USA přitvrzují vůči některým žadatelům o víza, konzuláty prověří i sociální sítě

Washington - Americké diplomatické mise v zahraničí dostaly v posledních dnech úkol zavést přísnější prověrky žadatelů o víza. Například budou muset provést i "povinnou kontrolu sociálních médií".

Ministr zahraničí Rex Tillerson v rámci zpřísňování kontrol lidí směřujících do Spojených států ambasádám a konzulátům nařídil identifikovat "skupiny lidí vyžadujících podrobnější prověrky". Jejich žádosti o vízum pak budou posuzovány v přísnějším režimu.

Konzuláty budou muset provést "povinnou kontrolu sociálních médií" u všech žadatelů, kteří se někdy vyskytli na území kontrolovaném teroristickou organizací Islámský stát (IS).

Nové opatření podle bývalých představitelů americké diplomacie citovaných agenturou Reuters mnohonásobně rozšíří míru kontroly sociálních sítí žadatelů o vízum. Taková kontrola je v současnosti prováděna pouze ve výjimečných případech. Podle nich bude rovněž vyžadovat výrazně více práce a potenciálně nové pracovní síly ve chvíli, kdy prezident Donald Trump v návrhu rozpočtu počítá se snížením výdajů na americkou diplomacii.

USA a Británie v úterý dočasně zakázaly pasažérům směřujících do těchto zemí z vybraných letišť brát si s sebou do kabiny letadla elektronické přístroje větší než mobilní telefony.

Americký zákaz postihuje osm zemí - Egypt, Turecko, Kuvajt, Saúdskou Arábii, Jordánsko, Maroko, Katar a Spojené arabské emiráty. Ze společností jsou největší Turkish Airlines, Emirates, Etihad a Qatar Airways. Do měst, která zákaz zahrnuje, americké společnosti nelétají. Britské opatření se týká letů ze šesti zemí - Turecka, Libanonu, Egypta, Saúdské Arábie, Jordánska a Tuniska.

Je tento typ zákazu neobvyklý?

Ano, někteří bezpečnostní analytici ho podle agentury Bloomberg považují za nepochopitelný. Americký zákaz se týká přímých letů z deseti blízkovýchodních letišť a má chránit cestující komerčních linek před bezpečnostními hrozbami. Americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti nespecifikuje hrozbu a tvrdí, že cílem zákazu jsou teroristické skupiny, které chtějí obejít letištní kontroly. Demokratický člen Sněmovny reprezentantů z Kalifornie Adam Schiff řekl, že byl o situaci informován a že zákaz je "nezbytný a odpovídá" riziku. Zákaz vydaný Británií je podobný, avšak týká se menšího počtu zemí.

Země Perského zálivu tvrdí, že mají přísná pravidla k zajištění ochrany pasažérů. Poradenské společnosti včetně AirInsight nevědí o žádné konkrétní hrozbě zahrnující elektroniku. Zákaz podle nich k bezpečnosti letů nepřispěje.

Motivací zákazu může být snaha vnutit pasažérům cestu přes evropská letiště a bránit tak rozšiřování tří velkých společností v oblasti Perského zálivu Emirates, Etihad Airways a Qatar Airways. Americké letecké společnosti si dlouho stěžují na státní podporu těchto aerolinek a lobbovaly za omezení růstu zmíněných tří společností.

Proč se zákaz týká laptopů, a ne mobilních telefonů?

To není jasné. USA podle svého vyjádření hledaly vyvážení mezi rizikem a dopadem na cestující a dospěly k závěru, že smartphony na paluby prozatím mohou. K zakázaným zařízením patří tablety, čtečky, fotoaparáty, přenosné přehrávače DVD, přehrávače elektronických her větší než telefony a cestovní tiskárny a skenery.

Na velkých letištích to zřejmě prodlouží odbavování - některá musejí prověřit přes 500 pasažérů směřujících na dvouposchoďovou palubu letadel A-380. Pasažérům, kteří budou na některém z těchto letiště přesedat, se doporučuje, aby svou elektroniku zabalily do zavazadel, jež budou mimo kabinu, už na svém výchozím letišti. Společnost Etihad už oznámila, že její pasažéři směřující do USA a přestupující v Abú Zabí musejí mít zakázanou technologii v zavazadlech už při zahájení letu na jiném letišti.

Související

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.
USA, ilustrační foto

Únik dokumentů z Trumpova úřadu měl dokázat americkou cenzuru. Odhalil něco úplně jiného

Únik dokumentů z amerického ministerstva zahraničí, které měly podle příznivců prezidentské administrativy dokázat, že vládní úřad určený k boji proti zahraniční propagandě v minulosti tajně cenzuroval americké občany, nepřinesl žádné důkazy o pochybení. Podle bývalých vysoce postavených představitelů zrušeného Střediska pro globální zapojení celá kauza naopak ukazuje na dlouhodobou politickou kampaň vedenou proti tomuto úřadu.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) víza Rex Tillerson letadla, letectví

Aktuálně se děje

včera

Peníze na důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června

Důchody prošly zásadní změnou, které si však většina lidí nevšimla. Ani ostatně nemohla. Týká se totiž klientů, kteří pobírají český důchod v sousední Rakousku. Nově již nemusejí zasílat potvrzení o žití, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na webu. 

včera

Metro

Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra

Rada hl. m. Prahy na svém dnešním jednání schválila některé změny v pojmenování u chystaných stanic metra D. Název Nusle bude nově platit pro stanici s pracovním názvem Náměstí Bratří Synků, Ryšánka pro stanici s pracovním názvem Olbrachtova. V případě stanice s pracovním názvem Depo Písnice bylo finální rozhodnutí zatím odloženo. U ostatních stanic budoucí linky metra D zůstávají v platnosti stávající pracovní názvy.

včera

včera

Andrej Babiš

Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny

Systém odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státní službě čekají zásadní změny. Návrh jeho reformy v novele zákoníku práce a souvisejících zákonů projednala vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Odsouhlasila také návrh nového zákona o platformové práci nebo změnu financování projektu transformace problematického sídliště ve Šluknově. 

včera

včera

včera

včera

Pedro Sánchez

Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil sociální sítě spojené s Ruskem a Izraelem ze šíření hoaxů o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády byla tato kampaň zaměřena na diskreditaci španělského kabinetu i na rozdělení Evropy. Sánchez zdůraznil, že do šíření fám se zapojily také mezinárodní krajně pravicové sítě. Celá záležitost má podle něj přímou souvislost s postojem Madridu ke konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě.

včera

Massoud Pezeškiján

Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA

Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.

včera

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

včera

včera

Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

včera

včera

Vláda ČR

Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii

Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským

Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.

včera

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.

včera

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má přes 900 mrtvých. Počet pohřešovaných hrozivě narůstá

Ničivé bleskové povodně v Nepálu si vyžádaly již nejméně 903 lidských životů. Tamní úřady zároveň hlásí prudký nárůst počtu pohřešovaných osob, jejichž bilance se během šesti dnů záchranných prací vyšplhala na 4 247. Ještě v neděli přitom úřady evidovaly 2 502 nezvěstných. Počet potvrzených obětí rovněž vzrostl z původních 781. Záchranáři v zasažených oblastech každodenně nalézají desítky dalších těl.

včera

30. srpna 2026 21:35

Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině

Ruský Nejvyšší soud vyhověl žalobě nacionalistické strany Vlast a vyřadil liberální stranu Jabloko ze zářijových parlamentních voleb. Odstraněním celostátní kandidátky této formace ztratili voliči možnost odevzdat hlas jedinému zbývajícímu oficiálnímu politickému subjektu v zemi, který otevřeně vystupuje proti válce na Ukrajině a vyzývá k uzavření příměří. Verdikt vyvolal protest před budovou soudu, kde se shromáždily stovky převážně mladých lidí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy