Všude jen mrtvá těla a bláto. Svědci popisují zával města v Kolumbii, poblíž byli i Češi

Neštěstí se stalo ve městě Mocoa s přibližně 40.000 obyvateli, správním středisku provincie Putumayo, která leží poblíž hranice s Ekvádorem.

Zatímco ředitel záchranářů Červeného kříže César Urueña uvedl jako poslední bilanci 206 obětí na životech, 202 zraněných a 220 pohřešovaných, armádní komuniké podle agentury Reuters hovoří o 254 mrtvých, čtyřech stovkách zraněných a dvou stovkách nezvěstných.

"Nemáme zatím žádné informace o českých občanech mezi oběťmi," řekl České televizi velvyslanec ČR v Kolumbii Miloš Sklenka. Nevěděl ani o tom, že by v zasažené oblasti nějací Češi pobývali. "Situaci sledujeme a jsme připraveni poskytnout veškerou nezbytnou pomoc," dodal. Řekl také, že české velvyslanectví v Kolumbii je v kontaktu s Červeným křížem i představiteli národní jednotky pro přírodní rizika a katastrofy.

"Každý den prší a silnice jsou vymleté. Někde dokonce žádné nebyly," napsal ČTK Marek Jelínek. "Nedokážeme to úplně chápat, vždyť jsme tam před pár dny byli. Řeka vypadala ale klidně. Problém je, že ráno jsou obrovské lijáky, a pak navečer. Nebylo dne, kdy nepršelo. Prší i tady v Ekvádoru asi 180 kilometrů od (města) Mocoa," uvedl Jelínek.

"Bylo slyšet hluk řeky, a proto moje rodina odešla, jelikož jsme věděli, že přijde lavina," řekl místní obyvatel Harvey Gómez (38). "Lidé nevěděli, co dělat, nebyli jsme připraveni (na takovou katastrofu)," prohlásil naopak Hernando Rodriguez (69).

Hermán Granados, anesteziolog z malé regionální nemocnice v Mocoa, agentuře AP vylíčil, že celou noc čistil rány obětem. Nemocnice ale podle něj neměla dostatečné krevní zásoby pro tak velké množství pacientů. Někteří zdravotníci prý přišli do nemocnice pracovat, ačkoli pohřešovali své vlastní příbuzné.

"Je tu zkáza, panuje zde chaos a krize. Nejsou potraviny. Část obchodů byla zničena lavinou bahna a vody, a to málo z nich, co zůstalo, je zavřené," poznamenal podle kolumbijského listu El Tiempo novinář Élver Monje. Rektorka technologického institutu v Putumayu Marisol Gonzálezová požádala o pomoc. "Ve městě není kapka pitné vody, potřebujeme vodu, to je naprosto nezbytné. Chybějí také potraviny, prakticky žádné tu již nejsou," upozornila.

Óscar Londoňo hledal ráno rodiče své ženy. Cestu k jejich domu ale nenašel, protože ulice, které znal, najednou zmizely. "Všude okolo byla (mrtvá) těla," vzpomíná. Když se dostal do oblasti, kde tchán s tchýní žili, uviděl "jen bláto a kamení". Záchranáři jej nakonec navedli do hor, kde objevil své příbuzné mezi ostatními přeživšími. "Bylo to setkání plné slz," dodal.