NÁZOR - Rusko se stále chová jako darebácký stát a bude třeba na něj uvalit další sankce. S tímto apelem vystoupil v komentáři pro server Washington Post profesor politologie Michael McFaul, který dříve působil jako bývalý velvyslanec USA v Rusku.
Největší hrozba pro suverenitu jiných
Americký prezident Donald Trump se ve svém posledním projevu v OSN, který byl zaměřen na obhajobu suverenity, zmínil o Rusku jen okrajově, když hovořil o závislosti Německa na ruských energetických dodávkách, připomíná politolog. Konstatuje, že propagátor suverenity Trump měl naopak zmínit četné narušování suverenity jiných zemí Ruskem, které "hrubě přehlédl".
"Za prezidenta Vladimira Putina se Rusko stalo největší světovou hrozbou pro suverenitu jiných zemí," pokračuje McFaul. Poukazuje, že Rusko v letech 2008 a 2014 napadlo dva své sousedy - Gruzii a Ukrajinu - a změnilo jejich hranice, navíc v roce 2015 poslalo své vojáky do Sýrie, aby podpořilo nelítostného diktátora Bašára Asada, který nerespektuje suverenitu svého lidu a páchá na něm válečné zločiny.
Putin následně v roce 2016 narušil americkou suverenitu, když se několika způsoby - včetně krádeže a publikace soukromých dat, nasazení ruských státních a státem kontrolovaných médií, sociálních sítí, botů, trollů, falešných účtů a přímé interakce s Trumpovou kampaní - pokusil ovlivnit výsledek amerických prezidentských voleb, uvádí profesor. Dodává, že letos pak Putinův režim narušil suverenitu britskou, když se pokusil zabít bývalého ruského agenta Sergeje Skripala.
Dle McFaula nejde o běžné nástroje zahraniční politiky, ale kriminální činy a Rusko pod Putinovým vedení v posledních letech stále více jedná jako darebácký stát, který porušuje zákony, normy a hodnoty mezinárodního systému. Pokud nehodlá odradit Putina od závažného narušování suverenity jiných zemí sám Trump, musí k tomu jeho administrativu přimět americký Kongres, nabádá akademik.
V poslední době byly Kongresem schváleny nové sankce, například zákony o zjištění americké bezpečnosti před agresí Kremlu, ochraně voleb před hrozbami a spolupráci v oblasti energetické bezpečnosti s evropskými spojenci, připomíná politolog. Domnívá se, že Kongres by měl skloubit nejlepší prvky uvedených zákonů a přijmout novou legislativu, která na stole Trumpa přistane před listopadovými volbami do Kongresu.
Daná legislativa by podle McFaula měla vycházet z několika principů, především preventivních sankcí, které by automaticky vstupovaly v platnost v případě dalších nepřátelských ruských akcí. Tato odstrašující strategie by chránit americkou suverenitu v případě voleb, ale měla by odrazovat Rusko od agrese i v dalších politických oblastech, doporučuje profesor. Soudí, že na také stávající ruské nelegální aktivity se musí odpovědět skrze nové sankce.
"Například každý den, kdy Rusko podporuje separatistickou válku na východě Ukrajiny, by měl být chápán jako nová nelegální ruská akce," píše bývalý velvyslanec. Soudí, že namísto pouhého udržování dosavadních sankcí souvisejících s ruskými zásahy na východě Ukrajiny by američtí zákonodárci měli uzákonit harmonogram, jak budou sankce eskalovány, pokud bude ruská vláda pokračovat ve svém nelegálním jednání.
Sankce jsou důležité
Sankce by se měly vztahovat ke konkrétním ruským činům, aby mohly být uvolněny v případě, že Rusko některé své akce přehodnotí, myslí si politolog. Navrhuje, aby budoucí sankce primárně cílily na ruské vládní představitele, státní organizace, státní dluhopisy, státem vlastněné či ovládané podniky, přičemž soukromé osoby a společnosti by měly být sankcionovány pouze v případě, že lze zdokumentovat jejich přímou podporu pobuřující ruské zahraniční politice.
Měl by být přijat též zákon zakazující anonymní vlastnictví firem a nemovitostí a převod financí do zahraničí skrze právnické osoby, což by poskytlo větší transparentnost ohledně ruských investic a ekonomických aktivit v zahraničí, míní McFaul. Za důležité považuje také to, aby došlo k zastavení ruského zneužívání Interpolu k vydávání politicky motivovaných zatykačů a varování a americký Kongres spolu s Trumpovou administrativou by měly přijmout zákon umožňují uvalit na Rusko sankce za budoucí pokusy v tomto směru.
"Změní nové sankční zákonu Putinovo chování? Těžko. Odradí hrozba nových sankcí Putina od budoucích akcí, především v případě zásahů do našich voleb? Možná. Bude nový zákon o ruských sankcích signalizovat americké odhodlání čelit Putinovým darebáckým akcím? Zajisté," pokračuje někdejší diplomat. Sankce označuje za morálně ospravedlnitelnou odpověď na pobuřující nelegální akce a ač se změna nemusí projevit brzy, jde o demonstraci odhodlání bránit mezinárodní zákony, pravidla a normy, které jsou zásadní pro dlouhodobé zachování mezinárodního řádu.
Ruská vláda americké sankce nadále odmítá a ruský premiér Dmitrij Medveděv v reakci na tiskovou zprávu o novém sankčním zákonu proti ruským bankám prohlásil, že jde o vyhlášení ekonomické války, přičemž slíbil odvetu hospodářskými, politickými a případně i dalšími prostředky, připomíná profesor. Pokládá otázku, proč by ruští představitelé tak tvrdě pracovali na uvolnění sankcí či zamezení přijetí nových, pokud by nefungovaly.
"Sankce jsou jasně důležité. Je proto jasné, že Kongres musí jednat a na podzim schválit další sankční zákon," deklaruje závěrem McFaul.
Související
Příběh, který plnil přední stránky světových médií, skončil tragicky. Amerického studenta našli v Japonsku mrtvého
Americká armáda sestřelila v Hormuzském průlivu íránské útočné drony
USA (Spojené státy americké) , Rusko , sankce
Aktuálně se děje
před 3 minutami
Příběh, který plnil přední stránky světových médií, skončil tragicky. Amerického studenta našli v Japonsku mrtvého
před 1 hodinou
Rusko je ochotno opět jednat s USA. Míč je ale na straně Američanů, tvrdí
před 2 hodinami
Válka se začíná vracet zpět do Ruska. V tamní společnosti začíná bublat nespokojenost
před 3 hodinami
Rusko, nebo Západ? Arménie v klíčových volbách rozhoduje o své budoucnosti
před 5 hodinami
Americká armáda sestřelila v Hormuzském průlivu íránské útočné drony
před 6 hodinami
Počasí příští týden tropické teploty nepřinese, hrozí ale bouřky
včera
USA nepustily do země klíčové členy íránské fotbalové reprezentace. Teherán vyzval FIFA, aby zasáhla
včera
Pentagon hluboce znepokojují špionážní aktivity Izraele v USA
včera
Americký lékař nakažený ebolou byl propuštěn z nemocnice
včera
Francie v slzách. Zemřela Bernadette Chiracová
včera
Trump: Írán na dohodu o ukončení války nepřistoupil, ale nebude mít jinou možnost
včera
Den D pro Kosovo se blíží. Voliči v neděli určí směřování země, exprezidentka důrazně varuje
včera
Oficiální statistiky eboly klesají. Pozitivní to ale není
včera
Nevycházejte ven, slyšeli obyvatelé Petrohradu. Město čelí masivnímu ukrajinskému útoku
včera
Putin se vyjádřil k nabídce Zelenského na osobní setkání
včera
Mezi EU a USA bují spor o Bosnu a Hercegovinu. Odhaluje skutečné americké motivy na Balkáně
včera
Americké síly zaútočily na íránské radarové stanice, Teherán vyslal balistické rakety
včera
Předpověď počasí pro vodáky. Poslední dny zlepšily situaci
5. června 2026 22:00
Novinky v případu nálezu části těla na Sokolovsku. Padlo obvinění z vraždy
5. června 2026 21:11
Vybraní svěřenci Miroslava Koubka už jsou v USA. Vedle povinností zažívají i radosti
Než česká fotbalová reprezentace odletěla do zámoří, kde se od 11. června účastní letošního světového šampionátu, musel velezkušený fotbalový stratég Miroslav Koubek rozhodnout, kteří tři čeští reprezentanti přijdou o start na velké fotbalové akci. Jednalo se o nejtěžší moment v jeho bohaté trenérské kariéře, jak sám říkal. Nakonec se rozhodl, že s sebou do USA a Mexika nevezme záložníky Pavla Buchu a Tomáše Ladru a útočníka Christopha Kabonga. Češi už jsou od pondělí v Americe a nejenže stihli trénink, ale také navštívili baseballový zápas či generální konzulát v New Yorku, kde se představitelé reprezentace setkali s českým velvyslancem Miloslavem Staškem.
Zdroj: David Holub