Může si Trump stavbu „zdi“ vynutit? I jeho příznivci se toho obávají

Trump trvá na svém slibu proneseném během prezidentských voleb, že postaví na hranicích USA s Mexikem zátaras, přes který nebudou migranti z Latinské Ameriky moci přejít. Ve svém včerejším televizním projevu uvedl, že to nemusí být nutně zeď, ale stačí ocelová bariéra. Stále však požaduje, aby mu Kongres poskytl značnou částku na její postavení, což Demokraté, kteří ovládají Sněmovnu reprezentantů, odmítají.

Americký prezident na to odpověděl přerušením financí federálním úřadům. Pohrozil, že pokud na výstavbu své hraniční překážky nedostane peníze, bude federální úřady blokovat měsíce a roky. Část federálních úřadů nyní funguje v nouzovém úřadu a jejich zaměstnanci jsou doma na nucené dovolené, přičemž prozatím nemohou počítat s výplatami. Spor se dotýká i nejchudších Američanů, kteří kvůli blokaci nemůžou dostat potravinové lístky ani včasného vrácení daňových přebytků.

Zatím se nezdá, že by ani jedna strana chtěla ze svých pozic ustoupit. Otázkou tak je, která bude muset odstoupit. Může americký prezident prosadit výstavbu bariéry i bez souhlasu Kongresu?

Stav nouze a prezidentské pravomoci

Podle Geralda S. Dickinsona, profesora práva School of Law University of Pittsburgh má Trump k dispozici několik možností. Může se odkázat na zákon o bezpečnostním plotu (Secure Fence Act) z roku 2006 který přiděluje prostředky na vybudování „oplocení" a „fyzických překážek" na 700-kilometrovém úseku převážně federálních pozemků na hranicích. Zákon též umožňuje ministrovi vnitřní bezpečnosti, aby zajistit hranici prostřednictvím „nezbytných a vhodných“ opatření pro bezpečnostní účely.

Nicméně, i tak by Trump potřeboval schválení Kongresu pro další dodatečné oplocení. Navíc, jen třetina země okolo hranic je vlastněna federální vládou, zbytek drží soukromí vlastníci, americké indiánské kmeny či státní a lokální vlády. Trump tak nemůže přistoupit k tomu, že by federální vláda postavila bariéru jen na základě svých vlastnických práv.

Trump se oháněl možností, že by vyhlásil stav nouze. Ten umožňuje prezidentovi získat potřebné zdroje i zabavit územní majetek. Podle právníka Bobbyho Chesneyho z Texas School of Law by Trump mohl odkázat na zákony 10 USC 2808 a 33 USC 2293, které umožňují v případě vyhlášení stavu nouze přesměrování armádních (v prvním případě vyloženě vojenských, v druhém civilních) konstrukčních zdrojů.

Nicméně, v případě 10 USC 2808 může Trump tyto prostředky použít jen pokud se skutečně jedná o nouzovou situaci vyžadující použití ozbrojených sil. Trump vykresluje situaci na hranicích v nejčernějších barvách jako naprostou invazi drogových dealerů a teroristů, takže by zřejmě argumentoval, že stavba zdi je nutnou pro podporu užitých armádních sil. V případě 33 USC 2293 je definice širší a prostředky mohou být použity na projekty, které jsou „nezbytné pro národní obranu“.

Podle Dickinsona však má prezident i v případě vyhlášení stavu nouze poměrně svázané ruce. Zákony určují, že armáda nemůže začít uplatňovat vlastní zákony a převzít zem pro federální účely bez dodatečného statutárního souhlasu Kongresu – a to i v případě vyhlášení stavu nouze. Kongres může, pokud by prezident vyhlásil stav veto, jej společně přehlasovat – tj. v obou komorách musí být většina proti stavu nouze – a pozastavit veškeré aktivity armády.

I Trumpovi příznivci se dívají na vyhlášení stavu nouze s obavami

Server Vox poukazuje na to, že i mezi vůči Trumpovi spíše nakloněnými postavami, ať se jedná o Republikány či o komentátory Trumpovi oblíbené stanice Fox News, existují silné obavy, že by Trump trval na použití obranných zdrojů na jeho politické sliby, pak by to stanovilo špatný příklad pro další prezidenty, kteří by mohli začít využívat stavu nouze k splnění svých domácích priorit.

Jak poukázal sloupkař Fox News, Andrew Napolitano, Trumpův předchůdce Barack Obama by mohl též se pokoušet o překročení Kongresu a vyhlášením stavu nouze získat prostředky na zdravotní péči, nicméně tak neučinil „protože nemohl“. Obama přitom během svého působení vyhlásil stav nouze v roce 2009 stav národní nouze kvůli prasečí chřipce.