Mexický prezident López si přeje referendum o svém setrvání. Za dva roky

"Po třech letech v úřadu se zeptám občanů, zda chtějí, abych zůstal prezidentem," avizoval už loni svůj nápad López Obrador. "Tak, jak mě zvolili, mě mohou i odvolat. Jsem si jistý, že mě podpoří, protože budu mít výsledky," uvedl už tehdy politik, který nyní řídí největší španělsky mluvící zemi světa a druhou největší ekonomiku Latinské Ameriky.

Pětašedesátiletý López Obrador původně navrhoval, aby se referendum o jeho setrvání v úřadu konalo v červnu 2021 spolu s volbami do dolní komory parlamentu, čímž by se ušetřilo za organizaci plebiscitu. Opozici se to ale nelíbilo, protože prezidentova kampaň před referendem by podle ní mohla ovlivnit parlamentní volby.

López Obrador se loni stal prvním levicovým prezidentem Mexika po mnoha desetiletích a hned po nástupu do úřadu začal s úspornými opatřeními ve státní správě, mimo jiné sám sobě snížil plat téměř o polovinu. Prezident také nebydlí jako jeho předchůdci v posledních 80 letech v prezidentské rezidenci, z níž udělal kulturní centrum.

Na sociální programy pro chudé se snaží nová vláda vydělat mimo jiné rozprodáváním desítek vládních vozů i flotily vládních letounů. K prodeji schválila také jeden z nejdražších prezidentských leteckých speciálů na světě, který koupila bývalá mexická vláda za 218 milionů dolarů (přes pět miliard Kč). Obradorova vláda též vytvořila úřad pro organizování dražeb luxusních aut, letadel či rančů zabavených zločincům, který prezident v nadsázce nazval institutem Robina Hooda.