Konec svobody a demokracie? Neuvědomujeme si, co se děje, varuje profesor

NÁZOR – „Jak zvolení autoritáři drtí demokratické instituce, které je mají zadržet? Někteří tak činí jedním úderem. Mnohem častěji ale útok na demokracii začíná pozvolna. Eroze demokracie probíhá po částech, obvykle po malých krůčcích,“ cituje politolog E. J. Doinne z knihy Jak umírá demokracie od svých kolegů Stevena Levitského a Daniela Ziblatta. Profesor z Georgetown University v komentáři pro server Washington Post pokládá otázku, zda americký prezident Donald Trump představuje hrozbu pro ústavní pořádek v USA.

Nepodlehnout uspokojení

„Je (Trump) pouhým prostořekým demagogem, nebo je formujícím se autokratem hodlajícím udeřit na základy republikánského zřízení,“ ptá se expert. Poukazuje, že ti, kteří mají obavy, že Trump rozvrací základní svobody a uspořádání, které je udržuje, bývají často odmítáni jako alarmisté nechápající pevnost brzd a protivah a dalších pojistek.

Dle této argumentace se Trump uchyluje k ohrožování svobody Američanů pouze kvůli tomu, že ti nedostatečné oceňují jeho „genialitu“ a celý tento americký experiment, vysvětluje Doinne. Souhlasí, že většina práv v USA zůstává nedotčena a navzdory prezidentovým útokům nadále panuje například svoboda slova a tisku. „Koneckonců, píšu tento komentář a vy si ho můžete přečíst – a nesouhlasit s ním, pokud chcete,“ deklaruje odborník.

Navíc, opozice má dobrou příležitost v nadcházejících volbách do Kongresu ovládnout alespoň jednu z jeho komor a soudci nejvyššího soudu zablokovali mnohé z nejkontroverznějších Trumpových kroků, například odebíraní dětí nelegálním migrantům, připomíná politolog. Dodává, že to je nutné ocenit, ale v úvodu zmíněná varování Levitského a Ziblatta jsou důležitá právě proto, že občané v republikánských demokraciích snadno podléhají uspokojení.

Předně, účinnost často zmiňovaných brzd a protivah závisí na ochotě zákonodárné a soudní moci zachovat loajalitu vůči systému a upřednostnit jej před stranickou disciplínou, připomíná Doinne závěr své knihy Jedna země pro Trumpovi. Varuje, že v Kongresu ovládaném Republikánskou stranu se ovšem děje opak a vyjma hrstky na okraji republikánská většina Trumpovy excesy toleruje a minimalizuje rozhořčení nad jeho jednáním.

„Když Trump odebral bývalému řediteli CIA Johnu Brennanovi bezpečnostní prověrku v odvetě za Brennanovu kritiku své osoby, odpověď většiny republikánů byla žalostná,“ píše expert. Konstatuje, že Trumpovy kroky přitom představují mnohem větší zneužívání prezidentských pravomocí, než na jaké si republikáni trpce stěžovali během prezidentství Baracka Obamy.

Pravda není pravda

Trump se snaží přímo zastrašovat své kritiky a zasahuje do legitimního vyšetřování, deklaruje politolog s otázkou, proč republikánský předseda Sněmovny reprezentantů Paul Ryan k tomuto mlčí. Když Trump minulý měsíc poprvé hrozil, že svým kritikům odebere bezpečnostní prověrky, Ryan jeho prohlášení zlehčoval a tvrdil, že prezident „pouze provokuje lidi“, připomíná Doinne. Dodává, že ani poté, co se ukázalo, že šéf Bílého domu neprovokoval, žádná silná odpověď od představitelů Republikánské strany nepřišla.

Již dlouho předtím, než se Trump rozhodl kandidovat na prezidenta, byli republikáni ochotní měnit pravidla hry, pokud se jim to hodilo, kritizuje politolog. Za příklad dává agresivní snahy odradit lidi od účasti ve volbách či pokusy zablokovat i pouhé slyšení Merricka Garlanda, kterým chtěl Barack Obama nahradit soudce nejvyššího soudu Antonina Scaliu.

„Seznam zlověstných znamení pokračuje,“ varuje odborník. Připomíná Trumpem oživovanou Stalinovu frázi o „nepřátelích lidu“, kterou prezident vztahuje na svobodná média, dále prezidentovo odvolávání úředníků, kteří se odhodlali poukázat na pochybné jednání -například ředitele FBI Jamese Comeyho -, Trumpovo časté vychvalování zahraničních despotů, jeho mimořádně útočnou rétoriku vůči oponentům či neochotu šéfá Bílého domu držet se tradičních postupů při vyvracení potenciálního střetu zájmů své osoby i své rodiny.

Trump také přijal zvyk autoritářů a z lhaní učinil běžný aspekt svého vládnutí zhmotňující se v neskutečném výroku bývalého starosty New Yorku Rudolpha Giulianiho „pravda není pravda“, poukazuje Doinne. Zdůrazňuje, že toto není běžná praxe, ale i tak americká politika běží, jako by se nic nedělo a Američané si pod Trumpem zvykli na jednání, které by ještě nedávno znamenalo konec kariéry jakéhokoliv politika.

Víme, jak vypadají vojenské převraty, ale pomalý rozvrat pravidel, norem a očekávání, na který upozorňují Levitsky a Ziblatt, může být mnohem zákeřnější, protože lidé si ani neuvědomí, k čemu vlastně dochází, varuje závěrem politolog.

Související

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Donald Trump demokracie

Aktuálně se děje

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

včera

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

včera

včera

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

včera

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

včera

včera

včera

včera

27. prosince 2025 21:20

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

27. prosince 2025 20:05

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

27. prosince 2025 18:51

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy