Riziko války se zvětšuje, dochází nám čas? Bývalý důstojník varuje před útokem na KLDR

NÁZOR - Nejmenovaný severokorejský vládní představitel v polovině října sdělil televizi CNN, že KLDR hodlá před zahájením diplomatických jednání s Trumpovou administrativou vyslat jasný signál, že země má spolehlivé obranné i útočné prostředky, aby čelila jakékoliv agresi ze strany USA, připomíná Daniel L. Davis v komentáři pro server National Interest. Bývalý podplukovník americké armády, který nyní působí jako bezpečnostní analytik v think tanku Defense Priorities dodává, že severokorejská zpráva měla mít dvě fáze.

Fatální irácká zkušenost

V první fázi se počítalo s úspěšným předvedením mezikontinentální balistické rakety schopné zasáhnout východní pobřeží USA, v druhé pak s testem jaderné zbraně v atmosféře, poukazuje analytik. Dodává, že první krok KLDR očividně splnila, když 29. listopadu otestovala střelu Hwasong-15, na což reagoval Trumpův poradce pro národní bezpečnost varováním, že riziko války se každý den zvyšuje.

"Přibližujeme se vojenskému konfliktu. Dochází nám čas," cituje Davis reakci senátora Lindseyho Grahama věštící začátek možné války. Konstatuje, že pokud je důvodem k válce předpoklad, že KLDR získala schopnost udeřit na USA jadernou zbraní - nikoliv skutečný odpal takové zbraně -, pak by atomový test v atmosféře válku opravdu mohl rozpoutat, ale Kim Čong-un se zároveň může domnívat, že právě taková demonstrace je nezbytná k přežití jeho režimu.

Severokorejští představitelé věří, že fatální slabostí Saddáma Husajna v letech 1991 a 2003 byla neschopnost odradit Spojené státy od invaze, vysvětluje odborník s tím, že pokud by Saddám měl v té době jaderné zbraně, mohl se bránit hrozbou jejich použití vůči invazním jednotkám či USA samotným. Dodává, že Kim tedy může demonstraci spolehlivé rakety a funkční jaderné hlavice považovat za cestu k zamezení americkému útoku.

Pokud by však Trump naslouchal svým poradcům z řad jestřábů a nařídil preventivní úder, mohl by Pchjongjang vyprovokovat k nasazení již existujících prostředků - jaderných raket středního doletu - proti americkému území či v zahraničí rozmístěným vojákům, obává se analytik. Soudí, že je dobré mít na paměti rok 1962, kdy vrcholní vojenští představitelé radili americkému prezidentu Kennedymu zahájit preventivní úder, než se sovětské rakety na Kubě stanou operativními, přičemž netušili, že SSSR již má na ostrově funkční střely schopné zničit jakékoliv město na jihu USA.

"Pokud by tehdy Kennedy naslouchal jestřábům a schválil preventivní úder, mohlo to dobře vyprovokovat Moskvu k zahájení jaderné války na území Spojených států a zničení některých amerických měst v odvetě," zdůrazňuje Davis. Podotýká, že ani dnes americké tajné služby nevědí, kolika funkčními raketami KLDR již disponuje, a pokud tedy bude Trump naslouchat jestřábům a nařídí preventivní útok, americké občany může postihnout jaderná katastrofa, které se vyhnul Kennedy.

Američané musejí znát cenu války

V sázce může být sotva více - taková válka by přinesla ohromné ztráty, proto o ní nemůže rozhodnout jeden člověk, soudí analytik. Dodává, že jediným orgánem, který může vyhlásit válku, je v USA Kongres, a tak je maximálně důležité, aby začal okamžitě jednat o této otázce, dokud je čas bedlivě zvážit, jakou akci podpoří a co označí za spouštěč vojenské operace proti KLDR. "Je to samotné držení zbraní, nebo bychom měli zaútočit, pouze abychom odvrátili bezprostřední útok?" ptá se Davis. Připomíná, že veškeré analýzy ukazují funkčnost odstrašování, a tudíž by vojenská síla měla být jen poslední možností.

Senátor Graham a jeho spojenci věří, že cena za preventivní válku je přijatelná, uvádí bývalý voják. Odkazuje nicméně na slova politologa Barryho Posena, podle něhož by i nasazení malého množství jaderných zbraní v KLDR přineslo "pekelné důsledky", ze Spojených států by se na desetiletí, ne-li staletí stal mezinárodní vyvrhel, příslušníci ozbrojených sil by klidně mohli odmítat provést rozkaz k takovému útoku, a ze strategického, humanitárního a ústavního hlediska by tak první jaderný úder neměl být vůbec na stole, pokud nepůjde o zmaření bezprostředního severokorejského útoku.

Eventualita, že se válka s KLDR zvrhne v jadernou, by měla takové důsledky, že Kongres nemůže svěřit takové rozhodnutí jediné osobě a Amerika musí debatovat alespoň o dvou možných přístupech, opakuje Davis. Vysvětluje, že na jedné straně stojí odstrašování a diplomacie založené na ohromné americké konvenční i jaderné převaze, na druhé pak preventivní válka, která by znamenala katastrofu, stála stovky tisíc životů, závažně poškodila světovou ekonomiku i americkou prosperitu a navždy změnila geopolitiku - což by nakonec mohlo být klidně použito proti Jižní Koreji i Spojeným státům.

"Lidé v této zemi si zaslouží slyšet prezidenta argumentovat veřejně a následně své volené zástupce otevřeně diskutovat o rozumnosti takového kurzu," píše expert. Doplňuje, že Američané musejí být upozorněni na rizika, která mají podstoupit, jelikož potenciální cena jaderné války je natolik děsivá, že ji nemohou nést lidé, kteří si jí nebyli vědomi.

Související

Severní Korea (KLDR)

Severní Korea zásadním způsobem rozšiřuje vojenskou podporu Rusku ve válce proti Ukrajině

Severní Korea zásadním způsobem rozšiřuje svou vojenskou podporu Rusku v jeho válce proti Ukrajině. Podle vysokého představitele ukrajinské vojenské rozvědky generálmajora Vadyna Skibického čítá nový kontingent severokorejských sil v Rusku 8 500 vojáků, mezi nimiž je také speciální jednotka 400 operátorů dronů. Ti disponují zkušenostmi z předchozích nasazení a jejich bezpilotní letouny mají sloužit k průzkumu i přímým útokům na cíle uvnitř ukrajinského území.

Více souvisejících

Severní Korea (KLDR) USA (Spojené státy americké) Donald Trump Jaderné zbraně

Aktuálně se děje

před 48 minutami

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Vláda ČR

Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii

Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.

před 4 hodinami

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským

Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.

před 5 hodinami

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má přes 900 mrtvých. Počet pohřešovaných hrozivě narůstá

Ničivé bleskové povodně v Nepálu si vyžádaly již nejméně 903 lidských životů. Tamní úřady zároveň hlásí prudký nárůst počtu pohřešovaných osob, jejichž bilance se během šesti dnů záchranných prací vyšplhala na 4 247. Ještě v neděli přitom úřady evidovaly 2 502 nezvěstných. Počet potvrzených obětí rovněž vzrostl z původních 781. Záchranáři v zasažených oblastech každodenně nalézají desítky dalších těl.

před 8 hodinami

včera

Ilustrační foto

Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině

Ruský Nejvyšší soud vyhověl žalobě nacionalistické strany Vlast a vyřadil liberální stranu Jabloko ze zářijových parlamentních voleb. Odstraněním celostátní kandidátky této formace ztratili voliči možnost odevzdat hlas jedinému zbývajícímu oficiálnímu politickému subjektu v zemi, který otevřeně vystupuje proti válce na Ukrajině a vyzývá k uzavření příměří. Verdikt vyvolal protest před budovou soudu, kde se shromáždily stovky převážně mladých lidí.

včera

Reykjavík

Proč Islanďané odmítli vstup do EU? Na vině jsou ryby i mladí

Obyvatelé Islandu v referendu odmítli obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Proti obnovení jednání se vyslovilo 52,8 procenta voličů, zatímco pro bylo 47,2 procenta hlasujících. Výsledek představuje neúspěch pro islandskou vládu, která učinila z kampaňového referenda ústřední bod svého volebního období. Volební účast byla podle oficiálních údajů vyšší než při posledních parlamentních volbách.

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Hrdina povodní v Nepálu: Ředitel zachránil život 900 studentů

Rychlé rozhodnutí ředitele školy v nepálském okrese Nuwakot zachránilo život devíti stům žáků před ničivou bleskovou povodní. Ředitel školního zařízení Rajendra Dawadi nařídil okamžitou evakuaci pouhých deset minut předtím, než budovu zasáhl proud vody a bahna. Katastrofální záplavy v regionu si již vyžádaly stovky lidských životů a tisíce lidí zůstávají pohřešovány.

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

U pobřeží Kypru se převrátila loď s 267 lidmi na palubě, počet mrtvých narůstá

U pobřeží severního Kypru se převrátila cestovní loď Filo Jet, na jejíž palubě se v době neštěstí nacházelo celkem 267 osob. Podle dosavadních oficiálních informací si tragická nehoda vyžádala nejméně sedm lidských životů. Záchranářům se podařilo z moře vytáhnout 237 přeživších, přičemž někteří z nich utrpěli různě závažná zranění. Dalších třiadvacet cestujících a členů posádky zůstává nadále nezvěstných.

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Babiš rovná vztahy s Hradem. Obnoví schůzky s Pavlem

Po dlouhých měsících napětí a vyostřených sporů mezi vládou a Pražským hradem se prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš dohodli na obnovení společných schůzek. První osobní jednání obou představitelů se uskutečnilo na Úřadu vlády po zasedání Bezpečnostní rady státu. Obě strany se shodly na tom, že vzájemná komunikace je nezbytná, a to především v oblasti zahraniční politiky. Návrat k jednacímu stolu má představovat začátek pozitivní změny ve vzájemných vztazích.

včera

Nedělní debata

ČT představila novou nedělní debatu. Řešil se propad preferencí ANO i neefektivní zadlužování Česka

Česká televize představila novou podobu svého hlavního diskusního pořadu Nedělní debata, který nahradil předchozí formát. Do hlavního politického duelu moderovaného Lukášem Dolanským zasedli vládní vicepremiéři Karel Havlíček za hnutí ANO a Petr Macinka za Motoristy sobě spolu s opozičními lídry Martinem Kupkou z ODS a Vítem Rakušanem ze hnutí STAN. Ústředními tématy diskuse se staly nejnovější volební preference, stav státního rozpočtu, boj s dezinformacemi i nadcházející prezidentská volba. Diskusnímu střetu předcházel úvodní rozbor odborníků zaměřený na aktuální společenskou náladu.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Politico: Rusko plánuje novou pozemní ofenzívu na Kyjev

Ukrajinské zpravodajské služby získaly informace, podle kterých Ruská federace plánuje nové pozemní ofenzívy zaměřené na Kyjev a Černihiv. Informaci webu Politico sdělil zástupce vedoucího ukrajinské prezidentské kanceláře Pavlo Palisa. Podle něj dostali ruští vojenští velitelé od politických představitelů v Kremlu za úkol připravit a naplánovat útoky na obě tato města. Kyjev v současnosti tyto zprávy vyhodnocuje a přijímá příslušná opatření.

včera

sport

Plzeň už má náhradu za Hyského. Viktoriány nově povede Radoslav Kováč

Fotbalová Plzeň nehodlá vzhledem k jejímu nabitému programu ztrácet čas a už tři dny po čtvrteční prohře 0:3 v úvodním zápase 4. předkola Evropské ligy s Crvenou zvezdou Bělehrad našla náhradu za odvolaného trenéra Martina Hyského. Stal se jí Radoslav Kováč, jenž naposledy vedl Slovan Liberec, nyní se Západočechy podepsal smlouvu do konce sezóny 2026/27s možností prodloužit ji na dva roky.

včera

USA, ilustrační foto

Únik dokumentů z Trumpova úřadu měl dokázat americkou cenzuru. Odhalil něco úplně jiného

Únik dokumentů z amerického ministerstva zahraničí, které měly podle příznivců prezidentské administrativy dokázat, že vládní úřad určený k boji proti zahraniční propagandě v minulosti tajně cenzuroval americké občany, nepřinesl žádné důkazy o pochybení. Podle bývalých vysoce postavených představitelů zrušeného Střediska pro globální zapojení celá kauza naopak ukazuje na dlouhodobou politickou kampaň vedenou proti tomuto úřadu.

včera

Island v referendum odmítl návrh na obnovení přístupových rozhovorů s EU

Ostrovní stát Island v referendum podle předběžných výsledků odmítl návrh na obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Po sečtení většiny hlasů se tábor odpůrců vstupu přiblížil k vítězství s 52,5 procenty hlasů, zatímco příznivci obnovení jednání získali 47,5 procenta.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy