Washington - Donald Trump (71) je ve funkci amerického prezidenta půl roku. V předvolební kampani dal řadu slibů, vzápětí ale zjistil, že politika není firmy, kde každý velkého šéfa poslouchá.
Migrační dekret:
Trump koncem ledna vydal exekutivní příkaz, který dočasně zmrazil uprchlické programy a zakázal občanům sedmi muslimských států vstup do USA. Výnos se stal předmětem právní bitvy i protestů, prezident od něj posléze upustil. V březnu Trump podepsal dekret nový, který na tři měsíce zakazuje vydávání víz občanům šesti převážně muslimských zemí (kromě Iráku) a pozastavuje americké uprchlické programy. Poté, co prezident s výnosem neuspěl u soudů prvního stupně ani u odvolacího soudu, obrátil se na nejvyšší soud. Ten koncem června Trumpův imigrační dekret zčásti odblokoval.
Zeď na hranicích s Mexikem:
Vybudování bariéry kvůli nekontrolované migraci a pašování drog slíbil Trump už během kampaně. Exekutivní příkaz k její stavbě vydal krátce po převzetí moci. Mexiko výstavbu i financování zdi o délce 3200 kilometrů odmítlo a vztahy obou zemí se kvůli tomu vyhrotily. Podle amerického ministerstva pro vnitřní bezpečnost se má cena za stavbu vyšplhat na 22,6 miliardy dolarů (574 miliard Kč).
Zdravotní reforma Baracka Obamy:
Záhy po inauguraci Trump podepsal příkaz, v němž nařídil minimalizovat finanční zátěž spojenou se zdravotním programem svého předchůdce Obamy, než bude program zrušen. Reforma (takzvaná Obamacare) byla jedním z pilířů minulé vlády, Trump však tento systém pojištění označuje za "katastrofu". Republikánští senátoři se však nejsou schopni shodnout na návrhu zákona rušícího a zároveň nahrazujícího Obamacare.
Daňová reforma:
Snížení daní podnikům i jednotlivcům bylo jedním z hlavních témat Trumpovy kampaně. Koncem dubna Bílý dům představil návrh daňové reformy, která zahrnuje snížení daně z firemních zisků z 35 na 15 procent i nižší zdanění jednotlivců. Reforma, kterou ještě musí schválit Kongres.
Odstoupení od pařížské dohody o klimatu:
Dlouho očekávaný krok Trump oznámil 1. června; smlouvu na omezení emisí skleníkových plynů, kterou předloni podepsalo 195 zemí, prezident kritizoval již od loňské kampaně. Pro Američany je podle něj neúnosně drahá. Washington podle Trumpa začne vyjednávat o smlouvě nové, která by byla k obyvatelům USA spravedlivější. Prezidentův krok vyvolal negativní odezvu jak v USA, tak po Evropě.
NATO:
Během kampaně Trump mluvil o tom, že NATO, které vzniklo jako protiváha sovětské moci, je překonané. Později tento názor změnil. Naznačil také, že USA nemusí přispěchat k obraně aliančních členů, kteří nedávají dostatek peněz na obranu. Od toho rovněž ustoupil, nicméně opakovaně vyzývá alianční země, aby dostály svým finančním závazkům. Trump v poslední době několikrát zdůraznil, že podporuje alianční princip "jeden za všechny" (tj. pátý článek smlouvy).
Vztahy s Ruskem:
Trump po nástupu do úřadu dal najevo respekt k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a projevil přání zlepšit vztahy. Naznačil, že by mohl zrušit sankce uvalené na Rusko předchozí vládou, pokud by Rusové pomohli v boji proti terorismu. Před přílišnou vstřícností vůči Kremlu však Trumpa varovali někteří světoví lídři. Prezident nyní tvrdí, že USA nepočítají s uvolňováním sankcí, dokud se nevyřeší problémy kolem Sýrie a Ukrajiny. Trump s Putinem se nedávno poprvé sešli na summitu G20. Vztahy obou zemí kalí spekulace o možných zásazích Moskvy do prezidentských voleb v USA.
Vojenský zásah v Sýrii:
USA zaútočily 7. dubna na leteckou základnu syrské armády nedaleko Homsu, ze které podle Washingtonu vedla syrská armáda chemický útok na město Chán Šajchún (zemřelo při něm přes 80 lidí). Rusko tento zásah zhodnotilo jako porušení mezinárodního práva, USA pak jako oprávněnou a zásadní akci.
Napětí s KLDR:
Vztahy v poslední době zostřují série severokorejských jaderných a raketových testů. Trump a jeho administrativa dali najevo, že USA jsou odhodlané přimět KLDR k ukončení jaderného programu všemi prostředky, včetně vojenských. Korea již dříve pohrozila "totální válkou" v případě amerického vojenského zásahu. Krizi vystupňovala ještě smrt amerického mladíka Otto Warmbiera, který byl v severokorejském vězení držen téměř půldruhého roku.
Související
Z Bílého domu vylezl další bizár. Trump nabízí slevy, které jsou matematicky nemožné
Proč Trump prodloužil příměří s Íránem? Za vším může stát zmatený Chameneí
Donald Trump , USA (Spojené státy americké) , Prezident USA , Rusko , NATO , Severní Korea (KLDR)
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Policie vyšetřuje tragédii ve Vsetíně. Důchodkyně nepřežila střet s autem
před 2 hodinami
Britská monarchie ukázala soudržnost. Na fotce ale chybějí někteří členové rodiny
před 3 hodinami
Slavia potrestala hříšníky z posledních zápasů. Bořil a Chorý zaplatí pokutu
před 3 hodinami
Vojtěch si vytyčil nelehký úkol. Chce, aby Češi omezili pití alkoholu
před 4 hodinami
Babiš opět píše do Bruselu. Premiér prozradil, co se Česku nelíbí
před 5 hodinami
Senior tvrdil, že umístil bombu na ministerstvu. Po vyjednávání se vzdal
před 5 hodinami
Předpověď počasí předpokládá změnu, kterou pocítíme. Nastane o víkendu
před 8 hodinami
Babišova Agrofertu si opět všímají v zahraničí. Znovu může čerpat evropské dotace
před 9 hodinami
Z Bílého domu vylezl další bizár. Trump nabízí slevy, které jsou matematicky nemožné
před 10 hodinami
Ostuda Česka: Kontroverzní Kanye West má vystoupit v Praze, zbytek Evropy mu koncerty zrušil
před 11 hodinami
Odvolejte nekompetentního Klempíře a stáhněte ten paskvil, vyzval Babiše Fiala
před 11 hodinami
Moderní verze Rakouska-Uherska? Magyarovy plány s Visegrádskou skupinou se dotýkají i Česka
před 12 hodinami
Lídři EU se sejdou se Zelenským na Kypru. Potvrdí 90miliardovou půjčku Ukrajině
před 13 hodinami
Experti: Írán je jednotnější než před válkou. Trump situaci v zemi vůbec nepochopil
před 14 hodinami
Víte, kolik je na světě miliardářů a milionářů? Možná výrazně víc, než si myslíte
před 15 hodinami
Otevření Hormuzského průlivu je podle Íránu nemožné. Příměří platí na neurčito, prohlásil Trump
před 16 hodinami
Počasí se začne oteplovat, v neděli se ale teploty propadnou
včera
Evropská unie představila plán na boj s energetickou krizí
včera
Zelenskyj: Ukrajina nemůže čekat, až skončí válka v Íránu
včera
Bundeswehr chce být nejsilnější armádou v Evropě. Rusko je největší hrozbou
Německý ministr obrany Boris Pistorius představil první komplexní vojenskou strategii Bundeswehru, která reaguje na zásadní proměnu bezpečnostní situace v Evropě. K těmto změnám přispěl ruský útok na Ukrajinu, napětí ve vztazích s USA a aktuální konflikt na Blízkém východě. Berlín se nyní snaží jasně vytyčit svůj nový vojenský kurz, aby odpovídal aktuálním výzvám.
Zdroj: Libor Novák