Tajemství Trumpa odhaleno? Profesorka poukázala na závažné souvislosti

Klíčový kontext

Trump neodstoupil od transpacifického partnerství, pařížské klimatické dohody a dohody o íránském jaderném programu, protože nesouhlasil s jejich konkrétními detaily, míní expertka. Dodává, že stejně tak nezačal jednat o dohodách s Kim Čong-unem a Vladimirem Putinem a nesnaží se přinutit Si Ťin-pchinga k jednacímu stolu, jelikož konečně si ujasnil, o co usiluje. "Vypověděl prvně zmíněné smlouvy, protože byly multilaterální; pracuje na druhých uvedených dohodách, jelikož jsou bilaterální," píše Allenová.

Profesorka odkazuje na Trumpův rozhovor pro televizi CNBC z minulého týdne, kde přiznal, že je jiný, než předchozí američtí prezidenti a snaží se uzavírat dohody, což činil celý život a dle svých slov v tom byl úspěšný. Tento výklad od Trumpa slýcháme často, ale plně si neuvědomujeme kontext, soudí akademička. Domnívá se, že Trump se nesnaží narušit starý řád, protože na něj má nějaký názor, ale pouze chce, aby se světový řád točil kolem jeho osoby a světová politika se skládala z jednotlivých smluv s Donaldem Trumpem.

"Co dělá Trump je jasné...mělo to být vždy křiklavě zřejmé: že bezpečnost každé země nyní leží mnohem více v jejích vlastních než cizích rukou," cituje politoložka názor bývalého australského premiéra Tonyho Abbotta. Vysvětluje, že takový pohled na svět si žádá ústup od spolupráce a multilateralismu k čistému bilateralismu. Abbott toto podle expertky sice explicitně nezmínil, ale zřejmě to tuší a přikládá značnou pozornost tomu, jaký bude bilaterální vztahu Austrálie s USA, když napsal, že být americkým partnerem a přítelem je nyní s ohledem na Trumpovu posedlost reciprocitou důležitější než dříve.  

Abbott ovšem dělá chybu, když navrhuje cosi, co lze dle Allenové označil jako zahraničněpolitickou doktrínu naprosté loajality. Expremiér tak doporučil, aby Austrálie posílila svou vojenskou přítomnost v Iráku a přenesla ji i do Sýrie, podílela se na zajišťování svobodné plavby v Jihočínském moři a následovala Spojené státy v přesunu své ambasády v Izraeli do Jeruzaléma, poukazuje profesorka. Varuje, že loajalita vůči Trumpovi může skončit špatně, jak ukazuje příklad jeho někdejšího právníka Michaela Cohena.

Jediný cíl - osobní moc

"V průběhu své podnikatelské kariéry se Trump snažil využívat svá aktiva ke konsolidaci své osobní moci a vlivu skrze uzavírání dohod," pokračuje akademička. Připomíná, že nechal dokonce zbankrotovat své kasino, aby z jeho zbytků získal peníze, které mu pomohly v developerském byznysu a televizní kariéře. Proto je důležité uvědomit si, jak moc Trumpova zahraničněpolitická agenda - postupné uzavírání dvoustranných dohod - odpovídá tomu, že považuje Američany a obří trh v USA za své nejcennější aktivum a prezidentovým esem v rukávu je snaha ostatních zemí na tento trh vstoupit, vysvětluje Allenová. Varuje, že Trump může Američany použít podobně, jako dříve využil svého kasina.  

Pokud si toto uvědomíme, lépe pochopíme spojitost mezi Trumpovou vnitřní a zahraniční politikou, konstatuje profesorka. Poukazuje, že Trump snižuje daně, aby ekonomika rostla, čímž činní vstup na americký trh ještě exkluzivnějším a může ho ve svých obchodních bojích maximálně využívat. Mnozí nechápou, proč Trump snižuje daně, což pomáhá malým podnikům, ale zároveň zavádí cla, která ty samé podniky poškozují, avšak tento paradox zmizí, pokud si uvědomíme, jak Trump nakládá se svými aktivy, v tomto případě s americkým národem, tvrdí odbornice.  

"(S ohledem) na veškerou péči, kterou věnujeme ekonomice, je na tom možná lépe než kdy jindy," cituje Allenová Trumpova slova pro CNBC. Připomíná, že zavedení cel prezident okomentoval s tím, že je na čase, protože trhy od jeho zvolení rostou a je možné být agresivnější.

Cílem Trumpovy dvoustranné zahraniční politiky tedy není nějaká vznešená vize světového míru či role demokracie ve světovém řádu, ale maximalizace jeho osobní moci, zdůraznění vlastní velikosti skrze demonstraci svých vyjednávacích schopností a posunutí se do role nepostradatelného elementu světové ekonomiky, domnívá se politoložka. Soudí, že Trump věří, že pokud bude sám velkým, bude velkou i Amerika, jelikož dokud sedí v Bílém domě, jeho zájmy jsou zájmem Spojených států.   

Profesorka pokládá otázku, zda je ryzí bilateralismus dobrý i pro Američany a zda Trumpvy zájmy skutečně korespondují se zájmy země. "Tisíckrát ne. Demokratická republika si nemůže dovolit být závislá na bilaterálních vztazích, které má jedna osoba s jinými zeměmi světa," odpovídá expertka. Konstatuje, že je třeba zachovat institucionální vztahy, multilaterální i bilaterální, které lze kontrolovat a které přežijí dočasné politické  představitele. Trump tak podle Allenové nenarušuje pouze NATO a další mnohostranné vazby, ale podrývá institucionální moc, její odolnost a suverenitu amerického lidu.