Západ musí hnát Putina k odpovědnosti, Rusko zaplatí. Z USA zní tvrdá slova

NÁZOR - Vyhoštění množství Rusů z USA a dalších zemí představuje zatím největší trest amerického prezidenta Donalda Trumpa a lídrů spojeneckých států vůči Rusku a jeho vůdci, Vladimiru Putinovi, tvrdí editorial serveru New York Times. Prestižní deník v něm konstatuje, že jde o opožděný krok ze strany šéfa Bílého domu, jehož dlouhé odmítání kritizovat Putina a váhavost ohledně vystoupení proti podlému ruskému jednání vyvolávají podezření, že Moskva zná jistá tajemství a může amerického prezidenta vydírat.

Sestupná spirála se dále roztáčí

"Pondělní události nabízejí jistou naději, že Trump bude nakonec nucen zabývat se hrozbou, kterou představuje Putin pro Spojené státy a jejich západní spojence," píše newyorský deník. Zdůrazňuje, že jde pouze o naději, protože Trump bude muset zajít mnohem dále, aby efektivně potlačil Putinovo jednání, od vměšování se do voleb v USA a dalších západních demokraciích po přiživování válek na Ukrajině a v Sýrii.

Vyhoštění je konkrétní odvetou za otravu někdejšího ruského špióna Sergeje Skripala a jeho dcery v Británii, z níž je viněn Kreml, poukazuje editorial. Připomíná, že na americké straně jde o 12 osob působících v sídle OSN v New Yorku a dalších 48 z ruské ambasády ve Washingtonu, které byly označeny za příslušníky ruských tajných služeb, přičemž brzy dojde také k uzavření ruského konzulátu ve Seattlu kvůli podezření, že tamní personál získává informace o nedaleké ponorkové základně a výrobnách firmy Boeing.

Putinova odveta je téměř jistotou, což dále roztočí sestupnou spirálu americko-ruských vztahů, které jsou na nejnižším bodě od konce studené války, obává se New York Times. Soudí, že to ještě omezí schopnost obou zemí spolupracovat v závažných otázkách, například při ukončování války v Sýrii či zamezení nových závodů v jaderném zbrojení.

"Zdá se, že pro Trumpa je stále těžší zůstat nečinným tváří v tvář ruské agresi," pokračuje vlivný server. Podotýká, že 15. března prezident USA uvalil sankce na několik ruských organizací a jedinců zapletených do ovlivňování amerických prezidentských voleb v roce 2016 a dalších "podlých kybernetických útoků".

Trump přesto nadále Putina kryje, navzdory sílící kritice zvláštního vyšetřovatele, bývalého ředitele FBI Roberta Muellera a jeho prověřování vazeb Trumpových spolupracovníků na ruské kruhy, uvádí renomovaný deník. Za poslední příklad označuje situaci z minulého týdne, kdy Trump, který jen zřídka telefonuje lídrům nejbližších amerických spojenců, telefonicky pogratuloval Putinovi k jeho poslednímu "podvodnému" znovuzvolení a navíc v rozhovoru nikterak nezmínil útok nervovým plynem na agenta Skripala, který vedl k pondělnímu vyhoštění ruských diplomatů, ani nevyzval Putina k zastavení zásahů do voleb v USA.

Trump bere hrozbu stěží vážně

I nyní se Trump svým jménem distancuje od vydání příkazu k vyhoštění, což podle prestižního serveru jen podtrhuje nesourodost jeho postojů. "Namísto toho, aby byl (příkaz) vyhlášen silnými slovy prezidenta, rozhodnutí bylo zveřejněno ve stanovisku Bílého domu, podle něhož akce Rusku jasně ukazuje, že jeho jednání má důsledky," kritizuje editorial.     

Spojené státy a jejich spojenci musejí zůstat jednotní při odsuzování podvratných aktivit Putina a hnát ho k odpovědnosti, nabádá New York Times s tím, že vyhoštění diplomatů Rusku ukazuje, že za použití chemických zbraní na spojeneckém území zaplatí.

Trump ovšem stále neudělal mnoho, aby čelil Putinově nejnebezpečnějšímu iniciativě - zásahům do voleb v roce 2016 a blížících se podzimních voleb do Kongresu, tvrdí americký deník. Dodává, že dokud Trump nenařídí alespoň ucelenou nápravu slabostí amerického volebního systému, která by zamezila opakování situace v příštím hlasování, lze se stěží domnívat, že jeho administrativa bere danou hrozbu stěží vážně.

Americký prezident by měl také uvalit sankce na ruské oligarchy a zmrazit jejich majetky, vykázat je ze světového bankovního systému a zamezit jejich dětem ve studiu na západních školách, doporučuje newyorský server. "Tím zajistí, že Putinovi kamarádi pocítí americkou moc a využijí svého vlivu, aby zastavili jeho (Putinovu) agresi," končí editorial.

Související

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Experti nad Trumpovým zájmem o Grónsko kroutí hlavou. Čína a Rusko musí mít obrovskou radost, varuje EU

Evropa se podle analýzy CNN konečně probouzí do reality Trumpovy hrozby ohledně Grónska. Jen málokdy se stává, že by starý kontinent mluvil tak jednotným hlasem a reagoval s takovou naléhavostí. Sobotní oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o uvalení sankcí na evropské země, které odmítají americké nároky na dánské území, však bylo právě takovým momentem.
Donald Trump

Zasadí Trump globální ekonomice drtivou ránu? Francie požaduje odvetu, USA se kvůli Grónsku bojí izolace

Evropské mocnosti čelí bezprecedentní diplomatické krizi poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil uvalením drastických cel a ekonomickým tlakem na osm evropských zemí. Důvodem je jeho trvající snaha získat pod americkou kontrolu Grónsko. Velká Británie spolu s Francií, Norskem, Švédskem, Finskem, Nizozemskem a Dánskem vydala společné prohlášení, ve kterém varuje, že tento postup riskuje „nebezpečnou sestupnou spirálu“ a zásadním způsobem podkopává transatlantické vztahy.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Rusko Donald Trump Vladimír Putin

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Aktualizováno včera

včera

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Experti nad Trumpovým zájmem o Grónsko kroutí hlavou. Čína a Rusko musí mít obrovskou radost, varuje EU

Evropa se podle analýzy CNN konečně probouzí do reality Trumpovy hrozby ohledně Grónska. Jen málokdy se stává, že by starý kontinent mluvil tak jednotným hlasem a reagoval s takovou naléhavostí. Sobotní oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o uvalení sankcí na evropské země, které odmítají americké nároky na dánské území, však bylo právě takovým momentem.

včera

Jan Darmovzal

Letadlo s vězněným Čechem je na cestě domů. V Praze přistane dnes večer

Český občan Jan Darmovzal, který byl od září 2024 držen ve venezuelském vězení, je po měsících nejistoty na cestě domů. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé sobě) v pořadu Otázky Václava Moravce potvrdil, že vládní speciál s propuštěným Čechem by měl v Praze přistát během nedělního večera. Spolu s ním se na palubě nacházejí další tři nebo čtyři cizinci, které režim Nicoláse Madura rovněž zadržoval bez věrohodných důkazů. Podle informací serveru EuroZprávy.cz by měl speciál přistát kolem desáté hodiny večerní.

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Ukrajinci si do konce války nezatopí? Ruský plán, jak donutit Kyjev ke kapitulaci, znepokojuje experty

Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) vydala varování, podle kterého Moskva plánuje útoky na klíčové rozvodny napojené na tři funkční jaderné elektrárny na západě a jihu země. Cílem této strategie je úplné odpojení jaderných zdrojů od sítě, což by pro miliony Ukrajinců znamenalo absolutní ztrátu dodávek tepla a elektřiny uprostřed mrazivé zimy. Podle rozvědky chce Rusko tímto drastickým krokem donutit Kyjev k nepřijatelné kapitulaci.

včera

Petr Pavel

Ať si nejprve ověří informace, vzkázal Pavel Macinkovi. Vysvětlil, jak to je s letouny pro Ukrajinu

Prezident Petr Pavel zareagoval na slova ministra zahraničí Petra Macinky, který se dnes v České televizi vymezil vůči jeho tvrzením o dodávce letounů Ukrajině. Prezident v neděli před svým odletem do Říma vysvětloval pozadí jednání o těchto letounech, o která má Kyjev zájem už minimálně půl roku. Podle hlavy státu jeho slova navazovala na dřívější debaty o bitevnících coby daru, nyní se ale hovořilo o možnosti odkoupení.

včera

Donald Trump

Zasadí Trump globální ekonomice drtivou ránu? Francie požaduje odvetu, USA se kvůli Grónsku bojí izolace

Evropské mocnosti čelí bezprecedentní diplomatické krizi poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil uvalením drastických cel a ekonomickým tlakem na osm evropských zemí. Důvodem je jeho trvající snaha získat pod americkou kontrolu Grónsko. Velká Británie spolu s Francií, Norskem, Švédskem, Finskem, Nizozemskem a Dánskem vydala společné prohlášení, ve kterém varuje, že tento postup riskuje „nebezpečnou sestupnou spirálu“ a zásadním způsobem podkopává transatlantické vztahy.

včera

Martin Červíček

Vedení ODS je kompletní. Post místopředsedy obhájil Vondra, mezi nově zvolenými je i Červíček

Vedení Občanské demokratické strany je po víkendovém kongresu v Praze kompletní. V nedělní volbě delegáti rozhodli o čtyřech řadových místopředsedech, kterými se stali poslanec Karel Haas, exministr Pavel Drobil, senátor Martin Červíček a europoslanec Alexandr Vondra. Nejsilnější podporu získal Karel Haas s 383 hlasy, zatímco Alexandr Vondra jako jediný obhájil svůj dosavadní post v nejužším vedení.

včera

Prezident Trump

Trump zpoplatní členství v mírové radě pro Gazu. Od států za ni bude chtít neuvěřitelnou částku

Prezident Donald Trump plánuje zpoplatnit členství ve své nově vznikající „Radě pro mír“, která má dohlížet na situaci v Gaze. Podle informací médií Bloomberg a The Atlantic bude od států, které se chtějí do tohoto orgánu zapojit, vyžadovat příspěvek ve výši jedné miliardy dolarů. Tato částka by měla zemím zajistit trvalé místo v radě bez nutnosti periodického obnovování mandátu.

včera

Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Jako slon v porcelánu, zkritizoval Macinka Pavla. Není přitom jasné, jestli Ukrajině vůbec něco slíbil

Ministr zahraničí Petr Macinka se ostře opřel do prezidenta Petra Pavla za jeho nedávné kroky během návštěvy Ukrajiny. Prezident tam údajně přislíbil možnost dodání lehkých bojových letounů, prostředků včasného varování a generátorů, což však podle šéfa diplomacie nebylo předem projednáno s vládou. Macinka v České televizi prohlásil, že se hlava státu zachovala jako „slon v porcelánu“, a překročila tak své pravomoci.

včera

ČEZ

Vláda zahájí zestátnění ČEZ. Proces má trvat dva roky, tvrdí Havlíček

Vláda potvrzuje svůj záměr získat plnou kontrolu nad energetickou společností ČEZ. První vicepremiér Karel Havlíček v České televizi uvedl, že stát stále počítá s výkupem akcií od menšinových vlastníků. Celý tento náročný proces by měl podle jeho odhadů trvat přibližně osmnáct měsíců až dva roky.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump vyzval Íránce ke svržení režimu a ukončení vlády Chameneího

Americký prezident Donald Trump v nejnovějším rozhovoru pro server Politico otevřeně vyzval ke svržení íránského režimu a ukončení sedmatřicetileté vlády ajatolláha Alího Chameneího. Podle Trumpa nastal čas, aby si Írán hledal nové vedení, které zemi vyvede z izolace a bídy. Prezidentova slova přicházejí v době, kdy v Íránu po vlně brutálního potlačování protestů začíná opadat největší napětí.

včera

Ájatolláh Sajjid Alí Chameneí

Chameneí označil Trumpa za zločince. Přiznal, že při protestech umírají tisíce lidí

Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí poprvé oficiálně přiznal, že nedávné masové nepokoje v zemi si vyžádaly tisíce lidských životů. Během svého  projevu uvedl, že mnozí lidé zemřeli „nehumánním a barbarským způsobem“. Zodpovědnost za vysoký počet obětí však odmítl připsat domácím bezpečnostním složkám a místo toho obvinil Spojené státy.

včera

Ilustrační foto

Lavina v Alpách smetla skupinu Čechů. Tři na místě zemřeli

Rakouské Alpy se potýkají s tragickou bilancí, kterou si vyžádaly tři ničivé laviny během jediného dne. Celkem osm lidí přišlo o život poté, co se v různých částech země uvolnily masy sněhu. Horská služba i policie potvrzují, že podmínky v horách jsou v současné době extrémně nebezpečné.

včera

17. ledna 2026 21:59

Prezident Trump

Trump chce rozhodnout o tom, zda může Netflix koupit Warner Bros

Americký prezident Donald Trump investoval nejméně milion dolarů do nákupu dluhopisů společností Netflix a Warner Bros Discovery (WBD). Vyplývá to z finanční zprávy, kterou Bílý dům zveřejnil tento pátek. Na celé transakci je nejvíce kontroverzní její načasování; k nákupům totiž došlo jen několik dní poté, co Trump veřejně prohlásil, že hodlá osobně zasahovat do schvalovacího procesu plánovaného spojení těchto dvou mediálních gigantů.

17. ledna 2026 21:14

Jana Černochová

Nové vedení nestačí, říká pro EZ po prvním dni sjezdu Černochová. Členům poslala rázný vzkaz

Exministryně obrany Jana Černochová neskrývá spokojenost s výsledky pražského kongresu ODS, který do čela strany vynesl Martina Kupku. Podle ní je nové složení vedení správným krokem, ale pro EuroZprávy.cz zároveň upozorňuje, že samotná změna ve špičkách strany k úspěchu stačit nebude. Černochová zdůraznila, že odpovědnost za restart občanských demokratů nesou všichni členové, kteří nyní musí společně pracovat na zásadní proměně politického stylu.

17. ledna 2026 19:58

17. ledna 2026 18:41

Martin Kupka

Koalice SPOLU jde k ledu. Kupka ji dál rozvíjet nehodlá

Jedním z nejzásadnějších prohlášení nového předsedy ODS byl postoj k budoucí spolupráci s koaličními partnery. Nový šéf strany Martin Kupka jasně deklaroval, že v rozvíjení projektu SPOLU již nehodlá pokračovat a chce se soustředit na samostatnou cestu občanských demokratů. 

Aktualizováno 17. ledna 2026 18:14

OBRAZEM: Zvrat na sjezdu ODS: Červíček se vzdal kandidatury, prvním místopředsedou je Portlík

Jednání o novém vedení ODS na pražském kongresu přineslo zvrat, o kterém se na sjezdu v zákulisí podle informací serveru EuroZprávy.cz spekulovalo celý den. O post statutárního místopředsedy se měla původně utkat dvojice silných kandidátů – senátor Martin Červíček a starosta Prahy 9 Tomáš Portlík. Červíček se však na závěr svého nominačního projevu rozhodl z boje odstoupit a vyzval delegáty, aby podpořili jeho soupeře Portlíka.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy