Cesta k třetí světové válce? Jaderný hazard USA vzbuzuje obavy

Cesta k třetí světové válce

"Takže, stačí 4.000 hlavic?" pokládá otázku vlivný deník. Domnívá se, že ve skutečnosti to je  mnohem více, než by USA mohly kdy potřebovat. Jaderné zásoby jsou tak velké a jejich síla tak ohromná, že podle expertů by Spojené státy mohly vyhladit velkou část populace několika desítek zemí při nasazení necelé poloviny svého arzenálu, dodává New York Times.

Spojené státy sice počty svých hlavic výrazně zredukovaly - nejvíce jich měly v roce 1967, konkrétně 31.255 -, ale stále jich mají příliš, deklaruje prestižní server. Za ještě víc znepokojivé označuje skutečnost, že jaderný úder nyní může nařídit Trump, a to jen na základě svého rozhodnutí.  

Republikánský senátor Bob Corker dokonce označil prezidentovy hrozby jiným zemím za "hazard" a obává se, že by mohly zemi přivést "na cestu k třetí světové válce", připomíná editorial. Zdůrazňuje, že je třeba udělat vše pro to, aby k nasazení jaderných zbraní nedošlo, přičemž redukce jejich zásob je důležitý krok.

Američtí zákonodárci jdou ještě dál a například senátor Ed Markey či kongresman Ted Lieu, oba z demokratické strany, žádají, aby prezident předtím, než Spojené státy sáhnou po jaderné zbrani jako první, musel požádat Kongres o vyhlášení války, uvádí New York Times.

Americké zásoby jaderných zbraní se za studené války rozšiřovaly na základě pochmurné strategie "vzájemně zaručeného zničení", která měla odradit jiné státy od jaderného útoku na USA, jelikož by je následný americký protiúder vymazal z povrchu země, vysvětluje známý deník. Podotýká, že někdejší ministr obrany Robert McNamara tuto strategii definoval jako schopnost zabít jaderným úderem čtvrtinu populace země a nezisková organizace Natural Resources Defense Council (N.R.D.C.) používá toto měřítko k výpočtu jaderného potenciálu potřebného k "zdecimování" různých zemí, čímž poskytuje obraz o prostředcích nasazených k takovému úderu.

Nepředstavitelný scénář

Pro "vzájemně zaručenou destrukci" je třeba odpálit desítky, ne-li stovky hlavic na nejvíce zalidněná centra příslušné země, uvádí New York Times. Odkazuje na výpočty N.R.D.C., podle kterých by útok na Čínu mířil na 368 zalidněných center a zabil 320 milionů lidí. "Scénář tak rozsáhlého masakru si lze sotva představit. Pochopitelně, i jediná jaderná hlavice svržená prakticky kdekoliv na planetě by měla devastující důsledky," zdůrazňuje editorial.

N.R.D.C. také propočítala dopady podobného útoku na Spojené státy, poukazuje americký deník. Konstatuje, že při takovém scénáři by se cílem staly velká americká centra jako New York a Los Angeles a k vyhlazení čtvrtiny populace země by bylo třeba 124 hlavic o minimální síle 475 kilotun TNT.

"Spojené státy a Rusko zatím vždy představovaly největší jaderné mocnosti," pokračuje newyorský server. Ačkoliv se od roku 1986 obě země dohromady zbavily okolo 70.000 hlavic, stále jich společně vlastní okolo 8.300 a dalších 5.000 se chystají zlikvidovat, zatímco ostatní státy disponující atomovou zbraní - Francie, Čína, Británie, Pákistán, Indie, Izrael a KLDR - mají dohromady jen malý zlomek, okolo 1.100 hlavic.

V roce 2013 americký prezident Barack Obama navrhl, aby USA a Rusko zredukovaly své rozmístěné jaderné hlavice - tedy ty připravené k okamžitému nasazení - na 1.000 na každé straně, což jsou zhruba dvě třetiny současných 1.550 hlavic rozmístěných na základě smlouvy z roku 2010, připomíná New York Times. Uzavírá odkazem na názor mnoha expertů, že Spojené státy si ve skutečnosti mohou vystačit s mnohem menším jaderným arzenálem.