešilo, jelikož zranitelnost by se přesunula na jiné oblasti a náklady takového krok by byly neúnosné.   

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.  

"A zdá se, že v případě páteční střelby by takový krok útoku nikterak nezabránil," deklaruje profesor. Připomíná, že podezřelý měl nejspíš zbraň již při sobě v odbaveném zavazadle, přičemž nedošlo k porušení standardních a zákonných protokolů při jeho kontrole při odletu z Anchorage a následně si ho střelec pouze vyzvedl po příletu.  

Bez ohledu na okolnosti, za kterých se střelec dokázal dostat ke zbrani, je dopad na cestující stejný - zvyšuje společenský strach z letecké dopravy a posiluje obavy o leteckou bezpečnost, soudí Jacobson. Míní, že incident nevyhnutelně přitáhne pozornost k více než čtyřem stovkám komerčních letišť ve Spojených státech a vyrojí se obavy, kdy a kde dojde k další takové události. "Pokud je cílem střelce přitáhnutí pozornosti, pak budou letiště nadále vysoko na seznamu terčů," dodává.    

Masová střelba každých 12 dní

Navzdory tomu data ukazují, že masová střelba na letištích je extrémně vzácná a letiště jsou pouze jedním z cílů pachatelů, přičemž v posledních letech docházelo k podobným incidentům i v nočních klubech, kinech a školách, zdůrazňuje odborník. Přestože střelbě na letištích se většinou věnuje mimořádná pozornost, potenciálním cílem je jakékoliv místo s velkou koncentrací lidí, které mají svobodu pohybu, varuje profesor.    

Zatím není jasné, proč si střelec tentokrát zvolil právě letiště, pokračuje Jacobson s poznámkou, že jelikož je podezřelý zadržen, vyšetřovatelé mohou získat důležité informace, které jim pomohou zabránit budoucím útokům. "Problém, kterému pochopitelně čelí, je ten, že útočníci vlci samotáři se nedají ze své podstaty předvídat a zastavit," uvádí odborník. Doplňuje, že v důsledku zůstávají neustálou a výraznou hrozbou.   

Zda byl páteční střelec, úřady identifikovaný jako Esteban Santiago, teroristou-vlkem samotářem, zatím není podle experta možné říci. Je však zřejmé, že problém lidí převážejících zbraně v odbavených zavazadlech se stane horkým a kontroverzním tématem pro bezpečnostní složky, stejně jako pro obě strany debaty o kontrole držení zbraní v USA, předvídá Jacobson. Podotýká, že bezpečnostní složky budou nepochybně také vyšetřovat, zda existovaly indicie, na jejichž základě mělo být střelci zakázáno létat.  

"Je to smutné, ale ať bude výsledek šetření jakýkoliv, můžeme si být již jistí, že toto nebyla poslední masová střelba v roce 2017," varuje profesor. Poukazuje, že od roku 2006 do poloviny roku 2015 ve Spojených státech došlo k masovému zabíjení, které FBI definuje jako usmrcení čtyř a více lidí současně, v průměru jednou za 12 dní. Většina takových případů nepřitáhne tak velkou pozornost jako ten z minulého pátku, konstatuje expert. Dodává, že pokud se nevinní a náhodní lidé stanou obětí masové střelby na letišti, vzbudí to jistý strach.     

Každý ví, že v USA zemře denně mnohem více lidí na silnicích než při masové střelbě, avšak bez ohledu na počet obětí takové incidenty zažehávají debatu o tom, jak nejlépe zamezit podobným událostem v budoucnu, píše Jacobson. "Tento druh záměrného, náhodného zabíjení vzbuzuje instinktivní reakci, která nás všechny spojuje," vysvětluje profesor. Deklaruje, že právě z tohoto důvodu budou letiště i nadále atraktivním terčem.  

Související

Esteban Santiago zabil na letišti na Floridě pět lidí

Střelec na floridském letišti obviněn, může dostat trest smrti

Miami - Američtí federální žalobci obvinili v sobotu Estebana Santiaga, který je podezřelý ze střelby na rušném letišti ve floridském Fort Lauderdale, z násilí na mezinárodním letišti s následkem smrti a vážného zranění a s použitím střelné zbraně. Za takto kvalifikované činy může dostat trest smrti nebo být odsouzen do vězení až na doživotí, uvedla agentura AP. Šestadvacetiletý vojenský vysloužilec z Iráku podle policie v pátek zastřelil v letištní hale pět lidí a šest dalších zranil.

Více souvisejících

Esteban Santiago (střelec z floridského letiště) Terorismus Střelba na letišti na Floridě (6. ledna 2017)

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti

Masivní vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla ukrajinská města a vyžádala si nejméně 21 lidských životů. Mezi oběťmi jsou i dvě děti. Tento rozsáhlý vzdušný úder, který zasáhl civilní infrastrukturu i energetická zařízení po celé zemi, představuje jeden z největších útoků posledních měsíců a zanechal za sebou více než stovku zraněných.

včera

Aleksandr Vučič (srbský premiér)

Srbsko zůstane vazalem Moskvy. Odmítá zrušit bezvízový styk pro Rusy

Srbský prezident Aleksandar Vučić jednoznačně odmítl zprávy, podle kterých by Bělehrad mohl zrušit bezvízový styk pro občany Ruské federace. Srbský lídr tak znovu potvrdil blízké vztahy své země s Moskvou, které přetrvávají i přes pokračující válečný konflikt na Ukrajině. 

včera

Péter Magyar

Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU

Maďarsko signalizovalo, že upustí od svého dlouhodobého odporu vůči snaze Ukrajiny o vstup do Evropské unie. Tento krok by mohl umožnit, aby Ukrajina společně s Moldavskem zahájily formální přístupová jednání již v nadcházejících dnech. 

včera

Londýn

Londýnské metro stojí. Doprava kvůli stávce v metropoli kolabuje

Londýnská podzemní doprava čelí masivnímu ochromení poté, co o půlnoci z pondělí na úterý vstoupila v platnost čtyřiadvacetihodinová stávka organizovaná odborovým svazem RMT. Velká část sítě metra je kvůli protestnímu levicovému hnutí zcela uzavřena nebo se potýká s obrovským zpožděním, což způsobuje chaos v ranní dopravní špičce. Cestující v hlavním městě musí od časného rána hledat alternativní trasy a potýkají se s rozsáhlými komplikacemi při cestách do práce i do škol. Dopravní podnik Transport for London (TfL) na svých oficiálních internetových stránkách varoval veřejnost, že stávkové hnutí zasáhne celý systém podzemní dráhy.

včera

Mette Frederiksenová

Politická nejistotu v Dánsku končí. Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády

Dánská premiérka Mette Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády, čímž po dvou měsících skončilo období politické nejistoty, které zemi zasáhlo po březnových parlamentních volbách. Frederiksenová si tak vyjednala již třetí po sobě jdoucí mandát v čele dánského kabinetu. Tentokrát však povede levicově orientovanou menšinovou koalici složenou ze svých Sociálních demokratů, Sociálních liberálů, Zelené levice a středové strany Moderátoři. Oznámení o dosažení dohody přišlo po nejsložitějších rozhovorech v novodobé historii země, v nichž o místa v parlamentu úspěšně bojovalo hned dvanáct politických subjektů.

včera

Hormuzský průliv

Tři měsíce od uzavření Hormuzského průlivu: Drastické dopady na globální trhy se prohlubují

Světová námořní doprava čelí bezprecedentní paralýze, neboť strategicky klíčový Hormuzský průliv zůstává i po 94 dnech od svého uzavření fakticky zablokován. Na výroční mezinárodní výstavě lodní dopravy v Aténách se tato krizová situace stala hlavním tématem diskusí mezi nejvlivnějšími představiteli oboru. Ačkoli americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že znovuotevření této vodní cesty je na spadnutí, a vládní úředníci poukazují na jednotlivá plavidla, kterým se daří prolomit blokádu, realita na místě zůstává kritická. Většina lodních společností totiž odmítá poslat svá plavidla do riskantního kanálu dříve, než Spojené státy a Írán dosáhnou trvalé mírové dohody.

včera

Ilustrační foto

Svět se musí připravit na návrat klimatického jevu El Niño, varuje WMO

Svět se musí bezodkladně připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní projevy počasí. Světová meteorologická organizace (WMO) oznámila, že existuje osmdesátiprocentní pravděpodobnost, že se tento silný přírodní vzorec zformuje ještě před zářím letošního roku. Pravděpodobnost, že tento fenomén, který výrazně zvyšuje globální teploty a ovlivňuje intenzitu srážek, přetrvá až do listopadu, pak vědci odhadují na devadesát procent.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sprostě řval na Netanjahua

Americký prezident Donald Trump ostře vystoupil proti izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi kvůli eskalaci konfliktu v Libanonu. Podle informací od dvou amerických představitelů a dalšího zdroje webu Axios obeznámeného se situací byl pondělní telefonát plný vulgárních výrazů a emocí. Trump v něm Netanjahua označil za šíleného, obvinil ho z nevděku a rázně zablokoval izraelský plán na bombardování libanonské metropole Bejrútu.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Izrael a Libanon souhlasily s omezením bojů, tvrdí Trump. Obě strany přitom dál válčí

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se Hizballáh a Izrael dohodly na vzájemné deeskalaci a omezení bojových akcí. Tento krok podle všeho odvrátil hrozící izraelský úder na libanonskou metropoli Bejrút a také potenciální kolaps rozhovorů o příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Šéf Bílého domu ve svém příspěvku na sociálních sítích upřesnil, že osobně hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem i se zástupci Hizballáhu, přičemž obě strany konfliktu vyjádřily souhlas s úplným zastavením střelby.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev. Nejméně deset mrtvých

Ruská armáda v brzkých ranních hodinách podnikla rozsáhlý a smrtonosný útok na ukrajinské hlavní město. Podle místních úřadů byly při tomto masivním úderu, který byl součástí širší ofenzívy proti cílům po celé Ukrajině, vážně poškozeny obytné domy. Noční agrese si vyžádala nejméně deset lidských životů, přičemž čtyři oběti jsou hlášeny z Kyjeva a dalších šest z centrálně položeného města Dnipro. Vedle toho ukrajinští představitelé evidují více než stovku zraněných obyvatel.

včera

1. června 2026 22:02

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová chce, aby EU dohlédla na dohodu mezi USA a Íránem

Evropská unie má hrát klíčovou roli při zajišťování trvalého příměří mezi Íránem a Spojenými státy, které by se mělo zabývat také obavami ohledně jaderných ambicí Teheránu. Uvedla to šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během své cesty do Islámábádu, kde se setkala s pákistánským vedením. Podle jejího vyjádření může unie nabídnout konkrétní přínos pro dlouhodobou udržitelnost jakékoli budoucí dohody, a to od vlastních námořních operací až po těžce nabyté odborné znalosti v jaderné oblasti.

1. června 2026 20:50

Česko v neděli zasáhla dvě tornáda

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil oficiální vyhodnocení uplynulého dne, během kterého se na území České republiky vyskytla dvě potvrzená slabší tornáda. Ke vzniku těchto jevů včera přispěla zejména vyšší vlhkost v přízemní vrstvě atmosféry a především výraznější střih větru v hladině do jednoho kilometru, což vyjadřuje rozdíl v proudění vzduchu mezi zemí a touto výškou. Svou roli při vývoji situace sehrála pravděpodobně také vzájemná interakce s okolními bouřkami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy