USA přitvrzují vůči některým žadatelům o víza, konzuláty prověří i sociální sítě

Washington - Americké diplomatické mise v zahraničí dostaly v posledních dnech úkol zavést přísnější prověrky žadatelů o víza. Například budou muset provést i "povinnou kontrolu sociálních médií".

Ministr zahraničí Rex Tillerson v rámci zpřísňování kontrol lidí směřujících do Spojených států ambasádám a konzulátům nařídil identifikovat "skupiny lidí vyžadujících podrobnější prověrky". Jejich žádosti o vízum pak budou posuzovány v přísnějším režimu.

Konzuláty budou muset provést "povinnou kontrolu sociálních médií" u všech žadatelů, kteří se někdy vyskytli na území kontrolovaném teroristickou organizací Islámský stát (IS).

Nové opatření podle bývalých představitelů americké diplomacie citovaných agenturou Reuters mnohonásobně rozšíří míru kontroly sociálních sítí žadatelů o vízum. Taková kontrola je v současnosti prováděna pouze ve výjimečných případech. Podle nich bude rovněž vyžadovat výrazně více práce a potenciálně nové pracovní síly ve chvíli, kdy prezident Donald Trump v návrhu rozpočtu počítá se snížením výdajů na americkou diplomacii.

USA a Británie v úterý dočasně zakázaly pasažérům směřujících do těchto zemí z vybraných letišť brát si s sebou do kabiny letadla elektronické přístroje větší než mobilní telefony.

Americký zákaz postihuje osm zemí - Egypt, Turecko, Kuvajt, Saúdskou Arábii, Jordánsko, Maroko, Katar a Spojené arabské emiráty. Ze společností jsou největší Turkish Airlines, Emirates, Etihad a Qatar Airways. Do měst, která zákaz zahrnuje, americké společnosti nelétají. Britské opatření se týká letů ze šesti zemí - Turecka, Libanonu, Egypta, Saúdské Arábie, Jordánska a Tuniska.

Je tento typ zákazu neobvyklý?

Ano, někteří bezpečnostní analytici ho podle agentury Bloomberg považují za nepochopitelný. Americký zákaz se týká přímých letů z deseti blízkovýchodních letišť a má chránit cestující komerčních linek před bezpečnostními hrozbami. Americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti nespecifikuje hrozbu a tvrdí, že cílem zákazu jsou teroristické skupiny, které chtějí obejít letištní kontroly. Demokratický člen Sněmovny reprezentantů z Kalifornie Adam Schiff řekl, že byl o situaci informován a že zákaz je "nezbytný a odpovídá" riziku. Zákaz vydaný Británií je podobný, avšak týká se menšího počtu zemí.

Země Perského zálivu tvrdí, že mají přísná pravidla k zajištění ochrany pasažérů. Poradenské společnosti včetně AirInsight nevědí o žádné konkrétní hrozbě zahrnující elektroniku. Zákaz podle nich k bezpečnosti letů nepřispěje.

Motivací zákazu může být snaha vnutit pasažérům cestu přes evropská letiště a bránit tak rozšiřování tří velkých společností v oblasti Perského zálivu Emirates, Etihad Airways a Qatar Airways. Americké letecké společnosti si dlouho stěžují na státní podporu těchto aerolinek a lobbovaly za omezení růstu zmíněných tří společností.

Proč se zákaz týká laptopů, a ne mobilních telefonů?

To není jasné. USA podle svého vyjádření hledaly vyvážení mezi rizikem a dopadem na cestující a dospěly k závěru, že smartphony na paluby prozatím mohou. K zakázaným zařízením patří tablety, čtečky, fotoaparáty, přenosné přehrávače DVD, přehrávače elektronických her větší než telefony a cestovní tiskárny a skenery.

Na velkých letištích to zřejmě prodlouží odbavování - některá musejí prověřit přes 500 pasažérů směřujících na dvouposchoďovou palubu letadel A-380. Pasažérům, kteří budou na některém z těchto letiště přesedat, se doporučuje, aby svou elektroniku zabalily do zavazadel, jež budou mimo kabinu, už na svém výchozím letišti. Společnost Etihad už oznámila, že její pasažéři směřující do USA a přestupující v Abú Zabí musejí mít zakázanou technologii v zavazadlech už při zahájení letu na jiném letišti.

