NÁZOR - Vyhoštění množství Rusů z USA a dalších zemí představuje zatím největší trest amerického prezidenta Donalda Trumpa a lídrů spojeneckých států vůči Rusku a jeho vůdci, Vladimiru Putinovi, tvrdí editorial serveru New York Times. Prestižní deník v něm konstatuje, že jde o opožděný krok ze strany šéfa Bílého domu, jehož dlouhé odmítání kritizovat Putina a váhavost ohledně vystoupení proti podlému ruskému jednání vyvolávají podezření, že Moskva zná jistá tajemství a může amerického prezidenta vydírat.
Sestupná spirála se dále roztáčí
"Pondělní události nabízejí jistou naději, že Trump bude nakonec nucen zabývat se hrozbou, kterou představuje Putin pro Spojené státy a jejich západní spojence," píše newyorský deník. Zdůrazňuje, že jde pouze o naději, protože Trump bude muset zajít mnohem dále, aby efektivně potlačil Putinovo jednání, od vměšování se do voleb v USA a dalších západních demokraciích po přiživování válek na Ukrajině a v Sýrii.
Vyhoštění je konkrétní odvetou za otravu někdejšího ruského špióna Sergeje Skripala a jeho dcery v Británii, z níž je viněn Kreml, poukazuje editorial. Připomíná, že na americké straně jde o 12 osob působících v sídle OSN v New Yorku a dalších 48 z ruské ambasády ve Washingtonu, které byly označeny za příslušníky ruských tajných služeb, přičemž brzy dojde také k uzavření ruského konzulátu ve Seattlu kvůli podezření, že tamní personál získává informace o nedaleké ponorkové základně a výrobnách firmy Boeing.
Putinova odveta je téměř jistotou, což dále roztočí sestupnou spirálu americko-ruských vztahů, které jsou na nejnižším bodě od konce studené války, obává se New York Times. Soudí, že to ještě omezí schopnost obou zemí spolupracovat v závažných otázkách, například při ukončování války v Sýrii či zamezení nových závodů v jaderném zbrojení.
"Zdá se, že pro Trumpa je stále těžší zůstat nečinným tváří v tvář ruské agresi," pokračuje vlivný server. Podotýká, že 15. března prezident USA uvalil sankce na několik ruských organizací a jedinců zapletených do ovlivňování amerických prezidentských voleb v roce 2016 a dalších "podlých kybernetických útoků".
Trump přesto nadále Putina kryje, navzdory sílící kritice zvláštního vyšetřovatele, bývalého ředitele FBI Roberta Muellera a jeho prověřování vazeb Trumpových spolupracovníků na ruské kruhy, uvádí renomovaný deník. Za poslední příklad označuje situaci z minulého týdne, kdy Trump, který jen zřídka telefonuje lídrům nejbližších amerických spojenců, telefonicky pogratuloval Putinovi k jeho poslednímu "podvodnému" znovuzvolení a navíc v rozhovoru nikterak nezmínil útok nervovým plynem na agenta Skripala, který vedl k pondělnímu vyhoštění ruských diplomatů, ani nevyzval Putina k zastavení zásahů do voleb v USA.
Trump bere hrozbu stěží vážně
I nyní se Trump svým jménem distancuje od vydání příkazu k vyhoštění, což podle prestižního serveru jen podtrhuje nesourodost jeho postojů. "Namísto toho, aby byl (příkaz) vyhlášen silnými slovy prezidenta, rozhodnutí bylo zveřejněno ve stanovisku Bílého domu, podle něhož akce Rusku jasně ukazuje, že jeho jednání má důsledky," kritizuje editorial.
Spojené státy a jejich spojenci musejí zůstat jednotní při odsuzování podvratných aktivit Putina a hnát ho k odpovědnosti, nabádá New York Times s tím, že vyhoštění diplomatů Rusku ukazuje, že za použití chemických zbraní na spojeneckém území zaplatí.
Trump ovšem stále neudělal mnoho, aby čelil Putinově nejnebezpečnějšímu iniciativě - zásahům do voleb v roce 2016 a blížících se podzimních voleb do Kongresu, tvrdí americký deník. Dodává, že dokud Trump nenařídí alespoň ucelenou nápravu slabostí amerického volebního systému, která by zamezila opakování situace v příštím hlasování, lze se stěží domnívat, že jeho administrativa bere danou hrozbu stěží vážně.
Americký prezident by měl také uvalit sankce na ruské oligarchy a zmrazit jejich majetky, vykázat je ze světového bankovního systému a zamezit jejich dětem ve studiu na západních školách, doporučuje newyorský server. "Tím zajistí, že Putinovi kamarádi pocítí americkou moc a využijí svého vlivu, aby zastavili jeho (Putinovu) agresi," končí editorial.
Související
Dánové počítali s americkou invazí do Grónska. Vojáci měli jasné rozkazy
Netanjahu promluvil o útoku na íránské ropné pole. Jednali jsme sami, řekl
USA (Spojené státy americké) , Rusko , Donald Trump , Vladimír Putin
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Zemřel legendární akční herec Chuck Norris
před 1 hodinou
Budeme si pamatovat, že jste zbabělci, vzkázal Trump členům NATO
před 2 hodinami
Podezřelý požár v Pardubicích. Mohlo jít o terorismus, poprvé se ozval Babiš
před 2 hodinami
Trump zvažuje, co udělá s íránským ostrovem Charg. Ropa tudy proudí do světa
před 3 hodinami
Policie vyšetřuje požár v Pardubicích. Hlásí se k němu skupina hájící zájmy Palestinců
před 4 hodinami
Dubnové počasí. Teploty budou stoupat, naznačuje předpověď
před 5 hodinami
Pavel přes výhrady podepsal rozpočet. Zodpovídat se bude Babišova vláda
před 6 hodinami
Metro opět staví ve všech stanicích linky B. Českomoravská hlásí otevřeno
před 6 hodinami
Dánové počítali s americkou invazí do Grónska. Vojáci měli jasné rozkazy
před 7 hodinami
Tragédie v Prostějově. Jeden člověk nepřežil fyzické napadení
před 8 hodinami
Netanjahu promluvil o útoku na íránské ropné pole. Jednali jsme sami, řekl
před 9 hodinami
Počasí bude o víkendu deštivé, pak se oteplí
včera
Jak se zbavit závislosti na Hormuzském průlivu? Netanjahu navrhuje vybudování potrubí přes Arabský poloostrov
včera
Írán už nedokáže obohacovat uran, není jasné, kdo zemi vede, řekl Netanjahu. Nevyloučil pozemní invazi
včera
Ostře sledovaná návštěva se odkládá. Trump kvůli Íránu do Číny zatím nepojede
včera
Babiš asi dokáže v NATO lépe vysvětlit, proč Česko neinvestuje do obrany, poznamenal ironicky Pavel
včera
Summit Evropské unie průlom nepřinesl. Maďarsko a Slovensko se přesvědčit nepodařilo
včera
Kuba se kvůli ropné blokádě ocitá na hraně úplného kolapsu
včera
„Likvidace padouchů něco stojí.“ Hegseth odmítl upřesnit, kdy USA ukončí válku s Íránem
včera
Největší rezervy zemního plynu na světě. Gigantické ložisko South Pars je světový unikát
Izraelský útok na íránská zařízení v plynovém poli South Pars představuje zásadní zlom v probíhajícím válečném konfliktu. Tato operace vyvolala zuřivou odvetu Teheránu, který následně zacílil na klíčovou energetickou infrastrukturu svých sousedů v Perském zálivu. Světové trhy, které již dříve ochromilo faktické uzavření Hormuzského průlivu, nyní čelí drtivému tlaku na dodávky ropy a zemního plynu.
Zdroj: Libor Novák