Americká armáda zasáhla pět íránských tankerů, jeden z nich potopila

Americká armáda zasáhla pět íránských tankerů a jeden z nich potopila v reakci na íránský raketový útok na plavidlo amerického námořnictva. Incident vyvolal okamžitou odvetu ze strany Teheránu, který odpálil sérii balistických raket na Jordánsko. Íránské úřady uvedly, že útok směřoval na tamní vojenské objekty využívané americkými silami. Situace na Blízkém východě tak dál dramaticky eskaluje a hrozí rozšířením vojenského konfliktu do dalších zemí v regionu.

Podle Ústředního velitelství ozbrojených sil USA byly terčem amerických úderů čtyři ropné tankery v Ománském zálivu a jeden u ostrova Chark. Tento ostrov představuje klíčový uzel pro export íránské ropy v Perském zálivu. Jedno ze zasažených plavidel, označené jako M/T Riesco, se po zásahu a vypuknutí požáru potopilo přímo v Ománském zálivu. Americké síly ještě před zahájením útoků vyzvaly posádky zasažených loďstev k opuštění plavidel, aby se předešlo obětem na životech.

Íránská státní média následně potvrdila, že posádky ze dvou zasažených plavidel byly úspěšně evakuovány na břeh pomocí záchranných člunů. Ústřední velitelství americké armády upřesnilo, že údery byly přímou reakcí na dva neúspěšné íránské pokusy o útok na americkou válečnou loď. Americké plavidlo všechny rakety včas zachytilo nebo manévrovalo tak, že nebyl zasažen žádný voják. Žádný příslušník amerických sil podle velitelství neutrpěl během tohoto incidentu zranění a loď nadále pokračuje v patrolování.

Aktuální vojenská konfrontace zapadá do širší strategie Spojených států, které se snaží zvýšit ekonomický tlak na teheránský režim. Americké síly se zaměřují na ochromení a vyřazení cílů v oblasti Hormuzského průlivu, což je klíčová námořní cesta pro světový obchod s ropou. Spojené státy v této oblasti zároveň zajišťují doprovod pro komerční plavidla a udržují námořní blokádu íránských přístavů. Teherán na tyto akce odpovídá zvýšenou vojenskou aktivitou v celém Blízkém východě.

Odveta Íránu na sebe nenechala dlouho čekat a směřovala přímo na území jednoho z hlavních amerických spojenců v regionu. Íránské síly vypálily balistické rakety na jordánskou leteckou základnu Muwaffaq Salti, kterou americká armáda intenzivně využívá. Jordánská armáda oznámila, že její protivzdušná obrana dokázala většinu z dvaceti balistických raket úspěšně zničit. Pouze dvě rakety dopadly do neobydlených oblastí a podle jordánských úřadů nebyly hlášeny žádné oběti na životech.

Nejnovější střet navazuje na sérii předchozích úderů, při nichž americké jednotky zasáhly tři íránské ropné tankery. Tato předchozí akce byla rovněž reakcí na pokus Íránu zaútočit na americkou letadlovou loď a torpédoborec s řízenými střelami. Podle analytiků ze společnosti Marisks představuje íránský útok na Jordánsko výrazné geografické rozšíření přímých vojenských aktivit Íránu. Tento krok zároveň zvyšuje riziko, že se konflikt přelije daleko za hranice původních účastníků.

Analytik Hamidreza Azizi z organizace International Crisis Group pro CNN poukázal na to, že opakované íránské útoky na americké válečné lodě ukazují postupnou eskalaci. Kvalita i množství raket odpálených na americké cíle v regionu podle něj svědčí o promyšlené strategii Teheránu. Írán navíc pohrozil, že své budoucí útoky zaměří také na ropné tankery pohybující se v blízkosti přístavů v Bahrajnu a Kuvajtu. Íránské revoluční gardy vyzvaly posádky těchto lodí, aby okamžitě opustily svá plavidla.

Výzva íránských gard se týká všech lodí kotvících u kuvajtských a bahrajnských přístavů, které podle Teheránu hostí americké síly. Znalci regionální politiky zdůrazňují, že případný útok na tankery přímo v přístavech by představoval zcela nový prvek v tomto konfliktu. Americký ministr zahraničí Marco Rubio během své zahraniční cesty v Kolumbii varoval, že Spojené státy budou reagovat na jakýkoliv íránský útok. Rubio zdůraznil, že za každý pokus o zasažení americké válečné lodi přijde Írán o své ropné tankery.

Spojené státy souběžně s vojenskými údery zpřísňují také ekonomická opatření namířená proti íránskému režimu. Vláda zavedla rozsáhlé sankce zaměřené na íránský letecký průmysl, které postihují sedmadvacet íránských leteckých společností a devět poskytovatelů služeb. Tyto subjekty byly obviněny z poskytování podpory společnosti Mahan Air, která dlouhodobě spolupracuje s Íránskými revolučními gardami. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí však dopad nových sankcí zlehčoval a označil postup Washingtonu za neúčinný.

Související

USS Truxtun (DDG-103)

Americká armáda provedla Hormuzským průlivem 40 obchodních lodí, odrážela raketové útoky Íránu

Americká armáda uskutečnila v Hormuzském průlivu dosud největší doprovodnou operaci od začátku současného ozbrojeného konfliktu. Během úterních akcí usměrňovala plavbu čtyřiceti obchodních lodí, které dohromady přepravovaly osmnáct milionů barelů ropy. Současně americké síly zasáhly téměř šedesát íránských vojenských cílů v blízkosti této klíčové námořní trasy. Cílem rozsáhlé operace bylo zajistit plynulost dodávek energie a zároveň oslabit schopnost Íránu ohrožovat komerční přepravu.
USS George H. W. Bush

Trump poslal k Íránu třetí letadlovou loď

Americká armáda potvrdila, že do oblasti Blízkého východu dorazila v pořadí již třetí letadlová loď. Podle vojenských analytiků jde o nejvyšší počet amerických plavidel této třídy nasazených v regionu za posledních více než dvacet let. Tento krok přichází v době, kdy napětí mezi Washingtonem a Teheránem neustále roste.

Více souvisejících

Americká armáda (U.S. Navy) ,  Írán

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 49 minutami

před 1 hodinou

Donald Trump

NYT: Trumpova frustrace z Ukrajiny roste. Za hlavní překážku míru považuje Zelenského

Americký prezident Donald Trump stupňuje svůj tlak na ukrajinskou vládu s cílem dosáhnout rychlé dohody o ukončení konfliktu s Ruskem, a to i za cenu výrazných územních ústupků ze strany Kyjeva. Bílý dům v posledních týdnech zintenzivňuje kroky směřující k normalizaci vztahů s Moskvou a návratu ruského prezidenta Vladimira Putina na mezinárodní diplomatickou scénu. Ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského přitom americká administrativa stále častěji označuje za hlavní překážku pro dosažení míru.

před 2 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Rusko se chová dobře, Ukrajině nic moc špatného nedělá, prohlásil Trump

Americký prezident Donald Trump vyvolal další vlnu kontroverze, když veřejně prohlásil, že Rusko se v souvislosti s válkou na Ukrajině chová dobře a v současné době nic moc špatného nedělá. Před novináři před Bílým domem zopakoval ostrou kritiku na adresu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, kterého obvinil ze zmařených lidských životů. Americký šéf Bílého domu zároveň naznačil ochotu zúčastnit se jednání o míru, ze kterých by byla Ukrajina zcela vyloučena.

před 3 hodinami

Nepokoje ve Francii

Zákazy vycházení nesly ovoce, Francie zažila klidnou noc. Policie zatkla muže podezřelého ze zapálení radnice

Zavedení cílených nočních zákazů vycházení pomohlo podle francouzského premiéra Sébastiena Lecornu udržet klid během uplynulé noci ve velkých městech po celé zemi. K mimořádným opatřením přistoupily úřady v Paříži, Lyonu, Bordeaux či Nice s cílem potlačit rozsáhlé výtržnosti a rabování, které doprovázely nedávné masové protesty. Předseda vlády zároveň potvrdil, že lokální samosprávy mohou stejná omezení zopakovat i během následující noci všude tam, kde to bude vyžadovat bezpečnostní situace.

před 4 hodinami

Francie, Paříž, ilustrační foto

Ve Francii začal platit částečná zákaz vycházení. Internetové portály mažou prodej vyrabovaného zboží

Francouzská vláda se rozhodla zavést částečné zákazy vycházení v několika městech po celé zemi včetně vybraných částí Paříže. K tomuto zásadnímu kroku kabinet přistoupil poté, co ministr vnitra otevřeně přiznal, že bezpečnostní složky ztratily během víkendových násilných protestů nad situací v některých oblastech kontrolu. Francouzský premiér Sébastien Lecornu po krizovém zasedání vlády prohlásil, že je plně odhodlán obnovit veřejný pořádek a vyzval k uplatňování lokálních omezení. Předseda vlády zároveň zdůraznil, že plošný zákaz vycházení pro celá města v této fázi nepřipadá v úvahu.

před 5 hodinami

Kanada

Voliči v provincii Alberta jednoznačně odmítli návrh na odtržení od Kanady

Voliči v kanadské provincii Alberta v lidovém hlasování přesvědčivě odmítli návrh na zahájení procesu, který mohl vést k odtržení od Kanady. Podle odhadů kanadské veřejnoprávní stanice CBC znamená tento výsledek zásadní vítězství pro federálního premiéra Marka Carneyho i pro všechny zastánce zachování celistvosti země.

před 5 hodinami

Raketová baterie Patriot

Zelenskyj přiznal, že Ukrajině dochází rakety do Patriotů. Americe učinil nabídku

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj sdělil americkým zákonodárcům, že Ukrajina téměř vyčerpala své zásoby střelných raket pro systém Patriot dodaných ze Spojených států. V reakci na tuto kritickou situaci nabídl třicetidenní pozastavení ukrajinských úderů na ruské ropné rafinérie. Výměnou za tento krok požaduje po Washingtonu obnovení a poskytnutí americké pomoci v oblasti protivzdušné obrany.

před 7 hodinami

včera

Helen Hainesová

Útočník autem srazil australskou poslankyni. V nemocnici bojuje o život

Nezávislá australská poslankyně Helen Hainesová utrpěla vážná zranění a v kritickém stavu byla přepravena do nemocnice v Melbourne. K incidentu došlo v pondělí odpoledne před její poslaneckou kanceláří ve městě Wangaratta ve státě Victoria. Šestašedesátiletá politička byla sražena bílým vozem značky Toyota Land Cruiser.

včera

Evropská unie

Plán EU na upřednostnění domácích společností nad americkými popudil USA

Spojené státy pohrozily Evropské unii tvrdými a zničujícími odvetnými opatřeními v případě, že Brusel prosadí plánované omezení přístupu amerických technologických společností na evropský trh. Varování v rozhovoru pro list Financial Times formuloval americký velvyslanec při EU Andrew Puzder. Reagoval tak na aktuální snahy o regulaci satelitní komunikace a rádiového spektra.

včera

včera

Nepokoje ve Francii

Francie připouští, že policie nad nepokoji ztrácí kontrolu. Zavedla částečný zákaz vycházení

Francouzská vláda čelí stupňujícímu se tlaku po nejhorších městských nepokojích za poslední roky a zvažuje vyhlášení výjimečného stavu, pokud budou násilnosti v zemi nadále pokračovat. Premiér Sébastien Lecornu oznámil, že kabinet udělil místním starostům pravomoc zavádět částečné noční zákaz vycházení s cílem ochránit obyvatele a majetek před rabováním. Tato opatření přicházejí v době, kdy se bezpečnostní složky snaží dostat pod kontrolu situaci v metropoli i dalších velkých městech zasažených vlnou destruktivních protestů.

včera

Kanada

Referendum, které otestuje jednotu Kanady. Alberta hlasuje o možném osamostatnění

V kanadské provincii Alberta se koná referendum, v němž voliči rozhodují o tom, zda provincie zůstane součástí Kanady, nebo uspořádá druhé závazné hlasování o nezávislosti. Zástanci odtržení dlouhodobě tvrdí, že Alberta je finančně znevýhodňována federální vládou v Ottawě a omezována při využívání svých rozsáhlých zásob fosilních paliv. Atmosféru před pondělním hlasováním navíc poznamenala tragická událost, když při sobotním požáru na vojenské základně CFB Wainwright zahynulo a utrpělo zranění několik lidí.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj poděkoval americké administrativě za obnovení sdílení zpravodajských informací

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval americké administrativě za obnovení sdílení zpravodajských informací, avšak zároveň obvinil Washington a společnost SpaceX z úmyslného přiškrcení rychlosti satelitního internetu Starlink jako politického vzkazu. Podle ukrajinského státníka šlo o záměrné omezení komunikačních sítí, které v kritických chvílích komplikovalo operace bezpilotních prostředků na frontové linii i nasazení v rámci protivzdušné obrany.

včera

Nepokoje ve Francii

Nepokoje už se začaly šířit mimo Francii. Proč vyšli demonstranti do ulic?

Francie se potýká s nejhorší vlnou nepokojů za poslední roky poté, co celonárodní demonstrace proti drahotě a stavu školství přerostly v rozsáhlé násilí. Protestní akce zasáhly celou zemi, vyžádaly si nejméně dva lidské životy, stovky zraněných a více než dva tisíce zatčených osob. Situace vyvolala zostřenou politickou debatu a obvinění na adresu vládních představitelů z podcenění krize několik měsíců před prezidentskými volbami.

včera

krimi

Jeden den jej chtěli vysílat živě, druhý den jej zrušili. Odborník na tresty smrti vysvětlil, o co USA šlo

Americký ministr obrany Pete Hegseth nedávno oznámil záměr živě přenášet popravu Nidala Malika Hasana, střelce z vojenské základny Fort Hood, což vyvolalo vlnu ohlasů. Tento krok by poprvé od roku 1976, kdy Nejvyšší soud USA obnovil trest smrti, proměnil státní popravu v otevřenou politickou podívanou. Organizace spojených národů tento záměr okamžitě označila za formu veřejné popravy, jakou americká spravedlnost neviděla téměř celé století.

včera

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Po víkendových násilnostech přes 2400 zatčených. Macron odmítl rezignaci ministra vnitra

Francouzský prezident Emmanuel Macron ostře odsoudil nespoutané násilí po víkendových protestech, které v celé zemi vyústily v téměř 2400 zatčení a masivní materiální škody. Poklidné demonstrace za lepší veřejné služby a proti rostoucím životním nákladům se ve velkých městech zvrhly v jedny z nejhorších veřejných nepokojů za poslední roky. Hlava státu v televizním projevu uvedla, že pro takové chování neexistuje žádné ospravedlnění a že je nutné jasně oddělit pokojné občany od radikálních výtržníků.

včera

Rusko, Kreml

Kreml navrhnul uspořádání summitu o Ukrajině. Má se ho zúčastnit Čína a USA, Kyjev ne

Moskva navrhla uspořádání trilaterálního summitu na vysoké úrovni, kterého by se měli zúčastnit představitelé Ruska, Spojených států a Číny. Hlavním cílem tohoto plánovaného setkání má být vyjednání dohody o ukončení dlouhotrvající války na Ukrajině. Kyjev a Evropská unie však v této souvislosti čelí vážnému riziku, že budou z klíčových diplomatických jednání zcela vyčleněny.

včera

Zelenskyj: Rusko porušilo energetické příměří už 76krát

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vedl v neděli rozhovor s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem v době, kdy americký prezident Donald Trump obvinil Kyjev z nechuti ukončit válku s Ruskem. Tyto diplomatické kontakty probíhají na pozadí stupňujících se útoků na energetickou infrastrukturu obou stran a rostoucí nejistoty ohledně postupu Washingtonu vůči Moskvě. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy