Valné shromáždění OSN dnes opět schválilo rezoluci, která vyzývá Spojené státy k ukončení jejich hospodářského embarga vůči Kubě. To zavedly USA začátkem 60. let minulého století po nástupu komunistické vlády na tomto karibském ostrově. K jeho zrušení vyzývá Valné shromáždění OSN už od roku 1992, protože podle většiny zemí jen zhoršuje ekonomickou situaci Kubánců. Svůj hlavní cíl, pád komunistické vlády na Kubě, embargo zatím nesplnilo.
Pro rezoluci hlasovalo 189 ze 193 členských států, proti byly pouze USA a Izrael. Moldavsko a Ukrajina se hlasování neúčastnily. Rezoluce má jen symbolický význam, není nijak vymahatelná a protikubánské embargo může zrušit jen americký Kongres.
Americká velvyslankyně při OSN Nikki Haleyová označila hlasování za ztrátu času. "Náš důvod pro embargo je a vždy byl ten, že Kuba upírá svobodu a základní lidská práva kubánskému lidu," dodala Haleyová.
Spojené státy proti této rezoluci hlasovaly pokaždé s výjimkou roku 2016, kdy se americká delegátka z rozhodnutí tehdejšího prezidenta Baracka Obamy hlasování zdržela. Obama totiž v roce 2015 po více než půlstoletí obnovil diplomatické vztahy s Kubou, proces usmiřování ale jeho nástupce Donald Trump zastavil.
Zákaz vývozu amerického zboží na Kubu, vyjma léků a některých potravin, zavedla v říjnu 1960 vláda prezidenta Dwighta Eisenhowera rok a půl po vítězství kubánské revoluce a poté, co kubánská vláda mimo jiné znárodnila i majetek zahraničních firem. V lednu 1961 přerušily USA s Kubou diplomatické styky a rok nato uvalily embargo na veškerý obchod s Kubou.
Související
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
USA (Spojené státy americké) , OSN , Kuba
Aktuálně se děje
včera
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
včera
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
včera
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
včera
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno včera
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
včera
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
včera
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
včera
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
včera
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
včera
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
včera
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
včera
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
včera
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
včera
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
včera
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
včera
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
včera
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
včera
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
včera
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
včera
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák