NÁZOR – Stručné středeční vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa k bombám zaslaným prominentním příslušníkům Demokratické strany, kteří proti němu vystupují, a médiím, které Trump opakovaně démonizuje, je to nejmenší, co šéf Bílého domu mohl učinit, konstatuje Michael D'Antonio v komentáři pro server CNN. Publicista a autor životopisné knihy o Trumpovi deklaruje, že ačkoliv prezident použil slova jako „hnusný“ a „odporný“, sotva zněl jako skutečný vůdce země zmítané politickým konfliktem, který narostl do kritických rozměrů.
Směšná reakce
Trumpův tichý tón musel znít neupřímně každému, kdo zná jeho intenzivní projev na shromážděních, tvrdí publicista. Dodává, že Trumpovo lhaní vyšlo napovrch ve chvíli, kdy zapomněl zmínit CNN ve výčtu médií, které se staly cílem útoku.
„Jde o muže, který vidí objekty svého hněvu a výsměchu jako něco, co si nezaslouží respekt, a který postrádá smysl pro slušnost,“ pokračuje D’Antonio. Připomíná, že Trump vyčkal, až jeho dcera Ivanka a viceprezident Mike Pence vyjádří podporů cílům útoku a teprve pak na Twitteru napsal, že „nadšeně souhlasí“.
Od člověka, který často šokuje internet dříve, než se Spojené státy ráno probudí, šlo o směšnou reakci, tvrdí Trumpův životopisec. Poukazuje, že poté, když prezident odpoledne vystoupil na veřejnosti, volil jen slabá slova o nadstranické jednotě a pevné stanovisko zaujal až večer na shromáždění v Mosinee, kde prohlásil, že jakékoliv výhrůžky politicky motivovaným násilím jsou útokem na demokracii a že jediná cesta k urovnání panujících rozporů vede pokojně kolem volebních uren.
S ohledem na Trumpovu minulost mají podle D’Antonia uvedená slova malou váhu, jelikož stávající prezident šel do předvolební kampaně jako ten, kdo rozděluje a nepředstírá, že sjednotí zemi. Trump spílal americkým médiím a snažil se odlidštit novináře jako „špínu“, „hnus“ a „nepřátele lidu“, zdůrazňuje publicista.
Ve své kampani tak Trump opakovaně vzpomínal na dobu, kdy demonstranti bývali odnášeni „na nosítkách“, a nabízel úhradu právních služeb těm svým příznivcům, kteří budou napadat narušitele jeho shromáždění, podotýká D‘Antonio. Dodává, že nyní Trump není v pozici, aby mohl nabádat k pokoji a jednotě.
Stejně tak Trump útočil na svých shromážděních na Hillary Clintonovou, vykřikoval „Zavřete ji!“ a mluvil o „křivácké Hillary“, jako by byla skutečným zločincem, uvádí D’Antonio. Zmiňuje též dlouholeté Trumpovy snahy o zpochybnění legitimity prezidenta Baracka Obamy, když šířil rozvratnou konspirační teorii o místě jeho narození.
Normalizace násilí
Ačkoliv není jasné, kdo za bombovými útoky stál a co bylo jejich motivem, lze podle publicisty konstatovat, že konspirační teorie šířené Trumpem, stejně jako jeho násilná rétorika, degradovaly politické prostředí do bodu, kdy podobné teroristické činy nepůsobí překvapivě. „Stín tohoto problému se objevil během kampaně, kdy lidé napadli Hispánce v Massachusetts a křičeli ‚Donald Trump má pravdu. Všechny ty ilegály je třeba deportovat!‘“ soudí D’Antonio.
Dalšími případy Trumpem normalizovaného násilí byly útok jednoho z jeho příznivců na muže protestujícího na republikánském shromáždění a fyzické napadení novináře manažerem Trumpovy kampaně na tiskové konferenci, připomíná životopisec. Dodává, že nedávno došlo k zatčení muže z Kalifornie, který držel dvacítku střelných zbraní a vyhrožoval zaměstnancům listu Boston Globe spadajícího do Trumpovy kategorie „nepřátelé lidu“.
„S ohledem na prezidentovo vytváření alternativního vesmíru, kde má dovoleno trousit lži po tisících a nikdy nenést zodpovědnost, byl jeho neohrabaný pokus vyjádřit se k středečním bombovým hrozbám zřejmě nevyhnutelný,“ přemítá D’Antonio. Vysvětluje, že Trump si neustále zahrává s ohněm násilných řečí a těží z toho, že neváhá zajít tak daleko, kam se jiní z dobrého důvodu neuchylují.
Mnoho Trumpových republikánských kolegů zřejmě ztratilo ochotu prezidenta kárat, a ten tak rozdělil zemi natolik, že určitá skupina Američanů se cítí jeho nenávistnými řečmi nabuzena, tvrdí publicista. Konstatuje, že šéf Bílého domu legitimizoval hněv, nastavil podmínky pro vzestup nebezpeční a snížil schopnost Američanů přistupovat vůči sobě smířlivě a civilizovaně.
Trumpova rétorika překročila hranici již dávno, tvrdí D’Antonio. Doplňuje, že nyní prezident nemůže být vůdcem, který v Americe opět nastolí jednotu, která zde panovala, než byla vystavena působení jeho invektiv a hněvu.
Související
Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova
Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat
USA (Spojené státy americké) , Donald Trump
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera
Sněmovna potvrdila Babišově vládě mandát. Vyslovila jí důvěru
včera
Klempíř připustil zrušení koncesionářských poplatků. Vidí to na příští rok
včera
Jiří Ovčáček figuruje v plánech hnutí ANO. Poslanci ho navrhují do jedné z rad
včera
Wikipedie vznikla před 25 lety. Co o ní (ne)víte?
včera
Počasí v Česku změní ráz. Meteorologové prozradili podrobnosti
včera
Feri si má odsedět i zbytek trestu. V očích soudu se zatím nepolepšil
včera
V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi
včera
Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou
včera
Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje
včera
Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu
včera
Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu
včera
Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá
včera
Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo
včera
Nevyzpytatelné počasí pokračuje. Meteorologové avizují víkendové varování
včera
Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty
včera
První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů
včera
Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova
včera
Trump hlásí ohromný pokrok ve Venezuele. Nechce ale prozradit jakékoliv detaily
včera
Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil
včera
Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat
Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.
Zdroj: Jakub Jurek