Maduro "nečekaně" vyhrál prezidentské volby, hlasy si kupoval vlasteneckými průkazy

Venezuela - Nedělní prezidentské volby ve Venezuele vyhrál dosavadní socialistický prezident Nicolás Maduro. Po sečtení téměř 93 procent hlasovacích lístků získal 68 procent hlasů, informovala dnes volební komise. Madurův hlavní vyzyvatel Henri Falcón, kterého podle komise podpořilo 21 procent voličů, už prohlásil, že volby byly poznamenány nesrovnalostmi a postrádají legitimitu. Jejich výsledky neuzná a bude žádat nové hlasování, uvedla agentura Reuters. Část opozice sporné hlasování bojkotovala.

"Podcenili mě," řekl 55letý Maduro po oznámení volební komise jásajícímu davu před prezidentským palácem. "Nikdy dřív prezidentský kandidát nezískal 68 procent hlasů svého lidu a nikdy dřív neměl náskok 47 procentních bodů před druhým kandidátem," dodal bývalý řidič autobusu, který bude moci setrvat ve funkci prezidenta až do roku 2025.

Celkem mohlo v nedělních volbách hlasovat kolem 20 milionů Venezuelanů. Podle údajů po sečtení téměř 93 procent hlasů Madura podpořilo více než 5,8 milionu Venezuelanů, jeho hlavního rivala Falcóna 1,8 milionů. Evangelický pastor Javier Bertucci dostal 925.000 hlasů a zastánce odkazu někdejšího prezidenta Huga Cháveze Reinaldo Quijada zhruba 34.000.

Účast podle dosavadních údajů dosáhla 46 procent. V roce 2013, kdy Maduro v čele jihoamerického státu vystřídal zesnulého prezidenta Cháveze, činila účast téměř 80 procent. Podle opozice, jejíž část volby bojkotovala, ale dosáhla účast zhruba jen 30 procent. Podíl lidí, kteří se rozhodli nevyužít svého práva volit, je podle agentury AFP nejvyšší od zavedení demokracie ve Venezuele roce 1958.

"Průběh voleb nepochybně postrádá legitimitu a jako takový jej neuznáme," řekl Falcón. Stejný názor zastává i třetí kandidát Bertucci, který stejně jako Falcón vyzval k vypsání nových voleb. Falcón poukázal na skutečnost, že Maduro si prakticky kupoval hlasy prostřednictvím ověřování takzvaných vlasteneckých průkazů, které zavedl pro rozdělování potravin, jichž je v zemi nedostatek.

Madurovo vítězství podle světových agentur může mít za následek uvalení sankcí ze strany Spojených států, ale i některých dalších zemí Jižní a Severní Ameriky, které před volbami vyzývaly ke zrušení sporného hlasování.

K předčasným prezidentským volbám byli Venezuelané vyzváni za hluboké hospodářské krize v zemi, kterou způsobila pět let trvající recese a snižující se ropná produkce. Za situace, kdy v zemi roste míra podvýživy a hladu, zvyšuje se hyperinflace a Venezuela zažívá vlnu masové emigrace, přistupovali mnozí její obyvatelé k volbám s deziluzí a rozhořčením. Kritizovali Madura za své ekonomické strádání a opozici za vzájemné spory.

Související

Více souvisejících

volby ve Venezuele Nicolas Maduro Venezuela

Aktuálně se děje

před 56 minutami

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj oznámil zásadní inovaci protivzdušné obrany. Ukrajina chystá anti-dronový dóm

Ukrajina čelí kritickému období války, která trvá již 1 427 dní. Prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na stupňující se ruské útoky na energetickou síť oznámil zásadní inovaci protivzdušné obrany. Klíčem k ochraně ukrajinského nebe se má stát „anti-dronový dóm“, postavený na mobilních palebných skupinách a nově i na masovém nasazení dronových zachycovačů.

před 1 hodinou

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Pochválí se za bystrost a obratem usne. Co se děje se zdravím Trumpa?

Zdravotní stav devětasedmdesátiletého amerického prezidenta Donalda Trumpa se na začátku druhého roku jeho mandátu stal vděčným tématem k diskusím. Virální záběry, rozporuplná vyjádření Bílého domu a absence kompletních lékařských záznamů vyvolávají vlnu spekulací o jeho fyzické i kognitivní kondici. Celá debata navíc otevírá nepříjemné otázky ohledně transparentnosti moci v nejvyšších patrech americké politiky.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Z Trumpova „šílenství“ není návratu, obává se Evropa. Zvažuje náhradu NATO, bez USA s Ukrajinou

Trumpovy stupňující se ambice na ovládnutí Grónska uvrhly transatlantické vztahy do nejhlubší krize za poslední desetiletí. Evropští lídři, kteří se po Trumpově návratu do Bílého domu snažili zachovávat zdání klidu, nyní otevřeně mluví o „geopolitickém rozvodu“. Výhrůžky desetiprocentními cly vůči osmi spojencům, včetně Dánska a Velké Británie, se staly bodem, ze kterého už podle mnoha diplomatů není návratu.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 6 hodinami

včera

Český lev

Český lev představil nominované. Ceny budou předány za dva měsíce

Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) dnes oznámila nominace 33. ročníku výročních cen Český lev. V rámci 24 statutárních kategorií do druhého kola hlasování postoupilo 32 filmů, televizních seriálů a minisérií z celkového počtu 94 děl uvedených v premiéře v roce 2025. Nejvíce nominací posbíraly snímky Franz, Sbormistr, Karavan, Letní škola, 2001, Nahoře nebe, v dolině já a minisérie Studna.

včera

Robert Fico jednal s Donaldem Trumpem. (

Fico se s Trumpem bavil o EU. Podle obou politiků je v hluboké krizi

Slovenský premiér Robert Fico se o uplynulém víkendu dočkal přijetí u amerického prezidenta Donalda Trumpa. Nezavítal nicméně do Bílého domu, jeho současný nájemník ho přijal ve vlastní rezidenci na Floridě. Politici si notovali například v kritice Evropské unie. 

včera

včera

Petr Fiala na víkendovém kongresu ODS.

Neříkejte mu, co má dělat. Fiala na kongresu ODS promluvil o své budoucnosti

Expremiér Petr Fiala (ODS) se v sobotu definitivně stáhl do ústraní. Po 12 letech totiž skončil v čele nejdéle trvale zastoupené politické strany v Poslanecké sněmovně. Zůstává jejím řadovým členem a poslancem. Objevily se však nejméně dvě spekulace ohledně jeho politické budoucnosti. Fiala se k nim vyjádřil na víkendovém stranickém kongresu. 

včera

včera

U.S. ARMY

Zlomový okamžik ve válečnictví nastal před 115 lety. Letadlo přistálo na lodi

Psal se 18. leden roku 1911, když se jednomu americkému letci podařilo něco, co se dosud nikomu nepovedlo – přistál se svým letadlem na palubě lodi. Tento jeho odvážný kousek se stal přelomem v dějinách vojenství. Letec, který provedl tento kurážný čin, se jako průkopník válečného letectví příliš neproslavil, zemřel totiž ještě téhož roku.

včera

včera

Grónsko

Experti kroutí hlavou. Ani oni netuší, proč vlastně Trump potřebuje Grónsko

Americký prezident Donald Trump přišel s novým, ryze vojenským argumentem pro své kontroverzní ambice ovládnout Grónsko. Podle jeho posledních vyjádření je vlastnictví tohoto dánského autonomního území „zcela zásadní“ pro vybudování ambiciózního protiraketového štítu známého jako Golden Dome (Zlatá kopule). Analytici a experti na obranu však upozorňují, že pro realizaci tohoto nákladného projektu není nutné největší ostrov světa anektovat.

včera

Jonas Gahr Støre, norský premiér

Norsko smetlo Trumpův dopis ze stolu: My o Nobelově ceně nerozhodujeme, vzkázalo

Americký prezident Donald Trump poslal norskému premiérovi Jonasi Gahru Støreovi dopis, který vyvolal v diplomatických kruzích značné pozdvižení. Trump v něm přímo spojil své nátlakové kroky vůči Grónsku se skutečností, že mu za rok 2025 nebyla udělena Nobelova cena za mír. Obsah listu, o kterém jako první informovala stanice CBS News, potvrdil i sám norský premiér.

včera

včera

Zasedání nové vlády

Vláda odmítla zálohování PET lahví a plechovek, schválila Den české vlajky

Vláda Andreje Babiše na svém pondělním zasedání rázně odmítla zavedení povinného zálohování PET lahví a plechovek. Návrh, který připravil bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík, označil současný šéf resortu Petr Macinka za pokus o protlačení agendy minulé pětikoaliční vlády. Podle hnutí Motoristé sobě i hnutí ANO není systém plošných záloh v tuto chvíli prioritou.

včera

"Koupil jsem si glóbus za 15 tisíc, abych viděl, kde je." Babiš se odmítl postavit za Grónsko

Premiér Andrej Babiš (ANO) se na pondělní tiskové konferenci vyjádřil k aktuálně nejpalčivějšímu tématu světové diplomacie – snaze amerického prezidenta Donalda Trumpa získat do vlastnictví Grónsko. Na přímý dotaz, zda může jednoznačně prohlásit, že Česká republika stojí v tomto sporu za autonomním územím Dánska, Babiš odpověděl negativně. Podle něj není situace černobílá a Praha v tuto chvíli preferuje cestu vyjednávání a vnitroalianční dohody namísto kategorických deklarací.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy