Západ musí hnát Putina k odpovědnosti, Rusko zaplatí. Z USA zní tvrdá slova

NÁZOR - Vyhoštění množství Rusů z USA a dalších zemí představuje zatím největší trest amerického prezidenta Donalda Trumpa a lídrů spojeneckých států vůči Rusku a jeho vůdci, Vladimiru Putinovi, tvrdí editorial serveru New York Times. Prestižní deník v něm konstatuje, že jde o opožděný krok ze strany šéfa Bílého domu, jehož dlouhé odmítání kritizovat Putina a váhavost ohledně vystoupení proti podlému ruskému jednání vyvolávají podezření, že Moskva zná jistá tajemství a může amerického prezidenta vydírat.

Sestupná spirála se dále roztáčí

"Pondělní události nabízejí jistou naději, že Trump bude nakonec nucen zabývat se hrozbou, kterou představuje Putin pro Spojené státy a jejich západní spojence," píše newyorský deník. Zdůrazňuje, že jde pouze o naději, protože Trump bude muset zajít mnohem dále, aby efektivně potlačil Putinovo jednání, od vměšování se do voleb v USA a dalších západních demokraciích po přiživování válek na Ukrajině a v Sýrii.

Vyhoštění je konkrétní odvetou za otravu někdejšího ruského špióna Sergeje Skripala a jeho dcery v Británii, z níž je viněn Kreml, poukazuje editorial. Připomíná, že na americké straně jde o 12 osob působících v sídle OSN v New Yorku a dalších 48 z ruské ambasády ve Washingtonu, které byly označeny za příslušníky ruských tajných služeb, přičemž brzy dojde také k uzavření ruského konzulátu ve Seattlu kvůli podezření, že tamní personál získává informace o nedaleké ponorkové základně a výrobnách firmy Boeing.

Putinova odveta je téměř jistotou, což dále roztočí sestupnou spirálu americko-ruských vztahů, které jsou na nejnižším bodě od konce studené války, obává se New York Times. Soudí, že to ještě omezí schopnost obou zemí spolupracovat v závažných otázkách, například při ukončování války v Sýrii či zamezení nových závodů v jaderném zbrojení.

"Zdá se, že pro Trumpa je stále těžší zůstat nečinným tváří v tvář ruské agresi," pokračuje vlivný server. Podotýká, že 15. března prezident USA uvalil sankce na několik ruských organizací a jedinců zapletených do ovlivňování amerických prezidentských voleb v roce 2016 a dalších "podlých kybernetických útoků".

Trump přesto nadále Putina kryje, navzdory sílící kritice zvláštního vyšetřovatele, bývalého ředitele FBI Roberta Muellera a jeho prověřování vazeb Trumpových spolupracovníků na ruské kruhy, uvádí renomovaný deník. Za poslední příklad označuje situaci z minulého týdne, kdy Trump, který jen zřídka telefonuje lídrům nejbližších amerických spojenců, telefonicky pogratuloval Putinovi k jeho poslednímu "podvodnému" znovuzvolení a navíc v rozhovoru nikterak nezmínil útok nervovým plynem na agenta Skripala, který vedl k pondělnímu vyhoštění ruských diplomatů, ani nevyzval Putina k zastavení zásahů do voleb v USA.

Trump bere hrozbu stěží vážně

I nyní se Trump svým jménem distancuje od vydání příkazu k vyhoštění, což podle prestižního serveru jen podtrhuje nesourodost jeho postojů. "Namísto toho, aby byl (příkaz) vyhlášen silnými slovy prezidenta, rozhodnutí bylo zveřejněno ve stanovisku Bílého domu, podle něhož akce Rusku jasně ukazuje, že jeho jednání má důsledky," kritizuje editorial.     

Spojené státy a jejich spojenci musejí zůstat jednotní při odsuzování podvratných aktivit Putina a hnát ho k odpovědnosti, nabádá New York Times s tím, že vyhoštění diplomatů Rusku ukazuje, že za použití chemických zbraní na spojeneckém území zaplatí.

Trump ovšem stále neudělal mnoho, aby čelil Putinově nejnebezpečnějšímu iniciativě - zásahům do voleb v roce 2016 a blížících se podzimních voleb do Kongresu, tvrdí americký deník. Dodává, že dokud Trump nenařídí alespoň ucelenou nápravu slabostí amerického volebního systému, která by zamezila opakování situace v příštím hlasování, lze se stěží domnívat, že jeho administrativa bere danou hrozbu stěží vážně.

Americký prezident by měl také uvalit sankce na ruské oligarchy a zmrazit jejich majetky, vykázat je ze světového bankovního systému a zamezit jejich dětem ve studiu na západních školách, doporučuje newyorský server. "Tím zajistí, že Putinovi kamarádi pocítí americkou moc a využijí svého vlivu, aby zastavili jeho (Putinovu) agresi," končí editorial.

Související

Christa Pikeová

Pokusí se Pikeovou popravit znovu? Amerika se chystá na vleklý právní boj

Případ padesátileté Christy Pikeové, která v americkém státě Tennessee nedávno jako jediná v novodobé historii přežila nezdařený pokus o popravu smrtící injekcí, zaměstnává tamní justici a vyvolává v zemi hluboké etické debaty. Vedení státu nyní čelí zásadní otázce, zda se o vykonání trestu smrti pokusí znovu, zatímco její právní zástupci zahájili v nashvillském soudu právní boj s cílem jakémukoli dalšímu pokusu zabránit a zajistit řádné uchování důkazních materiálů.
Prezident Trump promluvil na společném zasedání Kongresu

Trump na klimatické změny nevěří, jeho válka ale činí svět zelenějším

Válka v Íránu, která měla podle původních předpokladů představovat pouze krátký a rychlý úder směřující k pádu tamního režimu, přerostla v táhnoucí se konflikt hluboce otřesikující globální energetický systém. Současný stav vyvolává zcela paradoxní otázku, zda by tento ozbrojený konflikt mohl amerického prezidenta Donalda Trumpa – známého odpůrce klimatických opatření – na mezinárodní scéně nechtěně pasovat do role „klimatického prezidenta“.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) ,  Rusko ,  Donald Trump ,  Vladimír Putin

Aktuálně se děje

před 49 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Prezident Trump

Trump projevil zájem o setkání s Kim Čong-unem. Ten druhý den představil raketu schopnou zasáhnout USA

Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nově otevřené muzeum obranného průmyslu, kde státní média představila mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout území Spojených států. K této události došlo pouhý den poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost, že by se s ním mohl během své plánované cesty do Asie v polovině listopadu setkat. Trump má v úmyslu navštívit summit Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC) v Číně.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko od vyhlášení Trumpova "příměří" šestkrát zaútočilo na energetickou infrastrukturu. Bílý dům mlčí

Americký prezident Donald Trump oznámil o víkendu překvapivé příměří v energetické oblasti mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle jeho vyjádření na sociálních sítích vstoupila dohoda v platnost okamžitě a obě strany s ní měly souhlasit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však uvedl, že o tomto návrhu předem nevěděl a celá zpráva pro něj byla novinkou. Moskva se k celému oznámení v prvních hodinách odmítala blíže vyjadřovat, navíc jej ani nedodržuje.

před 4 hodinami

včera

včera

Cristiano Ronaldo

Veletoče kolem Ronalda. Vypadalo to na konec v reprezentaci, nakonec hodlá pokračovat

Rekordně dlouhá reprezentační přestávka je za námi a v některých případech by se chtělo říct, že „konečně“. Třeba portugalská hvězda Cristiano Ronaldo je určitě ráda, že přijde na jiné myšlenky, než na to, jak to bude s jeho budoucností v portugalském národním týmu. Ronaldo totiž po údajných neshodách s trenérem Jorgem Jesusem během nedávného srazu reprezentaci opustil. Nelíbilo se mu konkrétně, že ho kouč nenasadil do zápasu v Norsku. Proto následně sraz opustil a vypadalo to, že si zavřel dveře do národního týmu. Sám Ronaldo ale nakonec uvedl, že je připraven přijmout trest za své jednání. 

včera

včera

včera

Heinrich Schliemann

Bájná Trója existovala. Archeologové začali mít jasno před 155 lety

Přesně před 155 lety, dne 11. října roku 1871, začal amatérský archeolog jménem Heinrich Schliemann kopat na území dnešního Turecka na místě, kde se měla ve starověku rozkládat bájná Trója. Tu nakonec skutečně objevil, i když tak trochu podvodem, a kromě významných nálezů jeho práce přinesla řadu nenahraditelných škod.

včera

Andrej Babiš

Je to nesmysl, udeřil Babiš ohledně emisních povolenek

Posílit ochranu práv dětí a vyjasnit některé výkladové nejasnosti v legislativě spojené s řízením péče soudu o nezletilé je hlavním cílem novely občanského zákoníku a souvisejících zákonů, jejíž návrh schválila Babišova vláda na pondělním zasedání. Zabývala se také například plněním Národního plánu obnovy nebo návrhem na další rozvoj Registru zastupování. 

včera

včera

Christa Pikeová

Pokusí se Pikeovou popravit znovu? Amerika se chystá na vleklý právní boj

Případ padesátileté Christy Pikeové, která v americkém státě Tennessee nedávno jako jediná v novodobé historii přežila nezdařený pokus o popravu smrtící injekcí, zaměstnává tamní justici a vyvolává v zemi hluboké etické debaty. Vedení státu nyní čelí zásadní otázce, zda se o vykonání trestu smrti pokusí znovu, zatímco její právní zástupci zahájili v nashvillském soudu právní boj s cílem jakémukoli dalšímu pokusu zabránit a zajistit řádné uchování důkazních materiálů.

včera

Prezident Trump promluvil na společném zasedání Kongresu

Trump na klimatické změny nevěří, jeho válka ale činí svět zelenějším

Válka v Íránu, která měla podle původních předpokladů představovat pouze krátký a rychlý úder směřující k pádu tamního režimu, přerostla v táhnoucí se konflikt hluboce otřesikující globální energetický systém. Současný stav vyvolává zcela paradoxní otázku, zda by tento ozbrojený konflikt mohl amerického prezidenta Donalda Trumpa – známého odpůrce klimatických opatření – na mezinárodní scéně nechtěně pasovat do role „klimatického prezidenta“.

včera

včera

Elektromobil, ilustrační fotografie.

Pouze 350 tisíc. EU stanovila limit na dovoz hybridních vozidel z Číny, zbytek zavře ve skladech

Evropská unie se v rámci významné obchodní dohody uzavřené v Pekingu dohodla na zavedení přísných ročních kvót na dovoz hybridních a plug-in hybridních vozidel z Číny, čímž reaguje na prudký nárůst asijských dovozů a sílící obavy z deindustrializace evropského kontinentu. Podle nového opatření, které má vstoupit v platnost v prosinci letošního roku, bude roční limit pro dovoz těchto vozidel stanoven na 350 tisíc kusů, což by mělo snížit současný podíl čínských automobilů na evropském trhu přibližně na polovinu.

včera

Francouzské letectvo se stroji Mirage 2000

Francie se učí z války na Ukrajině, cvičí jaderný útok proti Rusku

Francouzské letectvo intenzivně využívá poznatky z ozbrojených konfliktů na Ukrajině a na Blízkém východě k úpravě svého výcviku jaderných úderů, přičemž se v rámci odstrašování Ruska stále otevřeněji hlásí ke své jaderné síle. Pravidelná cvičení označovaná jako Operace Poker přivádějí čtyřikrát do roka do vzduchu přibližně padesát letounů, které nacvičují simulovaný útok na nepřátelské území s cílem udržet maximální kredibilitu francouzského jaderného arzenálu.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml podpořil Trumpovu myšlenku na výměnu Zelenského. 60 dní Ukrajině nedá a příměří nekomentoval

Moskevský Kreml v pondělí oficiálně odmítl návrh ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na zavedení šedesátidenního příměří, které mělo v napadené zemi vytvořit nezbytné podmínky pro uspořádání řádných prezidentských voleb. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov novinářům sdělil, že Moskva nemá zájem o žádná dočasná zastavení palby, nýbrž usiluje o dosažení dlouhodobého a komplexního mírového urovnání konfliktu.

včera

Grynkewich představil obrannou strategii "teorie vítězství". Má odstrašit Rusko od útoku na NATO

Vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě, americký generál Alexus Grynkewich, vystoupil na bezpečnostní konferenci ve Varšavě s důrazným varováním na adresu Moskvy a představil novou obrannou strategii označovanou jako teorie vítězství. Tento krok má za cíl jasně demonstrovat odhodlání a připravenost severoatlantické aliance čelit jakémukoliv ozbrojenému napadení a současně uklidnit spojence na východním křídle organizace.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy