Venezuelané zvolí prezidenta. Maduro hřímá o špinavé válce vedené USA a MMF

Podmínky voleb ale nejsou stejné jako tehdy, když Maduro vyhrál jen rozdílem 1,5 procentního bodu nad populárním opozičním lídrem Henriquem Caprilesem. Když koncem roku 2015 opoziční koalice Stůl demokratické jednoty (MUD) zvítězila v parlamentních volbách, začal Madurův režim systematicky likvidovat své odpůrce a s pomocí ústavního soudu zablokoval i fungování parlamentu.

Někteří opoziční lídři, včetně Caprilese, mají zakázáno ucházet se o veřejné funkce, jiní jsou ve vězení - jako například Leopoldo López, který si, nyní už v domácím vězení, odpykává trest za protivládní demonstrace.

Z těch, kteří se k bojkotu opozice nepřipojili, má největší šance přiblížit se těsně k Madurovi šestapadesátiletý právník Henri Falcón. Lídrovi menší strany Progresivní postup (Avanzada Progresista), který byl v roce 2013 šéfem Caprilesovy prezidentské kampaně, přisuzují nyní různé průzkumy 35 až 42 procent hlasů. Bývalý guvernér státu Lara (2008-2017) Falcón býval příznivcem socialistického prezidenta Huga Cháveze (v úřadě 1999-2013), ale v roce 2012 založil svou opoziční stranu.

Velká část opozice Falcóna za kandidaturu kritizuje a někteří ho označují za kolaboranta. Falcón přiznává, že podmínky voleb nejsou rovné, bojkot ale podle něj není řešením nynější politické a ekonomické krize, protože jen zmrazí alternativní scénáře a upevní na dalších léta Madurovu moc. Falcón v kampani mimo jiné slíbil vrátit původním vlastníkům podniky, které jim vláda zabavila na základě dekretu o stavu ekonomické nouze. Ten vydal Maduro v lednu 2016, krátce po vítězství opozice v parlamentních volbách.

Venezuela je už několik let v hluboké ekonomické krizi, do níž se částečně dostala kvůli vysoké závislosti (asi 96 procent) na příjmech z prodeje ropy po hlubokém propadu cen suroviny na světových trzích. Značný podíl na současném stavu ekonomiky má ale podle finančních analytiků řízená socialistická politika současné vlády. Maduro voličům slibuje, že se situace zlepší. Ze současné krize přitom viní "špinavou ekonomickou válku", kterou proti Venezuele podle něj vedou Spojené státy a Mezinárodní měnový fond (MMF).

Mnoho z jedenatřiceti milionů Venezuelanů Madurovi stále věří. Někteří proto, že si ho za svého nástupce před smrtí vybral oblíbený prezident Chávez. Tvrdé jádro Madurových příznivců čítá podle odhadů čtyři až pět milionů lidí. Další z více než 19 milionů voličů ho ale zřejmě budou volit proto, že jim Maduro v kampani slíbil benefity, když přijdou a prokážou se takzvaným vlasteneckým průkazem. Jeho užití při volbách považuje za neplatné i Luis Emilio Rondón, jediný člen národní volební komise, který není spřízněn se socialisty.

Opozice tak podle své nové tváře Delsy Solórzanové spoléhá na mezinárodní nátlak. Ten ale zatím výsledky nepřinesl. Podle Solórzanové, která je místopředsedkyní strany Nová doba, "i diktátor může uspořádat svobodné volby". "V Chile si taky nikdo nedokázal představit odchod (Augusta) Pinocheta, ani to, že se tak stane díky volbám," připomněla Solórzanová referendum z roku 1988 o setrvání Augusta Pinocheta v nejvyšším úřadě.

Opozice i Organizace amerických států (OAS) kritizují kromě podmínek voleb i jejich termín. Podle obvyklého scénáře se totiž měly konat až na podzim. Mandát nového prezidenta začíná v lednu 2019.