Británie obvinila izraelské osadníky z páchání etnických čistek na Západním břehu Jordánu. Miliband zavádí sankce

Britský premiér Andy Burnham zdůraznil, že Spojené království již nemůže nečinně přihlížet obrovskému utrpení lidí v tomto regionu. Podle něj se britská politika v minulosti až příliš obávala rázného jednání ze strachu z obvinění z protizraelských postojů. Londýn však považuje současná opatření za nezbytná pro zachování naděje na budoucí dvoustátní řešení. Společné prohlášení v tomto duchu vydala britská vláda také ve spolupráci s Francií a Kanadou.

Reakce ze strany Izraele na britské oznámení na sebe nenechala dlouho čekat. Izraelský ministr zahraničí Gideon Sa'ar označil výroky Eda Milibanda za nestoudné lži a obvinil britskou vládu z systematické činnosti proti Státu Izrael. Izrael v reakci na britské sankce oznámil okamžité uzavření britského konzulátu v Jeruzalémě. Zároveň zakázal vstup na své území dvanácti britským poslancům a aktivistům, mezi nimiž figuruje například Jeremy Corbyn nebo poslankyně Diane Abbottová.

Změna britské politické linie vyvolala rovněž reakce ve Spojených státech amerických. Americký velvyslanec v Izraeli Mike Huckabee varoval, že Washington by mohl vůči Velké Británii přijmout odvetná obchodní opatření. Americký ministr zahraničí Marco Rubio nicméně potvrdil, že Spojené státy britský postup následovat nebudou. O celém britském plánu byl předem informován také americký prezident Donald Trump.

Nová britská opatření zahrnují úplný zákaz dovozu zboží pocházejícího z nelegálních osad na okupovaných územích. Zrušeny byly také všechny vývozní licence na zbraně a další vojenský materiál, který by mohl přispívat k upevňování okupace. Sankce se dále vztahují na poskytování služeb, jako je stavba či financování osad, a na jakoukoliv jejich reklamu ve Spojeném království. Britská vláda současně uvalila personální sankce na konkrétní jednotlivce odpovědné za podněcování osadnického násilí.

Podle Eda Milibanda jasně ukazuje britský postup, že Spojené království nezůstává mlčet k hluboké nespravedlnosti. Krok britské vlády se stal obzvláště naléhavým v reakci na izraelské plány na rozšíření osadnického projektu E1 východně od Jeruzaléma. Tento stavební záměr by totiž fakticky odřízl severní část Západního břehu od jižní, což by zmařilo možnost vzniku životaschopného palestinského státu. Britská vláda očekává, že nová legislativa vynucující obchodní zákaz a sankční režim vstoupí v platnost do devíti měsíců.

Šéf britské diplomacie ve svém projevu nepoužil k popisu jednání Izraele v Pásmu Gazy výraz genocida. Vyčkává totiž na konečná rozhodnutí mezinárodních soudních orgánů, i když zdůraznil existenci důkazů o válečných zločinech. Miliband před poslanci poukázal na to, že izraelská vláda často zavírala oči před osadnickým terorem na Západním břehu. Někteří její členové dokonce podle britského ministra přímo podporovali nucené přesídlování palestinského obyvatelstva.

Ed Miliband zdůraznil, že k těmto krokům přistupuje z pozice ministra zahraničí, ale zároveň jako hrdý britský Žid. Připomněl, že jeho příbuzní našli po holokaustu bezpečí právě v Izraeli a jeho podpora izraelského státu zůstává pevná. Podle jeho slov není v žádném rozporu podporovat existenci Státu Izrael a zároveň usilovat o palestinskou státnost. Dodal rovněž, že Británie v reakci na celosvětové hrozby uvalí sankce na finanční odnož libanonského Hizballáhu a znovu zavede hospodářské sankce vůči Íránu.

Představitelé britské konzervativní opozice vyjádřili k nově vyhlášenému opatření určité výhrady. Stínový ministr zahraničí Tom Tugendhat označil nelegální osady za nesprávné, ale varoval před rizikem poškození samotných Palestinců pracujících na Západním břehu. Mnozí poslanci vládní Labouristické strany však kroky své vlády přivítali a označili je za dlouho očekávaný posun. Změna politického kurzu je rovněž vnímána jako snaha britského kabinetu obnovit důvěru u progresivních a muslimských voličů.