NÁZOR - Rusko se stále chová jako darebácký stát a bude třeba na něj uvalit další sankce. S tímto apelem vystoupil v komentáři pro server Washington Post profesor politologie Michael McFaul, který dříve působil jako bývalý velvyslanec USA v Rusku.
Největší hrozba pro suverenitu jiných
Americký prezident Donald Trump se ve svém posledním projevu v OSN, který byl zaměřen na obhajobu suverenity, zmínil o Rusku jen okrajově, když hovořil o závislosti Německa na ruských energetických dodávkách, připomíná politolog. Konstatuje, že propagátor suverenity Trump měl naopak zmínit četné narušování suverenity jiných zemí Ruskem, které "hrubě přehlédl".
"Za prezidenta Vladimira Putina se Rusko stalo největší světovou hrozbou pro suverenitu jiných zemí," pokračuje McFaul. Poukazuje, že Rusko v letech 2008 a 2014 napadlo dva své sousedy - Gruzii a Ukrajinu - a změnilo jejich hranice, navíc v roce 2015 poslalo své vojáky do Sýrie, aby podpořilo nelítostného diktátora Bašára Asada, který nerespektuje suverenitu svého lidu a páchá na něm válečné zločiny.
Putin následně v roce 2016 narušil americkou suverenitu, když se několika způsoby - včetně krádeže a publikace soukromých dat, nasazení ruských státních a státem kontrolovaných médií, sociálních sítí, botů, trollů, falešných účtů a přímé interakce s Trumpovou kampaní - pokusil ovlivnit výsledek amerických prezidentských voleb, uvádí profesor. Dodává, že letos pak Putinův režim narušil suverenitu britskou, když se pokusil zabít bývalého ruského agenta Sergeje Skripala.
Dle McFaula nejde o běžné nástroje zahraniční politiky, ale kriminální činy a Rusko pod Putinovým vedení v posledních letech stále více jedná jako darebácký stát, který porušuje zákony, normy a hodnoty mezinárodního systému. Pokud nehodlá odradit Putina od závažného narušování suverenity jiných zemí sám Trump, musí k tomu jeho administrativu přimět americký Kongres, nabádá akademik.
V poslední době byly Kongresem schváleny nové sankce, například zákony o zjištění americké bezpečnosti před agresí Kremlu, ochraně voleb před hrozbami a spolupráci v oblasti energetické bezpečnosti s evropskými spojenci, připomíná politolog. Domnívá se, že Kongres by měl skloubit nejlepší prvky uvedených zákonů a přijmout novou legislativu, která na stole Trumpa přistane před listopadovými volbami do Kongresu.
Daná legislativa by podle McFaula měla vycházet z několika principů, především preventivních sankcí, které by automaticky vstupovaly v platnost v případě dalších nepřátelských ruských akcí. Tato odstrašující strategie by chránit americkou suverenitu v případě voleb, ale měla by odrazovat Rusko od agrese i v dalších politických oblastech, doporučuje profesor. Soudí, že na také stávající ruské nelegální aktivity se musí odpovědět skrze nové sankce.
"Například každý den, kdy Rusko podporuje separatistickou válku na východě Ukrajiny, by měl být chápán jako nová nelegální ruská akce," píše bývalý velvyslanec. Soudí, že namísto pouhého udržování dosavadních sankcí souvisejících s ruskými zásahy na východě Ukrajiny by američtí zákonodárci měli uzákonit harmonogram, jak budou sankce eskalovány, pokud bude ruská vláda pokračovat ve svém nelegálním jednání.
Sankce jsou důležité
Sankce by se měly vztahovat ke konkrétním ruským činům, aby mohly být uvolněny v případě, že Rusko některé své akce přehodnotí, myslí si politolog. Navrhuje, aby budoucí sankce primárně cílily na ruské vládní představitele, státní organizace, státní dluhopisy, státem vlastněné či ovládané podniky, přičemž soukromé osoby a společnosti by měly být sankcionovány pouze v případě, že lze zdokumentovat jejich přímou podporu pobuřující ruské zahraniční politice.
Měl by být přijat též zákon zakazující anonymní vlastnictví firem a nemovitostí a převod financí do zahraničí skrze právnické osoby, což by poskytlo větší transparentnost ohledně ruských investic a ekonomických aktivit v zahraničí, míní McFaul. Za důležité považuje také to, aby došlo k zastavení ruského zneužívání Interpolu k vydávání politicky motivovaných zatykačů a varování a americký Kongres spolu s Trumpovou administrativou by měly přijmout zákon umožňují uvalit na Rusko sankce za budoucí pokusy v tomto směru.
"Změní nové sankční zákonu Putinovo chování? Těžko. Odradí hrozba nových sankcí Putina od budoucích akcí, především v případě zásahů do našich voleb? Možná. Bude nový zákon o ruských sankcích signalizovat americké odhodlání čelit Putinovým darebáckým akcím? Zajisté," pokračuje někdejší diplomat. Sankce označuje za morálně ospravedlnitelnou odpověď na pobuřující nelegální akce a ač se změna nemusí projevit brzy, jde o demonstraci odhodlání bránit mezinárodní zákony, pravidla a normy, které jsou zásadní pro dlouhodobé zachování mezinárodního řádu.
Ruská vláda americké sankce nadále odmítá a ruský premiér Dmitrij Medveděv v reakci na tiskovou zprávu o novém sankčním zákonu proti ruským bankám prohlásil, že jde o vyhlášení ekonomické války, přičemž slíbil odvetu hospodářskými, politickými a případně i dalšími prostředky, připomíná profesor. Pokládá otázku, proč by ruští představitelé tak tvrdě pracovali na uvolnění sankcí či zamezení přijetí nových, pokud by nefungovaly.
"Sankce jsou jasně důležité. Je proto jasné, že Kongres musí jednat a na podzim schválit další sankční zákon," deklaruje závěrem McFaul.
Související
Ať si Írán klidně zlikviduje Los Angeles a San Diego, prohlásil Trump
Popularita Trumpa klesla na historické minimum. Americký prezident se to dozvěděl a takhle zareagoval
Aktuálně se děje
před 6 minutami
Německem otřásá skandál, který nemá obdoby. Zatkli bývalého šéfa rozvědky, čelí podezření ze špionáže a velezrady
před 49 minutami
Sezóna respiračních onemocnění přichází. Do Česka dorazily statisíce vakcín proti chřipce
před 1 hodinou
Česko se příští rok nezúčastní Eurovize, rozhodla ČT
před 2 hodinami
Nobelovu cenu za fyziku získal vědec vyvíjející IceCube
před 3 hodinami
Studenti ve Francii už zablokovali 2000 škol. Okamžitě řešte jejich požadavky, nařídil Lecornu
před 4 hodinami
Ať si Írán klidně zlikviduje Los Angeles a San Diego, prohlásil Trump
před 4 hodinami
Poklidná cesta se změnila v let hrůzy. Letoun s cestujícími se ve vzduchu propadl o osm kilometrů
před 5 hodinami
Protesty ve Francii sílí. Policejní granát utrhl studentovi ruku
před 6 hodinami
Popularita Trumpa klesla na historické minimum. Americký prezident se to dozvěděl a takhle zareagoval
před 7 hodinami
Plicní mor v Rusku: WHO je s Moskvou v kontaktu, USA nabízí pomoc. Přenos není jednoduchý, uklidňují vědci
před 7 hodinami
Francie čelí největší vlně studentských protestů za desetiletí. Jak se z malé stávky stala celonárodní krize?
před 8 hodinami
Trump schválil popravu Hasana. Po skandálu se smrtícími injekcemi bude zastřelen popravčí četou
před 9 hodinami
Počasí na nadcházející měsíc: Podzim dorazil, výrazně se ochladí
včera
Vstupujeme do rozhodující fáze dějin, oznámila saúdská koalice a zahájila masivní bombardování Húthíů
včera
Drony a AI. NATO představí plán, jak bleskově porazit Rusko
včera
Nobelovu cenu za medicínu získala trojice vědců za průlomový objev fungování lidského mozku
včera
OBRAZEM: Senát uctil památku Václava Havla novou pamětní deskou
včera
Kopilot FlyDubai byl podle SAE terorista. Letadlem chtěl narazit do výškové budovy v Tel Avivu
včera
Sněmovna zamítla jeho návrh k řešení bytové krize. Sánchez rozpustila parlament a vyhlásil volby
včera
Kdo povede OSN? Guterresův nástupce bude muset dostat posvěcení z Moskvy
António Guterres se blíží ke konci svého desetiletého působení v čele Organizace spojených národů v době, kdy čelí hluboké skepsi ze strany Ukrajiny, napjatým vztahům s Izraelem a strukturální paralýze Rady bezpečnosti. Volba jeho nástupce probíhá v atmosféře silného tlaku veřejnosti na razantnější mezinárodní vedení, budoucí generální tajemník však dokáže uplatnit pouze takový vliv, jaký mu umožní stálí členové Rady bezpečnosti.
Zdroj: Libor Novák