Od Londýna po Buenos Aires. Po celém světě volí statisíce Francouzů

Například v Berlíně a Londýně si kvůli vykonání občanské povinnosti museli Francouzi vystát dlouhé fronty, píše agentura AFP. Mnohé mobilizuje napjatá bezpečnostní situace v zemi nebo obavy z opakování amerického scénáře.

"Je to náš občanský úkol, přestože jsme tady," řekl agentuře AFP Adrien Gontier ve Washingtonu, kde se před volbami zaregistrovalo přes 11.000 voličů. V zámoří volili Francouzi kvůli časovému posunu už v sobotu. Dohromady se v USA a Kanadě přihlásilo asi 200.000 osob, ve Spojených Státech jich je oproti minulým volbám o 30 procent více.

"Koneckonců jsme tady ve Spojených Státech viděli, co se stane, když se volí špatně nebo nevolí vůbec. Neradi bychom, aby měla Francie svého Trumpa," vysvětluje svoji účast další Francouz v hlavním městě USA v narážce na zvolení amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Desítky volebních místností se dnes otevřely také v Británii a před některými z nich již čekaly stovky nedočkavců. "Myslím, že v Londýně přijde volit asi 50.000 lidí, takže nás čeká perný den," uvedl předseda komise v jedné z volebních místností v britské metropoli Edouard De Guitaut.

"Hodilo by se mi odvolit elektronicky, ale to nebylo možné. Takže člověk si musí přivstat a vystát frontu, protože tady jde o občanskou povinnost," řekla AFP Magalie Belmová ve čtvrti South Kensington, kde prostoje u volební místnosti přesahovaly dvě hodiny.

Francouzské ministerstvo zahraničí, které odpovídá za organizaci hlasování v cizině, dnes odpoledne uvedlo, že "globálně nenastaly žádné větší problémy". Dodalo, že "tu a tam" byly fronty, a to především v Montréalu. "Tam jsme zaznamenali největší potíže," informoval úřad podle deníku Le Monde. Ministerstvo dodalo, že volby organizovalo na základě účasti v roce 2002. Pro rozhodující druhé kolo v květnu chce zvětšit počet volebních místností.

Volební účast v prvním kole francouzských prezidentských voleb dosáhla dnes v poledne 28,5 procenta, tedy jen o dvě desetiny procenta více než v roce 2012, oznámilo francouzské ministerstvo vnitra. Informace se očekávala s napětím, protože výše účasti výrazně ovlivňuje šance jednotlivých kandidátů na postup. Také se chtělo vědět, zda na odhodlání voličů jít k urnám měl vliv čtvrteční teroristický útok v Paříži. Průzkumy varovaly, že by účast mohla být nižší.

Nejmladší z kandidátů, proevropský centrista Emmanuel Macron, který byl v předvolebních průzkumech na prvním místě, nemá stabilní voličskou základnu a hodně se opírá o hlasy nejmladších voličů. Ti jsou tradičně nejméně spolehliví. Váhu mohou tyto hlasy mít i pro čtvrtého v preferencích, levicového radikála Jeana-Luka Mélenchona, který vedl úspěšně kampaň hodně přes internetové sociální sítě, což mu pomohlo k zdvojnásobení preferencí týden před konáním prvního kola voleb.

Stabilnější voličskou základnu mají v preferencích druhá protievropská nacionalistka Marine Le Penová a v pořadí třetí pravicový konzervativec François Fillon. Jejich volební hájemství se ale prolínají hlavně na pravé straně politického spektra, kde přetahovaná o každý voličský hlas může nakonec rozhodnout o tom, kdo z nich nakonec postoupí do druhého kola voleb, které se bude konat za 14 dní. Jinak se Le Penová více opírá o podporu na venkově a mezi dělníky, Fillon zase ve velkých městech u středních vrstev a starších voličů.