Cestující v letadlech v ohrožení? Statistika je neúprosná, varuje profesor

Páteční střelba na mezinárodním letišti Fort Laudedale-Hollywood je dalším připomenutím, že náhodné násilné činy jsou skutečně náhodné a nedá se předvídat, kde a kdy k nim dojde, tvrdí profesor Sheldon Jacobson v komentáři pro server CNN. Expert na bezpečnost letecké dopravy z Univerzity v Illinois dodává, že jednotlivé pachatele pohání velmi rozličná motivace.

Letiště - měkký podbřišek

Pět mrtvých a mnoho zraněných staví před americké bezpečnostní složky, ministerstvo národní bezpečnosti i cestující na letištích pochopitelně mnoho otázek, konstatuje odborník. Připomíná, že "měkký podbřišek" letišť se může stát zranitelným cílem, jak ostatně ukázal již loňský útok v Bruselu.

"Proč je nazvat měkkým podbřiškem?" pokládá si otázku Jacobson. Odpovídá, že kontrolní stanoviště v letecké dopravě, jejichž cílem je zabránit teroristickým útokům, vedou ke stále většímu zabezpečení samotného vzdušného prostoru, ale problémem zůstává, že pachatelé - v souladu se zákonem nezamýšlených konsekvencí - ustoupili od útoků na letouny ve vzduchu k útokům na prostory jako odletové a příletové haly.     

Tyto pozemní prostory letišť jsou atraktivní pro ty, kdo chtějí způsobit škody, jelikož se zde koncentruje velké množství lidí na relativně malé ploše, kterou je obtížné chránit bez vytvoření velkého nepohodlí pro cestující, vysvětluje expert. Poukazuje, že někteří prosazují, aby byly kontroly předsunuty před odbavovací prostory, což by ale zřejmě problém nevyřešilo, jelikož zranitelnost by se přesunula na jiné oblasti a náklady takového krok by byly neúnosné.   

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.  

"A zdá se, že v případě páteční střelby by takový krok útoku nikterak nezabránil," deklaruje profesor. Připomíná, že podezřelý měl nejspíš zbraň již při sobě v odbaveném zavazadle, přičemž nedošlo k porušení standardních a zákonných protokolů při jeho kontrole při odletu z Anchorage a následně si ho střelec pouze vyzvedl po příletu.  

Bez ohledu na okolnosti, za kterých se střelec dokázal dostat ke zbrani, je dopad na cestující stejný - zvyšuje společenský strach z letecké dopravy a posiluje obavy o leteckou bezpečnost, soudí Jacobson. Míní, že incident nevyhnutelně přitáhne pozornost k více než čtyřem stovkám komerčních letišť ve Spojených státech a vyrojí se obavy, kdy a kde dojde k další takové události. "Pokud je cílem střelce přitáhnutí pozornosti, pak budou letiště nadále vysoko na seznamu terčů," dodává.    

Masová střelba každých 12 dní

Navzdory tomu data ukazují, že masová střelba na letištích je extrémně vzácná a letiště jsou pouze jedním z cílů pachatelů, přičemž v posledních letech docházelo k podobným incidentům i v nočních klubech, kinech a školách, zdůrazňuje odborník. Přestože střelbě na letištích se většinou věnuje mimořádná pozornost, potenciálním cílem je jakékoliv místo s velkou koncentrací lidí, které mají svobodu pohybu, varuje profesor.    

Zatím není jasné, proč si střelec tentokrát zvolil právě letiště, pokračuje Jacobson s poznámkou, že jelikož je podezřelý zadržen, vyšetřovatelé mohou získat důležité informace, které jim pomohou zabránit budoucím útokům. "Problém, kterému pochopitelně čelí, je ten, že útočníci vlci samotáři se nedají ze své podstaty předvídat a zastavit," uvádí odborník. Doplňuje, že v důsledku zůstávají neustálou a výraznou hrozbou.   

Zda byl páteční střelec, úřady identifikovaný jako Esteban Santiago, teroristou-vlkem samotářem, zatím není podle experta možné říci. Je však zřejmé, že problém lidí převážejících zbraně v odbavených zavazadlech se stane horkým a kontroverzním tématem pro bezpečnostní složky, stejně jako pro obě strany debaty o kontrole držení zbraní v USA, předvídá Jacobson. Podotýká, že bezpečnostní složky budou nepochybně také vyšetřovat, zda existovaly indicie, na jejichž základě mělo být střelci zakázáno létat.  

"Je to smutné, ale ať bude výsledek šetření jakýkoliv, můžeme si být již jistí, že toto nebyla poslední masová střelba v roce 2017," varuje profesor. Poukazuje, že od roku 2006 do poloviny roku 2015 ve Spojených státech došlo k masovému zabíjení, které FBI definuje jako usmrcení čtyř a více lidí současně, v průměru jednou za 12 dní. Většina takových případů nepřitáhne tak velkou pozornost jako ten z minulého pátku, konstatuje expert. Dodává, že pokud se nevinní a náhodní lidé stanou obětí masové střelby na letišti, vzbudí to jistý strach.     

Každý ví, že v USA zemře denně mnohem více lidí na silnicích než při masové střelbě, avšak bez ohledu na počet obětí takové incidenty zažehávají debatu o tom, jak nejlépe zamezit podobným událostem v budoucnu, píše Jacobson. "Tento druh záměrného, náhodného zabíjení vzbuzuje instinktivní reakci, která nás všechny spojuje," vysvětluje profesor. Deklaruje, že právě z tohoto důvodu budou letiště i nadále atraktivním terčem.  

Související

Esteban Santiago zabil na letišti na Floridě pět lidí

Střelec na floridském letišti obviněn, může dostat trest smrti

Miami - Američtí federální žalobci obvinili v sobotu Estebana Santiaga, který je podezřelý ze střelby na rušném letišti ve floridském Fort Lauderdale, z násilí na mezinárodním letišti s následkem smrti a vážného zranění a s použitím střelné zbraně. Za takto kvalifikované činy může dostat trest smrti nebo být odsouzen do vězení až na doživotí, uvedla agentura AP. Šestadvacetiletý vojenský vysloužilec z Iráku podle policie v pátek zastřelil v letištní hale pět lidí a šest dalších zranil.

Více souvisejících

Esteban Santiago (střelec z floridského letiště) Terorismus Střelba na letišti na Floridě (6. ledna 2017)

Aktuálně se děje

před 11 minutami

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump se setkali v Bílém domě. (18.8.2025)

Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil

Moskva je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa připravena uzavřít dohodu vedoucí ke konci války na Ukrajině, ale Kyjev nikoliv. Trump jen několik týdnů před čtvrtým výročím začátku konfliktu prohlásil, že je nutné přesvědčit ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského, aby s dohodou souhlasil. 

před 1 hodinou

Donald Trump

Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat

Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.

před 2 hodinami

Česko pokryla ledovka

Mrazivé počasí neskončilo. Teploty budou do konce týdne klesat

Předpověď počasí na nadcházející dny nepotěší řidiče ani příznivce slunečného počasí. Dnešek se ponese ve znamení zatažené oblohy a místy se objeví mlhy, které mohou být i mrznoucí. V severní polovině území se očekává déšť, přičemž na severní Moravě hrozí tvorba nebezpečné ledovky. Teploty se budou pohybovat nejčastěji mezi -1 a +4 °C, ale jihozápad Čech a části Slezska se mohou těšit až na 6 °C.

včera

Poslanecká sněmovna

Cibule, parodie Klause i grimasy. Sněmovna se při jednání o důvěře mění v cirkus, pokračovat bude ve čtvrtek

Jednání o vyslovení důvěry nové vládě Andreje Babiše, kterou tvoří koalice hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě, bude pokračovat třetím dnem. Ani dnes, po dvou dnech jednání, se k němu poslanci nedostali. Přestože má vládní tábor v dolní komoře pohodlnou většinu 108 hlasů, opozice se rozhodla proces maximálně protáhnout a zpestřit ho nezvyklými performance. Samotné hlasování se tak očekává nejdříve během čtvrtka, jelikož řečniště stále okupují kritici nového kabinetu.

včera

Marco Rubio

Washington a Kodaň se na budoucnosti Grónska neshodly, jednání netrvalo ani hodinu

Napjatá schůzka ve Washingtonu mezi zástupci USA, Dánska a Grónska skončila bez jasného výsledku, ale s příslibem dalšího dialogu. Dánský ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen potvrdil, že mezi stranami přetrvává „zásadní neshoda“ ohledně budoucnosti největšího ostrova světa. Přesto se delegace dohodly na vytvoření pracovní skupiny na vysoké úrovni, která má v nadcházejících týdnech hledat společnou cestu a pokusit se obrousit hrany vyostřené rétoriky prezidenta Donalda Trumpa.

včera

Lars Løkke Rasmussen

Delegace dorazily do Washingtonu. Jednání o Grónsku začíná

Americká diplomacie dnes zažívá jeden z nejrušnějších dnů roku. Viceprezident JD Vance a ministr zahraničí Marco Rubio hostí ve Washingtonu delegaci z Dánska a Grónska. Atmosféra je však víc než napjatá. Jen pár hodin před začátkem schůzky totiž prezident Donald Trump na sociálních sítích prohlásil, že jakýkoliv jiný výsledek než „plná americká kontrola nad Grónskem“ je pro něj naprosto nepřijatelný.

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš se setkali na novoročním obědě. (7.1.2025)

Pavel i Babiš se těší důvěře nadpoloviční většiny Čechů, Okamuru nepodporuje ani polovina lidí

Politická scéna vykazuje neobvykle vysokou míru stability v podpoře klíčových osobností. Podle nejnovějšího průzkumu agentury STEM pro CNN Prima News disponují prezident Petr Pavel i premiér Andrej Babiš značným politickým kapitálem. Prezidentovi aktuálně věří 57 % občanů, zatímco předseda vlády se těší podpoře 55 % veřejnosti. Na české poměry jde o velmi vysoká čísla, která oběma ústavním činitelům poskytují silný mandát pro jejich další kroky.

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Napětí na Blízkém východě roste: USA stahují lidi ze základny v Kataru, Arabové se snaží odvrátit válku

Spojené státy začaly omezovat počet svých pracovníků na letecké základně Al-Udeid v Kataru. Podle informací stanice CBS News, kterou citovala i BBC, označili američtí představitelé tento krok za „preventivní opatření“. Katarská vláda ve svém oficiálním prohlášení potvrdila, že k redukci personálu dochází v přímé reakci na současné extrémní napětí v regionu. Al-Udeid je přitom největším vojenským objektem USA na Blízkém východě a domovem pro zhruba 10 tisíc amerických vojáků.

včera

Ukrajina

Julie Tymošenková čelí obvinění z korupce. Měla se pokusit rozbít vládu Zelenského

Ukrajinská politická scéna zažívá další otřes. Protikorupční vyšetřovatelé obvinili Julii Tymošenkovou, někdejší premiérku a ikonu Oranžové revoluce, z organizování rozsáhlého systému úplatků. Tymošenková měla podle vyšetřovatelů platit poslancům, včetně členů vládní strany prezidenta Volodymyra Zelenského, aby hlasovali v souladu s jejími zájmy a podkopávali tak hlavu státu.

včera

Prezident Trump

Neznám ho, ale bude problém. Trump se nevybíravě pustil do premiéra Grónska

Prezident USA Donald Trump se nechal slyšet, že grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena vůbec nezná a nic o něm neví. Reagoval tak na Nielsenovo prohlášení, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi USA a Dánskem, volí jednoznačně Dánsko. Trump k tomu dodal, že ačkoliv premiéra nezná, jeho postoj pro něj bude „velkým problémem“.

včera

Poslanecká sněmovna

Armagedon, trafika Turkovi... Opozice před hlasováním o důvěře cupuje vládu

V Poslanecké sněmovně dnes vrcholí klíčové jednání o vyslovení důvěry nové vládě Andreje Babiše. Koaliční kabinet složený z hnutí ANO, SPD a Motoristů předstoupil před poslance s ambiciózním programem, který má podle premiéra udělat z České republiky „nejlepší místo na planetě“. Opozice ale hovoří o armagedonu.

včera

Prezident Trump

Trump trvá na ovládnutí Grónska: Cokoliv jiného než kontrola USA je nepřijatelné

Americký prezident Donald Trump stupňuje svou rétoriku ohledně získání Grónska a otevřeně prohlásil, že jakýkoliv jiný výsledek než plná kontrola Spojených států nad tímto územím je pro něj nepřijatelný. Ostrov podle něj USA nezbytně potřebují k zajištění národní bezpečnosti. Trump na sociálních sítích uvedl, že v čele úsilí o získání ostrova by mělo stát NATO, a varoval, že pokud tak neučiní Američané, chopí se příležitosti Rusko nebo Čína, což hodlá za každou cenu překazit.

včera

včera

Grónsko, ilustrační fotografie.

Strach v Arktidě: Gróňané se děsí budoucnosti pod nadvládou Donalda Trumpa

V grónském hlavním městě Nuuk je sníh stejně všudypřítomný jako písek na Sahaře. Zatímco se místní obyvatelé halí do teplých vrstev, aby čelili mrazivému arktickému větru, v ulicích se nemluví o ničem jiném než o nové politické bouři. Požadavek amerického prezidenta Donalda Trumpa na převzetí Grónska – ať už „po dobrém, nebo po zlém“ – vyvolal v této samosprávné součásti Dánska vlnu odporu a hlubokých obav.

včera

Donald Trump

Dál protestujte, pomoc je na cestě, vzkázal Trump demonstrujícím Íráncům

Americký prezident Donald Trump vyslal dosud nejzřetelnější signál, že by mohl přistoupit k vojenské akci proti teokratickému režimu v Teheránu. Reaguje tak na zprávy o brutálním potlačování demonstrací, které si podle posledních odhadů vyžádalo životy až dvou tisíc lidí. Trump prostřednictvím své sítě Truth Social vyzval íránské vlastence, aby vytrvali v protestech a začali přebírat kontrolu nad vládními institucemi. Svůj vzkaz zakončil příslibem, že „pomoc je již na cestě“.

včera

Kyjev

Bez proudu, vody a tepla v -19. Život v Kyjevě se stává nesnesitelným

V Kyjevě udeřila zima v plné síle a s ní i nejhorší energetická krize od začátku války. Na předměstském nádraží stojí dva vagony v modrobílých barvách ukrajinských drah, jejichž dieselové motory běží naplno, i když vlak nikam neodjíždí. Jsou to takzvané „vlaky nezlomnosti“, které v mrazivém počasí nabízejí útočiště lidem, jejichž domovy zůstaly bez proudu, vody a tepla. Teploty v ukrajinské metropoli klesly tento týden kvůli ledovému větru až k -19°C, což činí život v panelových domech téměř nesnesitelným.

včera

Poslanecká sněmovna

Sněmovna v obležení řečníků: Babišova vláda čeká na verdikt o důvěře, počká si na něj hodiny

Poslanci se dnes v devět hodin ráno vrátili do lavic, aby pokračovali v klíčovém jednání o vyslovení důvěry nové koaliční vládě Andreje Babiše. Přestože schůze začala již včera, konečný verdikt je stále v nedohlednu. Do diskuse je totiž přihlášeno ještě zhruba šedesát zákonodárců, což znamená, že samotné hlasování proběhne s největší pravděpodobností až v hluboké noci.

včera

Írán, ilustrační foto

Islámská republika v krizi: Režim umírá pomalu, ale ke konci má ještě daleko

Podle slavného výroku Ernesta Hemingwaye člověk bankrotuje dvěma způsoby: nejdříve postupně a pak najednou. Mnozí odpůrci íránského teokratického systému doufali, že současné masové nepokojí znamenají právě onu druhou, náhlou fázi konce. Dosavadní vývoj však naznačuje, že pokud režim skutečně směřuje k zániku, nachází se stále v procesu postupného a vleklého úpadku. Poslední týdny sice představují pro Teherán jednu z největších krizí za desítky let, ale jeho mocenské struktury zatím vykazují značnou odolnost.

včera

Írán, ilustrační foto

Rozpad celého státu nebo zhroucení do občanské války. Expert popsal, co se může dál dít v Íránu

Bezpečnostní expert Josef Kraus z brněnské Masarykovy univerzity v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, jak vnímá současné krvavé protesty v Íránu, které přinesly už stovky obětí. Zdejší opozici podle něj zásadně chybí charismatický vůdce, jenž by protestu dal směr a konfrontoval současnou teokratickou vládu Alího Chameneího. „Má 86 let a dobře deset roků se spekuluje o jeho velice mizerném zdravotním stavu. Obměna na pozici Vůdce může být pro Írán zásadní z hlediska nějaké reformy, aniž by došlo k úplné demontáži celého systému,“ říká Kraus.

včera

2400 mrtvých v Íránu. Teherán dnes plánuje popravovat demonstranty, Trump hrozí tvrdou odplatou

Americký prezident Donald Trump přislíbil rázné kroky vůči Íránu v případě, že tamní režim přistoupí k popravám účastníků protivládních demonstrací. Během svého projevu ve státě Michigan vyjádřil přímou podporu íránským vlastencům a vyzval je k pokračování v odporu. Podle jeho slov by protestující měli obsadit klíčové instituce a pamatovat si tváře těch, kteří se dopouštějí násilí. Trump varoval, že všichni viníci za své činy v budoucnu zaplatí velmi vysokou cenu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy