America first? Trump prý ignoruje zájmy USA a oslabuje jejich vliv

NÁZOR - Oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy odcházejí z Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO), je prezentováno jako opatření k omezení výdajů - USA organizaci dluží zhruba 550 milionů dolarů - a výzva k zásadní reformě instituce, která je podle Washingtonu zaujatá proti Izraeli, připomíná editorial serveru Los Angeles Times. Liberální deník v něm tvrdí, že ve skutečnosti jde o další kouřovou clonu a bouři ve sklenici vody, jak je pro Trumpovu administrativu typické.

Nejlepší pokus o nastolení mezinárodního konsensu

Trumpovým konečným cílem je vyvázat USA z klíčových mezinárodních organizací a závazků, což podle kalifornského serveru odráží nebezpečnou směs izolacionismu a nacionálního šovinismu. Navíc jde o zástupný problém, protože Washington si na UNESCO stěžuje již dlouhá desetiletí, poukazuje LA Times. Dodává, že Spojené státy z organizace, jejímž cílem je využít kulturní a vědecké spolupráce coby způsob hledání společné řeči mezi státy, poprvé stáhly již během vlády Ronalda Reagana. 

"Tehdy si USA stěžovaly na špatné řízení, údajné prosovětské zaujetí a perspektivu třetího světa, která vykazovala nepřátelství vůči základním institucím svobodné společnosti, především volnému trhu a svobodnému tisku," pokračuje editorial. Deklaruje, že šlo o nešťastné rozhodnutí, které přehodnotil až prezident George W. Bush v roce 2002, když s odkazem na údajně dostatečné reformy UNESCO Spojené státy do organizace opět přivedl.

Americký Kongres mezitím schválil zákon omezující zasílání peněz jakékoliv organizaci OSN, která uzná Palestinskou samosprávu za svého člena, uvádí LA Times. Podotýká, že UNESCO v roce 2011 navzdory námitkám Obamovy administrativy Palestinskou samosprávu přijalo, což vedlo k zastavení každoročních amerických plateb organizaci ve výší 80 milionů dolarů.

V důsledku toho již USA nemají hlasovací právo v hlavním orgánu UNECO, byť mohou nadále hlasovat ve výkonné radě organizace, vysvětluje liberální deník. Doplňuje, že nezaplacené závazky dnes přesahují 500 milionů dolarů a plánovaný odchod do konce roku 2018 má podle americké vlády zastavit nárůst tohoto dluhu.

"Ale zákon, který zmrazil platby a Trumpovo rozhodnutí odejít z UNESCO jsou špatná opatření," píše losangelský server. Deklaruje, že pouhá skutečnost, že USA nedokážou v mezinárodním orgánu prosadit svůj pohled na věc, ještě není důvodem k odchodu. OSN a její agentury trpí značnými problémy, například cynickými a samoúčelnými vety ze strany stálých členů Rady bezpečnosti nebo znásilňováním a dalšími zločiny páchanými mírovými sbory, připouští editorial. Dodává, že OSN přesto zůstává jedním z nejlepších pokusů o nastolení mezinárodního konsensu a norem přijatelného chování jednotlivých států, které svět zažil.

Na cestě k izolacionismu   

V důsledku Trumpova izolacionismu hrozí, že role a vliv USA v zásadních globálních otázkách poklesne, varuje LA Times. Jako příklad uvádí izraelsko-palestinský konflikt, jehož pokojné řešení, ve které šéf Bílého domu údajně doufá, si žádá širokou globální spolupráci a podporu.

Podle kalifornského deníku je ironií, že na vytvoření UNESCO se Spojené státy podílely, když po druhé světové válce organizace vznikala spolu s OSN v rámci snah vytvořit rámec pro sblížení jednotlivých států po celém světě. "Nynější odchod z organizace může být také prvním krokem na nešťastně šikmou plochu, kdy přijetí Palestinské samosprávy do dalších orgánů OSN spustí zákon požadující pozastavení amerických plateb, což nakonec povede OSN k odebrání hlasovacího práva Spojeným státům," obává se liberální server s tím, že nejde o způsob, jak úspěšně prosazovat otázky důležité pro USA.     

Kongres by tak měl požadavek na pozastavení amerických plateb do organizací OSN, které přijmou Palestinskou samosprávu jako člena, revidovat, nabádá editorial. Deklaruje, že světový mír a prosperita vyžadují jistou míru mezinárodní kooperace a Trumpova administrativa svými izolacionistickými impulsy ignoruje historii země i její zásadní zájmy.

Podobně jako mnoho konzervativců, je i Trump k OSN kritický dlouhá léta, konstatuje LA Times. Připomíná, že minulý měsíc prezident organizaci obvinil, že nenaplnila svůj potenciál, ale zároveň ve svém projevu ve Valném shromáždění připustil, že pokud budeme spolupracovat a prosazovat skutečně odvážné reformy, OSN bude mocnější, efektivnější a větší silou pro mír a harmonii ve světě. "Útěk z UNESCO k naplnění tohoto příslibu nikterak nepřispívá," kritizuje liberální deník.

Související

Ilustrační foto

Trump v Íránu zásadně mění strategii. Místo útoků zahajuje ekonomickou válku

Strategie prezidenta Donalda Trumpa v konfliktu s Íránem prochází zásadní proměnou, když se těžiště operací přesouvá od přímých vojenských úderů k ekonomické válce. Hlavním nástrojem tohoto postupu se stala námořní blokáda íránských přístavů a lodí. Cílem Washingtonu je ukončit vleklý spor bez nutnosti zahajovat další vlnu masivních americko-izraelských útoků.
Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Americká zahraniční politika se stává noční můrou. Světoví lídři mění strategii, opouští od podlézání Trumpovi

Spojené státy se pod vedením Donalda Trumpa pouštějí do jednostranných vojenských akcí, které jejich tradiční spojenci odmítají podpořit. Přestože se lídři Evropy či Asie odmítají do války s Íránem zapojit, zjišťují, že následkům tohoto konfliktu nelze uniknout. Pro mnohé z nich se americká zahraniční politika stává politickou i ekonomickou noční můrou, která ohrožuje jejich vlastní kariéry a stabilitu jejich zemí.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) UNESCO Donald Trump

Aktuálně se děje

před 35 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Steve Witkoff

Kushner a Witkoff jsou amatéři. Situaci v Íránu jen zhoršují, tvrdí zkušení diplomaté

Pokusy Trumpovy administrativy o diplomatický průlom s Íránem čelí ostré kritice ze strany zkušených diplomatů a expertů. Neúspěšná jednání v pákistánském Islámábádu vyvolala obavy, zda jsou hlavní vyjednavači Jared Kushner a Steve Witkoff schopni doručit slibovanou dohodu. Podle kritiků postrádají tito bývalí realitní magnáti nezbytné odborné znalosti a diplomatické zkušenosti, což může vést k prodloužení válečného stavu a destabilizaci světové ekonomiky.

před 3 hodinami

Armáda Velké Británie

Britové berou ruské výhrůžky vážně. Čelíme hrozbě přímého ruského útoku, zní z vlády

Bývalý důstojník britské armády a vládní poradce pro boj proti terorismu varoval, že Spojené království pravděpodobně čelí hrozbě přímého ruského útoku. Toto varování přichází poté, co Kreml označil britské firmy vyrábějící drony, které podporují ukrajinské válečné úsilí, za potenciální cíle. Podle bezpečnostních expertů se napětí mezi Moskvou a evropskými spojenci Kyjeva posouvá do kritické fáze.

před 4 hodinami

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky

Ukrajina dosáhla historického milníku. Poprvé dobyla nepřátelské pozice jen pomocí robotů a dronů

Válka dronů dosáhla historického milníku, který zásadně mění povahu moderního válčení. Minulý týden svět poprvé sledoval, jak útok bezpilotních strojů a pozemních robotů dokázal dobýt nepřátelské pozice bez přímé účasti lidské síly. Tento úspěch ukrajinské armády proti ruskému opěrnému bodu komentoval prezident Volodymyr Zelenskyj slovy, že „budoucnost je zde“. Tento technologický průlom přišel jako šok pro Moskvu, která se dlouho domnívala, že díky íránské podpoře v technologii dronů dominuje.

před 5 hodinami

Marine Le Pen na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Procitli už i pravicoví populisté. Dejte od Trumpa ruce pryč, vzkázala Le Penová

Evropští pravicoví populisté, kteří v minulosti vzhlíželi k Donaldu Trumpovi jako ke svému ideovému vzoru, od něj v posledních týdnech dávají ruce pryč. Americký prezident se na starém kontinentu stal natolik kontroverzní postavou, že i jeho nejbližší spojenci ho nyní vnímají spíše jako politickou zátěž. Marine Le Penová, lídryně francouzského Národního sdružení, již svým spolustraníkům jasně vzkázala, že je nutné si od Trumpa udržovat odstup.

před 6 hodinami

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Není to jen aktuální výměna názorů. Spory mezi papežem Lvem a Trumpem sahají daleko do minulosti

První americký papež v historii, Lev XIV., se během své významné cesty po Africe ocitl v přímém ideovém střetu s administrativou Donalda Trumpa. Rodák z Chicaga, který byl zvolen do čela katolické církve teprve nedávno, se rozhodl neignorovat ostré výpady amerického prezidenta na sociálních sítích a poprvé otevřeně vystoupil proti jeho politice. Během letu do Alžírska novinářům sdělil, že se americké administrativy nebojí a hodlá i nadále důrazně varovat před válečnými konflikty, které podle něj zneužívají poselství evangelia.

před 6 hodinami

Libanon

Začalo platit příměří s Libanonem, oznámil Trump. Izraelci nechápou, Netanjahua viní ze lži

Oznámení o příměří mezi Izraelem a Libanonem vyvolalo v Izraeli značné překvapení a vlnu skepse. Zpráva o klidu zbraní se začala šířit v době, kdy severem země zněly sirény varující před raketami z libanonské strany. Nad městem Naharija musela izraelská protivzdušná obrana likvidovat několik střel, což doprovázely hlasité exploze. Záchranáři potvrdili, že krátce před oficiálním začátkem příměří šrapnely zranily tři lidi, z toho dva vážně.

před 7 hodinami

Jan Potměšil

Zemřel známý herec Jan Potměšil

Českou hereckou obec zasáhla před víkendem velmi smutná zpráva. Ve věku 60 let zemřel herec Jan Potměšil, který byl od svých 23 let na invalidním vozíku.

před 8 hodinami

Aktualizováno včera

Mark Rutte a Andrej Babiš Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Ukrajina potřebuje naši pomoc, řekl Rutte v Praze. Uděláme vše pro splnění závazků, slíbil Babiš

Prahu dnes nečekaně navštívil generální tajemník NATO Mark Rutte. Aliance jeho cestu oznámila na poslední chvíli, pouhý den předem, což podtrhuje naléhavost témat, která byla na programu. Jediným bodem krátké návštěvy bylo podvečerní jednání s premiérem Andrejem Babišem na Úřadu vlády, kde oba politici diskutovali především o budoucím směřování české obranyschopnosti a závazcích vůči Alianci.

včera

Andrej Babiš

Česko světovým lídrům v pátek představí plán na zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu

Česká republika je připravena aktivně se zapojit do řešení napjaté situace v Hormuzském průlivu. Premiér Andrej Babiš (ANO) po čtvrtečním pražském jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem potvrdil, že Praha má vypracovanou konkrétní nabídku na zajištění bezpečnosti v této strategické námořní cestě. Tento návrh hodlá česká vláda oficiálně představit na páteční mezinárodní videokonferenci.

včera

Petr Macinka

Macinka si v reakci na výhrůžky předvolal ruského velvyslance

Česká diplomacie reagovala na stupňující se napětí ve vztazích s Ruskou federací. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se rozhodl předvolat ruského velvyslance v Praze, aby podal vysvětlení k nedávným výhrůžkám adresovaným českým společnostem. Tento krok ministerstva přichází v reakci na zprávu ruského rezortu obrany a následné kontroverzní výroky exprezidenta Dmitrije Medveděva.

včera

Mark Rutte a Andrej Babiš Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Do Prahy přijel šéf NATO Rutte. Jedná s Babišem o českých závazcích

Do České republiky dnes nečekaně dorazil generální tajemník NATO Mark Rutte. Jeho návštěva byla Aliancí oznámena teprve den předem a odehrává se v kritické době, kdy zbývají pouhé tři měsíce do klíčového letního summitu v Ankaře. Hlavním bodem programu je večerní jednání s premiérem Andrejem Babišem, po kterém bude následovat společná tisková konference.

včera

Česká televize

Politico: Plánem české vlády na zrušení koncesionářských poplatků se bude zabývat Evropská komise

Vládní plán na zásadní reformu financování veřejnoprávních médií v České republice vyvolal ostrou vlnu kritiky nejen na domácí scéně, ale i v Bruselu. Záměr kabinetu Andreje Babiše zrušit koncesionářské poplatky a nahradit je přímým financováním ze státního rozpočtu vyvolává vážné obavy o budoucí nezávislost České televize a Českého rozhlasu. Kritici varují, že tento krok by mohl vést k modelu vládnutí podobnému tomu, který v Maďarsku zavedl Viktor Orbán.

včera

Letadla, ilustrační foto

Evropa má zásoby leteckého paliva už jen na šest týdnů. Pak začne uzemňovat letadla

Evropa se ocitla na pokraji vážné energetické krize, která může již v nejbližší době ochromit leteckou dopravu na celém kontinentu. Podle Fatiha Birola, výkonného ředitele Mezinárodní energetické agentury (IEA), zbývají evropským zemím zásoby leteckého paliva na pouhých šest týdnů. Pokud nedojde k rychlému obnovení dodávek ropy z Blízkého východu, které zastavila válka s Íránem, začnou aerolinky hromadně rušit své spoje.

včera

Mark Rutte na summitu NATO 2025

EU musí kvůli zhoršující se globální situaci radikálně zrychlit investice do obrany, shodují se lídři

Evropská unie musí v reakci na zhoršující se globální bezpečnostní situaci radikálně zrychlit investice do obrany a navýšit průmyslovou produkci. Shodli se na tom předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen a generální tajemník NATO Mark Rutte během společného jednání, které bylo zaměřeno na přípravu nadcházejícího červencového summitu Aliance v Ankaře. Podle von der Leyen je nezbytné investovat více, vyrábět více a v obou případech postupovat výrazně rychleji než doposud.

včera

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Svět pustoší hrstka tyranů, války stojí miliardy a lidé trpí. Papež Lev zareagoval na Trumpa nezvykle ostře

Papež Lev během své čtvrteční návštěvy Kamerunu ostře zkritizoval současné světové lídry a prohlásil, že svět je „pustošen hrstkou tyranů“. Ve svých neobvykle tvrdých projevech odsoudil politiky, kteří utrácejí miliardy za vedení válek, zatímco obyčejní lidé trpí. Tato vyjádření přišla jen krátce poté, co se hlava katolické církve stala terčem opakovaných útoků ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa na sociálních sítích.

včera

Írán si podřezal větev. Neví, kam v Hormuzském průlivu umístil miny, a nemá je jak odstranit

Americký prezident Donald Trump oznámil plán na zahájení rozsáhlé odminovací operace v Hormuzském průlivu, což je klíčová součást snahy o znovuotevření této strategické vodní cesty. Průliv byl pro námořní dopravu fakticky uzavřen Íránem poté, co koncem února vypukl konflikt s USA a Izraelem. Odstraňování min však bude podle expertů extrémně pracné a nebezpečné, protože i když je průliv úzký, zaminovaná oblast představuje rozsáhlé území.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy