Konec Trumpa? Prezident musí být odvolán, bije na poplach ústavní právník

Nastal čas, aby americký Kongres zahájil proceduru impeachmentu proti prezidentu Donaldu Trumpovi kvůli jeho "bránění spravedlnosti". V komentáři pro server Washington Post to tvrdí alespoň ústavní právník Laurence H. Tribe, profesor působící na prestižní Harvardské univerzitě.

Trump je hrozba pro celý systém

Impeachment byl zaveden jako mechanismus poslední obrany amerického ústavního pořádku, vysvětluje odborník. Dodává, že může odstranit představitele výkonné moci, kteří zneužívají své pravomoci skrze "závažné zločiny a přestupky", a tudíž jim nadále nelze při výkonu úřadu věřit. Žádný americký prezident zatím za takový přečin odvolán nebyl, byť Andrew Johnson během impeachmentu unikl sesazení o jediný hlas a Richard Nixon ve snaze vyhnout se takovému osudu raději sám rezignoval, konstatuje Tribe.

"Nyní země čelí prezidentovi, jehož jednání silně naznačuje, že představuje hrozbu pro náš systém vlády," píše profesor. Uvádí, že existovaly dostatečné důvody obávat se prezidenta Trumpa a sáhnout k mimořádnému nástroji impeachmentu již předtím, než šéf Bílého domu odvolal ředitele FBI Jamese Comeyho a následně šokujícím stylem v televizi přiznal, že důvodem bylo zintenzivňující se vyšetřování napojení jeho volební kampaně na Rusko.

Nemusíme se ani dostat k jádru toho, co Trump zlehčuje jako "ruskou věc", aby teoreticky bylo možné zahájit impeachment již na začátku jeho prezidentství, deklaruje odborník. Za výrazný příklad uvádí Trumpovo rázné vzdorování klauzuli o zahraničních výhodách, která má zamezit zahraničním mocnostem tlačit na americké představitele, aby se odchylovali od nezpochybnitelné loajality vůči USA. Politická realita však činila z impeachmentu a odvolání Trumpa na základě tohoto a dalších důvodů ukvapenou záležitost, soudí právník. Dodává, že to se nyní změnilo a vyčkávat na výsledek mnoha probíhajících vyšetřování přináší riziko ponechání osudu Spojených států na vrtoších autoritářského vůdce.

Comeyho odvolání sice šetření nezastaví, avšak představuje jasnou snahu zasahovat do otázky týkající se národní bezpečnosti, která je mnohem závažnější než "třetiřadé vloupání", jímž se Nixon snažil zakrýt aféru Watergate, pokračuje Tribe. Dodává, že otázka ruských zásahů do prezidentských voleb a možného napojení Ruska na Trumpovu kampaň se dotýká samotného srdce amerického systému a možnosti pořádat svobodné a spravedlivé volby.

"Považme také, jak se Trump zapletl se zástupcem nejvyššího státního žalobce Rodem J. Rosensteinem a nejvyšším státním žalobcem Jeffem Sessionsem, přestože Sessions odmítl zasahovat do ruského vyšetřování, když se připravovalo nesporně falešné ospravedlnění (Comeyho) propuštění, o němž již Trump dříve rozhodl," konstatuje profesor. Stejně tak odkazuje na způsob, kterým Trump zneužil viceprezidenta a personál Bílého domu k šíření zřejmých nepravd - dříve než v rozhovoru pro televizi NBC odhalil svou skutečnou motivaci.

Trump kopíruje Nixona

Trump doplnil své přiznání samoúčelným a jasně lživým odkazem na údajné Comeyho ujištění, že proti němu FBI nevede vyšetřování, uvádí Tribe. Připomíná, že podle Trumpových slov tuto otázku Comey dostal, když byl na faktickém pracovním pohovoru, v rámci kterého se snažil udržet si místo ředitele FBI. "Podrobnější zprávy naznačují, že toto setkání bylo ještě zlověstnější a Trump od Comeyho vyžadoval slib loajality, pokud má ve funkci zůstat," dodává odborník. Připomíná prezidentovo veřejné tvrzení, že na takovém požadavku není nic špatného, a na Twitteru zveřejněnou výhrůžku, že Comey bude litovat, pokud se rozhodne šířit vlastní verzi událostí - což však bylo nejen ředitelovo právo, ale fakticky také povinnost.  

Tvrdit, že toto nedosahuje úrovně "bránění spravedlnosti" je podle právníka jen vyprazdňováním daného pojmu. Bránění spravedlnosti bylo i prvním bodem impeachmentu proti Nixonovi i Billu Clintonovi, byť v Clintonově kauze šlo o jen o bránění ve smyslu lhaní pod přísahou při šetření sexuálního skandálu poškozujícího prezidenta, nikoliv o zneužití prezidentských pravomocí jako takových, vysvětluje expert.

V Nixonově případu byl seznam činů, které společně tvořily základ pro impeachment, doslova předpovědí toho, jak bude Trump jednat o desetiletí později - vydávat zavádějící stanoviska, odpírat důkazy federálním vyšetřovatelům i dalším federálním představitelům, pokoušet se vměšovat do šetření FBI či Kongresu, pokoušet se prolomit štít obklopující probíhající vyšetřování FBI a činit neodolatelné nabídky lidem, kteří by jinak mohli představovat problémy pro toho, kdo drží moc, vyjmenovává profesor.       

"Od Kongresu ovládaného prezidentovou vlastní stranou bude třeba silný závazek vůči ústavnímu principu a odvážná ochota upřednostnit oddanost národním zájmům nad zájem vlastní a stranickou loajalitu, aby zahájil proceduru impeachmentu," očekává Tribe. Dodává, že by bylo ostudné, pokud by se dnes kongresmani a senátoři soustředili na možné nezvolení v listopadových volbách v příštím roce.

Ať již přinese perspektivu impeachmentu a odvolání Trumpa oddanost principům, či hlad po politickém přežití, klíčovou věcí podle profesora bude, aby byla tato perspektiva brána vážně, došlo k oživení mechanismu pro sesazení prezidenta a jeho realizace se stala klíčovým politickým tématem ještě před rokem 2018.

Související

Velvyslanectví USA

Spojené státy potají urychleně stahují diplomaty z Blízkého východu

Spojené státy urychleně stahují část svých diplomatů a jejich rodinné příslušníky z řady zemí Blízkého východu. Důvodem pro tento krok jsou varovné zpravodajské informace, podle nichž Írán výrazně zvýšil snahy o útoky na americký personál. Bezpečnostní situace v regionu se tak opět prudce zhoršuje, upozorňuje server CNN.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) ,  Donald Trump

Aktuálně se děje

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Machadová se nečekaně vrátila do Venezuely. Trump neskrývá překvapení

Venezuelská opoziční vůdkyně a laureátka Nobelovy ceny María Corina Machadová se po více než deseti měsících v exilu nečekaně vrátila do své vlasti. Její přílet přichází v době, kdy se politická situace v jihoamerické zemi od základů proměnila pod vlivem Spojených států. Svůj návrat oznámila prostřednictvím sociálních sítí krátce poté, co ji na místě přivítali nadšení příznivci.

včera

Luiz Inácio Lula da Silva

Bolsonaro, nebo da Silva? V Brazílii probíhají ostře sledované prezidentské volby

V Brazílii dnes probíhá druhé kolo napjatých a polarizujících prezidentských voleb, v němž proti sobě stojí současný levicový prezident Luiz Inácio Lula da Silva a kandidát krajní pravice Flavio Bolsonaro. Hlasování rozhodne nejen o tom, zda úřadující hlava státu získá již čtvrtý mandát, ale také o budoucím směřování latinskoamerické velmoci a jejích vzájemných vztazích se Spojenými státy.

včera

Demonstrace Milionu chvilek na podporu veřejnoprávních médií Prohlédněte si galerii

"To jste přehnali, ruce pryč." Přeplněné Staroměstské náměstí odsoudilo rušení televizních poplatků, příště bude Letná

Tisíce lidí zaplnily v neděli odpoledne pražské Staroměstské náměstí, aby na svolané demonstraci spolku Milion chvilek pro demokracii vyjádřily ostrý nesouhlas s vládním záměrem zrušit televizní a rozhlasové poplatky. Akce s názvem Ruce pryč od médií veřejné služby reagovala na nedávné noční a ranní projednávání vládního návrhu ve Sněmovně.

včera

Lenka Bradáčová

Děti se stále častěji přesouvají k závažným násilným činům, tvrdí Bradáčová. Trestní odpovědnost chce snížit

V nedělním diskusním pořadu České televize se přední političtí představitelé a odborníci sešli k debatě palčivém tématu dětské kriminality. Pozvání do studia přijali ministr spravedlnosti Jeroným Tejc, exministryně spravedlnosti Eva Decroix, předsedkyně ústavně-právního výboru Renata Vesecká a bývalý prezident Soudcovské unie Libor Vávra.

včera

Demonstrace Milionu chvilek na podporu veřejnoprávních médií

V Praze se demonstruje proti záměru vládní koalice zrušit koncesionářské poplatky

Na pražském Staroměstském náměstí odstartovala v neděli odpoledne protestní demonstrace proti záměru vládní koalice zrušit koncesionářské poplatky. Shromáždění svolal spolek Milion chvilek pro demokracii na šestnáctou hodinu odpolední. Akce reaguje na rychlé projednávání sporného vládního návrhu v Poslanecké sněmovně a lidé už před začátkem náměstí prakticky zaplnili.

včera

Wes Streeting

"Na válku musíme být nachystaní do 1000 dní." Británie radí lidem, jak se připravit

Britský ministr obrany Wes Streeting varoval, že Velká Británie musí být připravena na případnou válku během následujícího tisíce dnů. Podle jeho vyjádření by nepřátelské státy mohly mít do roku 2030 dostatečnou vojenskou sílu a válečnou ekonomiku k útoku. Tato slova zazněla v rámci vládní kampaně zaměřené na posílení národní odolnosti.

včera

Předseda SPD Tomio Okamura

Fiala v televizi varoval před ohrožením demokracie. Občané jsou zrušením poplatků nadšení, oponoval Okamura

Předseda Sněmovny Tomio Okamura a expremiér Petr Fiala se v nedělním pořadu Partie na CNN Prima NEWS ostře střetli kvůli kontroverznímu zrušení koncesionářských poplatků. Vládní koalice dokázala tento návrh nečekaně protlačit do druhého čtení během mimořádného nočního a sobotního jednání parlamentu. Opozice tento postup okamžitě odsoudila a označila jej za vážné ohrožení demokratických principů v zemi.

včera

Nepokoje ve Francii

Statisíce demonstrantů, téměř tisíc zatčených. Francie zažila další noc plnou nepokojů

Během soboty bylo po celé Francii zadrženo téměř tisíc lidí, když se do ulic velkých měst vrátila vlna protestů zaměřených na ekonomické nespokojenosti. Podle vyjádření ministerstva vnitra se demonstrací zúčastnilo přes 410 000 občanů, přičemž jen v samotné metropoli protestovalo zhruba 110 000 lidí. Účastníci akcí požadovali větší investice do vzdělávacího systému, lepší příležitosti pro mladé pracovníky a účinná řešení rostoucích životních nákladů.

včera

včera

Velvyslanectví USA

Spojené státy potají urychleně stahují diplomaty z Blízkého východu

Spojené státy urychleně stahují část svých diplomatů a jejich rodinné příslušníky z řady zemí Blízkého východu. Důvodem pro tento krok jsou varovné zpravodajské informace, podle nichž Írán výrazně zvýšil snahy o útoky na americký personál. Bezpečnostní situace v regionu se tak opět prudce zhoršuje, upozorňuje server CNN.

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Americká předvolební kampaň se vyostřuje. Politici se uchylují k osobním útokům

Americká předvolební kampaň před nadcházejícími kongresovými volbami v roce 2026 nabírá na obzvláště ostré a kontroverzní obrátky, přičemž nejtvrdší útoky a netradiční metody jsou k vidění především na straně Republikánské strany. Podle politických analytiků webu CNN se politický boj čím dál častěji uchyluje k osobním útokům, otevíráním citlivých rodinných témat a šířením sporných tvrzení namísto věcné debaty o politických programech.

včera

Ilustrační foto

V noci začal v Evropě platit zimní čas

V noci ze soboty na neděli se v České republice i ve většině evropských zemí uskutečnil tradiční podzimní posun času, který ukončil období letního režimu. Přesně ve tři hodiny ráno se ručičky hodin posunuly o jednu hodinu zpět na druhou hodinu středoevropského času. Zatímco na mobilních telefonech, počítačích či chytrých hodinkách se změna aplikovala automaticky, např. u nástěnných analogových hodin je potřeba změnu provést ručně.

včera

24. října 2026 22:15

StarDance

Ve StarDance skončila kaskadérka Hana Dvorská

Sobotní večer ve znamení oblíbené taneční show StarDance přinesl vedle pohádkových motivů také nečekaně otevřený úvod, který reagoval na aktuální politické dění v zemi. Moderátor Marek Eben hned v úvodu přímého přenosu okomentoval noční události ve Sněmovně týkající se změn financování veřejnoprávních médií a s nadsázkou uvedl, že dobro nakonec zvítězí a všechny zlé si vezme čert. 

24. října 2026 20:58

Radoslaw Sikorski na summitu NATO

Sikorski zkritizoval Muska za míchání do politiky. Poslal ho na Mars

Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski ostře kritizoval amerického podnikatele Elona Muska kvůli omezením satelitního systému Starlink na Ukrajině a vyjádřil naději, že miliardář jednoho dne odletí na Mars. Během pátečního vystoupení na konferenci v Lodži varoval před nebezpečím míchání byznysu do mezinárodní politiky.

24. října 2026 19:45

Nepokoje ve Francii

V ulicích Francie jsou statisíce lidí, policie nasadila slzný plyn. Demonstruje se i v dalších evropských zemích

Francouzské hlavní město zažívá další vlnu masových demonstrací proti rostoucím životním nákladům, když se tisíce lidí vydaly na pochod po vyhrazené trase z Porte d’Italie do Porte de Vincennes. Akce přilákala širokou škálu protestujících od studentů až po rodiny s dětmi a seniory, přičemž metra směřující do třináctého obvodu byla zcela zaplněna. Podle odhadů tamních médií je v ulicích po celé zemi zhruba 800 tisíc lidí.

24. října 2026 18:28

Demonstrace na podporu veřejnoprávních médií v Brně

Po celém Česku se protestovalo proti změnám financování ČT. Kalousek a další nechtějí ze svých daní platit Okamuru

V České republice od sobotního poledne naplno propukly protesty organizované spolkem Milion chvilek pro demokracii, které reagují na kontroverzní vládní změny financování České televize a Českého rozhlasu schválené během nočního jednání Sněmovny. Demonstrace, jejichž symbolem se staly papírové večerníčkovské čepice, začaly v Liberci či Hradci Králové a postupně se rozšiřují do dalších měst včetně Brna, kde se sešly tisíce lidí, přičemž vše vyvrcholí nedělním shromážděním na pražském Staroměstském náměstí.

24. října 2026 17:17

24. října 2026 15:55

Nepokoje ve Francii

Ve Francii opět začínají nepokoje. Policie místy tvrdě zasahuje

Francii v sobotu zasáhla další vlna rozsáhlých protivládních protestů, které organizuje hnutí Žlutých vest společně s odborovými svazy a studentskými organizacemi. Demonstranti vyrazili do ulic napříč celou zemí, aby vyjádřili hlubokou nespokojenost s rostoucími životními náklady, cenami pohonných hmot a zhoršujícími se podmínkami pro studium.

24. října 2026 14:39

Francie se chystá na novou vlnu násilností. Povolala desetitisíce policistů

Francie se o víkendu připravuje na další vlnu rozsáhlých protestů, přičemž úřady mobilizují masivní bezpečnostní složky ve snaze předejít opakování násilností a nepokojů z minulého týdne. Podle ministerstva vnitra bude v celé zemi nasazeno zhruba sedmdesát tisíc policistů. Tato opatření mají za cíl udržet veřejný pořádek a ochránit majetek před případnými útoky radikálů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy