Gay americkým prezidentem? Analytik prozradil víc

Racionální otázka

Granderson v té době pracoval v úspěšné společnosti zabývající se politickým fundraisingem a do tohoto odvětví se opět zapojil v letošním roce. Poukazuje, že současný americký prezident Donald Trump není příliš populární, ale namísto toho, aby Američané diskutovali o Muellerově zprávě, obchodních válkách, které šéf Bílého domu vyvolal, či politice možných Trumpových vyzyvatelů v příštích volbách, zabývají se tím, zda je země připravená na otevřeně homosexuálního prezidenta.

Je racionální, že američtí miliardáři, kteří uvažují o podpoře možných Trumpových vyzyvatelů, si kladou tu nejpragmatičtější otázku - zda může homosexuál ve volbách zvítězit, konstatuje analytik. Dodává, že člověk nemusí patřit mezi procento nejbohatších, aby chápal, že společnosti neinvestují tam, kde nevěří v zisk.

Ironií podle publicisty zůstává, že kandidaturu demokrata Petea Buttigiega na prezidentský úřad odmítá mnoho tolerantních liberálů i příslušníků sexuálních menšin, a to právě kvůli jeho homosexuální orientaci. Ačkoliv se jim Buttigieg líbí, a mnozí ho dokonce milují, nevěří, že země je na gaye v Bílém domě připravená, byť dva ze tří Američanů a čtyři z pěti demokratů podporují homosexuální sňatky, nastiňuje Granderson.

V průzkumu, který v USA proběhl počátkem května, jen 40 % demokratů a jejich sympatizantů vyslovilo názor, že Spojené státy jsou připravené zvolit homosexuálního prezidenta, připomíná analytik. Zdůrazňuje přitom, že 86 % dotázaných přitom vyjádřilo ochotu takového kandidáta volit.

"V posledních týdnech opakovaně slýchám: 'Potřebujeme vyhrát', ačkoliv Buttigieg vyrostl z 'neznámého starosty' v kandidáta, který získává zatím nejpřesvědčivější podporu ze všech," píše Granderson. Podotýká, že nedělní vystoupení Buttigiega v televizi Fox News sledovalo více než milion diváků a i tvrdý moderátor Chris Wallace jej shledal přesvědčivým, což značně konsternovalo Trumpa.

Analytik pokládá otázku, zda by válečný veterán Buttigieg, který kondoloval Francii ve francouzštině po ničivém požáru katedrály Notre Dame nebyl rázem považován za favorita pro zisk demokratické prezidentské nominace, pokud by nežil v manželství s mužem. Zároveň se ale Granderson táže, zda by relativně mladý starosta malého amerického města dostal na obálku časopisu Time, pokud by nebyl homosexuál.

Palba do vlastních řad

Navzdory všem ujištěním, že identita nehraje roli v neúspěšné snaze obnovit pozice Demokratické strany na americkém středozápadě, i faktu, že právě Buttigieg představuje úspěšného politika z této oblasti, Granderson soudí, že je to právě jeho identita homosexuála, co vede k rekordně dlouhému čekání demokratů na volební vítězství v daném regionu.

"Jako někdo, kdo pracoval v South Bend a psal pro South Bend Tribune, chápu finanční devastaci, která postihla tuto oblast a menšiny obzvláště," pokračuje publicista. Konstatuje, že Buttigiegova opatření sice pomohla s revitalizací tamních měst, se zlepšováním infrastruktury a k vytváření technologických pracovních míst v regionu, který silně závisel na automobilovém průmyslu, ale bylo by neférové tvrdit, že z těchto opatření profitovali všichni, včetně menšin.  

Na druhou stranu, přední kandidát na demokratickou prezidentskou nominaci Joe Biden sepsal v roce 1994 trestního zákon, který pomohl k masovému nárůstu nepodmíněných trestů pro příslušníky menšin, a pro stejný zákon hlasoval i další favorit Bernie Sanders, poukazuje analytik. Dodává, že pokud by proběhlo zhodnocení všech činů a výroků potenciálních kandidátů a kandidátek na prezidentský úřad, těžko najdeme někoho bez podstatné vady.

Za klíčový rozdíl označuje Granderson to, že Buttigieg je odmítán pro svou sexuální orientaci lidmi, kteří tvrdí, že by za ni nikdo být odmítán neměl. "Demokraté to mohou nazývat pragmatismem, mohou to nazývat politickým rozumem, mohou to nazývat konkrétní hrou...ale jen tak dlouho, dokud budou upřímní ohledně své vlastní palby směřující na Buttigiegovu kandidaturu," uvádí analytik.

Pokud by hlavní otazník ohledně Buttigiega spočíval v jeho nezkušenosti s exekutivou či nevýrazným programem, Granderson by podle svých slov tento komentář nenapsal. Skutečnost je ale jiná a ačkoliv otázka, zda jsou Američané připravení zvolit si homosexuálního prezidenta, může být legitimní, je třeba položit také otázku, zda demokraté věří, že má cenu za takového prezidenta bojovat, uzavírá analytik.