Profesor si tvrdě podal Rusko. Navrhuje rázné řešení

NÁZOR - Rusko se stále chová jako darebácký stát a bude třeba na něj uvalit další sankce. S tímto apelem vystoupil v komentáři pro server Washington Post profesor politologie Michael McFaul, který dříve působil jako bývalý velvyslanec USA v Rusku.

Největší hrozba pro suverenitu jiných

Americký prezident Donald Trump se ve svém posledním projevu v OSN, který byl zaměřen na obhajobu suverenity, zmínil o Rusku jen okrajově, když hovořil o závislosti Německa na ruských energetických dodávkách, připomíná politolog. Konstatuje, že propagátor suverenity Trump měl naopak zmínit četné narušování suverenity jiných zemí Ruskem, které "hrubě přehlédl".

"Za prezidenta Vladimira Putina se Rusko stalo největší světovou hrozbou pro suverenitu jiných zemí," pokračuje McFaul. Poukazuje, že Rusko v letech 2008 a 2014 napadlo dva své sousedy - Gruzii a Ukrajinu - a změnilo jejich hranice, navíc v roce 2015 poslalo své vojáky do Sýrie, aby podpořilo nelítostného diktátora Bašára Asada, který nerespektuje suverenitu svého lidu a páchá na něm válečné zločiny.

Putin následně v roce 2016 narušil americkou suverenitu, když se několika způsoby - včetně krádeže a publikace soukromých dat, nasazení ruských státních a státem kontrolovaných médií, sociálních sítí, botů, trollů, falešných účtů a přímé interakce s Trumpovou kampaní - pokusil ovlivnit výsledek amerických prezidentských voleb, uvádí profesor. Dodává, že letos pak Putinův režim narušil suverenitu britskou, když se pokusil zabít bývalého ruského agenta Sergeje Skripala.

Dle McFaula nejde o běžné nástroje zahraniční politiky, ale kriminální činy a Rusko pod Putinovým vedení v posledních letech stále více jedná jako darebácký stát, který porušuje zákony, normy a hodnoty mezinárodního systému. Pokud nehodlá odradit Putina od závažného narušování suverenity jiných zemí sám Trump, musí k tomu jeho administrativu přimět americký Kongres, nabádá akademik.

V poslední době byly Kongresem schváleny nové sankce, například zákony o zjištění americké bezpečnosti před agresí Kremlu, ochraně voleb před hrozbami a spolupráci v oblasti energetické bezpečnosti s evropskými spojenci, připomíná politolog. Domnívá se, že Kongres by měl skloubit nejlepší prvky uvedených zákonů a přijmout novou legislativu, která na stole Trumpa přistane před listopadovými volbami do Kongresu.

Daná legislativa by podle McFaula měla vycházet z několika principů, především preventivních sankcí, které by automaticky vstupovaly v platnost v případě dalších nepřátelských ruských akcí. Tato odstrašující strategie by chránit americkou suverenitu v případě voleb, ale měla by odrazovat Rusko od agrese i v dalších politických oblastech, doporučuje profesor. Soudí, že na také stávající ruské nelegální aktivity se musí odpovědět skrze nové sankce.

"Například každý den, kdy Rusko podporuje separatistickou válku na východě Ukrajiny, by měl být chápán jako nová nelegální ruská akce," píše bývalý velvyslanec. Soudí, že namísto pouhého udržování dosavadních sankcí souvisejících s ruskými zásahy na východě Ukrajiny by američtí zákonodárci měli uzákonit harmonogram, jak budou sankce eskalovány, pokud bude ruská vláda pokračovat ve svém nelegálním jednání.

Sankce jsou důležité

Sankce by se měly vztahovat ke konkrétním ruským činům, aby mohly být uvolněny v případě, že Rusko některé své akce přehodnotí, myslí si politolog. Navrhuje, aby budoucí sankce primárně cílily na ruské vládní představitele, státní organizace, státní dluhopisy, státem vlastněné či ovládané podniky, přičemž soukromé osoby a společnosti by měly být sankcionovány pouze v případě, že lze zdokumentovat jejich přímou podporu pobuřující ruské zahraniční politice.    

Měl by být přijat též zákon zakazující anonymní vlastnictví firem a nemovitostí a převod financí do zahraničí skrze právnické osoby, což by poskytlo větší transparentnost ohledně ruských investic a ekonomických aktivit v zahraničí, míní McFaul. Za důležité považuje také to, aby došlo k zastavení ruského zneužívání Interpolu k vydávání politicky motivovaných zatykačů a varování a americký Kongres spolu s Trumpovou administrativou by měly přijmout zákon umožňují uvalit na Rusko sankce za budoucí pokusy v tomto směru.

"Změní nové sankční zákonu Putinovo chování? Těžko. Odradí hrozba nových sankcí Putina od budoucích akcí, především v případě zásahů do našich voleb? Možná. Bude nový zákon o ruských sankcích signalizovat americké odhodlání čelit Putinovým darebáckým akcím? Zajisté," pokračuje někdejší diplomat. Sankce označuje za morálně ospravedlnitelnou odpověď na pobuřující nelegální akce a ač se změna nemusí projevit brzy, jde o demonstraci odhodlání bránit mezinárodní zákony, pravidla a normy, které jsou zásadní pro dlouhodobé zachování mezinárodního řádu.

Ruská vláda americké sankce nadále odmítá a ruský premiér Dmitrij Medveděv v reakci na tiskovou zprávu o novém sankčním zákonu proti ruským bankám prohlásil, že jde o vyhlášení ekonomické války, přičemž slíbil odvetu hospodářskými, politickými a případně i dalšími prostředky, připomíná profesor. Pokládá otázku, proč by ruští představitelé tak tvrdě pracovali na uvolnění sankcí či zamezení přijetí nových, pokud by nefungovaly.

"Sankce jsou jasně důležité. Je proto jasné, že Kongres musí jednat a na podzim schválit další sankční zákon," deklaruje závěrem McFaul.

Související

Írán, ilustrační foto

USA chtěly zabránit Íránu v zisku jaderné zbraně. Udělaly ale pravý opak, shodují se experti

Budoucnost íránského jaderného programu se ocitla v kritickém bodě. Poté, co byl minulý měsíc společným zásahem Spojených států a Izraele zabit dosavadní nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, se v Teheránu začíná otevřeně mluvit o přehodnocení dosavadní doktríny. Po více než dvě desetiletí Írán oficiálně tvrdil, že jeho úmysly jsou mírové, což bylo podloženo náboženským dekretem – fatvou, která vývoj jaderných zbraní zakazovala.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Rusko sankce

Aktuálně se děje

před 35 minutami

AfD (Alternativa pro Německo)

Kudy unikají citlivé informace z EU? Kremlu donáší německá AfD, obávají se politici

V kuloárech evropské diplomacie i v německém Bundestagu sílí znepokojení nad bezpečností důvěrných dokumentů Evropské unie. Diplomaté a zákonodárci podle webu Politico varují, že citlivé informace o geopolitických strategiích, včetně podpory Ukrajiny, mohou unikat přímo do Kremlu. Hlavním zdrojem obav je přístup zástupců opoziční strany Alternativa pro Německo (AfD) k interní parlamentní databázi.

před 1 hodinou

Marian Jurečka

Jurečka v televizi tvrdě kritizoval vládu. Klempíře označil za infantilního a neschopného ministra, který jen točí videa

Televizní debata v pořadu Partie na CNN Prima NEWS se změnila v ostrou slovní přestřelku mezi bývalým ministrem práce Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) a jeho nástupcem v resortu Alešem Juchelkou (ANO). Hlavním tématem byly neúnosně vysoké ceny pohonných hmot, které v současnosti drtí české peněženky v důsledku eskalujícího konfliktu Spojených států a Izraele s Íránem.

před 3 hodinami

Írán, ilustrační foto

USA chtěly zabránit Íránu v zisku jaderné zbraně. Udělaly ale pravý opak, shodují se experti

Budoucnost íránského jaderného programu se ocitla v kritickém bodě. Poté, co byl minulý měsíc společným zásahem Spojených států a Izraele zabit dosavadní nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, se v Teheránu začíná otevřeně mluvit o přehodnocení dosavadní doktríny. Po více než dvě desetiletí Írán oficiálně tvrdil, že jeho úmysly jsou mírové, což bylo podloženo náboženským dekretem – fatvou, která vývoj jaderných zbraní zakazovala.

před 4 hodinami

před 6 hodinami

Pentagon

Pentagon se připravuje na pozemní operaci v Íránu. Mohla by trvat měsíce

Americké ministerstvo obrany připravuje pro prezidenta Donalda Trumpa plány na pozemní operaci v Íránu. Podle informací listu The Washington Post by nešlo o totální invazi s cílem dobýt celou zemi, ale o cílené akce, které by mohly trvat týdny i měsíce. Zapojit by se do nich měly tisíce vojáků, včetně speciálních jednotek a klasické pěchoty.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Írán, ilustrační foto

Írán nečekal, že dokáže držet globální ekonomiku jako rukojmí. Na svůj mírový seznam přidal další položku

Íránský představitel tento týden představil seznam podmínek pro ukončení války se Spojenými státy a Izraelem. Na tomto seznamu se nově objevila položka, která tam dříve nebyla, a to požadavek na uznání íránské suverenity nad Hormuzským průlivem. Tato úzká vodní cesta je pro globální ekonomiku naprosto klíčová. Obyčejně tudy totiž prochází pětina světové ropy a zkapalněného zemního plynu.

před 10 hodinami

včera

Ilustrační foto

V USA začínají mohutné protesty proti Trumpovi. Demonstruje se i v Evropě či za polárním kruhem

Spojené státy se zahalily do barev protestu. Napříč celou zemí, od Alabamy až po Wyoming, se koná rozsáhlá vlna demonstrací pod jednotným heslem „No Kings“ (Žádní králové). Ulice velkoměst i malých městeček zaplnily davy lidí, kteří vyjadřují svůj hluboký nesouhlas s politikou prezidenta Donalda Trumpa, rostoucími životními náklady a probíhající válkou s Íránem.

včera

Velryba uvízla na mělčině na pobřeží Baltského moře

Velrybu zaseklou na mělčině v Německu záchranáři po týdnu vysvobodili. Druhý den uvízla znovu

Německo už několik dní sleduje dramatický osud keporkaka, který byl od začátku týdne uvězněn na mělčině na pobřeží Baltského moře u letoviska Niendorf nedaleko Lübecku. Ačkoliv se po dnech intenzivního úsilí záchranářů konečně dostal do hlubších vod, deset metrů dlouhý mořský savec v nich dlouho nepobyl. Krátce po rozsáhlé záchranné operaci na mělčině uvízl znovu.

včera

USA

Ulice zejí prázdnotou. Kanaďané kvůli Trumpovi masivně bojkotují americké obchody a služby

V americkém městečku Lewiston ve státě New York, které leží jen pár minut cesty od burácejících Niagarských vodopádů, panuje nezvyklé ticho. Pekařka Aimee Loughranová právě dokončuje dort ve tvaru policejního odznaku, ale dříve rušná ulice plná kaváren a historických budov z 19. století zeje prázdnotou. Místní poptávka nestačí pokrýt výpadek, který způsobili Kanaďané – sousedé z druhého břehu řeky Niagary, kteří se rozhodli pro masivní bojkot amerických obchodů a služeb.

včera

Lotyšsko, ilustrační fotografie.

Každý student se bude učit střílet. Lotyšsko kvůli Rusku zavádí povinný vojenský výcvik pro střední školy

Zatímco pozornost velké části světa se upírá k válce s Íránem, v pobaltských státech zůstávají oči pevně upřeny na východ. Lotyšsko, které sdílí stovky kilometrů hranic s Ruskem a jeho spojencem Běloruskem, nenechává nic náhodě. V zemi se stal realitou program, který by v mnoha jiných evropských státech vyvolal skandál: povinný vojenský výcvik pro všechny studenty středních škol.

včera

Summit NATO

Česko zůstane bez ochrany? Trump chce členům NATO neplnícím závazky sebrat právo na aktivaci článku 5

Americký prezident Donald Trump zvažuje radikální reorganizaci Severoatlantické aliance, která by mohla zásadně změnit její fungování. Podle nových návrhů, se kterými byl obeznámen server Daily Telegraph, by členské státy, které nesplní jeho požadavek na výdaje na obranu ve výši 5 % HDP, mohly být zbaveny hlasovacích práv. Tento model „zaplať, abys mohl hrát“ (pay-to-play) by fakticky zablokoval neplatičům možnost podílet se na klíčových rozhodnutích bloku. Právě Česko je na tom přitom podle webu Politico nejhůře, co se výdajů na obranu týče.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Prezident USA zvažuje přejmenování Hormuzského průlivu na Trumpův průliv

Prezident USA Donald Trump zvažuje, že po úspěšném ovládnutí Hormuzského průlivu a vyhoštění íránských sil přistoupí k jeho přejmenování. Tato strategická vodní cesta, která je v současnosti pod kontrolou Teheránu, by mohla nést nový název „Americký průliv“, nebo dokonce jméno samotného prezidenta, tedy Trumpův průliv. Podle zdrojů z Bílého domu je Trump frustrován nedostatečnou pomocí spojenců při uvolňování této klíčové námořní trasy a hodlá vzít situaci do vlastních rukou.

včera

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Kallasová se na schůzce G7 pohádala před ostatními ministry s Rubiem

Atmosféra na setkání ministrů zahraničí zemí G7 v pátek zhoustla, když došlo k ostré slovní přestřelce mezi americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem a šéfkou diplomacie Evropské unie Kajou Kallasovou. Podle svědků z místa jednání byla rozbuškou otázka dalšího postupu vůči Rusku a nespokojenost Evropy s dosavadními výsledky amerického tlaku na Moskvu.

včera

Marco Rubio na zápase UFC 316

Rubio se rázně pustil do Zelenského. Obvinil ho ze lži

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pátek ostře odmítl tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že by administrativa Donalda Trumpa nutila Kyjev k postoupení východního Donbasu Rusku. Podle Zelenského mělo být odevzdání tohoto průmyslového srdce Ukrajiny podmínkou pro získání amerických bezpečnostních záruk v rámci jakéhokoli plánu na příměří. Rubio však takové interpretace označil za nepravdivé.

včera

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Nová varianta covidu znepokojuje odborníky. „Cikáda“ už se dostala i do Česka

Ve světě se v tichosti šíří nová varianta koronaviru SARS-CoV-2, která si díky svému specifickému chování vysloužila přezdívku „cikáda“. Odborníci ji vědecky označují jako BA.3.2 a poprvé byla identifikována v Jihoafrické republice v listopadu 2024. Od té doby se jí podařilo proniknout do nejméně 23 zemí světa, přičemž pozornost budí především neobvykle vysokým počtem mutací.

včera

včera

NATO

Politico: Česko je na tom ze všech států nejhůře. Na obranu dává ještě míň než Maďarsko

Alianční „třída“ roku 2025 složila maturitu úspěšně. Všech dvaatřicet členských států NATO poprvé v historii splnilo stanovený cíl a vynaložilo na obranu minimálně 2 % svého hrubého domácího produktu. Výroční zpráva zveřejněná v Bruselu ukazuje, že po dekádě od stanovení tohoto závazku v roce 2014 se společenství konečně dočkalo plošného plnění.

včera

Klíč k Hormuzskému průlivu leží na sedmi ostrovech. Pokud je americká armáda obsadí, čeká ji peklo na zemi

V souvislosti se zprávami o vyslání tisíců amerických pozemních jednotek na Blízký východ sílí dohady o jejich možném nasazení. Spekuluje se především o ovládnutí íránského ostrova Chark v severní části Perského zálivu, který představuje zásadní energetický uzel. Tento terminál zajišťuje odbavení přibližně 90 % íránského vývozu ropy, což z něj činí strategický cíl pro ochromení ekonomiky Teheránu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy