Trump nastoupil do akce. Poprvé mluvil s Putinem, Merkelovou a dalšími lídry

Washington - Nový americký prezident Donald Trump absolvoval v sobotu sérii prvních telefonických rozhovorů s hlavami některých nejvýznamnějších zemí světa. Zejména důležité byly jeho rozhovory s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s nímž se shodl na nutnosti zlepšení pošramocených vztahů obou zemí, a s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, s níž mluvil mimo jiné o významu NATO. Hovořil také se svým francouzským protějškem a premiéry Japonska a Austrálie. Nový šéf Bílého domu přímé kontakty s klíčovými světovými státníky zahájil pátečním jednáním s britskou premiérkou Theresou Mayovou,

S vládcem Ruska jednal Trump poprvé od svého nástupu do funkce. Podle Kremlu oba státníci ve zhruba hodinovém rozhovoru zdůraznili význam obnovení obchodních a hospodářských styků a stabilizace a zlepšení celkových vztahů obou zemí. Bílý dům telefonát označil za začátek zlepšování vztahů mezi USA a Ruskem, "které potřebují napravit".

Oba lídři spolu mluvili i o spolupráci v boji proti teroristické organizaci Islámský stát či o možnosti dosažení trvalého míru v Sýrii. Trump a Putin se také dohodli, že budou pracovat na určení doby a místa budoucí vzájemné schůzky, a ujistili se, že zůstanou v pravidelném kontaktu.

Trump během volební kampaně sliboval zlepšit vztahy s Ruskem. Po volbách naznačil, že by mohl zrušit sankce uvalené na Rusko předchozí vládou prezidenta Baracka Obamy, pokud by Rusové pomohli Spojeným státům v boji proti terorismu. O otázce sankcí se žádná z obou stran po telefonátu nezmínila.

S Merkelovou se Trump shodl na "zásadním významu" Severoatlantické aliance pro transatlantické vztahy a stabilitu ve světě. Členské země NATO by ale měly spravedlivým podílem přispívat k zajištění kolektivní bezpečnosti, uvedli oba státníci.

Psali jsme: Další přísné nařízení: Trump zakázal vládním úředníkům lobbistickou činnost Trumpovy normy pro spotřebu ohrožují v USA milion míst, tvrdí Ford Trump a Putin mají nový plán. Co se chystá? Bílý dům se brání. Trumpův imigrační výnos důrazně hájí  

Trump v předvolební kampani evropské členy NATO často kritizoval a nedávno celou alianci označil za "zastaralou". Evropským spojencům včetně Německa vyčítá, že přispívají na vlastní obranu málo a spoléhají příliš na USA.

Trump přijal od Merkelové pozvání na červencový summit skupiny velkých ekonomik G20 v Hamburku a sám ji pozval "v brzké době" do Washingtonu, sdělil Bílý dům. Oba lídři také slíbili více spolupracovat v boji proti terorismu. Hovořili rovněž o situaci na Blízkém východě a v severní Africe, vztazích obou zemí k Rusku a o konfliktu na východní Ukrajině.

K otázce protiruských sankcí se v telefonickém rozhovoru s Trumpem zmínil francouzský prezident François Hollande. Ten jej varoval před jednostranným rušením protiruských sankcí a řekl, že tato opatření mohou být zrušena až ve chvíli, kdy budou naplněny dohody z Minsku a vyřeší se v souladu s nimi situace na východní Ukrajině. Dosluhující prezident rovněž kritizoval Trumpovo rozhodnutí pozastavit vstup lidí z některých převážně muslimských zemí do USA.

Japonského premiéra Šinzóa Abeho Trump telefonicky pozval na 10. února do Washingtonu k diskusím o vzájemném obchodu a bezpečnosti. Velký důraz bude nový prezident podle činitelů své administrativy klást v jednáních s Abem na rychlý pokrok ke dvoustranné obchodní dohodě. Soustava bilaterálních dohod mezi USA a některými asijskými zeměmi by měla nahradit smlouvu o Transpacifickém partnerství (TPP) s 12 zeměmi kolem Tichého oceánu, kterou USA na počátku týdne Trumpovým příkazem oficiálně opustily.

Související

Donald Trump

Jak Trump zničil pověst Spojených států: Pozitivně už je vnímá jen minimum Evropanů

Vztah Evropanů k bezpečnostním zárukám ze strany Spojených států zasáhla hluboká krize důvěry, která se ocitla na nejnižším bodě v historii. Nová data, jež představil think-tank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) krátce před vrcholnými schůzkami aliance NATO a skupiny G7 v Turecku a Francii, ukazují zásadní posun v evropském veřejném mínění. Pouhá desetina obyvatel napříč patnácti dotazovanými státy Evropy dnes vnímá USA jako nefalšovaného spojence. Ve všech zkoumaných zemích navíc převládá přesvědčení, že v případě vojenského konfliktu by se na americkou pomoc nemohli spolehnout.

Více souvisejících

Donald Trump Vladimír Putin Angela Merkelová

Aktuálně se děje

před 48 minutami

před 52 minutami

před 1 hodinou

Francie, Paříž, ilustrační foto

Extrémní počasí dál sužuje Evropu. Francie zakazuje alkohol, Británie hlásí rekordní výjezdy sanitek

Pařížské úřady se rozhodly zakázat konzumaci alkoholu na veřejných prostranstvích, a to s platností od pátečního poledne. Opatření má pomoci zmírnit zdravotní komplikace obyvatel, které souvisejí se současnou vlnou veder sužující Francii i velkou část Evropy. Pití alkoholických nápojů pod přímým sluncem má totiž podle něj na lidský organismus devastující účinky.

před 1 hodinou

armáda Jižní Korea (Republic of Korea army - ROK army)

Jižní Korea plánuje vycvičit půl milionu „dronových válečníků“

Jižní Korea plánuje vycvičit půl milionu svých vojáků na operátory bezpilotních letounů v rámci zásadní reorganizace své obranné strategie. Jihokorejský ministr obrany Ahn Gyu-back oznámil, že bezpilotní technologie se staly klíčovým faktorem měnícím podobu moderního bojiště, a každý voják by měl být schopen ovládat drony stejně samozřejmě jako svou sekundární osobní zbraň.

před 2 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Venezuelu možná nezasáhla dvě zemětřesení, ale jedno masivní. Experti popsali, proč je v tom obrovský rozdíl

Podle nových vědeckých hypotéz mohlo být středeční ničivé zemětřesení ve Venezuele, které bylo původně označeno za vzácný dvojitý otřes neboli doublet, ve skutečnosti jedním masivním zemětřesením. Potvrzení této skutečnosti by mohlo zásadně ovlivnit seismologický výzkum a předpovídání závažnosti budoucích otřesů, přestože z hlediska lidských ztrát a materiálních škod na zemském povrchu nehraje přesná interpretace roli.

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Evropa zažívá největší vlnu veder v historii. Bez globálního oteplování by nikdy nenastala, zjistili vědci

Vlna veder, která v současné době sužuje západní Evropu, je podle vědců nejintenzivnější a nejrozsáhlejší v historii a její vznik by byl bez klimatické krize způsobené spalováním fosilních paliv prakticky nemožný. Téměř polovina z 850 největších evropských měst navíc zažívá vůbec nejhorší zátěž horkem, což je kombinace extrémních teplot a vysoké vlhkosti vzduchu.

před 4 hodinami

Evropský parlament

Jak urychlit rozšiřování EU? V srdci Unie se rodí nový plán

Evropská komise připravuje plány, které by kandidátským zemím umožnily čerpat ekonomické výhody ještě před jejich oficiálním vstupem do Evropské unie. Tento koncept takzvané postupné integrace má za cíl urychlit proces rozšiřování bloku, aniž by se zároveň snižovaly nároky na samotné přijetí.

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Írán zaútočil na nákladní loď v Hormuzském průlivu

Íránský útok bezpilotním letounem na nákladní loď v Hormuzském průlivu si vynutil pozastavení evakuačních operací Organizace spojených národů, které měly z oblasti dostat uvízlá plavidla a námořníky. K incidentu došlo pouhé hodiny poté, co tamní revoluční gardy varovaly, že bezpečný průjezd bude umožněn pouze přes trasy určené Íránem.

před 5 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Po zemětřesení ve Venezuele jsou už stovky mrtvých a tisíce zraněných. Zpod trosek zní volání o pomoc

Záchranáři prohledávají trosky zřícených budov a snaží se najít přeživší po dvou silných otřesech země, které zasáhly Venezuelu nedaleko hlavního města. Katastrofa si vyžádala nejméně 235 lidských životů a minimálně 4300 osob utrpělo zranění. Zpod trosek v Caracasu i v nedalekém pobřežním městě La Guaira se stále ozývá volání o pomoc. Mnoho lidí přišlo o střechu nad hlavou nebo se bojí vrátit do poškozených domovů, takže nocují přímo na ulici. Obavy z dalšího nárůstu počtu obětí jsou vysoké.

před 7 hodinami

včera

Zuzana Mrázová

Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho

Premiér Andrej Babiš vystoupil na konferenci o obnově poválečné Ukrajiny v severopolském Gdaňsku. Na tuto čtvrteční akci měla původně v delegaci odletět i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ta měla vézt memorandum o spolupráci zaměřené mimo jiné na podporu turistického ruchu a lázeňství po skončení konfliktu. Premiér jí však pouhých několik hodin před odletem oznámil, že nikam nepojede, přestože Úřad vlády ještě ve středu dopoledne její účast oficiálně potvrdil.

včera

Venezuela

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

včera

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy