Kdo ovládne americký Senát? Stát Mississippi může boj pořádně zdramatizovat

Americký stát Mississippi se po úterních kongresových volbách může změnit v klíčové dějiště souboje o nadvládu nad Senátem Spojených států. Volební průzkumy sice předpokládají, že republikáni většinu ve stočlenném Senátu udrží, v případě vyrovnaného klání, kdy demokraté budou bojovat o většinu v podobě jednoho mandátu, ale rozhodne podle všeho Mississippi. Na výsledek si ale v takovém případě Američané budou muset počkat ještě další tři týdny.

Voliči v USA vedle celé Sněmovny reprezentantů vyberou také novou třetinu senátorů. V rámci řádných voleb budou hlasovat o 33 senátorských křeslech a zároveň v doplňovacích volbách rozhodnou o dalších dvou. Celkem se tedy v úterý hlasuje o 35 senátorských křeslech, ale vítězové zmíněných doplňovacích voleb nezískají plný šestiletý mandát, ale jen dokončí funkční období svých předchůdců.

V případě Mississippi svedou kandidáti bitvu o obě senátorská křesla. Jedno křeslo spadá do řádných voleb a to druhé do doplňovacích, neboť se hledá nástupce republikána Thada Cochrana, který letos v dubnu ze zdravotních důvodů rezignoval.

Favoritkou na dokončení zbývajících dvou let z Cochranova šestiletého mandátu je republikánka Cindy Hydeová-Smithová, kterou do voleb prozatímně jmenoval senátorkou za Cochrana guvernér Mississippi Phil Bryant. Proti Hydeové-Smithové ale kandidují ještě dva demokratičtí kandidáti Tobey Bartee a Mike Espy a také republikán Chris McDaniel.

Fakt, že se v doplňovacích volbách z řad demokratů i republikánů v Mississippi uchází vícero kandidátů, je výsledkem toho, že strany nepořádaly tradiční primárky, ze kterých by oficiální stranický kandidát vzešel. Místo nich se podle zákona státu Mississippi v den kongresových voleb budou konat takzvané všeobecné primárky, které jsou otevřeny všem zájemcům nehledě na stranickou příslušnost. Vítěz tohoto výběru se ale může stát senátorem jen tehdy, pokud získá více než 50 procent hlasů. A to se zřejmě v úterý v Mississippi nestane.

Do druhého kola, ve kterém již bude zvolen senátor, se dostanou dva nejúspěšnější kandidáti. Teoreticky je tak možné, že proti sobě v druhém kole budou stát republikáni. Průzkumy v Mississippi ale naznačují, že Cindy Hydeová-Smithová získá asi 40 procent hlasů a v druhém kole vypsaném na 27. listopadu se utká s demokratem Espym, kterému by voliči mohli dát 30 procent hlasů.

Vzhledem k časově náročnému výběru senátora v Mississippi v doplňujících volbách republikáni věří, že v úterý získají většinu i bez tohoto státu. Průzkumy sice ukazují, že by mohli dokonce posílit svou pozici v Senátu, kde mají nyní 51 křesel, ale protože se ve volbách může stát cokoli, poukazují média i analytici na Mississippi. Tento stát by tak v případě úspěšného senátního tažení demokratů mohl být jazýčkem na vahách, kdy by navíc čekání na výsledek na další tři týdny zdramatizoval.

Doplňovací volby do Senátu USA se vedle Mississippi v úterý konají také v Minnesotě, kterým ale předcházely řádné stranické primárky. Proti sobě zde stojí republikánka Karin Housleyová a demokratka Tina Smithová, která je favoritkou hlasování a která uvolněný senátorský post dočasně zastává.

Související

Hormuzský průliv

Klíč k Hormuzskému průlivu leží na sedmi ostrovech. Pokud je americká armáda obsadí, čeká ji peklo na zemi

V souvislosti se zprávami o vyslání tisíců amerických pozemních jednotek na Blízký východ sílí dohady o jejich možném nasazení. Spekuluje se především o ovládnutí íránského ostrova Chark v severní části Perského zálivu, který představuje zásadní energetický uzel. Tento terminál zajišťuje odbavení přibližně 90 % íránského vývozu ropy, což z něj činí strategický cíl pro ochromení ekonomiky Teheránu.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Volby USA Senát USA

Aktuálně se děje

před 24 minutami

Lotyšsko, ilustrační fotografie.

Každý student se bude učit střílet. Lotyšsko kvůli Rusku zavádí povinný vojenský výcvik pro střední školy

Zatímco pozornost velké části světa se upírá k válce s Íránem, v pobaltských státech zůstávají oči pevně upřeny na východ. Lotyšsko, které sdílí stovky kilometrů hranic s Ruskem a jeho spojencem Běloruskem, nenechává nic náhodě. V zemi se stal realitou program, který by v mnoha jiných evropských státech vyvolal skandál: povinný vojenský výcvik pro všechny studenty středních škol.

před 1 hodinou

Summit NATO

Česko zůstane bez ochrany? Trump chce členům NATO neplnícím závazky sebrat právo na aktivaci článku 5

Americký prezident Donald Trump zvažuje radikální reorganizaci Severoatlantické aliance, která by mohla zásadně změnit její fungování. Podle nových návrhů, se kterými byl obeznámen server Daily Telegraph, by členské státy, které nesplní jeho požadavek na výdaje na obranu ve výši 5 % HDP, mohly být zbaveny hlasovacích práv. Tento model „zaplať, abys mohl hrát“ (pay-to-play) by fakticky zablokoval neplatičům možnost podílet se na klíčových rozhodnutích bloku. Právě Česko je na tom přitom podle webu Politico nejhůře, co se výdajů na obranu týče.

před 2 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Prezident USA zvažuje přejmenování Hormuzského průlivu na Trumpův průliv

Prezident USA Donald Trump zvažuje, že po úspěšném ovládnutí Hormuzského průlivu a vyhoštění íránských sil přistoupí k jeho přejmenování. Tato strategická vodní cesta, která je v současnosti pod kontrolou Teheránu, by mohla nést nový název „Americký průliv“, nebo dokonce jméno samotného prezidenta, tedy Trumpův průliv. Podle zdrojů z Bílého domu je Trump frustrován nedostatečnou pomocí spojenců při uvolňování této klíčové námořní trasy a hodlá vzít situaci do vlastních rukou.

před 4 hodinami

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Kallasová se na schůzce G7 pohádala před ostatními ministry s Rubiem

Atmosféra na setkání ministrů zahraničí zemí G7 v pátek zhoustla, když došlo k ostré slovní přestřelce mezi americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem a šéfkou diplomacie Evropské unie Kajou Kallasovou. Podle svědků z místa jednání byla rozbuškou otázka dalšího postupu vůči Rusku a nespokojenost Evropy s dosavadními výsledky amerického tlaku na Moskvu.

před 5 hodinami

Marco Rubio na zápase UFC 316

Rubio se rázně pustil do Zelenského. Obvinil ho ze lži

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pátek ostře odmítl tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že by administrativa Donalda Trumpa nutila Kyjev k postoupení východního Donbasu Rusku. Podle Zelenského mělo být odevzdání tohoto průmyslového srdce Ukrajiny podmínkou pro získání amerických bezpečnostních záruk v rámci jakéhokoli plánu na příměří. Rubio však takové interpretace označil za nepravdivé.

před 6 hodinami

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Nová varianta covidu znepokojuje odborníky. „Cikáda“ už se dostala i do Česka

Ve světě se v tichosti šíří nová varianta koronaviru SARS-CoV-2, která si díky svému specifickému chování vysloužila přezdívku „cikáda“. Odborníci ji vědecky označují jako BA.3.2 a poprvé byla identifikována v Jihoafrické republice v listopadu 2024. Od té doby se jí podařilo proniknout do nejméně 23 zemí světa, přičemž pozornost budí především neobvykle vysokým počtem mutací.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

NATO

Politico: Česko je na tom ze všech států nejhůře. Na obranu dává ještě míň než Maďarsko

Alianční „třída“ roku 2025 složila maturitu úspěšně. Všech dvaatřicet členských států NATO poprvé v historii splnilo stanovený cíl a vynaložilo na obranu minimálně 2 % svého hrubého domácího produktu. Výroční zpráva zveřejněná v Bruselu ukazuje, že po dekádě od stanovení tohoto závazku v roce 2014 se společenství konečně dočkalo plošného plnění.

před 9 hodinami

Hormuzský průliv

Klíč k Hormuzskému průlivu leží na sedmi ostrovech. Pokud je americká armáda obsadí, čeká ji peklo na zemi

V souvislosti se zprávami o vyslání tisíců amerických pozemních jednotek na Blízký východ sílí dohady o jejich možném nasazení. Spekuluje se především o ovládnutí íránského ostrova Chark v severní části Perského zálivu, který představuje zásadní energetický uzel. Tento terminál zajišťuje odbavení přibližně 90 % íránského vývozu ropy, což z něj činí strategický cíl pro ochromení ekonomiky Teheránu.

před 11 hodinami

Počasí

Počasí o víkendu. Tepleji bude dnes, hrozí další sněžení

Slunečný bude místy začátek posledního březnového víkendu, ale počasí se v jeho průběhu pokazí. Podle předpovědi může ve vyšších polohách připadnout další sníh. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se mají dotknout změny. Jsou plánované ve dvou fázích

Důchodů se týkaly změny za předchozí vlády a nevyhnou se jim ani pod vedením Andreje Babiš (ANO). Ministerstvo práce a sociálních věcí si plánované úpravy, které vycházejí z programového prohlášení, rozdělilo do dvou fází. První novinky by měly platit od příštího roku.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Portland, ilustrační foto

V USA se rozjíždí tichá mocenská válka. Demokraté se snaží vyplnit vakuum po Bidenovi

V americkém Washingtonu se pod povrchem aktuálních krizí začínají rýsovat kontury nové politické éry. Zatímco pozornost světa upírá zraky k Blízkému východu, kam jsou vysílány výsadkové jednotky, uvnitř Demokratické strany probíhá hluboké ideologické a generační přeskupování. Tato vnitřní dynamika naznačuje, že základy budoucí americké politiky se začínají nenápadně, ale zásadně měnit.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Německo chce proměnit armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy, než Rusko zaútočí na NATO. Má na to tři roky

Generál Carsten Breuer, nejvýše postavený voják německého Bundeswehru, čelí úkolu, který by byl ještě před několika lety nemyslitelný: proměnit německou armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy. Podle Breuera je situace naléhavá, neboť Rusko masivně investuje do zbrojení a náboru. Varuje, že do roku 2029 bude Moskva schopna zahájit rozsáhlý útok proti území NATO, a Německo proto musí být připraveno na scénář velké války.

včera

Evropa bude prosit Moskvu o energetické suroviny, my si vybereme, komu pomůžeme, tvrdí Putinova pravá ruka

Přední spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina a šéf Ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev přišel s varováním, že Evropa a Velká Británie budou brzy nuceny „prosit“ Moskvu o dodávky energetických surovin. Podle jeho slov globální trhy čelí drastickému nedostatku zásob, který je umocněn probíhající válkou v Íránu. Rusko si pak bude moci samo vybrat, zda a komu případné žádosti o pomoc vyhoví.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy