Proč Trump zakázal vstup do USA jen některým muslimským zemím? Je to pokrytec, jiné země jsou daleko nebezpečnější, ozývá se kritika

Podle institutu veřejné politiky Cato je strach Američanů ze zahraničních teroristů naprosto nafouknutý, protože šance na zabití zahraničním teroristou je asi jedna ku 3,6 milionům ročně. V posledních čtyřech desetiletích bylo zahraničními teroristy na americké půdě zabito 3024 lidí. Nikdo z nich ale v uvedeném období nebyl zabit někým ze zemí uvedených na Trumpově seznamu. Útoky z 11. září, které jsou příčinou 98,6 procent těchto úmrtí, byly spáchané občany Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů, Egypta a Libanonu. Žádná z těchto zemí není na Trumpově seznamu, stejně jako Turecko, Indonésie, Pákistán nebo Afghánistán, které jsou považovány za ohniska terorismu.

Jen několik dní před pátečním příkazem, ministerstvo zahraničí USA varovalo své občany před zvýšeným rizikem cestováním do Turecka. V zemi došlo k vlně teroristických útoků v posledních měsících, mimo jiné útoku na istanbulském letišti nebo silvestrovské střelby v prominentním istanbulském klubu, jehož následkem bylo 39 mrtvých z různých zemí, včetně Kanady. Mezi postřelenými byl též jeden Američan.

Co se týče útoků na americké půdě, masakr v San Bernardinu s 14 mrtvými byl spáchán Syedem Rizwanemem Farookem, který je pákistánského původu, a jeho manželkou Tashfeen Malik, který pochází ze Saúdské Arábie. Útok v nočním klubu Pulse v Orlandu, při němž zemřelo 49 lidí, byl proveden Omarem Mateenem, americkým občanem afghánského původu. Bombový útok v Bostonu během Marathonu byl zorganizován bratry Carnajevovi čečenského původu.

Proč Trump omezil jen těchto sedm zemí a ne jiné?

Podle některých je důvodem, proč Trump země jako Saudská Arábie či Turecko nezahrnul do svého listu, jeho obchodní zájmy. Liberální hlídací skupina Citizens for Responsibility and Ethics podala na Trumpa žalobu, ve které Trumpa obviňuje, že je v rozporu s ústavním ustanovením zakazujícím federálnímu úředníkovi přijímat platby od zahraničních činitelů, uvedl The Washington Post. Předseda skupiny, bývalý poradce ve věcech etiky Baracka Obamy, napsal na svém Twitterovém účtu, že Trumpův zákaz je protiústavní a poukázal na jeho zjevné pokrytectví. Podle agentury Bloomberg Trump Organization udělala nebo se chystá  udělat obchody v zemích jako je Egypt, Indonésie, Turecko a Saúdská Arábie. V Turecku má Trump dvě luxusní věže, ve Spojených arabských emirátech golfové hřiště, v Egyptě má dvě společnosti a osm společností si nechal registrovat v Saúdské Arábii v roce 2015.

Podle Davida Smitha, odborníka na americkou politiku z University of Sydney, Trump se pokrytecky  pokouší udržet si muslimské země, které jsou tradičními spojenci Ameriky, na své straně a nepopudit je. Saudská Arábie se svými zásobami ropy proto nebyla zahrnuta do seznamu, stejně jako Pákistán, který je významným strategickým spojencem. V zemích jako Saudská Arábie, Turecko či Spojené arabské emiráty nemá obchodní zájmy pouze Trump, ale i další Američané. Tyto země – a k nim lze zahrnout i Egypt – jsou poměrně bohaté, na rozdíl od oněch zemí v seznamu, které s - výjimkou Íránu - jsou chudé a nemají pod kontrolou svou populaci. Náklady, které přinese jejich vyloučení, je poměrně malé, takže si to USA mohou dovolit, domnívá se Smith, co stálo za rozhodnutím vyčlenit tyto země a ne jiné.

 V dnešním prohlášení Trump řekl, že Amerika byla „hrdým národem přistěhovalců“ a i bude „pokračovat v ukazování soucitu těm, co prchají před útlakem.“  Jeho příkaz prý nepředstavuje „zákaz muslimů“ a na podporu tohoto tvrzení dodal, že 40 muslimských zemí není vůbec dotčeno těmito opatřeními. Jmenované země byly už dříve označeny za střediska teroru Obamovu administrativou, hájí se Trump. Poukazuje na to, že Obama nařídil "podobný" zákaz proti uprchlíkům z Iráku v roce 2011. 

Podle Smitha však Obama zakázal víza Iráčanům jen na dobu šesti měsíců a občanům ostatních šesti zemí nezakázal cestovat do USA, i když je, stejně jako Irák, identifikoval jako „zdroje teroru“. Smith považuje komentáře Trumpa ohledně Obamy za „zavádějící“, protože jeho zákaz má mnohem širší záběr a dotýká se osob s trvalým pobytem ve Spojených státech, což je naprosto bezprecedentní.

Trumpův zákaz ovlivňuje negativním způsobem i největší a nejmocnější firmy. Google v pátek napsal svým zaměstnancům nacházejících se mimo USA ,aby se neprodleně vrátili a nebyli zasaženi nařízením. Týká se to prý více než 100 zaměstnanců. Podle agentury Bloomberg i jiné technologické firmy, které mají ve svých řadách mnoho migrantů, se cítí být ohroženi Trumpovým výnosem. Mezi nimi a Trumpem začíná růst silné napětí.