NÁZOR - Vyhoštění množství Rusů z USA a dalších zemí představuje zatím největší trest amerického prezidenta Donalda Trumpa a lídrů spojeneckých států vůči Rusku a jeho vůdci, Vladimiru Putinovi, tvrdí editorial serveru New York Times. Prestižní deník v něm konstatuje, že jde o opožděný krok ze strany šéfa Bílého domu, jehož dlouhé odmítání kritizovat Putina a váhavost ohledně vystoupení proti podlému ruskému jednání vyvolávají podezření, že Moskva zná jistá tajemství a může amerického prezidenta vydírat.
Sestupná spirála se dále roztáčí
"Pondělní události nabízejí jistou naději, že Trump bude nakonec nucen zabývat se hrozbou, kterou představuje Putin pro Spojené státy a jejich západní spojence," píše newyorský deník. Zdůrazňuje, že jde pouze o naději, protože Trump bude muset zajít mnohem dále, aby efektivně potlačil Putinovo jednání, od vměšování se do voleb v USA a dalších západních demokraciích po přiživování válek na Ukrajině a v Sýrii.
Vyhoštění je konkrétní odvetou za otravu někdejšího ruského špióna Sergeje Skripala a jeho dcery v Británii, z níž je viněn Kreml, poukazuje editorial. Připomíná, že na americké straně jde o 12 osob působících v sídle OSN v New Yorku a dalších 48 z ruské ambasády ve Washingtonu, které byly označeny za příslušníky ruských tajných služeb, přičemž brzy dojde také k uzavření ruského konzulátu ve Seattlu kvůli podezření, že tamní personál získává informace o nedaleké ponorkové základně a výrobnách firmy Boeing.
Putinova odveta je téměř jistotou, což dále roztočí sestupnou spirálu americko-ruských vztahů, které jsou na nejnižším bodě od konce studené války, obává se New York Times. Soudí, že to ještě omezí schopnost obou zemí spolupracovat v závažných otázkách, například při ukončování války v Sýrii či zamezení nových závodů v jaderném zbrojení.
"Zdá se, že pro Trumpa je stále těžší zůstat nečinným tváří v tvář ruské agresi," pokračuje vlivný server. Podotýká, že 15. března prezident USA uvalil sankce na několik ruských organizací a jedinců zapletených do ovlivňování amerických prezidentských voleb v roce 2016 a dalších "podlých kybernetických útoků".
Trump přesto nadále Putina kryje, navzdory sílící kritice zvláštního vyšetřovatele, bývalého ředitele FBI Roberta Muellera a jeho prověřování vazeb Trumpových spolupracovníků na ruské kruhy, uvádí renomovaný deník. Za poslední příklad označuje situaci z minulého týdne, kdy Trump, který jen zřídka telefonuje lídrům nejbližších amerických spojenců, telefonicky pogratuloval Putinovi k jeho poslednímu "podvodnému" znovuzvolení a navíc v rozhovoru nikterak nezmínil útok nervovým plynem na agenta Skripala, který vedl k pondělnímu vyhoštění ruských diplomatů, ani nevyzval Putina k zastavení zásahů do voleb v USA.
Trump bere hrozbu stěží vážně
I nyní se Trump svým jménem distancuje od vydání příkazu k vyhoštění, což podle prestižního serveru jen podtrhuje nesourodost jeho postojů. "Namísto toho, aby byl (příkaz) vyhlášen silnými slovy prezidenta, rozhodnutí bylo zveřejněno ve stanovisku Bílého domu, podle něhož akce Rusku jasně ukazuje, že jeho jednání má důsledky," kritizuje editorial.
Spojené státy a jejich spojenci musejí zůstat jednotní při odsuzování podvratných aktivit Putina a hnát ho k odpovědnosti, nabádá New York Times s tím, že vyhoštění diplomatů Rusku ukazuje, že za použití chemických zbraní na spojeneckém území zaplatí.
Trump ovšem stále neudělal mnoho, aby čelil Putinově nejnebezpečnějšímu iniciativě - zásahům do voleb v roce 2016 a blížících se podzimních voleb do Kongresu, tvrdí americký deník. Dodává, že dokud Trump nenařídí alespoň ucelenou nápravu slabostí amerického volebního systému, která by zamezila opakování situace v příštím hlasování, lze se stěží domnívat, že jeho administrativa bere danou hrozbu stěží vážně.
Americký prezident by měl také uvalit sankce na ruské oligarchy a zmrazit jejich majetky, vykázat je ze světového bankovního systému a zamezit jejich dětem ve studiu na západních školách, doporučuje newyorský server. "Tím zajistí, že Putinovi kamarádi pocítí americkou moc a využijí svého vlivu, aby zastavili jeho (Putinovu) agresi," končí editorial.
Související
Politico: Válka mezi USA a Íránem se pro EU mění z ekonomického šoku v závažnou krizi
Motivem útočníka zřejmě byla nenávist k Trumpovi. Vyjma politiků nechtěl nikoho zranit
USA (Spojené státy americké) , Rusko , Donald Trump , Vladimír Putin
Aktuálně se děje
před 44 minutami
Větší armáda ano, ale kvůli nám, ne Evropě. Macronovy ambice ve Francii tvrdě narážejí
před 1 hodinou
Teherán dostal od Trumpa košem, tak začal jednat s Putinem. Arakčí v Rusku svalil všechnu vinu na USA
před 2 hodinami
Nenávist mezi Zelenským a Putinem přijde Trumpovi k smíchu
před 3 hodinami
Ministerstvo zveřejnilo nové cenové stropy pro prodej pohonných hmot
před 4 hodinami
Vláda schválila prodloužení regulace marží u pohonných hmot. Ceny bude nově určovat jinak
před 5 hodinami
Írán navrhl USA ukončení blokády Hormuzského průlivu. Ovšem za vysokou cenu
před 6 hodinami
Britský král Karel III. se sejde s Trumpem. Bude v bezpečí, slíbil mu prezident
před 6 hodinami
Britům dochází trpělivost. Tlačí na Starmera, aby proti Trumpovi vytvořil vlastní verzi evropské obchodní bazuky
před 7 hodinami
Politico: Válka mezi USA a Íránem se pro EU mění z ekonomického šoku v závažnou krizi
před 8 hodinami
Kim Čong-un ocenil vojáky bojující na Ukrajině. Národu je představil jako symboly oběti a loajality
před 9 hodinami
Motivem útočníka zřejmě byla nenávist k Trumpovi. Vyjma politiků nechtěl nikoho zranit
před 10 hodinami
Počasí se pořádně oteplí. O prodlouženém víkendu dorazí téměř letní teploty
včera
Nejhorší jaderná katastrofa v dějinách. Okolí Černobylu může být neobyvatelné i tisíce let
včera
Timmy rozpoutal v Německu bouři. Vědci mluví o týrání, konspirační teoretici vytváří kolem velryby auru
včera
„Hosté mi nebudou stát v cestě.“ Útočník před střelbou sepsal mrazivý protitrumpovský manifest
včera
Evropští lídři se poprvé vyjádřili ke střelbě v USA. Neskrývají zděšení
včera
Cílem útoku zřejmě měl být Trump. Střelec je vysoce vzdělaný, s úřady nespolupracuje
včera
40 let od Černobylu. Proč jedna katastrofa nevysvětluje rozpad SSSR
včera
Babiš se inspiroval v Izraeli. Nemocnice v Letňanech bude vojenská
včera
Závazky NATO nesplníme, stejně jako minulá vláda, prohlásil Babiš. Lže, zní od Černochové a Fialy
Česká republika podle všeho ani v letošním roce nedosáhne na spojenecký závazek vynaložit dvě procenta HDP na obranu. Premiér Andrej Babiš v neděli na svém profilu na síti X uvedl, že podle nejnovějších dat ze Severoatlantické aliance bude uznaná výše výdajů činit pouze 1,78 procenta. Babiš se zároveň ohradil proti kritice své minulé vlády a upozornil, že dvě procenta nepředložil ani předchozí kabinet Petra Fialy.
Zdroj: Libor Novák