Amerika hledá nepřítele. Znak duševní poruchy, domnívá se profesor

„Válka s terorismem" se stala naší národní misí obnovení, píše Brenner. Je to psychický aspekt 9. září, co Ameriku trápí, ne jeho fyzický aspekt. Ten se už zahojil, ale zranění mysli přetrvává. Událost je opakována a připomínána s rituální posvátností, jako jakási mantra podněcující mysl. Ale na rozdíl od jiných terapeutických rituálů, tento nepřináší úlevu a smíření, ale jen další úzkost a hněv. Zabití Osamy Bin Ládina v Abbottábádu nepomohlo. Satan byl zabit, ale exorcismus selhal. Rozbouřené emoce zůstávají a hrozí strávit americkou psýché.

Podle Brennera Amerika trpí úzkostí, neklidným pocitem zranitelnosti, děsí ji zdánlivá ztráta kontroly a zdatnosti. Její odpovědí je pokračování rituálů strachu a nenávisti. Americká společnost uskutečňuje nesmiřitelné pátrání po nejvyšší bezpečnosti, kterou může dosáhnout jen absolutním zničením svých nepřátel. Loveným cílem není samotný Moby Dick, ale jeho spoluviníci, napodobitelé, zprostředkovatelé a sympatizanti. Protože žádný skutečný Moby Dick už není, píše Brenner, americká společnost si vyrobila své vlastní fantomy, jejichž stínové tváře vidí na všech druzích velryb. A tak pod jejími harpunami v násilných aktech pomsty a hysterického strachu umírají velké i malé velryby, mezi nimi se objevují i nevinní delfíni. Jsou to ostatně jen nutné oběti vrtkavé válečné štěstěny.

Psali jsme: Rýsuje se osa Londýn-Moskva? Expert prozradil víc Kompro na Trumpa? To si vymysleli lidé horší než prostitutky, dopálil se Putin  

A fantomem, který vrhá nejvyšší stín, je Vladimír Putin. Avšak ten je jen výplodem zkroušené traumatizované americké mysli. Je projekcí vlastního existenciálního strachu. Fantasmagorická postava vytvořená z chaotických hrůz skrývajících se v americkém nevědomí – vše čeho se Američané děsí a co nechtějí si připustit. Současná válka s terorem není válka s ním nebo s IS. Je to válka se sebou samým. Je to válka o nás, tvrdí Brenner.

Válka o duševní rovnováhu, o psychickou i politickou integritu. Pokud Amerika neuskuteční vlastní formu psycho-politické chemoterapie, pokud se nezbaví vlastní psychologické zkaženosti, propadne se do hlubin jako Achab zamotaná v těch samých lanech, která připravil pro polapení Mobyho Dicka.

Hledání nepřítele v Rusku

Nejsou to jen USA, které trpí hledáním nového nepřítele. Je to i Rusko. Avšak tam, kde USA jej vidí jasně, tam Rusko nyní tápe. Jeho identita je založena na vědomí nepřátelských sil, které jej chtějí zničit. Alexander III, konzervativní ruský car, který vládl v letech 1881 až 1894, jednou sdělil svým ministrům, že Rusko má pouze dva spojence: svou armádu a námořnictvo. „Ti ostatní půjdou proti nám při první příležitosti." Současný ruský prezident Vladimír Putin tento výrok citoval ve svém projevu z roku 2015. Putin velmi dobře chápe jako Alexander III, že ruská vláda potřebuje externího nepřítele a doposud neměl žádné potíže o tom přesvědčit své občany. Amerika mu vždy poskytla dost munice.

Nyní však, píše Ksenia Semenova z analytické skupiny Stratfor, se tento nepřítel – alespoň zdánlivě – ztrácí. Donald Trump je v v očích mnoha Rusů se svým vstřícným postojem zárukou nových, na ideologii méně postavených vztahů. Nejeví se v žádném případě jako nepřítel a vzhledem k nadšení, s jakým jej ruská propaganda vítala, bude pro Putina mnohem náročnější obviňovat Washington z problémů Ruska, jako to dělal doposud. Podobný problém má s EU, která si vysloužila nálepku nepřítele během ukrajinské krize, ale v která je nyní sužována vlastními problémy, z nichž jeden z nejvýraznějších je růst silných euroskeptických a nacionalistických stran, které spíš Putina obdivují než že by jej kritizovaly – příkladem může být kandidátka na francouzskou prezidentku Marine Le Pen.

Když staří nepřátelé nepřicházejí v úvahu, co se obrátit k novějším? Nicméně, na rozdíl od Trumpa se Putin  neodvažuje pohněvat si Čínu. Na to je s ní Rusko příliš svázané ekonomicky a ačkoliv nelze vyloučit, že někdy v budoucnu by Putin změnil názor, zvláště nyní pod tíhou sankcí to nezní jako příliš dobrá idea. Jiné země jsou příliš vzdálené, mírumilovné, lhostejné k Rusku či nedůležité. Možností není ani IS, protože ten je přirozeným nepřítelem všech a vyžaduje víc kooperace než antagonismu, zamýšlí se Semanova nad možnými kandidáty.

Psali jsme: Výsledek voleb v USA? Podívejte se, jak Češi hodnotí Obamu a Trumpa Role USA v Sýrii? Totální debakl Obamy, Washington pocítí důsledky  

A jako Američané ztratili svého Moby Dicka a honí ty okolo něj, i Rusko nyní upíná zrak na ty, co jsou jeho pomahači, napodobitelé, zprostředkovatelé a sympatizanti. Lov na vnitřní opozici už začal. Aktivisty v oblasti lidských práv označuje Putin za „národní zrádce“. Občanům s dvojím občanstvím může být uložena pokuta a mohou být deportováni jako vyzvědači. Neziskové organizace, obecně prospěšné společnosti a nezávislé volební firmy jsou povinni registrovat se jako „zahraniční agenti“ pokud obdrží peníze ze zahraničí. Státu napomáhá v tvrdých zákrocích vůči opozici pravoslavná církev. Některé její extrémistické organizace neváhají ničit knihy považované za kacířské a ohrožovat blogery považované za ateisty – kteří ve většinou případů jsou zároveň těmi, co kritizují současný režim.

Student, který navštěvuje jeho první protest, muž, který hraje Pokemon Go v chrámu, žena, která posílá textovou zprávu svému příteli o projíždějících tancích – ti všichni mohou být považováni za nepřítele státu a uvězněni, varuje Semanova. Každý Rus je v současné době zranitelný, protože každý může být shledán jako ten, který odporuje ruské historii, hodnotám a způsobu života. Jako Brenner, i Semanova volá po jakémsi druhu terapie, v jejím případě ve formě politického aktivismu a prohlédnutí nalomenosti Ruska a jeho institucí. Putin hledá nepřítele, ať se jím stane samotné Rusko, říká. Otázka je, zda to není přesně to, co Putin chce.