Konec Trumpa? Prezident musí být odvolán, bije na poplach ústavní právník

Trump je hrozba pro celý systém

Impeachment byl zaveden jako mechanismus poslední obrany amerického ústavního pořádku, vysvětluje odborník. Dodává, že může odstranit představitele výkonné moci, kteří zneužívají své pravomoci skrze "závažné zločiny a přestupky", a tudíž jim nadále nelze při výkonu úřadu věřit. Žádný americký prezident zatím za takový přečin odvolán nebyl, byť Andrew Johnson během impeachmentu unikl sesazení o jediný hlas a Richard Nixon ve snaze vyhnout se takovému osudu raději sám rezignoval, konstatuje Tribe.

"Nyní země čelí prezidentovi, jehož jednání silně naznačuje, že představuje hrozbu pro náš systém vlády," píše profesor. Uvádí, že existovaly dostatečné důvody obávat se prezidenta Trumpa a sáhnout k mimořádnému nástroji impeachmentu již předtím, než šéf Bílého domu odvolal ředitele FBI Jamese Comeyho a následně šokujícím stylem v televizi přiznal, že důvodem bylo zintenzivňující se vyšetřování napojení jeho volební kampaně na Rusko.

Nemusíme se ani dostat k jádru toho, co Trump zlehčuje jako "ruskou věc", aby teoreticky bylo možné zahájit impeachment již na začátku jeho prezidentství, deklaruje odborník. Za výrazný příklad uvádí Trumpovo rázné vzdorování klauzuli o zahraničních výhodách, která má zamezit zahraničním mocnostem tlačit na americké představitele, aby se odchylovali od nezpochybnitelné loajality vůči USA. Politická realita však činila z impeachmentu a odvolání Trumpa na základě tohoto a dalších důvodů ukvapenou záležitost, soudí právník. Dodává, že to se nyní změnilo a vyčkávat na výsledek mnoha probíhajících vyšetřování přináší riziko ponechání osudu Spojených států na vrtoších autoritářského vůdce.

Comeyho odvolání sice šetření nezastaví, avšak představuje jasnou snahu zasahovat do otázky týkající se národní bezpečnosti, která je mnohem závažnější než "třetiřadé vloupání", jímž se Nixon snažil zakrýt aféru Watergate, pokračuje Tribe. Dodává, že otázka ruských zásahů do prezidentských voleb a možného napojení Ruska na Trumpovu kampaň se dotýká samotného srdce amerického systému a možnosti pořádat svobodné a spravedlivé volby.

"Považme také, jak se Trump zapletl se zástupcem nejvyššího státního žalobce Rodem J. Rosensteinem a nejvyšším státním žalobcem Jeffem Sessionsem, přestože Sessions odmítl zasahovat do ruského vyšetřování, když se připravovalo nesporně falešné ospravedlnění (Comeyho) propuštění, o němž již Trump dříve rozhodl," konstatuje profesor. Stejně tak odkazuje na způsob, kterým Trump zneužil viceprezidenta a personál Bílého domu k šíření zřejmých nepravd - dříve než v rozhovoru pro televizi NBC odhalil svou skutečnou motivaci.

Trump kopíruje Nixona

Trump doplnil své přiznání samoúčelným a jasně lživým odkazem na údajné Comeyho ujištění, že proti němu FBI nevede vyšetřování, uvádí Tribe. Připomíná, že podle Trumpových slov tuto otázku Comey dostal, když byl na faktickém pracovním pohovoru, v rámci kterého se snažil udržet si místo ředitele FBI. "Podrobnější zprávy naznačují, že toto setkání bylo ještě zlověstnější a Trump od Comeyho vyžadoval slib loajality, pokud má ve funkci zůstat," dodává odborník. Připomíná prezidentovo veřejné tvrzení, že na takovém požadavku není nic špatného, a na Twitteru zveřejněnou výhrůžku, že Comey bude litovat, pokud se rozhodne šířit vlastní verzi událostí - což však bylo nejen ředitelovo právo, ale fakticky také povinnost.  

Tvrdit, že toto nedosahuje úrovně "bránění spravedlnosti" je podle právníka jen vyprazdňováním daného pojmu. Bránění spravedlnosti bylo i prvním bodem impeachmentu proti Nixonovi i Billu Clintonovi, byť v Clintonově kauze šlo o jen o bránění ve smyslu lhaní pod přísahou při šetření sexuálního skandálu poškozujícího prezidenta, nikoliv o zneužití prezidentských pravomocí jako takových, vysvětluje expert.

V Nixonově případu byl seznam činů, které společně tvořily základ pro impeachment, doslova předpovědí toho, jak bude Trump jednat o desetiletí později - vydávat zavádějící stanoviska, odpírat důkazy federálním vyšetřovatelům i dalším federálním představitelům, pokoušet se vměšovat do šetření FBI či Kongresu, pokoušet se prolomit štít obklopující probíhající vyšetřování FBI a činit neodolatelné nabídky lidem, kteří by jinak mohli představovat problémy pro toho, kdo drží moc, vyjmenovává profesor.       

"Od Kongresu ovládaného prezidentovou vlastní stranou bude třeba silný závazek vůči ústavnímu principu a odvážná ochota upřednostnit oddanost národním zájmům nad zájem vlastní a stranickou loajalitu, aby zahájil proceduru impeachmentu," očekává Tribe. Dodává, že by bylo ostudné, pokud by se dnes kongresmani a senátoři soustředili na možné nezvolení v listopadových volbách v příštím roce.

Ať již přinese perspektivu impeachmentu a odvolání Trumpa oddanost principům, či hlad po politickém přežití, klíčovou věcí podle profesora bude, aby byla tato perspektiva brána vážně, došlo k oživení mechanismu pro sesazení prezidenta a jeho realizace se stala klíčovým politickým tématem ještě před rokem 2018.