Související

krimi

V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci

Ve věznici v texaském Huntsville byl ve středu večer popraven šestašedesátiletý Jamaal Howard, který byl odsouzen k trestu smrti za vraždu prodavačky při loupežném přepadení v roce 2000. Jedná se o první vykonanou popravu ve Spojených státech od neúspěšného pokusu o smrtící injekci v Tennessee z minulého týdne. Howard byl prohlášen za mrtvého v 20:03 místního času po podání smrtelné dávky pentobarbitalu.
Prezident Trump

Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města

Americký prezident Donald Trump se na středečním předvolebním mítinku v texaském San Antoniu pokusil mírnit své dřívější kontroverzní výroky ohledně možného íránského útoku na americká města. Zatímco začátkem týdne na shromáždění v Nebrasce prohlásil, že by Írán v případě získání jaderné zbraně mohl zničit města jako Los Angeles nebo San Diego, tentokrát zdůraznil, že Spojené státy své obyvatele i města za všech okolností ochrání.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) ,  víza ,  Rex Tillerson ,  letadla, letectví

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Donald Trump

USA před kongresovými volbami nepodniknou žádný úder proti Íránu, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek oznámil, že Spojené státy neplánují provést žádný vojenský úder proti Íránu před nadcházejícími kongresovými volbami. Volby jsou naplánovány na třetího listopadu a prezidentovo vyjádření přichází v reakci na nedávné zprávy médií, které informovaly o přípravě Bílého domu na případné nové útoky. Trump své stanovisko zveřejnil na sociální síti Truth Social s tím, že jeho administrativa v současnosti vede s Teheránem produktivní rozhovory.

včera

Volby, ilustrační fotografie.

MANUÁL: Komunální volby 2026 se blíží. Jak, kdy a kde volit?

V České republice se v pátek otevřou volební místnosti, ve kterých občané v řádném termínu rozhodnou o složení obecních zastupitelstev a obsazení třetiny křesel v Horní komoře Parlamentu České republiky. Letošní komunální a senátní volby představují pro voliče klíčovou příležitost, jak ovlivnit směřování svých obcí i celostátní politiku. Volební akt tradičně probíhá ve dvou dnech, během nichž mají lidé možnost odevzdat své hlasy v tisících volebních okrsků po celé zemi.

včera

včera

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za literaturu

Nobelovu cenu za literaturu získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová

Prestižní Nobelovu cenu za literaturu pro rok 2026 získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová. Oznámila to Švédská akademie ve Stockholmu s tím, že autorku oceňuje za její odvážné a vynalézavé dílo, které v hravém dialogu s antickou tradicí vytváří nové formy současné literatury. Šestasedmdesátiletá autorka známá žánrově nezařaditelnými texty se tak stala teprve devatenáctou ženou v historii, která toto nejvýznamnější světové literární ocenění získala.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Při nejničivějším letošním ruském úderu zemřelo na Ukrajině nejméně 33 lidí

Při nejničivějším ruském úderu letošního roku zahynulo na východě Ukrajiny nejméně 33 lidí. Útok v průmyslovém městě Kramatorsk v Doněcké oblasti zasáhl dva městské autobusy plné cestujících, které po zásahu vzplanuly. Dalších osmnáct lidí utrpělo těžká či středně těžká zranění. Místní úřady v reakci na tragédii okamžitě pozastavily provoz městské hromadné dopravy a zintenzivnily výzvy k evakuaci civilního obyvatelstva do bezpečnějších částí země.

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Z Jižní Koreje byly v létě vyvezeny do ruských přístavů tisíce tun nafty.

Analýza přístavních záznamů a dat o pohybu plavidel odhalila, že z Jižní Koreje bylo v průběhu července a srpna vyvezeno do ruských přístavů na Dálném východě více než 176 tisíc tun paliva, převážně motorové nafty. Ke přepravě ropných produktů byla využita i plavidla podléhající mezinárodním sankcím. Tento rozsáhlý obchod přichází v době, kdy se Moskva potýká s vážným nedostatkem pohonných hmot v důsledku pokračujícího válečného konfliktu na Ukrajině a ukrajinských útoků na ruské rafinérie.

včera

Brexit

Francie vyzvala Británii k návratu do EU

Francouzský ministr financí Roland Lescure veřejně vyzval Spojené království k návratu do Evropské unie. Reagoval tak na nedávná prohlášení britského premiéra Andyho Burnhama, který otevřel možnost přehodnocení dosavadních vztahů s evropským blokem včetně vypsání nového referenda. 

včera

Bakterie, ilustrační foto

Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes

Úmrtí osmadvacetileté výzkumnice Darji Šipilovové z protimorového ústavu v sibiřském Irkutsku a zprávy o dalším nemocném zaměstnanci vyvolaly mezinárodní obavy z možného výskytu plicního moru. Mladá žena vyhledala lékařskou péči v nedalekém Šelechovu, kde po třídenní hospitalizaci zemřela. Světová zdravotnická organizace vyzvala ruské úřady ke kompletní transparentnosti a k poskytnutí podrobných informací o celé události. Ve stejné oblasti zároveň úřady zavedly preventivní opatření u stovek lidí, kteří s pracovištěm přišli do styku.

včera

Christa Pikeová

Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů

Padesátiletá Christa Pikeová, jediná žena odsouzená k trestu smrti ve státě Tennessee, se v nemocnici probudila naštvaná a zmatená poté, co minulý týden přežila dvě neúspěšné dávky smrtící injekce. Její právní tým potvrdil, že odsouzená začala komunikovat s okolím právě ve chvíli, kdy se zdravotníci chystali k jejímu odpojení od přístrojů zajišťujících životní funkce. Pikeová byla totiž v pondělí po selhání popravy prohlášena za mozkově mrtvou. V reakci na nečekaný zvrat nařídila soudkyně v Nashvillu státním orgánům okamžité zajištění a uchování veškerých Důkazů z exekuční komory.

včera

Světová zdravotnická organizace (WHO)

WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně

Světová zdravotnická organizace upozornila, že nemá kompletní informace o úmrtí osmadvacetileté pracovnice výzkumného ústavu v sibiřském Irkutsku, u níž existuje podezření na nákazu moru. Generální ředitel organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus vyzval moskevské úřady k plné transparentnosti a včasnému sdílení dat, bez nichž není možné vyhodnotit případná zdravotní rizika pro veřejnost. Ruské orgány spojitost se smrtelnou infekcí odmítají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic neznámého původu.

včera

krimi

V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci

Ve věznici v texaském Huntsville byl ve středu večer popraven šestašedesátiletý Jamaal Howard, který byl odsouzen k trestu smrti za vraždu prodavačky při loupežném přepadení v roce 2000. Jedná se o první vykonanou popravu ve Spojených státech od neúspěšného pokusu o smrtící injekci v Tennessee z minulého týdne. Howard byl prohlášen za mrtvého v 20:03 místního času po podání smrtelné dávky pentobarbitalu.

včera

Maduro, Nicolas

Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů

Americká federální prokuratura v New Yorku se chystá vznést nová obvinění proti bývalému venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi a jeho manželce Cilii Floresové. Rozšíření obžaloby se týká údajného týrání a mučení více než desítky amerických občanů, kteří byli v minulých letech protiprávně zadržováni ve venezuelských věznicích jako političtí rukojmí.

včera

Prezident Trump

Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města

Americký prezident Donald Trump se na středečním předvolebním mítinku v texaském San Antoniu pokusil mírnit své dřívější kontroverzní výroky ohledně možného íránského útoku na americká města. Zatímco začátkem týdne na shromáždění v Nebrasce prohlásil, že by Írán v případě získání jaderné zbraně mohl zničit města jako Los Angeles nebo San Diego, tentokrát zdůraznil, že Spojené státy své obyvatele i města za všech okolností ochrání.

včera

7. října 2026 21:57

7. října 2026 21:04

7. října 2026 20:00

7. října 2026 19:13

Smrt muže ve Dvoře Králové nad Labem. Kauzu si převzali kriminalisté

Kriminalisté z Královéhradeckého kraje od noci z úterý na středu vyšetřují násilný trestný čin. Bodné poranění vedlo ke smrti třicetiletého muže. Policisté zadrželi jednu osobu, nikomu by tak nemělo hrozit nebezpečí. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy